Vlákno názorů k článku YouTube s povinným AV1 se nelíbí všem výrobcům, bojí se konkurenčního boje od jdsulin - Nez tohle me mnohem vice jebe to DRM...

ATHLEAN-X je super!

Mě pomohl také s mnoha problémy. Kanál na kterém trenér vysvětlí co a !PROČ! a jak, kdy klasičtí trenéři (kterých jsem zkusil hromadu) jen odfrknou a pošlou člověka k doktorovi a klasickej českej doktor řekne, jste starej (35) sedíte u PC, tady máte recept na opioidy když bude nejhůř.

Ale jistě to může pan Hurvínek brát jako vylejvání si srdíček... (absolutně nechápu jeho postoj)

To je uživatel bez přezdívky s avatarem Hurvínka
hurvajs77

Velkej dík, tohle je poklad!

Celej ten kanál je poklad! Doporučuju si to prolézt úplně celý, já si už nadělal poznámek, že z toho mam malou brožuru :)

Zajímavé je, že "ostatní YT trenéři" (ne všichni) ho docela hejtujou. Důvod? Mno protože to co on tam dává zadarmo, oni chtějí za to samé peníze. A když je někde něco zadarmo, proč to jinde platit (krom toho, že chci podpořit daného člověka).

Tady ta situace velmi vzdáleně připomíná i to, o čem je zdejší debata. Předplácení si věcí, obsah zdarma apod.

Upřímně to, že Jeff z ATHEAL-X tam dává hromadu super věcí zadarmo mě dovedlo až na jeho stránky, kde má další tunu věcí a mezi nima placený detailně rozpracovaný jídelní a cvičební plány. A jak se na to já koukám, velmi rád mu přispěju, ikdyž to třeba úplně nevyužiju. Proč? Protože tenhle byznys model je ideální.

Jo jenze vsechno v "cmoudu" ma take svoje dusledky. Z archivu by jsi si mohl pustit Sever proti jihu, Foresta Gumpa nebo Sam doma vcetne sceny s Trumpem.

Můj archív celkově je asi 500 DVD disků (tj ~2TB dat) + asi tak 3TB aktivního obsahu na HDD / SSD. Nevím jak bych se mohl dostat na 80 TB .... to si děláš doma kopii pornhubu či sbíráš seriály ve 4k? Je mi úplně jedno, co je moderní trend. Kdyby mě s tím manželka nevyhodila, tak si klidně doma osadím 35mm promítačky a kupuju na ebay kotouče s filmy. A ano, dosti mému přístupu nahrává to, že za posledních 10 let bylo natočeno asi tak 5 dobrých filmů a zbytek je (imho) brak / recykláty / blbosti.

:-D přesně, porno. Je vidět na to myslíte. Měl jsem přes 800 BR disků, 2000 DVD, ze všeho kopie. Plus další vlastní video v 2k, fotky atd. Jednoho dne jsem se naštval, DVD a BR vyházel a celý NAS zrušil, stejně na to nebyl čas a žralo to jen peníze a čas :-)

Takže když si sečtu, co jsem do toho za ty roky nacpal, je pro mne lepší "předplatné".

Tady bych měl trochu problém s tím věřit někomu, že VYHÁZEL 800BR a 2000DVD. To vážně neberu.

Ještě jsem přehlédl toto: "Pokud nejde lokální provider, mám 5G na mobilu a neomezená data."... Kolik tě tedy v součtu měsíčně stojí všechny ty konektivity k internetu?

není to nic strašného, celkem 810,- (za optiku 530,- zbytek mobil)

Pán má skutečně asi velkou pusu... 300,-Kč za neomezený mobilní internet?

Fakturu, jinak nevěřím.

Ono záleželo na tom, jaký to byl obsah. Třeba nějaký seriál, který vysílali v nevhodnou dobu nebo jste ho chtěl vidět znovu. Tam není tak důležité, jestli je stereo nebo ne ani kvalita obrazu není tak zásadní, dokud se dají rozpoznat postavy :)
Nahrané pořady z TV ať vezme čert, ty se obvykle seženou ale neštěstím bylo přehrávat na VHS domácí video z malých kazet videokamery.

Lenže my tu neriešime problém platiť či neplatiť.

My tu riešime problém, že keď už si platím, prečo mi to stiahne kvalitu keď použijem zariadenie, ktoré sa prevádzkovateľovi z nejakého dôvodu (najskôr obchodného) nepáči... prečo mi to do browsera pustí max 720p len preto, že som na Linuxe? Veď keď si platím za fhd alebo 4k, mal by som dostávať fdh alebo 4k....

Torrenťáci tento problém nemajú; z tohto uhla pohľadu je to lepšia služba.

Je to asi takhle. Moc se mi líbily seriály Stranger Things (1 a 2) a Black Mirror. Oba jsem nejprve stáhnul torrentem a protože jsem je ocenil, doopravdy a právě proto jsem si předplatil netflix (neboli ono pověstné "když se mi to líbí, tak za to zaplatím" není jenom klišé). Platil jsem to asi 2 roky, občas se na něco díval ale celkem málo kdy, a když, tak mě žralo, že to skutečně v řadě případů bylo naprosto svévolně a bezdůvodně omezené na 720 řádků a další hovadiny. Pak jsem dospěl k názoru, že k torrentu jistě lze mít řadu námitek, ale přistoupit na systém vnucovaného předplatného namísto jednorázové a neodvolatelné koupě jednou pro vždy (jako u VHS a DVD) a to s tím, že v praxi to proti torrentu přináší výhradně a jedině nevýhody, také není morálně správné - volný trh a kapitalismus není a nesmí být nástrojem pro rentseeking a arbitrární omezení. Takže jsem se odhlásil. Neříkám, že o to víc nebo místo toho nějak mohutně torrentuju.

Jenže když vyšel Chernobyl na HBO, chtěl jsem si ho koupit. KOUPIT. Ne předplatit, prostě koupit. Jenže nebylo lze, a to jsem tomu doopravdy a upřímně věnoval čas na rešerše. Tak jsem skončil u torrentu a nebudu předstírat, že vzhledem k předešlému jsem v tomto konkrétním případě měl jakoukoli zábranu. Jinak řečeno, jsem naprosto ochotný a připravený platit. Co absolutně nejsem ochotný je přistoupit na model, kdy budu muset platit permanentně a pravidelně (jedno kolik) a kdy mi "prodejce" bude diktovat, jakou formou, kdy, kde, na čem a jak často smím "koupený" produkt používat. U VHS a DVD to tak nebylo a to že to Internet umožňuje neznamená, že by publikum měli mít povinnost to akceptovat.

Naprosto chápu, že by se vám nelíbilo, kdyby někdo řekl, že si váš produkt stáhl zadarmo. Jenže je otázka, do jaké míry je v tom případě vaše očekávání reálné. Lidi to prostě udělají a jestli se vám to líbí nebo ne se vás ptát nebudou. Pokud tomu chcete bránit, musíte je motivovat a ne si jenom stěžovat.

30. 4. 2021, 12:41 editováno autorem komentáře

je pravda, že obchodní model mi také nevyhovuje. Na druhou stranu, pokud bych nešel film / hudbu která není v nějakém předplatném, tak ji koupím a nahraji si na čmoud.

Ono se to podle mě vše ovlivňuje. Obecně vše bohužel směřuje k "předplatnému" a to nejen na internetu. Cíl je jasný, vyberou více peněz, než kdyby např. jednotlivé tituly prodávali za jednorázovou cenu. Bohužel pro nás, jako uživatele to má důsledek v tom, že buď se s tím smíříme nebo si najdeme jinou alternativu a je na každém jakou. Nehledě na to, že u DVD už něco podobného v podstatě je - DVD jsou rozděleny do regionů, takže DVD určené pro EU nepřehrajete v USA (tedy pokud má určený region a nemáte pohřešenou ignoraci regionu).

Na konec bych jen rád napsal, že google je natolik mocný korporát, že pokud soudruzi uznají, že bude podmínka YT na AV-1, tak prostě bude (google nás stejně zásobuje svými pokřivenými názory už dlouho)

Věci (možná) směřují k "předplatnému" tam, kde je někdo ochotný si něco předplácet. Není to zákon přírody a nikdo nemá povinnost automaticky upozaďovat vlastní zájmy proto, aby někdo jiný maximalizoval svůj zisk.

30. 4. 2021, 13:06 editováno autorem komentáře

Přestože s Vašimi argumenty souhlasím, říkám si, jestli existuje něco jako "právo vidět seriál Chernobyl". Slyšel a četl jsem, že ten seriál je dobrý a to téma je také zajímavé, ale opravňuje mne to, abych jej viděl? Kdybych o tom seriálu nikdy neslyšel, asi bych dál žil svým nudným životem... :)

Lukas1500: Myslím, že nic o právu vidět ten seriál tu nepadlo. Jen padl příběh z praxe popisující, že pokud chci opravdu prodávat, musím tomu jít naproti. Nemůžu zákazníka považovat za zloděje a nepřítele a aktivně mu házet klacky pod nohy a pak si stěžovat, že ode mě nekupuje.

Ten termín o právu na vidění seriálu jsem vnesl já, abych vyjádřil svůj dojem: Někdo vytvořil dobrý seriál a nabízí ho formou, která mi nevyhovuje ale přitom není nesplnitelná. Když mne bude prodávající považovat za zloděje a nepřítele, tak s ním nemusím uzavřít obchod, ne? Ať si stěžuje. Já bez toho seriálu mohu žít.

Právo vidět Chernobyl samozřejmě neexistuje. Stejně tak by nemělo existovat právo vynucovat, že pokud mám jednorázový zájem o jeden konkrétní produkt, musím si dlouhodobě "předplácet" věci, které mě absolutně nezajímají. Kdyby v supermarketu odmítali člověku prodat bochník chleba a trvali na tom, že chleba je k mání jenom v kombinaci se stolní lampou a jenom, pokud budu obojí pravidelně odbírat týden co týden, bylo by to trestné. Ale protože u multimédií tady byla díra v zákoně, jistí lidé si myslí, že je to jejich svatosvaté právo a nic tomu nesmí stát v cestě. Jenže ono to prostě není automatické právo, jakkoli by si to přáli.

K tomu Chernobylu, je to skutečně výborný seriál. Až někdy někde bude možné ho koupit, rozhodně to udělám. Udělal jsem to tak už mockrát u věcí, které jsem před tím měl z torrentu, takže do větru nemluvím.

Na druhé straně, pokud nějaký produkt vytvořím, tak nemám povinnost ho někomu poskytovat za podmínek jaké si on stanoví, ne?

Elementární princip volného trhu je, že pokud chcete něco zákazníkovi prodat, musíte vyjít vstříc vy jemu a ne trvat na tom, že se on má přizpůsobit vám. Jinak pokud něco vytvoříte, musíte to někomu poskytnout za podmínek, které si nestanoví on ale ani vy, nýbrž jaké stanoví zákon. Nevím proč si myslíte, že ten zákon má zohledňovat výhradně a jenom váš zájem. Pokud se vám to nelíbí, pořád ještě máte možnost to prostě nikomu neposkytovat a živit se něčím jiným.

Elementární princip volného trhu je, že pokud chcete něco zákazníkovi prodat, musíte vyjít vstříc vy jemu a ne trvat na tom, že se on má přizpůsobit vám.

Ano. Když to neděláte dobře, tak si to zákazník nekoupí - potud je to v pořádku a zdá se, že to funguje. Nespokojení zákazníci za obsah neplatí.

A jak to, pěkně prosím, souvisí s tím, že takový "zákazník" si obsah pořídí ilegálně? Elementární princip právní společnosti je, že pokud porušujete zákon, jste z toho odpovědný.

@Poleno

Jenže Vy pletete dohromady příklady z důležitých oblastí života. Třeba doprava autem, kterou skoro každý potřebujeme a nejde říct "jestli nechceš riskovat oko, tak nejezdi autem". Proti tomu srovnáváte oblast, která se týká čistě pár druhů zábavy, kterou si veřejnost chce přivlastnit. Lze naprosto v klidu říct: "jestli nechceš platit za film, tak se dívej na televizi, kde jsou filmy starší, s reklamami, ale zdarma".

Argument, že pirátit je jednodušší a výhodnější neberu. To totiž bude platit vždy. Rozhodně bych to nenazýval za selhání trhu. Selhání trhu je, když pekařům dojde mouka. Pekaři nevydělají, ale začnou umírat lidi. V případě AV děl se stane pouze to, že "ti hloupí" vlastníci práv nevydělají - to jsou ale debilové, že?

Představte si, že začnete takto relativizovat o všem. Třeba o smartphonech. Tradičně se kradou zásilky prémiových telefonů: budete omlouvat zloděje, že si za to může výrobce sám, protože prémiový telefon stojí moc peněz, zatímco o něco málo horší je i 10x levnější? Přestaneme chtít trestat zloděje, protože Apple či Samsung nasadili moc vysoké ceny? A začneme zloděje trestat až za krádež průměrně drahých telefonů?

@Miroslav Šilhavý

Příliš zjednodušujete. Zjednodušujete si pohled na svět přes škatulky, do který dáváte zdánlivě podobné věci a tvrdíte, že jsou ve finále stejné.

Nemůžete srovnávat smartphone a film. Třeba proto, že cena jednoho je 100x druhého. Za průměrný iPhone (jak píšete vy ve vašem příkladu) tj. luxusní značka - dáte 20k, má mnoho využití a přidanou hodnotu (třeba se jeho prostřednictví dají vydělat peníze, můžete s jeho pomocí zachránit život, můžete tvořit umělecká díla apod.) Můžete to samé tvrdit o filmu?

Jako příklad pirátství uvedu:
Chtěl jsem dělat ve photoshopu, ještě v době krabicových verzí, kdy u nás stála licence cca 2x tolik co např. v US, CAN, JP atd. Dále v přepočtu na průměrný měsíční výdělek bych v US dal 20%/měsíčního platu, v ČR to byly měsíční platy 2. (jen příkladově). Proto jsem si jako chudý student sehnal pirátskou kopii. Mám z toho špané svědomí? Absolutně ne. Selhání trhu zde bylo třeba v tom, že se nenabízely studentské licence (až o mnooho let později), další selhhání bylo cenou, jak to že ta samá krabice s ENG jazyce stála 2x tolik co jinde? (daněmi to nebylo)

@Jiří Gualiner

Jasně, já taky nemám špatné svědomí, když na poli ukradnu pár klasů kukuřice, zatímco jabko ze sadu neutrhnu, ani když je na dosah ruky. Vnímám tam pochopitelně rozdíl v tom, že klasů kukuřice je řádově víc, než malvic jabloně... Ale i u té kukuřice vím, že někomu kradu, a že kdyby to udělal každý, nemohlo by to fungovat.

Příklad s photoshopem - rozumím tomu. Ale netroufl bych si říkat, že je to "selhání trhu". Prostě to beru tak, že dodavatel u nás patrně nechce vydělávat, nebo nechce vydělávat prodejem mně. Pod pojem "selhání trhu" bych označoval jedině situaci, která by se týkala důležité komodity, kterou kupovat musím. Za selhání trhu považuji např. prodej horších potravin dráž v ČR než v Německu. U software, zábavy, či AV díla se mi příčí to nazývat "selháním trhu", to je podle mě prostě nabídka a poptávka.

Jiří Gualiner 1. 5. 2021 20:48
"Chtěl jsem dělat ve photoshopu,..."
Něco jste chtěl a ti lumpové Vám to neumožnili za podmínek, jaké jste si představoval. A to chtění Vám dává právo si ten produkt opatřit a využívat ho?
Jestliže umírám hlady a přes snahu nemám prostředky, dává mi to morální právo ukrást jídlo, které mi umožní přežít. Jestliže jsem pouze dostal chuť na čokoládový dort, který bych si mohl koupit ale nechci platit tak velkou cenu, nedává mi to žádné právo ten dort ukrást.

klokan 30.4.2021 21:15
"Pokud se vám to nelíbí, pořád ještě máte možnost to prostě nikomu neposkytovat a živit se něčím jiným."

Pokud se původci seriálu Chernobyl nelíbí mi jej prodat třeba na DVD, má možnost to neudělat. Já můžu skřípět zubama, ale nedává mi to právo ten seriál vidět. Je to jeho dílo a on má právo s ním naložit, jak uzná za vhodné.

spíše že prodejce sklidil co zasel, takže za mlácení slaměného panáka ztrácíte i druhého bludišťáka

Prodejce může sklidit jediným způsobem: nevydělá.

To je stejné, jako říct, že žena si může za znásilnění tím, že šla večer parkem. Ano, jistě, kdyby nešla, tak by tam dozajista znásilněna nebyla. Tady jen nemáte znásilněnou ženu, ale okradeného prodejce, ale princip je stejný a argumentace stejně pitomá.

"To je stejné, jako říct, že žena si může za znásilnění tím, že šla večer parkem."
Podle mne v tomto případě hraje roli nějaká "společenská dohoda", zda večer v parku platí stejné zákony jako ve dne nebo zda je večerní park jakási válečná zóna, kde je dovoleno vše. Takové dohodě se pak má přizpůsobit ta žena i ten násilník :-)

Poleno 4.5.2021 12:26
On se tento argument o znásilnění občas používá a obvykle to vede k dlouhým a plodným diskusím :)

Jestli mám připustit, že si za to znásilnění může oběť, tak tím uznávám nějakou společenskou dohodu, že noční park přirozeně patří násilníkům jako les patří vlkům a medvědům a každý s tím má počítat. Nebo podobný problém: jestli ten, kdo nezaplatí výkupné může za škody, které mu pak vyděrač způsobí.

Trochu mi to připomíná rozhovor dobrého vojáka Švejka: "Copak se smí střílet do vagónů Červeného kříže?" "Nesmí, ale může"

Snažím se tu jen vysvětlit, že nemám žádné morální právo vidět nějaký film nebo používat nějaký program jen proto, že chci. A že jsem si ho chtěl koupit ale z nějakého důvodu nemohl, to už jsou jen výmluvy.

Co nešlo u Photoshopu? Získat ho?
"Chtěl jsem dělat ve photoshopu, ještě v době krabicových verzí, kdy u nás stála licence cca 2x tolik co např. v US, CAN, JP atd."
Podle této věty ho šlo získat ale za velkou částku. Že ji nechci zaplatit mne neopravňuje, ten program používat.

Když budete autorem seriálu nebo programu, klidně ho nabídněte celému světu zadarmo. Ale nemůžete to chtít po ostatních. Tohle socialistické Jánošíkování "co je tvoje, to je moje" vede do pekel.

Zkusím se nějak vyrovnat se ztrátou bludišťáků...

Poleno 3.5.2021 19:10
"Tak k tomu trochy snahy přidejte a zkuste pochopit i to, že když k něčemu někomu velmi znesnadníte přístup, tak velmi zvyšujete šanci, že při první příležitosti to obejde nebo zneužije."

Pane Poleno, já to chápu a ani se o to nepřu. Když ten obsah není rozumně k sehnání, lidé si ho začnou shánět pokoutně. To je však jen výmluva; nikoho to neopravňuje aby si ten obsah sehnat v rozporu s podmínkami, které stanovil jeho původce.

Představte si, že nějaký prodejce dá na ulici koš s vynikajícími bonbony a dá k nim kasičku s cedulkou 100 Kč/kus. Správné řešení je buďto uzavřít obchod, zaplatit částku a vzít si bonbon nebo ten obchod neuzavřít a nechat bonbony být. Špatné řešení je nezaplatit, vzít si bonbon a vymlouvat se, že to je chyba prodejce, že to měl nabízet za nižší cenu a nebo dát ke koši ozbrojenou stráž. Může přijít nějaké zvíře, které si bonbon vezme, protože neumí číst a ani nemá peníze, jenže my nejsme zvířata, cenu jsme přečetli a peníze máme.

"Např. když jsem si chtěl na Amazonu pořídit známou knihu Desing Patterns od "Gang of four""
Zase to samé: "chtěl jsem si pořídit" nikoliv "musel jsem si pořídit". Správné řešení je poslat Amazon k čertu i s knihou, ale vy jste tu knihu prostě chtěl a tím jsou posvěceny jakékoliv prostředky k jejímu získání.

Poleno 4.5.2021 12:27
"Nikdo netvrdí, že to někoho k něčemu opravňuje."

Tak to jsem rád. Jestli tedy vysoká cena nebo jiné překážky neopravňují k užití díla, tak jde o bezdůvodné obohacení?

Já Vám to přeci neberu. Zaujalo mě to argumentování, že někdo získal bezplatně nějaké dílo a omlouvá si to tím, že cena za něj byla moc vysoká nebo tam byly jiné překážky. Takový přístup může vést ke škodlivému relativizování pojmu krádež a proto jsem považoval za nutné na to upozornit. "Cesta menšího odporu" je jen další výmluva.

Je to stejné jako když je někde 30km/h cedule, vy vidíte, že to pouze 50-100m na rovné silnici, je neděle a nikdo okolo nepracuje. (...) Zákonník o tom hovoří jasně, zdravý rozum ale ještě trošku jinak.

Ne, tam není žádný zdravý rozum, ale omezenost. Vůbec nepředpokládáte, že se může dít něco, co nejste schopný vidět. Podemletý násep, tunelování pod silnicí, nahnilý strom u silnice, který se může zřítit, ohlášená kolona rozměrného nákladu, asfalt nasáklý rozlitým olejem, nebo třeba jen jasná statistika, že i přes zdánlivou přehlednost se tam odehrává nadprůměrné množství dopravních nehod (aniž by zatím někdo zjistil proč).

A proč jste se původního skutku vlastně dopustil? Protože se někomu nechtělo změnit značení pouze na víkend a Vy nemáte vybrakovou hlavu abyste tam jel 30, nebo správně vlastně ještě méně. To je skutečná příčina, ne že jste pirát nebo silniční hovado - neboli sprostý zloděj v případě toho Photoshopu.

To je sebeklam, na který se Vás pan kolega @Lukas1500 snaží upozornit. Vstoupil jste do procesu se svojí omezenou úvahou. Předpokládáte, že někdo druhý je blbý a neumí dát pod značku doplňkovou cedulku s dobou platnosti, předpokládáte, že celé vedení obce, včetně technických služeb i zastupitelstva jsou omezenci, které nenapadlo to, co Vás. Předpokládáte, že v Adobe si neumějí vypočítat cenu, aby prodávali, konkurovali a byli atraktivní.

Fajn, každý jsme jiný. Můžete si určitě myslet, že se všichni zbláznili. Pochopil bych, kdybyste se šel účastnit zastupitelstva (třeba i jako aktivista), nebo se ucházel o místo obchodního ředitele Adobe pro ČR. Stále ale nevidím nějak logickou vazbu mezi: oni se zbláznili a => nebudu dodržovat pravidla, ukradnu to.

Hlavně si všímám že @Poleno a jiní se chytají myšlenky, že "paragrafy", tedy pozitivní zákonodárství, je něco odtrženého od reality, umělý konstrukt.

Formalizace zákonů, podřazení do určité struktury je samozřejmě umělý konstrukt, který však opisuje skutečné potřeby společnosti. Opisuje je někdy zdlouhavě, ale k cíli konverguje.

Ochrana majetkových práv je něco, co málokdo zpochybňuje. Když něco vytvořím, vydal jsem úsilí a je to moje. Jestli je výsledkem něco hmotného, či nehmotného, nehraje moc roli. Úsilí muselo být vynaloženo, a obvykle je finanční odměna motivátorem ke snaze. I když se v řetězci forma motivace přeměňuje, vždy se vyjadřuje penězi (každá legrace něco stojí). Ochranou proti nesmyslnému růstu cen je konkurenční prostředí.

Máslo, které bylo rok v mrazáku státních hmotných rezerv koupím za 20 Kč, protože (ku příkladu) zbytek peněz vynaložila správa státních hmotných rezerv, a část "odbydlela" ročním skladováním. U nehmotných produktů je to úplně stejné. Do řetězce, aby fungoval, musí přitéct určité množství peněz, jinak přestává fungovat (lidé se začnou věnovat něčemu jinému, než tvorbě).

Jak k tomu přistupovat, je víc možností. Buďto více rovnostářsky - peníze zaplatí společnost "plošně" - např. z daní, televizních poplatků, náhradních autorských odměn. Koncový zákazník se svým rozhodnutím méně podílí na tom, co se bude tvořit, protože peníze nejdou tak moc adresně tomu, kdo tvořil. Druhá možnost je naopak trvat na co největší adresnosti - platím za to konkrétní, co jsem užil.

Že si trh hledá nové cesty, je zřejmé. Distribuční řetězec se zkracuje (čím dál víc přímých kanálů k zákazníkovi). Vznikají předplacené služby, kde zákazník oceňuje nabídku dané služby jako celek, a ta služba se zase snaží nabídnout správný mix obsahu. To je takový - ale tržně založený - kompromis mezi oběma přístupy. Ze své platby platím i obsah, který mi tak dobrý nepřijde, ale platím jen do té doby, dokud mi to přináší dostatek i atraktivního obsahu.

Osobně tedy věřím v obchodní soutěž - nechť dostane peníze ten, komu se podařilo vytvořit dílo, které lidé chtějí užívat. Nepoznal jsem totiž za celý život systém přerozdělování, který by fungoval efektivněji. Naopak jsem poznal dost rovnostářsky nastavených systémů, které sice deklarovaly "obecné blaho", ale jaksi nebyly atraktivní pro schopné. To celé ale může fungovat jedině, pokud dokážeme těm schopným ochránit jejich práva: tj. určovat si, co, kdy, komu a za jakých podmínek nabízejí.

Z toho teprve vzniká ten "umělý konstrukt" pozitivní právní normy.

Zákony neopisují žádné potřeby společnost, zákony opisují zájmy toho, kdo se k tvorbě zákonů umí dostat.

V tom je rovný přístup. Můžete si založit spolek Polen a vynakládat úsilí k prosazení zákonů, které považujete za dobré. Musíte přesvědčit ještě většinu v Parlamentu.

Ano a je to právě skrze takové lidi, kteří kvůli jednomu úkonu a přemrštěné ceně dílo použili jaksi "načerno"

Znovu: cena mi vyhovuje = užívám. Cena mi nevyhovuje = vytvořím si něco sám. Jabko je levné = koupím. Jabko je drahé = zasadím strom, nebo koupím dva metráky za velkoobchodní cenu.

pokud jste např. místní a víte, že jenom mění koberec, žádné výkopy okolo, a jenom vidíte vybraný koberec, tak tam žádné důlní práce neprobíhají. Takových úseků, kde je označena jedna vyježděná díra v asvalutu 100 úsekem 20 je po republice bžilión

OK, u některého úseku to můžete posoudit, protože tam třeba žijete. Zamyslel jste se nad tím, u kolika úseků to posoudit nemůžete, protože místní nejste? Zamyslel jste se nad stádním chováním? Vy to vyhodnotíte rozumně, ale další účastník provozu si z Vás vezme příklad slepě?

Spolků máme spoustu, ale připuštěny a nedémonizovány jsou pouze některé.

Ano, tomu se říká politická soutěž.

Mimochodem, neoprávněné užití není krádež, ten pán to neukradl a majiteli ani vlastně neušel zisk, protože by si to stejně nekoupil, i kdyby to použít nakonec nemohl.

Vážně? Ano, ukradl jsem rohlík, ale já bych si ho stejně nekoupil. A stejně večer vyhazujete bednu neprodaných. Takže vám nechybí...

A za 20 let řízení po republice nevím o tom, že když někdo projel takový úsek 40 místo 30, tak způsobil nějaký sesuv půdy nebo co. (Mimochodem nestabilní krajnice by musel i tak být označena značkou)

Hm, vy jste vševěd a ti, co tam dali značky jsou úplně vypatlaní. Rozumím.

Předsevzetí jsou hezká věc, ale tohle už je prostě moc. Na tenhle dogmatismus se nedá nereagovat...

Značek (omezení rychlosti) je u nás mnohonásobně víc než míst, kde řidič z nějakých důvodů opravdu nemůže odhadnout, jak má jet rychle. Všimněte si např., že skoro všechny speciální případy, které jste vyjmenoval, by bylo potřeba řešit přenosnou/dočasnou dopravní značkou, zatímco drtivá většina svislých značek je trvalá. A to je právě problém, protože pak je na stejné místě šedesátka bez ohledu na to, jestli je jasný slunečný den a sucho nebo hustá mlha a námraza. Stejně tak vám ukážu hromadu míst, kde podle značek můžu jet 90 km/h, ale v životě bych si tam nedovolil jet ani 60 km/h ani za ideálních podmínek.

Takže v příkrém rozporu s tím, co tvrdí sekta uctívačů značek, řidič musí v první řadě spoléhat sám na sebe, svůj úsudek a své zkušenosti, značky jsou jen orientační hint. Správně by značky (pořád se bavím o omezeních rychlosti) měly být jen tam, kde je potřeba omezit rychlost z důvodu, který není zjevný (a ideálně s doplňkovou tabulkou). Pak by je řidiči rádi respektovali. Realita je bohužel přesně opačná: značek je nesmyslně moc a drtivá většina z nich je buď zbytečná nebo omezují rychlost na zbytečně (a nezřídka i nesmyslně) nízkou hodnotu. (Když vidím většinu "třicítek", strašně rád bych nařídil, že kdokoli rozhodne o umístění takové značky, měl by příslušným úsekem povinně jednou denně tou třicítkou projet.) Výsledný efekt je ten, že se řidič naučí, že značky jsou k ničemu - a pak bohužel ignoruje i těch pár, které opravdu mají smysl.

Pro odlehčení: slyšel jsem, že v hornictví existuje termín "italská stávka". Údajně to funguje tak, že se začnou zcela důsledně a striktně dodržovat všechny bezpečnostní předpisy tak, jak jsou napsané. Výsledek má být ten, že se vůbec nedá pracovat... S těmi dopravními značkami je to podobné, to jen neřidiči, dušičkáři a Bartáčkové k nim vzhlížejí jako k modle a dští oheň a síru na ty, kdo je berou pragmaticky.

(Stydím se, že jsem se nechal vyprovokovat, a omlouvám se za další příspěvek, který se ani vzdáleně netýká AV1.)

@Michal Kubeček

Podívejte, já nezpochybňuji, že je u nás přeznačkováno na jedné straně, a na druhé straně nejsou řidičům vysvětlovány důvody umístění značek (dodatkové tabulky). Jako řidič ale neumím rozlišit, jestli značka, kterou mám před sebou, je výsledkem zhovadilosti úředníka, nebo řeší skutečné riziko. Znám místa, kde je "nesmyslná" třicítka - a myslel jsem si to do doby, než jsem zjistil, že je za rohem škola pro nevidomé děti. Pak jsem si dlouho myslel, že by tam mělo být omezení rychlosti jen přes školní dny a školní hodiny. Do doby, než jsem zjistil, že pořádají kroužky a další aktivity i o odpolednách, i o prázdninách. => Teprve během roků jsem zjistil, že umístění značky má svoje dost racionální důvody, které jsem prostě dřív neviděl. Ano, stačila by doplňková tabulka: "nevidomé děti" nebo něco podobného, aby řidič chápal - dokonce by svoji pozornost přizpůsobil lépe.

Taky nezapomínejte, že na silnicích jezdí spousta slabých řidičů, kteří prostě neumějí odhadnout bezpečnou rychlost. Vidí lepší řidiče, jak si troufnou projet rychleji (a ti zase umějí odhadnout přiměřenou rychlost s ohledem na situaci a vnější podmínky) - a ti slabší pak stejnou rychlost bez rozmyslu nasadí i v ranní špičce a při námraze. Tím, že sundám nohu z plynu i za teplého svátečního odpoledne, kdy široko daleko nikdo není, nepomáhám předcházet bezprostřednímu nebezpečí, ale pomáhám udržet pořádek i pro dny, kdy je to opravdu potřeba.

Nedovoluji si tvrdit, že dodržuji předpisy vždy a všude (ostatně, půl roku jsem kvůli rychlosti jezdil leda MHD), ale nesnažím se namlouvat si, že mám víc rozumu, než ti ostatní a že to dává morální právo předpis nedodržovat. Pokud bych se chtěl chovat morálně, asi bych začal jednat s obcí, jestli by nešlo značení zlepšit - ale na to nemám chuť a čas.

"U nás v ČR např. hodně zákonů tvoří, vyrábí, spolek Rekonstrukce státu. Nevím o tom, že by někdo někoho z nich volil."

Máme zastupitelskou demokracii: lidé si volí zástupce, kteří volí další zástupce, kteří vybírají řešitele. Je to efektivnější než se ptát na každou jednotlivost např. skladníka ze šroubárny. Ovšem skladník ze šroubárny může oslovit zástupce nebo další skladníky a společně vyvinout tlak na změnu.

Je přirozené, že každý chceme dodržovat jen ta pravidla, která nám vyhovují. Přesto je správné dodržovat i ta pravidla, která nám nevyhovují. Začne to u překračování povolené rychlosti, předjíždění na nepřehledných místech, pak jízda na červenou, nerespektování přednosti jízdy a výsledkem je kolaps dopravy a zbytečné nehody.

Pardon, je mi líto, až dokončíte Občanskou výchovu na prvním stupni, můžeme se pobavit o tom, jak je systém nastavený ve skutečnosti a jaké reálné výsledky produkuje.

Takže nás zachrání mesiáš, který to prokoukl?

Poleno 5.5.2021 15:42
"Pardon, je mi líto, až dokončíte Občanskou výchovu na prvním stupni, můžeme se pobavit o tom, jak je systém nastavený ve skutečnosti a jaké reálné výsledky produkuje."

Jestli jste chtěl sdělit, v čem se mýlím, tak se to nepodařilo.

Pomohla by, kdyby byla na obou stranách.

Morálka v obchodě se týká jen nezbytných, základních potřeb člověka. Základní potraviny, základní hygiena, základní léčiva. Keťasina je dokonce nezákonná.

U zbytných věcí je to záležitost poptávky, nabídky a přijetí nabídky. Nic jiného tam nepatří. Za chvíli byste mohl tvrdit, že je nemorální, že v ČR jezdíme horšími auty, než v Německu. Brzy byste se dostal k myšlence, že prodejní cena má být vztažena ke střednímu příjmu.

Filmy nejsou zbytné, na morálku se tím pádem nehraje

Jeden je poškozený a druhý zloděj. Jeden chybu neudělal a druhý ho okradl. Co na to říct, no...

Ale pro mě za mě, klidně si pirátěte (nebudu tvrdit, že jsem nikdy nic neupirátil), jen to proboha neokecávejte tím, že si za to může nabízející strana sama. :-)

V dobře fungující společnosti by se to řešilo stejně, jako z krámu ukradená čokoška. Žel, možnosti digitálních technologií značně předběhly vývoj práva. Netýká se to jen AV děl, ale obecně odpovědnosti v digitálním světě, ve kterém se šíří nezkomolená informace (např. software, nezhoršené video) rychlostí světla. Do příchodu technologií, byla přirozenou bariérou degradace analogových kopií.

Stejně jako je akcí a reakcí cena => pirátství, tak je reakcí pirátství => DRM. Přitom se jedná o selhání státu, který musí dbát na uplatňování práva. Důsledkem toho selhání jsou pak náhradní autorské odměny, jakožto vykoupení se. Přitom by stačilo začít to rozmotávat, naučit se právo vykonávat ve světě tak, jak se vyvíjí. Naštěstí, je to stav jen krátkodobý (pár desítek let), a pokud nevznikne nějaký celosvětový konsensus na digitálním socialismu, tak se to dřív, nebo spíš později zase srovná.

Což jí dovolí se vyvinout v člověka, který po dosažení určitého stupně vývoje jen kvůli sobeckému zisku radši zpomalí vývoj a blahobyt celé společnosti.

To se tak jeví krátkodobě. Z dlouhodobého hlediska toto sobectví stimuluje ostatní vyrovnat se a překonat. Ve výsledku je vývoj rychlejší. Viz třeba průmysl. Nebo myslíte, že by se elektřina rozšířila tak rychle, kdyby zájem veřejnosti nebyl rozdmycháván pří Westinghouse a Edisona (který každý chránil jen svůj sobecký zájem)? Naopak veškeré socialistické systémy, které počítají s nebržděným blahem pro všechny, zůstaly za opicemi.

Zájem je většinou vydělat co nejvíc. Nemám s tím problém, pokud mám možnost volby nebo vyvázání. V případě filmu, knihy či seriálu mám aspoň tu možnost vyvázání. Stejně tak jako v případě YouTube (zatím).

Moje zkušenost je opačná. Když se budu chtít podívat např. na film Zlá noc, nebo na originál Star Wars kde Han vystřelil první, nikde jinde než na torrentu to prostě ani není.

Když to nezajímá vás tak nikoho? Docela dost sobecký názor, ne? Poměrnou část znalostí o HW a repasování starých počítačů jsem získal na YT kanálech, které se tomu věnují, a vůbec celkově mne k tomu inspirovaly (asi nejvíc The 8-bit Guy, LGR, Techmoan a AVGN), že jsem si tuhle zálibu přenesl i do reality.

To, že si neumíte najít dobrý obsah je pouze váš problém, ale netvrďte, že tam žádný není.

přeci jsem neřekl, že YT nezajímá nikoho. Je hromada lidí, kteří ho žerou. Z mého pohledu je k ničemu a je to jen můj názor. Je fajn, že jste tam našel něco zajímavého, já se o to ani nepokoušel, ani nemám potřebu. to je podobné, jako by jste říkal, že sociální sr**ky typu FB, Instagram, TW a podobné jsou k něčemu. Pokud mne něco zajímá, najdu na internetu jiný zdroj než YT

Píšete "Za mě YT mohou klidně zrušit, je to plný nesmyslů, hloupostí" a pak ":-D pište co chcete, YT k ničemu není a je úplně jedno". YT je platforma pro publikování videí, že je tam plno sr**ek nepolemizuji, to opravdu je. Ale je to platforma i pro obří množství zajímavých vzdělávacích a hobby kanálů.

A najít jiný zdroj? Když se YouTube zruší, tak ti pubescenti přelezou prudit na ty ostatní kanály. Budete pak jednoduchou metrikou říkat, že zrušit vše? Nebo rovnou celý internet?

Máte dost tvrdé názory na něco, co vás vlastně nezajímá a nic moc o tom nevíte, když je pro vás YT jen platforma pro pubescentní klevety.

Trochu pochopení i pro názory ostatních by to chtělo.

U Vašich názorů jsem se zatím pobavil více, než u celého YT.

Jak by řekl klasik: "S váma bych chtěl mít dvojdomek."

:)

Připomínáte mi čtyřletého syna:
- Jídlo je fuj.
- Jak víš, že je fuj, když si to neochutnal?
- Je prostě fuj.

To je naprosto absurdní argument. Ochranu zdraví a ochranu obchodního modelu jedné zainterestované skupiny srovnávat opravdu nelze. Jakkoli se jisté lobby snaží prezentovat autorská práva jako něco přirozeného a nezpochybnitelného a jejich ochranu jako samozřejmý imperativ, doopravdy to tak není. Jedná se o v podstatě arbitrárně stanovené upřednostnění zájmů osoby A tím, že se omezí práva osoby B. Když někdo prodává pseudoviagra z Indie, potenciálně tím ohrožuje lidi na životech. Když někdo dá disneyovku na torrent, neohrozí tím nic. Dokonce ani Disneye o nic nepřipraví, protože není žádná garance, že ten, kdo si to stáhne, by jinak automaticky zaplatil za totéž v horším podání. Takže když dáváte SÚKL a DRM do jedné roviny, jenom sám dokazujete, jak nesmyslný pohled na věc se copyrightové lobby snaží úporně tlačit.

Ochranu zdraví a ochranu obchodního modelu jedné zainterestované skupiny srovnávat opravdu nelze.

Ochrana zdraví a ochrana majetku jsou obě práva zakotvená přímo v Ústavě.

Jedná se o v podstatě arbitrárně stanovené upřednostnění zájmů osoby A tím, že se omezí práva osoby B.

Promiňte, ale přeskočilo Vám. Pokud osoba "A" něco vytvoří a rozhodne se to osobě "B" vůbec neposkytnout, tak tím osobu "B" o žádné právo neobírá, prostě mu ho jen nedala. Když něco někomu nedáte, tak ho o nic neobíráte.

Pokud si vezmete, co Vám nikdo nedal, pak jste (v obecné mluvě) zloděj.

Námitky se týkají míry ochrany, ne toho zda vůbec.

Míra ochrany přichází v úvahu ve chvíli, kde existují kolizní práva. Např. právo na ochranu majetku vs. veřejný zájem (stavba silnice). Oba splnit nejde - silnici v praxi nepostavíte, pokud byste musel vykupovat pozemky komerčně. Poslední pozemek nakoupíte o několik řádů dráž, protože poslední prodávající je si vědom toho, že bez něj padne celý projekt. Tam je potřeba hledat vyvážení.

Právo na bydlení: pronajímatel má právo vyžadovat nájemné. Nicméně neplatiče nemůže jen tak vyhodit na ulici, protože veřejný zájem je ochrana bydlení (spousta spojených sociálních problémů).

Pokud jde o zábavu (AV dílo), tam nepotřebujete nic vyvažovat. Jeden něco má a určuje si podmínky. Druhý je přijme a kouká a poslouchá. Nepřijme - a nic neuvidí, neuslyší. Tam žádná kolize, ani veřejný zájem neexistuje. Jedná se čistě o zábavu. Dopracovali bychom to opravdu "hodně daleko", kdybychom definovali "právo se dívat na filmy".

Zkuste nabízet službu/produkt a neposkytnout to romovi. Oni vám ty práva hned vysvětlej.

A v příkladě, o kterém se bavíme, je ta zakázaná diskriminace v čem?

Nekecejte, v Ústavě o autorských právech není ani slovo (https://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html). Autorská práva nejsou majetek, to je klasická a záměrná deformace, která potom vede k takovým pitomostem, jako srovnávat DRM se SÚKLem. A pokud si vážně myslíte, že možnost vynucovat DRM a předplatné je stejně důležitá, jako ochrana životů pacientů, pak vám asi vážně není pomoci.

v Ústavě o autorských právech není ani slovo (...) Autorská práva nejsou majetek

Autorská práva jsou duševní vlastnictví, nehmotný majetek. Je to i judikováno ESLP.

V článku 41 LZPS jsou taxativně vyjmenována práva, kterých se lze domáhat jen v mezích zákonů. V tomto výčtu článek 34 uvedený není - tj. je to nezadatelné právo chráněné přímo na úrovni Ústavy.

Z práva na duševní vlastnictví je autorským zákonem vyčleněn pouze přístup ke kulturnímu bohatství. Ten je realizovaný je pomocí úzkých speciálních licencí - např. knihovní, novinářská, a pomocí vypršení autorských práv.

Doučte se, pane.

LZPS:

Článek 11
(1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje.

Článek 34
(1) Práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem.
(2) Právo přístupu ke kulturnímu bohatství je zaručeno za podmínek stanovených zákonem.

Článek 41
(1) Práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí.

@Poleno

Chápete špatně smysl Listiny. Ta definuje nezadatelná práva a pokud říká, že jsou chráněna zákonem, tak to vyjadřuje povinnost státu, aby přijal zákon, který chrání toto právo. Pokud by stát tento zákon nepřijal nebo zrušil, právo autorů zůstane a naopak se bude vykládat ještě šířeji.

A vůbec tato listina neříká nic o tom, že máte snad nějaké základní právo
1) defaultně vymáhat nějaké poplatky
2) mít nějaké nadstandardní zvýhodnění ve vymáhání

To jistě neříká. Ty poplatky jsou pomyslná dohoda mezi státem a autory. Stát na jedné straně chce omezit ochranu autorů (aby z toho profitovala veřejnost) a taky stát selhává v ochraně práv autorů, tak na druhé straně uzákonil tyto poplatky. Mimochodem, osobně s nimi taky nesouhlasím, byl bych pro jejich odstranění a pro efektivnější přímou ochranu práv autorů.

klokan 30.4.2021 15:07
"Když někdo dá disneyovku na torrent, neohrozí tím nic. Dokonce ani Disneye o nic nepřipraví, protože není žádná garance, že ten, kdo si to stáhne, by jinak automaticky zaplatil za totéž v horším podání."

To může a nemusí být pravda. Podstatné je, že kdyby Disney chtěl, aby na to koukali všichni, stanovil by takové podmínky, aby je všichni mohli splnit. Jestliže nechce, aby to viděli všichni nebo stanovil špatné podmínky, pořád mě to neopravňuje, abych ty podmínky porušil. Nevidět tu disneyovku mě v mém životě nijak neomezuje, prostě budu dělat něco jiného.

ano, to je sice pravda, ale když se to takto vezme, lze najít vždy něco na čemkoliv.