Ovládání hry X-pired je jednoduché – svou postavu, odhadl bych, že je to muž v zelené kombinéze, řídíte pouze pomocí kurzorových šipek, a když přidržíte klávesu Ctrl, tak buď utíká, nebo roztlačí rychle předmět před sebou. Úkol každého kola je stejný – dostat se na červený čtvereček s „X“ – to je východ a zároveň vstup do dalšího kola. Teď by to leckdo mohl zjednodušit na klasické: „dostat se z bodu A do bodu B“. Ne! Co mě strašně příjemně překvapilo, byla různorodost levelů, téměř každý další je založen na jiné logické koncepci. V jednom musíte přesouvat krabice jako v nějakém bludišti, závodíte o čas, v jiném zas musí do sebe narazit dva roztlačené barely, aby zahynuly zelené potvory. Nenechte se odradit prvním kolem, je dost těžké, ale pochopíte na něm základní principy hry.
Pro vysvětlení, jak to celé vypadá, bude nejvýmluvnější obrázek:
Tady je nastíněn kousek postupu z prvního kola: Vy jste tedy ta zelená postavička uprostřed – roztlačíte (držíte Ctrl) barel před sebou, ten se rozjede, vrazí do zdi a vybuchne. A všimli jste si, že některé kostky zdi jsou takové popraskané? – Tak ty se výbuchem zničí a vám se otevírá prostor do dalšího kousku levelu, podlaha je zde pokryta ledem, a tak to trochu klouže, roztlačíte další barel a opět se vám uvolnila cesta dále. Zde jsou před vámi tři dřevěné krabice, ty nevybuchují. Odtlačte tedy jednu kousek bokem a projděte – je před vámi červený barel – ten roztlačte dolů, ale přeběhněte za žlutý pruh – červený barel totiž vybuchuje daleko více než obyčejné, ale pruh to pohltí. Tak, a tím jste si odkryli cestu k těm pěti barelům… co s nimi? Na to si už přijďte sami, ale teď už to bude těžší, napovím, že použijete ty dřevěné krabice. A v podobném duchu se vede celá hra – když vám někdo řekne řešení, tak to přijde jednoduché a prosté – něco jako kouzelníkovo kouzlo, dokuď nevíte, jak to dělá, je to magické, a když na to přijdete sami, je sice odhalené, ale máte radost… No, končím filosofickou vložku:)
Na základní principy hry přijdete tedy rychle sami, navíc je vám občas napovídáno jakoby vaším vnitřním hlasem pomocí nápisů: „Hmm, zelené výbušné pole na podlaze“ apod. Ve hře je jen pár základních elementů, ze kterých jsou poskládány všechny levely:
Přece jen je X-pired logická hra, a tak vyžaduje někdy plánování dost dopředu a chyba se většinou trestá buď smrtí, nebo častěji nemožností dokončit kolo. Někdy jste navíc omezeni i časovým limitem, pokud před jeho vypršením nestihnete level dokončit, máte taky smůlu – vše vybuchne. Naštěstí nemusíte vždy projíždět již vyhrané levely, hra sice nejde ukládat, ale do každého kola existuje heslo, které se vám objeví v úvodní obrazovce dole – doporučuji někam zapsat, nebo pak budete zakoušet trýznivou hru s vaší pamětí. Často stojí méně námahy pár kol projet znovu, než za bezesných nocích dolovat hesla s vaší (mé) děravé paměti. Pozor, hesla jsou case-sensitive!
U logických her si jistě nikdo nepotrpí na grafiku, ale i tak je X-pired vyveden vcelku povedeně a hlavně sdělně, všechny věci hned rozpoznáte a je vám jasné, že v červeném barelu s vykřičníkem ve žlutém poli nebude asi H2O. Ve hře hraje elektronická skladba, a i když tenhle typ hudby nemusím, melodie se mi zalíbila a přišlo mi, že dobře dotváří atmosféru a oživuje to.
Instalace je velmi jednoduchá – najeďte na stránky hry do sekce Downloads, jsou tam nějaké balíčky a staticky slinkovaná binárka. Já jsem si stáhl zdrojáky – rozbalíte je a zadáte pouze make, poté jako root make install a je to, můžete spustit: xpired. Navíc si můžete vytvářet vlastní kola pomocí editoru xpiredit. Ke kompilaci potřebujete knihovny SDL, SDL_gfx, SDL_mixer and SDL_image. Všechny bývají ve většině distribucí, snad až na SDL_gfx, ale na stránkách jsou přehledně umístěny odkazy na její stažení.
A na závěr si povšimněte jmen na úvodní obrazovce – hra je od českých autorů!
