Názory k článku Vzdělávání v IT: české školy a technologické novinky

Docker rozhodně není dost nová technologie, už je tady s náma pár let, naštěstí kdo se s ním ctěl seznámit nemusí čekat dalších X let než mu bude ukázán na škole...

Ja vam nevim, ale vyjmenovane veci mi rozhodne neprijdou jako neco, cemu by se vysoke skoly rozhodne mely venovat. Driv jako nektera data nebyla dostatecne "big", ze se neresilo jejich zpracovani? driv se neresilo sdileni a skalovani vypocetnich prostredku? ze zrovna ted se tomu rika cloud a dobre se to prodava, tak bez toho nemuzeme zit? kryptografie jako technologicka novinka? snad autor upad, ne? 3d tisk ze patri na IT? ano, "ajtaci" si s tim hraji, ale je to snad spis strojarina, ne? je k tomu pravda ovladaci software, ale ten je k CNC strojum taky. Ze by se treba na informatickych fakultach mohlo ucit o cisteni odpadni vody, protoze cisticku taky bude ridit nejaky ten pocitaci stroj.

Tyhle kraviny nejsou neco, o cem by si clovek neudelal obrazek po precteni par materialu, to se na me nezlobte. Vyjimkou je kryptografie, to je prece jen trvaly a smysluplny obor, ovsem rozhodne to neni "technologicka novinka".

Ja nejsem zadny teoreticky genius, ale nezlobte se na me, vetsina vyjmenovanych veci jsou spis jako temata rekvalifikacnich kurzu pro nezamestnane.

Velmi dobra poznamka a rad Vam dodam vysvetleni. Proc si s tim vsim hraji zrovna na VS? Protoze na to maji penize a cas. Spousta toho muze byt predmetem zajmovych krouzku nebo latkou na strednich skolach. Neni, protoze na to nemaji tyto skoly penize a cas. Takze se penize nalijou do VS, tam se toho chopi par IT nadsencu a vysledkem jsou nejake projekty s konkretnim vystupem. Navic v prostredi VS je alespon nejaka sance, ze se najdou schopni lidi, kteri se danou problematikou budou zabyvat, samozrejme za poradne ohodnoceni. V tomto stavu se pak nelze divit, ze u nas to jde s technikou z kopce, protoze pokud se studenti dostanou k takovym vecem az na VS, tak uz je pozde. Proto poznamka o lidrech ve vyzkumu ve spojeni s obsahem clanku je vylozene na usmani.

Souhlas, škola musí učit nadčasově. Přeci jenom základní studium trvá 5 let. Technologické výstřelky tady máme rok co rok. To neznamená, že VŠ má učit staré věci... VŠ má dát pevné základy ,tak aby VŠ absolvent byl schopen velmi rychle naskočit do toho či onoho směru a rozumět mu.

S prominutím, však většina IT VŠ nerozumí základům počítačů a pak jsou schopni programovat a vymýšlet kraviny, protože holt máme rok co rok silnější HW a ten to utáhne....

VŠ absolvent by měl být schopen širšího rozhledu a vidět problematiku z více stran, než pouze z úzkého směru aktuální technologie. Při změně technologického směru ve světě, je pak ten člověk out.

Jenze realita VS vypada tak, ze se uci veci 30let stare ... coz je pravek i v jinych oborech nez IT. Navic to ucej lidi, ktery z dobre 80% praxi vzivote nevideli.

A mimochodem, s tim HW to mas uplne jedno, protoze uz sem mel tu cest videt takovy hruzy, ktery mely vykonostni problem i se zcela trivialni ulohou na HW za miliony. Zkus si predstavit (z hlediska vypoctu) naprosto trivialni ulohu spocitani vejplaty ... pri trose snahy to zvladnes za par minut i na papire (a vetsinu casu stravis hledanim, co scim secis/vynasobit/po­delit). A pak si predstav, ze existujou softy, ktery to budou pocitat ... presne stejne dlouho.

A kdo by je to asi tak v těch kurzech učil? Jak velké objemy dat spravujete a na kolika strojích? Když jste tak chytrý.

Zásadní problém je, že si většina lidí ani nečuchne k více jak dvěma fyzickým strojům, takže se jen těžko najdou lidi co té problematice skutečně rozumí.

Na žádné VŠ na světě se neučí matematické hledisko současné kryptografie v rámci Bc. nebo Mgr. kurzu, neboť problematika je natolik obsáhlá že se to nedá zvládnout a děje se pak až v dalších postgraduálních kurzech. Neděje se tak ani na UK, schválně jsem si proklikal studijní plán.

Nevím jak je to na UK, ale poměrně přesné fungování asymetrických šifrovacích algoritmů založených na prvočíselném rozkladu se učí na FIT VUT v Brně v rámci předmětu Kryptografie (volitelný) a několik symetrických šifrování se detailně rozebírá i v rámci povinného předmětu Bezpečnost informačních systémů.
Co je pravda je, že věci jako kryptoměny se vyskytují jen v rámci přednášek co jsou nad rámec výuky. Ale to už je základní stavební kámen českého školství - učební plány 20 let pozadu.

Nebavíme se o fungování nebo implementaci, ale matematickém hledisku. Soudobá kryptografie je mimořádně obtížná.

Možná bys měl definovat, co přesně například v souvislosti s RSA chápeš jako to "matematické hledisko". Protože bez toho ti tu můžeme argumentovat čímkoliv a ty budeš vždycky moci říct, že to není to "správné" matematické hledisko, které máš na mysli.

Zrovna u RSA nic takového nevidím, ale třeba u blokových šifer za to považuji otázky jako „proč Feistel network u AESu zapojili zrovna takhle a proč do S-boxů dali zrovna tato čísla“ nebo „jak udělat DES tak, jak ho nakonec udělali, tedy odolný proti DKA“. U ECC je taky dost matematiky, ale to možná někdo učí, to jsem nezkoumal.

A uci se tam taky "proc" si matematici mysli, ze prvociselny rozkad je tezky? To je totiz hluboka aplikace teorie slozitosti. (Z te je asi nejznamejsi otazka zda P se rovna NP.)

No ono totiz to matematicke hledisko je taky uz spise "zakladni" vyzkum. A vyzkum se v ramci Mgr. studia teprve zacina. Teprve v ramci Ph.D. studia ma clovek neco sanci vyzkoumat.

Nevim co mate na mysli pod "matematické hledisko současné kryptografie", ale na FI MUNI se jde dost do hloubky:

Mgr Bezpečnost informačních technologií
https://www.fi.muni.cz/katalog/obory_html/mgr-bit-kb.xhtml.cs

Hlavne predmety

Kryptografie
http://is.muni.cz/predmet/sci/jaro2016/M0170

a

IV054 Coding, Cryptography and Cryptographic Protocols
http://is.muni.cz/predmet/1433/IV054

Složitost
http://is.muni.cz/predmet/fi/jaro2016/IA012

Neučí se to tak detailně, aby každý, kdo kurzem proleze, mohl aspirovat na světovou špičku, ale učí se to už na bakaláři do té míry, aby studenti byli schopni pochopit, na čem to stojí a jak to funguje. Nejen na zahraničních školách, ale i na našich. Že jsi na to při "proklikání studijního plánu" nenarazil, to mě moc nepřekvapuje, kupodivu ty plány nebývají až tak detailní, aby to postihly.

Nečekal bych v tomhle od VŠ zázraky, tohle přece není jádro jejich činnosti. Zejména ne MFF, ta škola přece není od toho, aby se tam studetni informatiky učili třeba 3D tisk. Ty šifry, to je aspoň částečně něco jiného, je to v podstatě taková hodně aplikovaná (a často docela těžká) matematika. Jako je určitě je dobře, když na všechny tyhle věci budou dostupné volitelné přednášky, když třeba budou i fakulty ČVUT navzájem i s MFF nějak spolupracovat, aby třeba byla možnost si v rozumném množství zapsat něco i z té druhé školy. Ale jak už jsem psal, pokud někdo jde na MFF primárně s tím, že se tam naučí 3D tisk, kloud, šifry nebo třeba programování pro iPhone nebo javovských frameworků, tak něco není v pořádku.

Častý úkaz jsou, povinné předměty s velkým procentem opruz předmětů a volitelné zajímavé, na které nezbývá moc času kvůli první skupině. Nebo máte odlišnou zkušenost? Ze kterého ústavu? Nejzajímavější by byl obor který si poskládám sám ze všech předmětů co se vyučují na fakultě.
Takže za mě by to bylo tak na třetiny: relevantní teorie, technologie zavedené v průmyslu/službách a technologie které do praxe teprve začínají pronikat (na západ od nás).

> Častý úkaz jsou, povinné předměty s velkým procentem opruz předmětů a volitelné zajímavé, na které nezbývá moc času kvůli první skupině.

Na začátku studia obecné informatiky na MFF to tak taky bylo, během druháku už nightmare předměty (poznají se tak, že matchují ^NMAI[0-9]{3}$) postupně skončí a ve třeťáku už jsem si zvolil víceméně co jsem chtěl.

> Nejzajímavější by byl obor který si poskládám sám ze všech předmětů co se vyučují na fakultě.

Za to by podle mě bylo nerozumné přidělovat tituly (bez urážky), protože naklikat si 180 kreditů z triviálních předmětů umím taky. A pokud titul nechceš, tak prostě choď jen tak, na přednáškách je to úplně v pohodě a na cvičeních většinou taky (tak mě napadá, proč tam vlastně oficiálně studuju, když mi na titulu zas tak nezáleží :)

V bc nějaký ten obecný základ byl (mimo jiné dvojné integrály, číslicové filtry atd). Často se počítaly na papír mnohostránkové příklady na čas, které by v Pyhonu / matlabu šli celkem snadno. Teď už mi o titul nejde. Jde o to se systematicky naučit věci která mě baví a zároveň uživí. Jaké věci to jsou to si troufám tvrdit vím. To co nabízejí mnozí garanti navazujících oborů je jiné.

Však teorii nezatracuju. Věnoval bych jí cca 1/3 až 1/2 celkového času.

Jako že se na přednášce odvodí vzorec a na cvičení se cvičí výpočty na papír s tím vzorcem na umělých realitě neodpovídajících příkladech?

Zpětně děkuji té menšině vyučujících, kteří tolerovali věci jako je např. násobení matic pomocí programu. popř. lepší kalkulačky.

Spíš jsem myslel že se probere teorie potřebná pro fundované řešení praktických problémů a pomocí ní se potom řeší R&D úkoly průmyslového charakteru. Tzn. aby to nebyla pouze výchova budoucích potencionálních doktorandů.

Na FI MU mame na kryptografii spise magistersky obor Information Technology Security (https://www.fi.muni.cz/katalog2015/obory_html/mgr-bit-sec.xhtml.cs), ten, ktery je odkazovany, je znacne pravnicky, a tedy patri az do kategorie Kybernetická bezpečnost. Takze bych poprosil o zmenu linku :).

Dulezita vec na studiu je, jake si to udelam, takove to mam. Na FI mam rozhodne v laboratorich dostatek nadsenych lidi, ze kterych si zvladnu vytahnout to, co mne zajima (a oni mi to vetsinou radi predaji). Kdo chce jen titul, ten jej dostane (tak trochu bohuzel). Kdo chce rozsirit obzory, ten tak ucinit muze (i bez predmetu na nejnovejsi technologie, byt by je bylo hezke mit).

Pro zájemce se akredituje nový studijní obor na VŠB a to Informační a komunikační bezpečnost. Bude se jednat o navazující magisterské studium formou prezenční. Obor by měl být k dispozici již příští rok.

Na Vysoke skole financni a spravni na navazujicim magisterskem oboru Aplikovana informatika od zimniho semestru 2015 vyucuji predmet Technologie kryptomen, ktery se zabyva kryptomenami z hlediska informatika. Jedna se dokonce o povinny predmet, cimze jsme se pravdepodobne stali prvni univerzitou na svete, ktera ma kryptomeny povinnym predmetem. Na jinych univerzitach jsem nasel pouze volitelne kurzy.

Uvadim osnovu predmetu
1. Motivace - aplikace 2. Úvod do kryptoměn 3. Jak Bitcoin dosahuje decentralizace 4. Implementační detaily Bitcionu 5. Jak skladovat a používat kryptoměny 6. Těžba krytoměn 7. Kryptoměny a anonymita 8. Komunita, politika a regulace 9. Alternativní přístupy k Proof of Work 10. Kryptoměny jako platforma 11. Ekosystém kryptoměn 12. Budoucnost kryptoměn

Jeste dodavam odkaz na vyse zminovany obor Aplikovane informatiky

http://www.vsfs.cz/?id=1130

Když ono je to těžký - u hodně témat to vypadá tak, že na VŠ by ani neměly co dělat. Už to tady zaznělo - co to jsou vůbec big data - data, která se nevejdou do paměti? Nefungují na to v principu podobné přístupy, jako když se na Atari se 128 kB RAM počítaly data v řádu Megabytů?

3D tisk - mechanika, konstrukce, materiály - jediné, co se blíží informatice, je řízení - a i to patří spíš do automatizace než informatiky. Takže jediné, co 3D tisk a informatiku spojuje, je předávání modelů do řídicího SW a to, že s 3D si informatici rádi hrají.

Cloud - kolik teorie se k tomu nechá vůbec udělat? To, že se to používá, ještě neznamená, že je okolo už dost velká věda, která by se měla předávat dál. Praktické záležitosti patří spíš na SŠ než na VŠ.

Kryptoměny - podobně jako výše - je otázkou kolik teorie se okolo nich nechá postavit a jak moc se nechá zobecnit. Pokud jí je málo, tak je to spíš praktický předmět o tom, jak jsou některé věci aplikovány, takže vhodnější spíš na SŠ než VŠ.

Podle mě se na VŠ ze zmiňovaných témat hodí zatím nanejvýš kryptografie a kybernetická bezpečnost, protože okolo toho už je dost teorie na to, aby jí šlo vyučovat.

Tak schvalne zkus nastinit profil absolventa a jeho prakticke uplatneni na trhu prace.