Odpověď na názor

To sice nemá nic společného s kernelem, ale budiž. Problém je v tom, že Windows používá dlouhá řada power users, kteří si stroj administrují sami. Můžete přes ACL snadno určit, že uživatel nemůže provádět nic co se týká administrace. Jenže pro power usera to nefunguje, protože tu administraci potřebuje provádět. A power user sice může jet pod adminem, ale to zase jaksi není bezpečné. UAC je poměrně elegantní řešení, kde "pod adminem" jede normální uživatel, a teprve pokud jsou potřeba admin proviledges, tak je musí uživatel potvrdit na dedikovaném security desktopu, na kterém nevychovaná aplikace například nemůže kliknout na tlačítko nebo odposlechnout události stisku kláves (což je na X11 primitivní operace).

To jestli je architektura modulární se přece nemění tím jestli daný modul běží v ring 3 nebo ring 0. Důvodem přesunu části GDI do kernelu je omezení počtu syscalls. Zatímco na Windows díky tomu bylo možné provozovat přes GDI například hry, tak na Unixech jste si půl minuty počkal na vykreslení webové stránky s japonským textem. A počkat jste si musel, protože jste akci mohl přerušit leda stiskem tlačítka Reset. Tohle se samozřejmě změnilo s příchodem client-side renderingu a GPU akcelerace, kde se font vyrastruje jako texture atlas, a pak se jen říká GPU, kde má glyph vykreslit (a jak shaderem udělat subpixel rendering, antialiasing, gamma correction a další). Tahle pipeline nevyžaduje větší množství syscalls, takže i na Windows běží v ring 3. To jak interně vypadá implementace nějaké feature je ve Windows často určené prioritami a dostupnou technikou.