Když ono je to těžký - u hodně témat to vypadá tak, že na VŠ by ani neměly co dělat. Už to tady zaznělo - co to jsou vůbec big data - data, která se nevejdou do paměti? Nefungují na to v principu podobné přístupy, jako když se na Atari se 128 kB RAM počítaly data v řádu Megabytů?
3D tisk - mechanika, konstrukce, materiály - jediné, co se blíží informatice, je řízení - a i to patří spíš do automatizace než informatiky. Takže jediné, co 3D tisk a informatiku spojuje, je předávání modelů do řídicího SW a to, že s 3D si informatici rádi hrají.
Cloud - kolik teorie se k tomu nechá vůbec udělat? To, že se to používá, ještě neznamená, že je okolo už dost velká věda, která by se měla předávat dál. Praktické záležitosti patří spíš na SŠ než na VŠ.
Kryptoměny - podobně jako výše - je otázkou kolik teorie se okolo nich nechá postavit a jak moc se nechá zobecnit. Pokud jí je málo, tak je to spíš praktický předmět o tom, jak jsou některé věci aplikovány, takže vhodnější spíš na SŠ než VŠ.
Podle mě se na VŠ ze zmiňovaných témat hodí zatím nanejvýš kryptografie a kybernetická bezpečnost, protože okolo toho už je dost teorie na to, aby jí šlo vyučovat.
> Kryptoměny - podobně jako výše - je otázkou kolik teorie se okolo nich nechá postavit a jak moc se nechá zobecnit. Pokud jí je málo, tak je to spíš praktický předmět o tom, jak jsou některé věci aplikovány, takže vhodnější spíš na SŠ než VŠ.
Zrovna kryptoměny by si zasloužily celý vlastní obor, ne jen předmět. Neříkal bych tomu ani „kryptoměny“, ale „technologie blockchainu a asymetrického šifrování v prostředí decentralizovaných sítí“. Těch uplatnění jsou tisíce, kryptoměny jsou jen malá subdoména.