Vlákno názorů k článku Z Gmailu na Zoho Mail: zkušenosti z migrace a praktické postřehy od anonym - V průběhu minulých let proběhlo několik událostí, které...

V průběhu minulých let proběhlo několik událostí, které vyvolaly diskuze na téma internetové samostatnosti státu. Konkrétně to byly dva výpadky Googlu, což v očích běžných uživatelů znamenalo nefunkční internet (především kvůli DNS a závislosti nejrůznějších služeb na reCaptcha), a údajný Ruský test odpojení od zahraničí. V diskuzích zazněly názory, že bychom se měli pokusit minimalizovat - ideálně eliminovat - závislost nejdůležitějších služeb na zahraničí, což samozřejmě jde proti aktuálnímu trendu globalizace.

Toto všechno mne vede k otázce: jak se k celé této problematice stavíte v souvislosti výběru e-mailu? Z článku mi vyplývá, že vám dostačuje umístění datacentra v Evropě.

Čistě pro jistotu bych chtěl podotknout, že za mou otázkou není kritika ani nic podobného. Je to jen upřímná zvědavost, mj. proto, že sám si nejsem jistý, jaký postoj zaujmout.

Záleží na tom, čím myslíte to zahraničí. Všechno mimo ČR? IMHO nemá smysl stavět nezávislost na národní úrovni u tak malého státu jako jsme my. To prostě nikdy nebude fungovat a pokud by se rozpadlo fungování s okolními státy, tak máme tak jako tak velký problém. Evropská unie už je celkem dostatečně rozsáhlý celek, abychom se v rámci něho pokoušeli o nějakou soběstačnost. Můj požadavek na data uložená v EU je nicméně především kvůli ochraně dat. V zemích EU vím, co můžu jako občan členské země očekávat.

Jinak jsem fanda decentralizace obecně. Zrovna email je věc, kterou si sám provozovat nechci, ale jinak si řadu věcí jedu na vlastním serveru. Ne, že by každý jednotlivý takový server byl spolehlivější než servery Googlu, ale zase je podstatně menší riziko, že vypadnou ve větším počtu naráz, proto si myslím, že Internet by byl s decentralizovanými službami spolehlivější. Trend je ale přesně opačný, co si budeme povídat.

Chápu, to dává smysl. Děkuji za odpověď.

Co se týče decentralizace, mám stejný názor. I proto mě trošku konsternuje přístup známých, kteří mají vše (fotky, dokumenty, ...) na Googlu a nikde jinde, ani lokálně...

Ja mam postu na serveru s pripojenim do projektu Fenix - https://fe.nix.cz/ tam je mozna nadeje se k ni dostat i kdyz by jsme byli odriznuti. Ale samozrejme je celkem velke riziko, ze kdyz by se neco takoveho stalo, tak asi ze vseho nejmene me bude trapit, jestli se dostanu do posty.

Toto všechno mne vede k otázce: jak se k celé této problematice stavíte v souvislosti výběru e-mailu?

Podle mne je dobré vědět, u koho tu e-mailovou schránku skutečně mám a poté vyhodnotit, jestli mu věřím natolik, abych mu dal k dispozici svoji korespondenci.

Jestli v mailech nemám žádné důležité informace a když o schránku ze dne na den přijdu, tak se nic nestane, v takovém případě je to jedno :-)

...jde proti aktuálnímu trendu globalizace
I globalizace má své výhody a nevýhody. Když si svoje věci budete nechávat u sousedů, může na tom vydělat i tratit :-)

„Podle mne je dobré vědět, u koho tu e-mailovou schránku skutečně mám a poté vyhodnotit, jestli mu věřím natolik, abych mu dal k dispozici svoji korespondenci.“

Ačkoliv naprosto souhlasím, domnívám se, že jde o trošku jinou problematiku, byť je určitě velmi vhodné ji taktéž řešit.

Podle mne jde o dva rozdílné parametry - důvěryhodnost služby (to popisujete vy) a dostupnost závislá na geografické poloze (o tom jsem psal.) Důležité jsou určitě oba.

„Jestli v mailech nemám žádné důležité informace a když o schránku ze dne na den přijdu, tak se nic nestane, v takovém případě je to jedno :-)“

Taktéž souhlasím, ale nabyl jsem dojmu (a na základě něj jsem psal svůj příspěvek), že se článek věnuje mailové službě používané pro velmi důležité účely, jako je např. komunikace v rámci vývoje operačního systému.

„I globalizace má své výhody a nevýhody. Když si svoje věci budete nechávat u sousedů, může na tom vydělat i tratit :-)“

Souhlas.

Ve svém původním příspěvku jsem se snažil ji nehodnotit, jen konstatovat, že svou otázku stavím mj. na tom, že přestože je zde trend globalizace, jsou zde názory, které jdou proti němu.

To, že globalizace má - jak píšete - výhody i nevýhody, má za následek, že jakákoliv volba je kompromisem. Ten řešíme tak, že si pro sebe stanovujeme priority a podle nich min-maxujeme. No a mě prostě zajímalo, jak toto vidí autor článku, pan Eischmann.