>nedokáže zaručit přesnost informací, které obsahuje
Nikdo nedokáže zaručit přesnost informací. Jedno jestli papírová nebo jakákoliv jiná encyklopedie. A obviňovat celou Wikipedii z nějakých pomluv nebo něčeho podobného je nesmyslné. Kdo to dělá, neví o co jde.
Ve Wikipedii jsou chyby jako v čemkoliv jiném. Jenže na rozdíl od jiných zdrojů můžete tyto chyby neuvěřitelně lehce odstranit a doplnit další informace, se kterými se chcete podělit. Avšak za jednoho předpokladu: že dokážete svoje úpravy před ostatními uživateli obhájit skutečnými argumenty a důkazy (k tomu je u každého článku diskusní stránka). To se mnohým nelíbí, protože zde neplatí "bude to tak, protože to říkám", "protože na to mám vzdělání", "protože můj názor je nejsprávnější", "protože můj bůh je nejlepší" a podobně. V tom je velká síla Wikipedie.
Velmi často využívám anglickou i českou verzi. Ta má teď už 21 tisíc článků, což je v našich malých podmínkách úžasné. (Mimochodem Slováci jsou na tom opět vzhledem k velikosti země také výborně.) Samozřejmě, že klíčové informace si ověřuji, tak jako u jakéhokoliv jiného zdroje. Když přijdu na chybu, nepřesnost nebo mi něco chybí, opravím, doplním, založím nový článek s informacemi, které jsem našel.
Díky všem, kteří se na její tvorbě podílejí!
Jenže na rozdíl od jiných zdrojů můžete tyto chyby neuvěřitelně lehce odstranit a doplnit další informace, se kterými se chcete podělit.
Ne, to tedy nemůžeme, zejména ne tehdy, když je omyl oblíbený a pravda málo známá. Resp. můžeme, ale dlouho to tam nevydrží.
Avšak za jednoho předpokladu: že dokážete svoje úpravy před ostatními uživateli obhájit skutečnými argumenty a důkazy (k tomu je u každého článku diskusní stránka).
Jinými slovy za předpokladu, že máme dost času pětsetkrát vysvětlovat, že 1+1=2, pětsetkrát to přepisovat z 1+1=3 zpět na 1+1=2 a být smířen s tím, že to za chvíli budeme muset ,obhajovat` proti náhodnému trollovi po pětsetprvé, po pětsetdruhé atd., až do smrti -- nebo prozření, že tudy cesta nevede (podle toho, co nastane dřív).
Na rozdíl např. od software, u kterého lze objektivně poznat, zda funguje, či ne, a měnit ho může jen ten, kdo mu porozuměl, tak ve Wikipedii žádné objektivní kriterium neexistuje, všechny verze textu jsou si rovny, všichni jsou ke všemu stejně kompetentí a vítězí ten, kdo nejdéle vydrží prosazovat si svou. O skutečné argumenty nejde.
To se mnohým nelíbí, protože zde neplatí "bude to tak, protože to říkám", "protože na to mám vzdělání", "protože můj názor je nejsprávnější", "protože můj bůh je nejlepší" a podobně.
To je samozřejmě omyl, platí to úplně stejně. Ve wikipedii naopak jde pouze o to, kdo tohle vydrží tvrdi déle.
Wikipedi[ae] sice vlastní jméno je, ale je vytvořeno z obecného encyklopedie. Apropos, autor předešlého příspěvku cestuje do Londýna, Říma, Paříže, Berlína, Hamburku, anebo do Londonu, Romy, Parise, Berlinu, Hamburgu? Asi namítnete, že je v tom rozdíl, že toto jsou tradiční dlouholeté české názvy zahraničních měst, ale princip je podobný, prostě jsme si počeštili cizí vlastní jméno. Vadí autorovi tolik také to, když v českém znění amerického filmu se původní jméno jedné z postav Sarah vyslovuje Sára a normálně se česky skloňuje (např. v Drtivém dopadu, pardon, Deep Impactu ;-), ale není to jediný případ)?
A možná se v budoucnu začne běžně používat zobecněné slovo wikipedie s malým počátečním písmenem, prostě jako obecná internetová encyklopedie, přestože to bude stále ta stejná jedna konkrétní Wikipedie, podobně jako víc lidí (včetně mě) dnes používá slovo internet v obecném významu celosvětová počítačová síť, i když je to pořád ta jedna konkrétní síť s původním názvem Internet, pouze se za ta léta již hodně rozrostla.
Před nějakým časem se mluvilo o možnosti zanést úmyslně trojana nebo aspoň zadní vrátka do linuxového kernelu. Taky kvůli této možnosti Linux neskončil. Wikipedie tedy taky kvůli vandalům neskončí.
To je snad trochu rozdíl, nemyslíte? Aby se patch dostal do linuxového jádra, musí ho schválit Linux a obvykle ještě správce příslušného subsystému. Kdo schvaluje příspěvky do Wikipedie?