Bojovat s knihou je složitý. Když tě zajímá příběh, pracuje tvá fantazie t.j. nizkoúrovňový rozpoznávač písmen a slov pracuje na pozadí a moc se ti z toho pravopisu do podvědomí nedostane, zvlášť když na pravopis nemáš talent. Čárky bývají malý, přehlédnutelný a v toku myšlenek intuitivní bez ohledu na text.
Když se učíš, tak si promítáš v hlavě co si unavený autor nečeštinář pod textem představoval. Maximálně si zapamatuješ YI u nějakýho termínu, když si ho zkusíš několikrát napsat. Učiva je zpravidla hodně, text je málo kdy polopatickej a pravopis je zpravidla nejméně důležitej. Když si to čteš v anglině, tak pak máš z pravopisu ještě větší hokej. Pak máš chvilku všude samý Y a žádnou čárku.