Predevsim "normalizace" je normalni termin ;-), viz treba matematika. Tedy spise byl, nez jej havloidi zprofanovali.
No a k te ucte a pokore - neni problem kvalifikovane pohovorit o cemkoliv, pripadne odsoudit zaostavani minuleho rezimu ci natocit serial o "zaslapanych" projektech. Jenomze pak je tady otazka realizace - to uz je horsi, tam se vysmivat komunistum nestaci.
Zatimco drive jsme byli schopni vlastniho vyvoje a vyroby asi 80 % svetoveho sortimentu zbozi, dneska mame akorat sklady nebo montovny, oboji cizi.
:-) :-)
Další z ultrafans českého p(r)asydenta?
1. "normalizaci" jako termín nezprofanovali havloidi, ale bolševici samotní.
2. "zašlapané projekty" hovoří přesně o tom, co naznačuje ten název. Na nějaké blábolení o skvělých komunistech tam jaksi není důvod.
3. A taky jsme každý rok vyrobili stovky tun oceli, postavili kilometry dálnic a tisíce ... . Jen je divné, že všechny ty skvělé výrobky buď pořád nebyly (pokud byly náhodou dobré), anebo každý radši sháněl potřebné zboží z dovozu ...
Vy jste nadherny priklad onoho rozhodovani bez znalosti veci natoz detailniho prostudovani.
Abych byl konkretni v materii pribuzne zamereni serveru, na kterem sva moudra vytrubujete ( tady byste mel mit alespon zbeznou znalost, kdyz fakta studovat nechcete): kolik je ceskoslovenskych firem v prvni desitce v oblasti antivirove ochrany? Nepochybne jsou tam proto, ze podle vas jde o montovny cizich soucastek, ze?
Nepochybně je u nás ještě hodně konkurence schopných firem, které něco vyrábějí. Bohužel jich není dost na to, aby se dalo říct, že ČR je něco jiného než montovna a sklad. Nějaká firma s antivirovou ochranou to nevytrhne. Vždy jsme byli především průmyslovou zemí, a toho jsme se měli držet. Bohužel v 90-tých letech byl průmysl zdecimován, a teď, když by mohl zase trochu růst, budeme podporovat sankce proti Rusku, které je pro spoustu firem klíčovým odběratelem. Takhle ničit průmysl a zašlapávat projekty - kam se hrabou komunisti...
Do Ruska jde cca 3% našeho exportu, když jsme u těch faktů. Počítám že pod sankcemi je toho jenom zlomek. Tolik k tomu strašlivému dopadu sakcí. Možná je ruský trh pro nějaké dobrodruhy klíčový, ale je to primárně jejich starost a hloupost.
Laciná ropa to myslím v makroekonomickém pohledu hravě vyváží.
3% jsou to teď, před tím to bylo víc, a začínalo se to rozbíhat. A kolik vyváží do Ruska firmy z Německa a dalších zemí, kam exportujeme subdodávky. To už bude asi víc než 3%? Zatímco my budeme bojovat za pravdolásku, číňani a korejci se budou smát. Ruský trh už spátky nedobudeme. A nakonec Evropě připadne Ukrajina jako bonus. To bude radosti.
Před. Hospodářství Ruska je cca velikosti Itálie, akorát zaostalejší a podstatně méně vypočitatelné a průhledné (čti korupce a vymahatelnost smluv). Tenhle pláč o co prý strašlivě a kriticky přicházíme je hlavně hrou o vládní záruky financování, tj. aby riziko nesl stát (my co platíme daně), a zisky - budou-li - shrábli politicky dobře napojení "byznysmeni".
Přímý vývoz do Ruska je 3%, ale nikdo neví, kolik vyvážíme do Ruska nepřímo přes další země - to bude překvapení. A proč tyto problémy? Aby se Krym znovu připojil k Ukrajině, ke které ani pořádně nepatřil? To se nikdy nestane. Zbytek Ukrajiny už nebude dotovaný z Ruska, a bude jej muset dotovat EU. Takže jen ztráty, ztráty, ztráty... Vlastně ne, USA by z toho něco získat mohly. Tuším už prodali Polákům nějaké nové super rakety (no, možná jen potřebovali vyklidit sklad, aby mohli naskladnit novější).
Já to říkal !!!!
Nepraští tě to do frňáku. Dokonce ani když ti v tom vymáčím čumáček jak štěňátku. A ne a ne a ne.
Je to nad tvé síly. Jak říká kolega, je nutno umět s "fakty" (už to je pitomost, z kontextu by bylo správně "čísly") pracovat.
Ale komu není dáno.... musí se živit jako ... novinář.
Bohužel to s tou nevypočitatelností je pravda. Dá se říci, že vlastně kvůli nezaplacení poslední dodávky lokomotiv ČME 3 do Ruska, bylo pohřbeno na velmi dlouhou dobu klasické strojírenské odvětví u nás. Jelikož ČKD nemělo peníze z toho, nebylo na nájem a nakonec ani na platy, čímž zde po 90ti letech skončila výroba.
Otázka je, jestli by ty peníze nastartovaly zpět Lokomotivku nebo by jen prodloužily posmrtné cukání. Co se ale asi dá říct určitě, tak by asi výroba už nikdy nebyla tak velkolepá, jako bylo těch 7,5 tisíce čmeláků do SSSR.
Ad jestli by ty peníze nastartovaly zpět Lokomotivku nebo by jen prodloužily posmrtné cukání - asi spíš to druhé. Východní trhy se rozpadly, a s tím padnul odbyt. Západní trhy byly zase zabrané západní konkurencí. Navíc nemyslím že by české produkty byly pro západ dostatečně technologicky vyspělé.
No, pokud by to dokázalo prodloužit život tak dlouho, aby došlo k výrobě pendolin pro ČD, která měla vlastně měla vzniknout jako společný projekt Alstomu, ČKD, Siemensu a Moravskoslezské vagónky, k čemuž kvůli krachu nedošlo.
A co se týče západních trhů, tak i tato možnost byla. Však se ve letech 94 a 96 dostaly lokomotivy ČKD i do USA a Švýcarska, ovšem je otázkou, co vedlo k tomu, že to nebyla nějaká významnější objednávka, jestli ekonomické důvody nebo "technická nevyspělost".
Ako v akych oblastiach.
Prtiemyselna spionaz a kopirovanie frcia na svete uz tisicrocia. Nie je to len domena komunistickych krajin. Kde to bolo casto vyprovokovane roznymi obmedzeniamy jednej ci druhej strany. Predsalen casto vyde kopirovanie drahsie ako vlastny vyvoj ci nedajboze nakup hotovych veci.
"Zatimco drive jsme byli schopni vlastniho vyvoje a vyroby asi 80 % svetoveho sortimentu zbozi," - jj, tak do roku 1950, potom se stala ta silenost, ze se zacala vyroba merit poctem tun oceli vyrobene za rok a podobnyma nesmyslama. Takze republika s necelymi 12-15 miliony lidi, ktera mela velke a dlouhodobe zkusenosti s lehkym prumyslem (+ obory s velkou pridanou hodnotou, napriklad letectvi), se zacala zamerovat prave na tezke strojirenstvi a tam zase tolik vyvoje nebylo.
Silenosti v mereni jsou i ted, to neni nejaka vysada byvaleho rezimu. A Skoda Plzen nebo Vitkovice nejsou tradice tezkeho prumyslu? Jinak ta letadla jsme vyrabeli i potom.
Ono vubec mam pocit, ze moderni ekonomie postavila na piedestal "komparativni vyhodu" a "konkurenceschopnost" a to se hodne precenuje, coz je chyba. Pochybuji, ze nekdo muze postavit vykonnou moderni ekonomiku, aniz by byla vyvazena, a produkovala od vseho aspon trochu. Protoze prave to michani oboru vede k nejlepsim inovacim. Skutecne vyspele zeme to tak maji (napr. Svycarsko ma nejvetsi prumysl nikoli bankovni, ale chemicky), a podle vseho je to i hospodarska cesta nahoru (hezky je treba priklad LG, coz byla puvodne textilka, ktere vlada naridila, ze bude vyrabet kabely - a dnes vidite, kde skoncili).
Trosku to kali jen to, ze vetsina toho vyvoje byla prave obdobna jako u tohohle "hard-disku", proste okopirovat/ukrast. Uplne stejny clanek se da napsat o "vyvoji" CPU 8080, podpurnych obvodu atd.
Presne to, co ted kazdy vycita Cine, se tu delalo uplne stejne.
Ale jinak ano, byl tu i skutecny vyvoj (a je samosebou i dnes), jenom v ramci pocitacove techniky to nebylo uplne koser.
Jen blbec vymýšlí vymyšlené. Je naprosto normální po celém světě po celou historii, že se pokouším co nejlevněji dostat k know-how, jež už někdo má. Teprve v okamžiku, kdy jsem na špici a chci jít dál, něco vylepšovat nebo se domnívám, že konkurence jde méně vhodným směrem, tak má smysl pouštět se do vlastního "opravdového" výzkumu/vývoje. Ale do té doby jsou to vyhozené peníze a čas.
Takže v okamžiku, kdy jsme na Západ v elektronice ztráceli 10-15 let, by naopak bylo hloupé dělat nějaký vlastní inovativní vývoj. Nejdřív je třeba dohnat ztrátu - a to jde nejrychleji a nejefektivněji kopírováním.
Kopírovali Řekové Peršany, Římané Řeky, Germáni Římany, Češi Germány... Firma Commodore v 50. letech kopírovala psací stroje ze Zbrojovky Brno, Sověti kopírovali Američany při konstrukci atomové bomby, Američani kopírovali Sověty při výrobě vodíkové bomby, Japonci kopírovali celý Západ včetně Československa, aby dohnali jejich technologickou úroveň... Chceš-li se vyškrábat na MtEverest, tak se snad taky chceš s co nejmenším úsilím dostat co nejvýš a teprve potom lézt s cepíny závějemi sněhu. Takové to odsuzování kopírování mi připadá stejně směšné, jako by ses posmíval horolezci, že na ten Everest neleze po svejch od mořského pobřeží a nevyhýbá se cestám.
Jestli je něco hodno výsměchu a kritiky, tak to byl samotný fakt technologického zaostání. Ale vysmívat se, že se někdo rozhodne tento svůj handicap postupně odstranit, mi připadá velmi hloupé.
SAPI 86 / IT30. Kompatibilní s PC/XT, ale nebyl tam 16b procesor s vyvedenou 8b sběrnicí jak u té sr... od IBM. Konstrukce modulární, nasekaná na eurokarty a nacpaná do roštu, bylo to i v provedení do racku pro řízení technologie, možnost přidat interface pro ISA karty...
Při pohledu z pozice člověka ročníku 79 zpátky na dobu osmibitů si říkám, že největší sviňárna byla, že z politických důvodů musel být skoro všude výkal typu MHB8080. Protože RVHP rozhodlo, že Z80 se naklonuje v NDR a I8080 v ČSSR. Takže všude tři brouci místo jednoho (a že v přepočtu na dnešní ceny byl integráč astronomicky drahý), dvoufázový hodiny s amplitudou 9V, tři napájecí napětí procesoru (s nutností korektního pořadí zapínání) a jako bonus nutnost hardwarově řešit refresh DRAM, třetinová rychlost při stejných hodinách, chybějící index registry a bitový operace,...
Nemusel a taky ve spoustě našich počítačů nebyl - namátkou Ondra, PPčka, Didaktik Gama a vejš... tam byla Z80 (resp. U880).
Ale prd, RVHP nic takového nerozhodlo, to je jen český zvyk vidět za svými neúspěchy vždycky někoho jiného. Bylo to rozhodnutí našich odborníků, protože byli toho názoru, že Intel je leaderem oboru a budoucnost patří jeho produktům, proto se rozhodli orientovat se na jeho sortiment. A jak ukázal následující vývoj, tak byl tento jejich odhad velmi kvalifikovaný.
Jinak indexregistry na Z80 byly totální parodie na indexaci, snad v životě jsem je k indexaci nepoužil kvůli jejich neuvěřitelné pomalosti (člověk obvykle indexuje nějaké pole v nějaké smyčce a je tedy záhodno, aby operace s tím spojené byly pokud možno rychlé). Místo toho se používala nepřímá adresace přes HL pokud šlo o libovolný registr; při nějaké dvouoperandové operaci se stejně jeden z operandů vyžadoval v akumulátoru a u něho se dala využívat nepřímá adresace jakýmkoli registrovým párem.
A ty instrukce rodiny BIT/RES/SET byly taky vcelku zbytečné - dlouhé a pomalé. Žádný významný přínos rozhodně nepředstavovaly.
Jedinými opravdu průlomovými inovacemi z programátorského hlediska byly relativní skoky a přepracovaný přerušovací systém. Ale indexregistry a bitové operace nestojej za řeč, podle mě to tam šoupli snad jen z marketingových důvodů.
Poněkud přeháníte.
BIT/SET/RES opravdu nebyly nezbytné, ale ten zbytek, co měla Z80 navíc byl velmi užitečný a ne vždy byla rychlost zpracování nejdůležitějším kritériem. Často šlo třeba i o to, aby se to vešlo do pár kB EEPROM nebo ROM/PROM.
Strávil jsem se Z80 taky spoustu času a byl jsem často rád za 2 sady registrů(včetně druhého flag registru a akumulátoru) nebo, dejme tomu, za instrukce LDIR, LDI, LDDR, LDD, OUTI, OUTD, .........
Přitom jsem tenkrát na Z80 přecházel právě z procesorů I8080 a I8085, zpočátku používal jen to, co bylo společné a považoval rozšíření Z80 za blbosti... Postupem času jsem ale pomalu přicházel na to, že autoří Z80 opravdu blbci nebyli.
Po I8080 dnes neštěkne pes, Z80 mohu dodnes bez problémů koupit - třeba u Farnella nebo je mají dokonce i u nás v GME.
I podle mě bylo klonování I8080 víceméně chyba. Kdybychom tady vyráběli daleko lepší a kompatibilní I8085(na trhu od roku 1977), bylo to daleko lepší - většinu nevýhod I8080 už neměl. Byla v něm i užitečná vychytávka pro serializaci dat - viz. instrukce SIM, RIM. Takové PMD85 nebo třeba i to opovrhované IQ151 by s ním byly o dost levnější a spolehlivější....
"Po I8080 dnes neštěkne pes, Z80 mohu dodnes bez problémů koupit - třeba u Farnella nebo je mají dokonce i u nás v GME."
No jasne, ale to neni puvodni Z80 a i kdyby jo, tak vlastne soucasne kupujes i I8080 - minimalne z pohledu binarni kompatibility, takze I8080 prezila (i kdyz jak 8080 tak i Z80 jsou dost outdated, pro pouziti osmibitovych CPU jsou tady lepsi a mnohem rozsirenejsi architektury).
SAPI 86 mělo na rozdíl od IBM PC/XT 16-bitový CPU a 16-bitovou sběrnici, ale také svoje problémy: přehřívající se paměti, desky nespolehlivé díky špatné pájecí technologii atd. Kousky s asijskými CPU a RAM fungovaly celkem dobře. Trochu překvapila spotřeba (byl tam tuším 1kW zdroj) a velikost (cca 3x-4x objem IBM PC/XT).
BTW 16-bit CPU s 8-bit sběrnicí měla PP06.
Jj, já byl se SAPI 86 velmi spokojený. Měl jsem rackovou verzi a desku RAM s dovozovými čipy, takže nebyly žádné problémy.
Ad neměl dost času na to, aby se dál vyvíjel - počítače jako PMD 85 a SAPI 86 vznikaly v příšerných podmínkách, a vznikly jen díky obrovskému nasazení několika lidí. S dalším vývojem bych to viděl bledě. Byla tam spousta technických překážek, a k tomu závislost na dovozu součástek i technologií. Jak jsme tehdy říkali: 1. dohnat a předehnat, 2. neztratit krok, 3. neztratit stopu :)
Naopak pouziti 8088 v IBM PC je dnes povazovano za genialni tah, ktery umoznil, aby se PC skutecne rozsirilo a bylo modularni. Ono je sice pekny mit vse 16bitove, i externi sbernice, ale okolni cipy a karty jsou potom o to drazsi, ovsem diky 8088 (coz je z hlediska programatora skutecne shit, stejne jako cela rada i86 :) se mohla pouzivat rodina cipu dostupna uz od intelu 8080 (8251,8253, 8255, 8258? - tim poslednim si nejsem jisty).
Proste klasicka akce typu "worse is better", ta v IT zabrala vzdy ;-)
Nejsem expert, abych si dovolil prezentovat svůj názor na PC IBM (vlastně taky žádný nemám). Co jsem kolem toho četl, spíš to byla taková splácanina narychlo, aby Velká Modrá taky kus trhu s mikropočítači urvala, tehdy byly na trhu lepší počítače. A bylo to nedodělané, tak se museli obrátit na Malou Měkkou, aby pro ten počítač splácala aspon nějaký operační systém než budou schopni dodávat svůj.
Vsak to nerozporuju :-) Ono se to zpetne povazuje za genialni tah, nabidnout svetu skladacku ze shit komponent (nekdy i vic nez 5 let stara technologie) a ne se hnat na spicku. Cetl jsem o tom par clanku a Intel 8088 (tj. vlastne zkriplena 8086) je tam zminovana jako jeden z nejdulezitejsich cipu vubec, alespon co se tyce ovlivneni dalsiho smeru vyvoje.
Dtto Macintosh, to byl taky vlastne mnohem horsi stroj nez Apple Lisa, ale ujal se, protoze worse is better ;)
Jaké počítače byly na trhu tehdy lepší? Apple produkoval AppleII a začínal vyvíjet Lisu, po Macintoshi ani památky a i po uvedení v roce 1984 to byla vlastně jen hračka. Amiga ještě v nedohlednu, taktéž Atari ST... Napadá mě, že se objevil Xerox Star, ale ten byl tehdy šíleně drahý a tak trochu příliš předběhl dobu.
Když se na koncepci IBM PC podívám jako technik, nemohu si pomoci, podle mě byla geniální v tom, jak byla vlastně prostá a jak snadno se mohla stát průmyslovým standardem. Proč vymýšlet zbytečnosti, když řada komponent na trhu již existovala? Proč dělat uzavřený systém, když stavebnice umožní uživatelům a firmám přizpůsobit IBM PC přesně jejich potřebám? Podle mě prostě geniální.
Jediná věc mě štve: že Gary Kildall tehdy propásl svoji životní šanci. Byl to pravý počítačový vědec, technik s obrovským rozhledem v oboru, který uměl napsat operační systém pro mikroprocesor stejně jako překladač programovacího jazyka... Místo něj zakázku na OS získal typický vychcánek, nedouk a kšeftař. Kdyby to Gary tenkrát neprošvihl, mohl být možná dnes ještě mezi námi a svět PC by vypadal trochu lépe :-(
Myslím, že svět PC by vypadal podobně. Všechny základní neduhy PC by to mělo kvůli návrhu IBM, kterej nepočítal s tím, jak se to rozšíří a že to někdy bude muset mít kompatibilní nástupce. Takže 640 kB limit, nablbý adresování segment:offset. extended memory, expanded memory, HMA, A20, nedostatek DMA kanálů, málo úrovní přerušení, kolize I/O adres... Problém byl, že IBM tímhle návrhem právě zakonzervovalo a protáhlo 8-bitovej CP/M svět na dalších pár let, místo aby se výrobci SW přinutili pořádně změnit architekturu svýho SW, tak se to odložilo až na dobu přechodu 16 vs 32 bit.
Spoustu věcí mimochodem bylo podmíněný BIOSem, kterej taky může za spoustu neduhů...
Kdyby IBM vybralo Motorolu 68000 nebo vlastní CPU s flat memory modelem, napsalo lepší BIOS např. s nějakou základní podporou autokonfigurujících zařízení, tak pak by to vypadalo o něco líp. S architekturou 8088/8086 a tehdejším BIOS modelem by to vypadalo velice podobně Kildall neKildall.
Ad nablbý adresování segment:offset - to je feature tehdejších procesů Intel. Tehdy to bylo považováno za výhodu, protože se daly snáze portovat programy z 8-bitového CP/M.
Ad všechny základní neduhy - ten HW měl být levný. Když se v jiné třídě podíváte na ZX Spectrum, tak to mělo také spoustu HW kompromisů.
Ad kdyby IBM vybralo Motorolu 68000 - co jsem četl, v IBM uvažovali nad Intelem 8086, Motorolou 68000 a IBM 801. Motorola nebyla schopná zajistit dostatečné dodávky. Proč odpadl CPU od IBM nevím. Nakonec došlo na Intel 8088, protože měl dostatečný výkon, a "chipset" i 8-bitová sběrnice byly kompatibilní s tehdy populárním 8085 (verze 8080 s 5V napájením).
BTW víte že v IBM dělali rozšiřující desky pro PC XT, které umožňovaly běžet SW pro mainframy S/370? Mazec :)
http://en.wikipedia.org/wiki/PC-based_IBM-compatible_mainframes#System.2F370
No, chápu proč se stalo to co se stalo. Jenom jsem chtěl vysvětlit, že za spoustu neduhů PC platformy z dřevních dob nemůže MS a jeho DOS, ale omezení 8088 a architektury PC. Takže viníci jsou převážně IBM a zprostředkovaně Intel.
Na jednu stranu chápu, proč šli do CPU s 8 bitovou datovou sběrnicí a šetřili náklady na druhou stranu ten počítač levnej fakt v tý době nebyl, někde vyloženě mrhali (viz třeba ta klávesnice s 8048 byla zbytečně luxusní, atd.)
Ale jasný, měli na to málo času, asi na spoustě míst použili už hotový řešení - možná zrovna i tu klávesnici.
Postesknul bych si spíš nad tím, že je škoda, že se standard neutvořil vo třeba rok až dva později. Mohli mít víc zkušeností, zvolit jinej CPU, napsat lepší BIOS, ... Mohlo to bejt třeba něco jako tohle: http://en.wikipedia.org/wiki/IBM_System_9000 - nicméně to bohužel pohřbili.
MS-DOS byla snad ta nejhorší možnost. Rychlobastl, který vznikl v malé firmičce jako do značné míry klon CP/M podle dokumentace k rozhraní, později Gatesem odkoupený. Originální CP/M86 byla už z principu lepší volba, později se z toho vyvinul Concurrent CP/M86 ... mohlo to být daleko zajímavější. MS-DOS zazdil vývoj softwaru pro PC na hezkou řádku let.
Kromě toho byla Digital Research trochu jiná firma, s jinými hodnotami a vizí než jen nadělat velké prachy.
Já netvrdím, že MS DOS byl bůhvíco. Ostatně ve verzi 1.0 neuměl ani adresáře. Na druhou stranu si nemyslím, že by zazdil vývoj SW na dlouhou dobu. To že programovat pro PC bylo peklo bylo tím, že IBM vybrala CPU s blbou architekturou, kterej neuměl adresovat víc než 1 MB. To, že bylo peklo instalovat novej HW, aby se nepopral s nějakým stávajícím byla zase chyba IBM a ne MS. Bejt tam CPM/86, tak má PC stejný problémy jenom možná trošku propracovanější systém. Stejně by to byl 16bitovej OS se segmentací bez rozumný podpory grafiky a problémem se 640 kB limitem.
Nesouhlasím. CP/M byl dost slabý systém. Shell měl prakticky všechny příkazy externí (tedy jako samostatné utility), velikost souborů se určovala v násobcích 128 bytů, neuměl adresáře, a API bylo doslova příšerné. Nějak mi není jasné, v čem byla výhoda CP/M. DO se většiny dědictví CP/M zbavil hned v druhé verzi.
Ad byla Digital Research trochu jiná firma, s jinými hodnotami a vizí než jen nadělat velké prachy - proč tedy dodávali CP/M-86 výrazně dráž než MS svůj DOS?
Souhlas. CP/M by byl jenom jinej OS bez ochrany paměti, se segmentačním modelem, s 640 kB limitem, bez podpory ovladačů zařízení, 8.3 názvama souborů, totálně primitivním API (vždyť MS DOS ho měl obšlehlej z CP/M), atd. Nevím v čem by byl vývoj IT mohl bejt lepší, kdyby tam bylo CP/M místo MS DOSu. Bohužel ale na 8086/8088, kterej měl konkurovat spíš Z80 než bejt plnohodnotným next gen CPU (tím měl bejt iAPX 432) nešlo v tý době udělat vo moc víc než se udělalo. Takže takovej trochu lepší osmibit. OK, kecám... šlo udělat něco jako Minix :-)
Ano, 32-bitová verze pro 80386 byla hotová "až" v roce 1987, a byl to první komerční 32-bitový OS pro Intel x86.
Ad Xinu - 32-bitová verze byla někdy v letech 1988-1990. Navíc šlo o OS pro výuku a research, tedy nedodělek.
http://www.xinu.cs.purdue.edu/
Ad MINIX - v roce 1987 vyšla verze 1.0, která byla 16-bitová, vyžadovala Intel 8086/8088 a 256kB RAM. 32-bitový byl až MINIX 2.0 v roce 1997, případně nějaké neoficiální porty verze 1.5 (cca rok 1991).
http://minix1.woodhull.com/osdi2/faq.html
http://en.wikipedia.org/wiki/MINIX#MINIX_1.0
Ad v kterémže roce maloměkcí tenhle licenční nedodělek, jako neperspektivní, darovali SCO výměnou za balík akcií? - nedodělky jsou Xinu a MINIX; Xenix byl na rozdíl od nich prověřený praxí. Jinak Xenix byl samozřejmě technicky i obchodně neperspektivní, jako ostatně každý jiný Unix :). MS se ho zbavil okolo roku 1987, v době kdy uvedl první verzi OS/2.
Spíš než praxí prověřený tajnou službou, aby náhodou někdo neměl systém bez jejich backdoorů. Osvědčená metoda, jako bych to dneska viděl ;-)
Takže ta dvaatřicetibitová verze byla neperspektivní už v okamžiku jejího uvedení? Aby ne, při té ceně. Uvlášť když se totéž dalo pořídit zadarmo, a s možností snadné portace na mnohem víc procesorů i počítačů...
Jen pro zajímavost, dnes večer pravoseci a ostatní ukrajinští náckové pořádají v Kyjevě pochodňový průvod na počest válečného zločince Bandery, tak si nezapomeň navléct hnědou košili a zahajlovat, když je tak vychvaluješ.
Ad aby náhodou někdo neměl systém bez jejich backdoorů - no jasně :)
Ad ta dvaatřicetibitová verze byla neperspektivní už v okamžiku jejího uvedení? - z hlediska MS ano, protože MS měl jiný produkt. Nakonec NT převálcovaly trh a po Xenixu se slehla země.
Ad když se totéž dalo pořídit zadarmo - kde? Uváděl jste Xinu a MINIX, oba jen výukové systémy, které v době uvedení 32-bitového Xenixu nebyly k dispozici ve 32-bitové verzi (na x86). Navíc není OS jako OS. Xenix měl také podporu SCSI a TCP/IP.
Ad při té ceně - konkrétně?
Ad pravoseci a ostatní ukrajinští náckové pořádají v Kyjevě pochodňový průvod na počest válečného zločince Bandery - pokud jsem si všiml, tak Bandera byl ukrajinský nacionalista, který po nějakou dobu spolupracoval s Němci. Nebyl sám. Poté co Stalin na Ukrajině rozpoutal hladomor, který zabil miliony, a rozdělil si s Hitlerem pomocí smlouvy Východní Evropu, situace na Ukrajině byla mizerná. Když tam vtrhli Němci, řada místních je naivně vítala jako osvoboditele, s tím že hůř než za Stalina být přece nemůže.
Bandera měl s Němci velmi rozpolcené vztahy, mimo jiného ho uvěznili a poslali do koncentračního tábora. Putin ho nálepkuje jako prvoplánového fašistu z úplně jiného důvodu: zasazoval se za samostatnou Ukrajinu, a to proti Stalinovi. A Putin jako fašistu s chutí označí kohokoliv, pokud se mu to zrovna hodí. Žádný symbol samostatnosti Ukrajiny se mu do krámu samozřejmě nehodí.
BTW Stalin měl na rukou krev 800k popravených, 1.7M mrtvých v koncentračních táborech (gulagy), 390k mrtvých při rozkulačování, miliony mrtvých v ukrajinském hladomoru atd. Celkový počet obětí se odhaduje od 3M do 60M. V Moskvě mu stavějí sochy, a při průzkumech se 30% Rusů nad 30% vyjádřilo, že by Stalina volilo, kdyby dnes kandidoval na prezidenta. Co řeknete k tomu, že veliká část ruské populace podporuje diktátora, který má na rukou krev milionů? Nejspíš odvedete řeč na to že Bandera je fašista, protože to říká Vladimir Vladimirovič, a ten to jako bývalý agent KGB přece musí vědět :D
http://www.foreignaffairs.com/articles/61367/sarah-e-mendelson-and-theodore-p-gerber/failing-the-stalin-test
Byl Xenix za cenu knihy s disketou? Pokud vím, tak Linux ho chtěl a prostě na něj neměl, takže nebýt chamtivosti Micro$oftu, nebyl by ani Linux. Vlastně je Linux tak trochu dítě M$ :-D
Rusové mají v některých otázkách celkem jasno:
"Stalin vyhrál válku. Tečka."
Bez něj by dnes neexistovali, stejně jako Češi.
Nacizmus je (německý) fašizmus, a extrémní ukrajinský nacionalizmus s "památkami" jako Babí jar nebo Chatyň také. Vítali je nejen naivně, ale také velmi aktivně. Tečka.
Stejně tak u nás byli fašisté, například Gajda nebo Schwarzenberg. Tečka.
Putina také jako fašistu označí každý komu se to zrovna hodí, ono je vůbec mezi určitými skupinami velmi oblíbené obviňovat protivníka ze svých vlastních zločinů, zvlášť pravicový a katolický tisk se v podobných věcech odjakživa vyznamenával: http://www.novinky.cz/zena/styl/356892-capkuv-skandal-na-silvestra.html
Jen pro pochopení situace, těch údajných 30% (zdroj?) Rusů co by dnes volilo gruzínského samovládce Stalina, má aspoň na vybranou a může dát hlas Putinovi, který je třeba proti ukrajinskému politrukovi Brežněvovi dost umírněný. A tohle číslo bude růst tím víc, čím víc se do Ruska bude Západ srát.
Takže až/jestli se Američanům podaří Putina svrhnout, může se snadno stát že na jeho místo přijde mnohem větší jestřáb, nějaký ruský McCain, který netouží po ničem jiném než se krvavě pomstít za všechna skutečná i údajná příkoří, kterých se mu od Západu dostalo. A neodbude se to jenom utažením kohoutků.
Fakt tohle chceš, ty krátkozraký pravičáku? Já tedy ne!
Ad byl Xenix za cenu knihy s disketou - nebyl. Byl totiž určený pro produkční nasazení, a měl ochranu paměti realizovanou dodatečným HW (jak jsem už linkoval). Koupil jste ho jen s HW od IBM, Intelu, Tandy. Altos, SCO, Siemensu apod. Pozdější 386 verze možná fungovala i na běžném PC, ale v té době se MS s Xenixem právě loučil.
Ad [Linus] ho chtěl a prostě na něj neměl - jistě by měl na 386BSD (později FreeBSD), které bylo od roku 1992 volně dostupné. První verzi mohl mít už v roce 1991.
To že "rus vyhrál válku" neznamená, že se mu bude do nekonečna lézt do (_!_) a že mu projde každá prasárna.
Not to mention, že si za tu válku docela zavinili sami a o metodách, kterými bylo to (ano, nezpochybnitelné vítězství) je za bolševika radši moc nemluvilo.
To "Nacizmus je (německý) fašizmus," je klasická levácká zkratka.
Je to samozřejmě blbost, už by se papoušci, opakující ad nauseam propagandu "jediných pravdivých a objektivních" zdrojů (= většinou v rusku), měli trochu dovzdělat a zjistit si přesně, jakými pojmy pořád pohazují.
Dovolím si ještě jednou ocitovat asi nejkratší popis:
Fašismus a nacismus jsou dvě výrazně rozdílné ideologie. Rovnítko fašismus = nacismus vymysleli komunisté, aby odvedli pozornost od rovnítka nacismus = komunismus.
Pro fašismus je typický konzervatismus,
pro komunismus a nacismus je typická víra v ideální budoucnost, popření starých pořádků, vytvoření dokonalé společnosti.
Fašismus se opírá o tradiční pilíře společnosti 19. století (církev, armáda, velkokapitalisté, zbytky šlechty) a vytváří korporativní stát, autoritářský stát se zdůrazňovanou kontinuitou hodnot.
Nacismus a komunismus se opírají o všemocnou STRANU, která představuje nové zjevení pravdy, podřizuje si všechny tradiční autority i hodnoty - nacismus a komunismus stojí na novém člověku, nové morálce (krásně je to ukázáno třeba ve filmu L. Viscontiho Soumrak bohů). Já osobně jsem antifašista, ale komunismus a nacismus jsou mi mnohem odpornější.
http://blisty.cz/art/31642.html (kupodivu)
Že rusák každého, kdo "není s nima" automaticky označí za fašistu je známý fakt, ono je to pak s těmi tupými ovcemi jednodušší.
http://zpravy.idnes.cz/kdo-je-fasista-rusko-ukrajina-djy-/zahranicni.aspx?c=A140819_161834_zahranicni_jw
http://bez-cenzury.com/node/7405 (!!!)
A dodatek:
že se na Rusi začíná nebezpečně rozmáhat krajní nacionalismus a že to všemocný báťuška Putin přiživuje a podporuje, je také docela známý fakt ...
"Nacismus vznikl spojením koncepce fašistického státu (zahrnující vůdcovský princip) a rasistických teorií o nadřazenosti árijské rasy..."
Takže podle Wikipedie je nacizmus dokonce vyšší forma fašizmu. I na Wikině se sice najde dost blábolů, ale dávám jí přednost před blisty, přezdívanými blitky, stejně jako před idnes, známými pod názvy lžidnes nebo ihnus.
Mě spíš připadá že Putin ruské nacionalisty využívá a sjednocuje, aby je měl bezpečné pod dohledem. Jako bývalý vysoký kádr KGB na to má znalosti i schopnosti, nejspíš je jeden z mála kdo je dokáže udržet na uzdě.
Ale ve srovnání s americkým krajním nacionalizmem kvalitně namixovaným s křesťanským fanatizmem mi i ruští fašisté s černým sluncem ve znaku přijdou méně nebezpeční.
Ještě k tomu idnes, proč sis nepřečetl třeba tohle?
http://kultura.idnes.cz/za-krizi-na-ukrajine-muze-cia-tvrdi-oscarovy-reziser-stone-pop-/show_aktual.aspx?c=A141231_191600_show_aktual_jav
Režisér filmů jako Četa, Wall Street, JFK nebo Divoši dále tvrdí, že západní média neříkají pravdu o Ukrajině. Západ podle něj trvá na dominantním příběhu o „Rusku na Krymu“, zatímco skutečným příběhem je „USA na Ukrajině“.
Nebo jednoduše přehlížíš věci které prostě nechceš vědět? A nebo je dokonce podporuješ? ;-)
Ad Stalin vyhrál válku - jinými slovy říkáte že ho Rusové neoslavují kvůli tomu že se paktoval s Hitlerem a zabil nejspíš desítky milionů lidí (včetně spousty Rusů), ale protože je symbolem záchrany Ruska. Ale když Ukrajinci vidí Banderu jako člověka který se zasazoval o samostatnost Ukrajiny, byl mimo jiné zavřený v koncentráku, a zabil do agent KGB, tak jsou Ukrajinci banda fašistů, protože se Bandera paktoval s Němci. Měřit stejným metrem by zřejmě byla nuda, že?
Ad těch údajných 30% (zdroj?) - linkoval jsem ho
Ad až/jestli se Američanům podaří Putina svrhnout, může se snadno stát že na jeho místo přijde mnohem větší jestřáb; neodbude se to jenom utažením kohoutků; Fakt tohle chceš? - samozřejmě nechci. Ale jaké jsou možnosti? Putin se zcela zjevně snaží znovu vybudovat Sovětský Svaz, jehož zánik považuje za velikou katastrofu. Do nového Svazu chce jeho dřívější členy, a bez ohledu na to jestli chtějí nebo nechtějí je klidně připojí násilím, protože je to jeho "sféra vlivu". Koukněte se na konflikty v Gruzii, Moldavsku, Ukrajině. Vždyť na Ukrajině je to totéž co udělal Hitler s Československem: vojensky si kus ukousnout, s tím že jsou tam krajané, a proto mu to území patří.
Takže jaké jsou ty možnosti?
A. Nechat Putina ať buduje znovu Sovětský svaz, klidně násilím. Podobně jsme nechali Hitlera zabrat Rakousko a Československo, zjevně to není dobrý nápad.
B. Jít do války s Ruskem. Je to jaderná mocnost, a nejspíš by to vyhladilo minimálně většinu Evropy. Za mě také špatný nápad.
C. Použít ekonomickou diplomacii, tj. uvalit saknce, které budou Putina tak bolet, až ho přejde chuť zabítat území. Samozřejmě to nese rizika, ale proti předchozím možnostem mi to přijde jako lepší řešení.
D. Něco jiného - ale co?
Ad s "památkami" jako Babí jar nebo Chatyň také - máte na mysli Katyň, kde Rusové zmasakrovali desítky tisíc Poláků? Babí jar je primárně masakr spáchaný Němci, byť se na něm podíleli i Ukrajinci. To že se někteří Ukrajinci přidávali k Němcům bylo primárně důsledkem hladomoru, který na Ukrajině rozpoutal Stalin, a který stál životy milionů lidí. To ovšem elegantně přehlížíte.
Ne, mám na mysli Chatyň, vesnici vyhlazenou ukrajinskými "hrdiny" pod velením Němců. V Bělorusku takových vesnic bylo 628... A to že někdo má vrah německou uniformu ještě neznamená že je Němec, nosili je kromě Ukrajinců i Estonci, Lotyši...
Ad bod B, takže díky za Putina, protože být na jeho místě ukrajinský politruk Brežněv, tak by ty rakety už nejspíš létaly!
Ad to že někdo má vrah německou uniformu ještě neznamená že je Němec, nosili je kromě Ukrajinců i Estonci, Lotyši... a samozřejmě i Češi. To víte, Češi jsou známá banda fašistů :)
http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2006121060
Ad díky za Putina, protože být na jeho místě... - pokud je vašim jediným argumentem pro Putina to že by mohl Rusko vést ještě větší idiot, tak mi to připadá dost slabé. On by se i místo Hitlera našel větší idiot. Například velký ničitel Čingischán údajně prohlásil: The reаl greаtest рleаsure оf men is tо reрress rebels аnd defeаt enemies, tо exterminаte them аnd grаb everything they hаve; tо see their mаrried wоmen crying, tо ride оn their steeds with smооth bаcks, tо treаt their beаutiful queens аnd cоncubines аs раjаmаs аnd рillоws, tо stаre аnd kiss their rоse-cоlоred fаces аnd tо suck their sweet liрs оf niррle-cоlоred.
Jenže hlučínští nešli do Wehrmachtu dobrovolně, na rozdíl od Ukrajinců, dodnes pyšných na svoje "zásluhy" v SS.
Však také čeští fašisté už na jaře zvali "experty" z pravého sektoru, aby je naučili jak se dělá správná demonstrace. Takže až uvidíš hořet policajty, nezapomeň vztyčit pravici.
Také Čingischána v Mongolsku dodnes uctívají podobně jako my Karla IV, mají ho i na bankovkách. Možná že za pár století budou v Rusku stát sochy Putina, a budou se o něm točit filmy jako o Alexandru Něvském...
Takže se zamysli - vykopneš Hindenburga, aby mohl přijít Hitler?
Ad nešli do Wehrmachtu dobrovolně, na rozdíl od Ukrajinců - četl jste co jsem linkoval? ...nutno dodat, že existovalo mnoho Čechů, kteří se k německému úsilí o „ovládnutí“ světa připojili dobrovolně a aktivně se podíleli na fašistické perzekuci i na vraždách civilistů. To že na straně Němců nebojovalo víc Čechů je způsobené tím že je Hitler v armádě nechtěl (ani dobrovolně se přihlásivší fašisty), plus ČSSR na rozdíl od Ukrajiny neztratila miliony lidí díky hladomoru rozpoutaného Stalinem.
Ad Čingischána v Mongolsku dodnes uctívají; možná že za pár století budou v Rusku stát sochy Putina - pokud se od něj necháme převálcovat stylem o který se pokoušel Hitler, tak to nelze vyloučit. Moje doporučení je nenechat se Ruskem převálcovat.
Navíc když se trochu podíváte na ruské dějiny, tak tamní lídři jsou populární, někdy i velmi populární, a pak to najednou vezme prudký obrat. Klidné předání moci v té zemi nemá moc velkou tradici.
OK. Ještě v devadesátých letech mít v firmě server znamenalo mít Unix. Společnosti jako DEC, Sun, IBM, SGI a HP prodávaly stroje s výkonem lepšího PC za cenu vozového parku luxusních limuzín. Dostat z nich jen ceník znamenalo nevím kolik schůzek s obchodníky, hodně se u toho uplácelo, a výsledná částka vám pak vyrazila dech. Trh pak přeoral Microsoft s Windows NT, které nahradily obrovskou spoustu unixových systémů. Někteří zákazníci zůstali u Unixů, a tam se začal prosazoval Linux se svou nulovou cenou. Výsledkem je praktický zánik trhů s Unixy. DEC s ULTRIXem skončil v roce 1998, Compaq s Tru64 v roce 2002, SGI s IRIXem v roce 2005, Sun se Solarisem v roce 2010, HP se potácí v křečích a hledá nový business (možná The Machine), IBM se transformuje a sází všechno na Watson atd.
Unixy jsou technologicky dost pravěké systémy, a dneska je zachraňuje primárně Linux díky své nulové ceně. Například velká část internetové infrastruktury jede na Linuxu právě z tohoto důvodu. Náklady musejí být co nejnižší: OS zdarma, co nejlevnější lidé, nulové zálohování atd. Následující link může působit jako vtip, ale v hostingových centrech takových strojů na Linuxu najdete hromady.
http://www.root.cz/clanky/stavime-domaci-server-ze-supliku-zdroje-a-disky/
Android není Unix. Unix vyžaduje kompatibilitu se specifikací POSIX (aka Single UNIX). Android nemá ani standardní knihovnu libc, natož utilities. Mezi certifikované Unixy patří Solaris, HP-UX, AIX, OS X Yosemite, QNX a pár dalších.
BTW Android není ani distro Linuxu. S ním má společný jen silně patchovaný kernel. Liší se implementace libc, syscalls, drivery, jeho primární API je postavené na Javě, nemá X11, utility atd.
BTW2 Linux je sice do značné míry POSIX kompatibilní, ale v některých věcech se odlišuje, a certifikaci nemá. Naopak Windows řady NT byly POSIX kompatibilní (jde o separátní subsystém, nikoliv emulaci), do verze 2000 měly certifikaci podle FIPS 151-2. Paradoxně tak Windows NT 3.51/4/2000 byly víc Unixem než Linux :)
Aha, takže spíše terminologické míjení. Klasické vámi zminované UNIXy souhlas -- zmenšení diverzity mě trochu mrzí, ale chce se říct, že si za to můžou sami... jak tím, co prováděli obchodně v 70-90tých, tak tím, jak se nevyrovnali s konkurencí později.
Nicméně osobně poněkud volněji mezi UNIX zahrnuju Linux, Android i Mac.
Linux nemá nulovou cenu, vědí to jistě i manažeři, kteří za něco stojí -- a kteří nestaví ze šuplíku.
Díky za info, které jsem nevěděl. Android poněkud přehodnocuju, i když jeho shell mi Linux připomíná. :-) Linux nehodnotím tak striktně jako vy. Nevím, jestli je certifikace dnes tak důležitá. Podle mě je řada jiných bolestí, které Linux má, třeba bobtnající monolitické jádro.
"Technologicky pravěké" chápu pejorativně a neberu. Spíše "tradiční a prověřené", ne? Je tu spolehlivý a přátelský design, který vydržel desítky let a v turbulentním oboru poskytuje něco jako žulový základ. Mně to přijde úžasné. Windows se nemůže měřit, už z principu proto, že motivace MS je inovovat, aby přežil, tradice se děsí. A sám potvrzujete, že se k UNIXu "lísal".
Díky.
Souhlas, za propad prodejů Unixů si jejich výrobci mohou sami. Nakonec Unix wars jsou také zvláštní kapitola.
http://en.wikipedia.org/wiki/Unix_wars
MacOS X je od roku 2007 oficiálně certifikovaný Unix. Linux se dnes ve většině věcí od POSIXu výrazně neliší, takže s tím není až takový problém. Průšvih je ale v tom, že POSIX popisuje dost minimální sadu funkcí. Je to snaha o standardizaci metodou nejmenšího společného násobku, která má sjednotit základ Unixů po výše zmíněných Unix wars. V důsledku nenajdete v POSIXu X11, /proc, podporu tisku a skenerů, GUI, komponentový model, API pro deamony/services, API pro management swapu, API pro přidání uživatele... Naopak tam najdete prehistorii typu vi, ed apod.
Ad Linux... bobtnající monolitické jádro - to je důsledek "designu", který (ne)provedl Linus na začátku projektu. Monolitický kernel, Big Kernel Lock, absence threadingu atd. Řada těch problémů se odstraňovala dekádu až dvě, další odstraněny nebyly.
Ad "Technologicky pravěké" vs "tradiční a prověřené" - to je věc náhledu. Osobně si od systému dnes představuji přístup "všechno je objekt" a nikoliv "všechno je soubor", očekávám API pro věci jako je grafika a tisk, správa deamonů/services, konfigurace síťového interface, konfigurace swapu, funkční komponentový model atd. Unixy byly svého času skvělé, a za mě jim patří čestné místo v muzeu počítačové historie, hned vedle VMS nebo OS/400.
Ad spolehlivý a přátelský design - spolehlivý možná. Přátelský mi moc nepřijde.
Ad Windows se nemůže měřit, už z principu proto, že motivace MS je inovovat, aby přežil, tradice se děsí - Windows NT mají od první verze dost pokrokový design: modifikovaný mikrokernel, reentrantní preemptivní kernel, multithreading, pokročilý FS (který do jisté míry dohnal až Sun se ZFS), auditing trail, ACL na všechno, systém privileges (nikoliv model "root může všechno, ostatní ať si spustí utilitu s nastaveným setuid"), podporu více subsystémů (včetně POSIXu a OS/2), a samozřejmě objektový design. Koncept WinNT se za ta léta moc nemění, jde o evoluci a nikoliv revoluci. Je vidět, že na designu pracoval tým vedený geniálním Davem Cutlerem. Plus má obrovskou výhodu v šíři záběru API, množství komponent dostupných na trhu, kvalitní dokumentaci, kvalitních vývojových nástrojích, dostupnosti a ceně školení atd.
Už byli prostě "ti druzí" a tak se pokusili prosadit jako kvalitní a dražší alternativa. Pochopitelně neúspěšně.
Na začátku 90. let byl v nových PC standardem procesor minimálně 80286. Procesor s ochranou paměti, schopný adresovat 16 MB. Mohl na něm klidně běžet třeba jednoduchý Unix nebo jiný plnohodnotný multitaskový OS.
Díky Microsoftu a některým páprdům v IBM zůstal tento potenciál nevyužit a v podstatě znehodnocen byl i pokus o jistý pokrok v podobě OS/2. Ještě dlouho se uživatelé trápili s primitivním MS-DOSem nebo jeho nadstavbami.... Na počítačích, schopných obsluhovat řadu procesů i uživatelů zároveň...
No, oproti Motorolám i u 80286 pořád mohl mít segment jenom 64kB. A to byl hlavní vopruz tehdejšího programování.
Jinak jednoduchej Unix by byl stejně nekopatibilní s CP/M-86, IMHO by dopadli podobně jako MS. Ty systémy byly fakt podobný jako bratři. To by tam muselo bejt už od začátku něco jako Minix.
U 80286 protected mode bylo také poměrně drsné to, že z protected mode šlo odejít jen resetem. U PC AT se to řešilo externím obvodem, který provedl reset, a BIOS pak zajistil pokračování v real mode na předdefinované adrese. Mělo to takový overhead, že to bylo prakticky nepoužitelné.
No a koho to trápilo? To byl jen a pouze problém DOS extenderů, které musely přepínat mezi reálným a chráněným režimem, kdežto jiné OS to prostě neřešily - přešlo se do chráněného režimu napořád. Že 286 byl takový polovičatý nedodělek je ale pravda, v tomto ohledu se situace mega zlepšila az s 386 (včetně flat memory režimu).
Já například vůbec netuším, jak se dneska procesory přepínají do reálného režimu (naopak je to pořád stejné), možná je to A20 line nebo něco jiného, ale kolikrát se to stane při běhu počítače? Jen při resetu vid?
x86 a x86_64 procesory maji prece rezim 16bitove kompatibility porad ne? Kvuliva BIOS a loaderum: http://www.intel.com/support/processors/sb/CS-030169.htm
Ale já vím. Nicméně celý to je jenom proto, že Intel narychlo spíchnul 8086 jako odpověď na Z80. Ve skutečnosti next gen CPU měl bejt iAPX 432. Ten se sakra nepoved, Intel málem zkrachoval, naštěstí pro něj dostal zakázku od IBM.
No a pak na procesor, se kterým to nemyslel do budoucna vážně musel roubovat různý další režimy.
Moje narážka byla na to, že ostatní CPU jako ARM, MIPS, Itanium, 680x0, Power, blabla cokoliv žádnej 16bit reálnej režim nemají a nepotřebujou.
Nicméně úplně nechápu, proč i dnešní x86-64 procesory startujou do 16bit režimu. Resp. proč tam vůbec je? Přepsat těch pár bytů v biosu by asi nebyl problém, stejně se musí BIOS přepisovat pro každej novej chipset a CPU a spustit 16ti bitovou aplikaci ve stávajících OS stejně většinou neprojde kvůli tomu, že dřív nebo později ta aplikace šáhne kam nemá. Logičtější je tyhle aplikace spouštět nad něčím jako DosBox.
jj jasne, vsak kdybych chtel byt hodne zlej, tak bych rekl, ze Intelu se ciste nahodou krome rady 8086 (nahodou proto, ze zrovna IBM PC vyhralo) vlastne nic dalsiho nepovedlo - zadna dalsi architektura se jim neujala. S vyjimkou rady 48 a 51, ale tu vyrabi vsichni okolo, jen ne Intel :)
Ad přešlo se do chráněného režimu napořád - jenže 80286 neměl Virtual 8086 Mode. Pokud jste chtěl pustit aplikaci psanou pro 8086, nebyla prakticky jiná možnost, než ji běžet v Real Mode.
Ad vůbec netuším, jak se dneska procesory přepínají do reálného režimu - vynuluje se PE bit v registru CR0. V praxi se OS do Real Mode dávno nepřepínají. Případný 16-bitový kód se běží ve Virtual 8086 Mode, který 80286 ale neměla.
Zase, kdyby ty počítače šly sdílet, tak by nevznikla kategorie personálních počítačů, což bylo určující pro další směr vývoje. V 90. letech bychom měli počítačové kavárny a ceny těch 286 by byly někde jinde, protože by se počítalo s jejich pronájmem v kavárnách. A to trápení mělo své kouzlo, dalo se snadněji proniknout do jejich střev, což budovalo potřebnou komunitu, která zajistila jejich šíření. A úplně jinde bychom byli, kdyby místo DOSu v IBM koupili Smalltalk :-)))
Microsoft dodával pro IBM PC XT Xenix, což byl tehdy zřejmě nejrozšířenější Unix co do počtu instalací. Na trhu ale moc neuspěl. Jedním z problémů Xenixu byly vysoké HW nároky v porovnání s DOSem, chtělo to minimálně 256kB RAM. Dalším problémem chybějící ochrana paměti na 8086/68000/Z8000, která se řešila dodatečným HW. To ovšem velmi komplikovalo uvádění Xenixu pro jakýkoliv nový HW. Vznikla sice i verze pro 80286, ale když v AT&T začali systém sami prodávat a rozvíjet (dříve ho jen licencovali třetím stranám), MS přesedlal na OS/2.
http://maben.homeip.net/static/S100/software/microsoft/XENIX/Microsoft%20Xenix%20OEM%20Directory.pdf
http://en.wikipedia.org/wiki/Xenix
OS/2 byl samozřejmě jistý pokrok. Nicméně spolupráce s IBM byla obtížná, a například vynucená implementace 80286 protected mode byla (už v principu) dost mizerná.
Od roku 1993 byly k dispozici Windows NT, které měly proti OS/2 řadu výhod. Nicméně trh dál chtěl DOS, případně s Windows 3.x a 9x jako nadstavbou. Převést prakticky všechny uživatele na Windows řady NT se podařilo až v roce 2002 s WinXP. Trh má nesmírnou setrvačnost, což je způsobené hlavně aplikační základnou.
Ta klavesnice (model F) byla opravdu dobra. Buckle spring princip s kapacitnim snimanim stlaceni klavesy, neomezeny rollover (pozdejsi model M uz ho ma omezeny na tusim 2). Jedine to nezvykle rozlozeni klaves je z dnesniho pohledu nevyhoda.
A mate pravdu, pozdejsi klavesnice byly uz optimalizovany na cenu, takze si chybu uvedomili.
V IBM stavěli jiné systémy na Intelu 8085, i ta klávesnice (která byla údajně klíčem k úspěchu produktu) byla původně určená pro System/23 Datamaster postavený na 8085. Původní IBM PC (ne-XT) byl poměrně slabý stroj s 16-64kB RAM (upgradovatelná až na 256kB), ROM BASICem a ukládáním dat na kazetové pásky. V době XT jsem jedno originální IBM PC viděl, a fakt jsem si myslel, že je to 8-bitový předchůdce PC. Tenhle "levný" domácí počítač byl příliš drahý domů, ale chytil se ve firmách (díky geniálnímu VisiCalcu). To že z toho vzniknou "klony" a později dnešní PC byl poněkud neočekávaný vývoj.
http://en.wikipedia.org/wiki/IBM_Personal_Computer#Keyboard
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/85/IBM_5150_Keyboard.jpg
http://en.wikipedia.org/wiki/IBM_Personal_Computer#PC
IBM System 9000 byl pěkný, ale prodávali ho jako lab computer pro NMR, chromatografii atp. Když se neprodával, zkusili ho naládovat Xenixem (od MS) a dodávat do kanceláří, což také nevyšlo. Navíc tu byla cena: základní verze vyšla na $5695, kdežto IBM PC vyšlo na $1565.
http://archive.org/stream/byte-magazine-1983-01/1983_01_BYTE_08-01_Looking_Ahead#page/n111/mode/2up