Názory k článku Webová pískoviště a integrovaná vývojová prostředí

tady děcka ve škole používají Thonny pro Python. Umí to málo, ale na výuku dostatečně, akorát s tím mají pořád problémy (instalace na Windows dělá své :-).

Tak si říkám, že udělat jim účty na Replit by bylo bývalo i pro školní adminy snažší a děcka by si složitě nemusela tahat příklady a úkoly jako soubory přes školní systém (prostě takové webové FTPčko :-)

Tohle jsem delal taky. Kdyz je neco pouzitelne pres web tak je to na vyuku super. Nemusis se starat o stroje v tride, kdyz to chteji zkouset doma funguje jim to take. A kdyz je jim malo tak ti zdatnejsi si nainstaluji IDE. Ale ostatnim to v pohode staci. Spusti to i na mobilu kdyz nemaji doma PC.

Mozu mat pycharm zadarmo https://www.jetbrains.com/community/education/#students

Ach jo to zase bude studentu v korporatu.

My jsme naše PyLadies také migrovali do Thonnyho, předtím jsme pár let jeli s Mu editorem https://codewith.mu/ .

Já jsem (seriózně) začínal na TurboPascalu 5.5 a 6 s IDE. A ve Win na různých Delphi (verze 3, 4 a 5). A přechodem na Linux jsem do stáje angažoval Lazarus (https://www.lazarus-ide.org/).
Myslím si, že svého času byl Pascal poměrně užívaným jazykem jak pro profesionální projekty, tak i pro výuku (moje střední škola je spojená s Pascalem) a integrované prostředí bylo to, co mne dokázalo zaujmout a značně zjednodušit "vývoj".
A v práci jsem se v devadesátých letech trochu točil kolem FoxPro (https://en.wikipedia.org/wiki/FoxPro), které také bylo všude a integrované prostředí bylo taky poměrně dobře optimalizované.

To je takový trošku paradox, protože ty Pascalovský IDE hodně překročily svoji dobu a vlastně dneska nic podobného asi vůbec nemáme (a molochy typu VSCode nemůžu počítat, protože jen nastavení je nad možnostmi a znalostmi případných uživatelů).

Nejsem uplne znalec, ale v cem byly dal nez soucasny Qt Creator treba nebo ruzna IDE pro vyvoj mobilnich aplikaci?

dal v tom, ze po instalaci z asi 3-4 disket bylo hotovy prostredi, ktery slo pouzivat from the scratch, bez nutnosti nastavovani nebo dalsich instalaci. pro zacatecniky urcite lepsi reseni (ale IDE pro mobilni zarizeni popravde moc neznam).

No o to právě jde. Ono je dneska takových programátorských editorů spousta, a většina z nich je i zdarma. Jenomže opravdu, nakonfigurovat si ho na ten svůj konkrétní programovací jazyk ( nastavil cestu k jeho překladači, a pod.), to chvíli trvá a každý to nezvládne. (když si navíc musí sám nainstalovat a nakonfigurovat i ten překladač).

Kór když ho do té doby ve škole učili programování stylem napíš print("Ahoj") a klikni na tlačítko Play...

Nevím jak u vás, ale v mém okolí se vyvíjí prakticky jen v IDE - vesměs buď VSCode (zadarmo, ale mě nesedí), nebo něco z IntelliJ rodiny, pro MS Visual Studio.

Turbo* IDE od Borlandu byly na svoji dobu fakt skvělé, ale dneska IDE umí mnohem víc a jsou pohodlnější, zejména v oblasti autocomplete a navigace v kódu. (Pokud se dobře pamatuji, jaké měly ta Borland IDE možnosti.)

Ak ma niekto problem nainstalovat plugin do VS Code a nastavit tam nejaku cestu ku kompilatoru, asi by nemal programovat.

v kontextu Turbo produktu se bavime hlavne o zacatecnicich. A vidim to u decek ve skole - ono fakt nainstalit VSCode je trivka, dalsi vec je tam treba na windows rozjet Python a jeho pluginy.

Tak zase nebudme namysleni. I zdatnemu vyvojari se stane ze neco nefunguje i kdyz mu ruzne helpy a "youtube navody" tvrdi opak. A po tydnu zjisti ze chyba nebyla u nej ale ze to tak ma kazdy kdo si prave nainstaloval nove prostredi. Stalo se mi.

Ale no tak, komu se někdy neroz.. build v IDE, ať hodí kamenem.

Pokud zůstaneme u toho Pascalu, tak jednoznačně Lazarus. To člověk nainstaluje a už může začít fungovat, stejně jako v TP. Pro začátečníky jako dělané. Otázkou samozřejmě je, kolik začátečníků dnes začíná v Pascalu. Na druhou stranu vlajkovou lodí Lazarusu (nebo Lazara?) a pod ním běžícího FPC je DoubleCommander a GameMaker, což jsou dle mne dost vychytané produkty.

Ono Pascal bol vymsleny prave pre vyuku programovania.

Dnešní Pascal s tím má už dost málo společného. Je to moderní jazyk se spoustou vychytávek.

Mám hodně rád Python, myslím si, že umím solidně databáze, ale Pascal (respektive Lazarus) nedovedu opustit, převedl jsem tam i starší Delphi projekty. Jedna věc je mít rád jazyk a pak je potřeba dodat uživatelům program, což v Pythonu není tak moc trivia (vysvětlujte IT velké firmy, že pro pár počítačů potřebujete Python).
C-based jazyky, snad vyjma C#, to je zase docela facha, na rychlé vyprodukování GUI. Takže prostě Lazarus mám rád a neopustím jej. Pokud potřebuji pracovat s daty, tak SQLite je švýcarský nožík a se solidní znalostí SQL se z ní dá vytěžit opravdu hodně, holt to chce jiný přístup, než k lepšímu úložišti dat.
V těch Pascalovských open source projektech bych ještě vyzdvihl CQRLog.

Ten CQRLog dělá čech? Aspoň podle screenshotů to tak vypadá. Hmm nás tady hodně tlačí do web vývoje a je vidět, jak je to někdy strašně zdlouhavý udělat něco, co si člověk v Delphi naklikal doslova za pár minut (aje jasně, zase se neřeší deployment atd., takže něco za něco, akorát web UI je ještě hodně v plenkách).

Je pravda, že mnoho vývojářů nemá rádo Pascal (ať již z jakýchkoliv důvodů), je však nutné si uvědomit, že moderní objektový Pascal je již opravdu jiný jazyk (pominu-li případnou nekonzistenci jeho více dialektů). Jako milovník desktopových grafických aplikací jsem zatím nenalezl vhodnější alternativu, QT je přeci jen především záležitost Cpp (Pythonních GUI projektů je přeci jen poméně), Java s JavaFX je na mém desktopu dosti nenažraná, zatímco aplikace vyprodukovaná Lazarusem (kterou lze jednoduše optimalizovat na velikost) běží jako vítr.

Je pravda, že zamrzí dnes pouze podpora zastaralého GTK2, QT5 je však něco jiného a poslední vývojové verze lze zkompilovat již nad QT6. Ani stabilita není vždy taková, jaká by měla, přeci jen projekt má menší množství vývojářů, naštěstí ochotná komunita vždy poradí.

A pokud vezmu v úvahu alespoň pro mě velmi čitelnou syntaxi Algolských jazyků, kombo FreePascal/Lazarus na grafické aplikace a Ada na ty ostatní mi sedne asi nejvíce.

Mimochodem, kromě parádního DoubleCommanderu a GameMakeru doporučuji prozkoumat i nesmírně povedený Castle game engine, funkcionality, které vývojáři stále přidávají, se hned tak nevidí. I další projekty umí překvapit, Ultibo (řekněme embedded OS) nebo Cai neural API ukazují, že jazyk stále žije.

TP 7.0 byla sveho casu zjeveni. S tim se pracovalo uzasne. Mozna to bude znit staromilecky ale i dnes bych v tom v pohode dokazal delat.

mně by asi vadil ten font, přeci jen dnes jsme zvyklí na jemnější vykreslování písmen.

Doteď dělám ve vimu, ty moderní IDE v JS mě nesvědčí, nemám rád, když IDE má nějaké lagy a pořád mi někde něco něčím překrývá. Pro přenosnost používám webovou konzoli, kde mi běží vim, takže mohu z prohlížeče dělat jak nic.

Ten bol dany grafickou kartou, kedze je to tui. Freepascal ide zobrazi fonty ake ma naistalovana konzola...