To jsem zvědav, zda se také někdy opraví modifikátor %b. Protože v češtině se pro krátký zápis měsíců používají římské číslice, třípísmenné zkratky měsíců se tu nikdy nepoužívaly a přišly sem až se špatně lokalizovaným softwarem.
Od používání římských číslic se už upouští - http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=810&dotaz=kalendářní%20datum
Zajímavé čtení je: https://en.wikipedia.org/wiki/ISO_8601 - Norma pro výměnu informací o datu a čase.
Osobně, pokud to jen trochu jde, řídím se ČSN 01 6910. Jen bych potřeboval něco podobného pro angličtinu.
Ano, od toho zápisu se upouští, ale je to jediný možný způsob, jak zapsat v češtině „název“ měsíce zkráceně. Třípísmenné zkratky názvů měsíců se v češtině nikdy nepoužívaly. Neexistuje způsob, jak zapsat zkratku června tak, aby jí jednoznačně odlišil od července i ten, kdo tu zkratku nezná. Když někde bude vedle sebe „čen“ a „čec“, tak se to dá odvodit, ale ze samotného „čen“ to neodvodíte. Dalo by se sice usuzovat, že autor té zkratky nebyl ducha mdlého a nevybral do zkratky prostřední písmeno ale koncové, jenže takový předpoklad je v rozporu s tím, že autor vůbec používá třípísmenné zkratky… Navíc zkratky „úno“ a „zář“ vypadají hrozně.
Samozřejmě pokud někdo chce vypsat česky datum v krátkém formátu, měl by použít pořadové číslo měsíce zapsané arabskými číslicemi, tedy formát D. M. RRRR. Někde je ale potřeba použít ještě kratší zápis bez roku, a pak může být problém s tím, co je den a co měsíc – pak se právě místo zápisu 4. 1. hodí 4. I.
to je sice smutný, že vás to mate, ale i tak se ty dvě zkratky běžně používají. Hoďte si je do google, ignorujte stránky týkající se platebních karet a uvidíte sám. Na to jak je to tu plný rozumbradů máte problém s označením, se kterým většina ostatních problém nemá. Pro většinu normálních lidí je podstatné, co ta zkratka znamená a ne jestli existuje nějaký mechanismus pro převod tří písmen na jméno měsíce.
Mimochodem, třípísmenné zkratky měsíců (včetně čvn a čvc) se používaly již za hluboké totality (možná i dříve), vyskytovaly se třeba na razítkách ("datumovkách").
Nikoli, tam právě byl měsíc římskými číslicemi. Podobně jako na dokladech z pokladen nebo v poznámkách jízdních řádů. Viděl jsem spoustu případů, kdy byl takhle měsíc napsaný římskými číslicemi, ale ani jeden, kdy by tam byla třípísmenná zkratka.
Kdybyste si zkusil zagooglit jak jsem radil, tak najdete nejeden příklad. Zavírat oči a pak tvrdit, že když to nevidim, tak to neexistuje, je dost dětinské.
Mimochodem, podle webu ústavu pro jazyk český by bylo možné používat stažené zkratky čen a čec a dokonce tam sami uvádí příklad (ne pro prvý pád): čna = června, čce = července
Lojza: Googlit jsem jen tak zlehka zkoušel, a našel jsem jen jednotky obrázků z předlistopadové doby, na kterých byl datum, a všude byl měsíc arabskými číslicemi nebo slovně. Teda samozřejmě jsem našel staré jízdní řády, ale to byste mohl tvrdit, že to byla jen specialita jízdních řádů. Ale vy jste to sám určitě zkoušel a nějaké příklady jste našel, že? Mimochodem, já jsem nikde netvrdil, že to neexistuje – pouze to, že ve srovnání se zápisem pomocí římských číslic je ta četnost zanedbatelná. Na webu ÚJČ je to uvedené jako příklad ztažených zkratek, za kterými se nepíše tečka – nepíše se tam nic o tom, jak často se ty zkratky používají.
tak já snad začal tím, že se ty zkratky používají, ne že se používali. A to že se používají si snad vygooglíte lehce. Předlistopadová doba je mi ukradená.
To je snad úplně jedno proč to tam je napsané i jak často se to používá. Vy byste si z toho měl vzít ponaučení jak lze dle ÚJČ konstruovat třípísmennou zkratku měsíce pro červen a červenec se kterou tady mají někteří nepřekonatelný problém.
lojza: Ne, vy jste s tím nezačal. Na předpokladu, že se tyto zkratky někde používají, je založený hned první komentář začínající tohle vlákno. Kdyby to tak nebylo, není co opravovat. Nechápu, proč máte pořád potřebu opakovat, že se ty zkratky někde používají, když to nikdo nikdy nerozporoval. Smysl by dávalo, kdybyste protiargumentoval tím, že se ty zkratky používají běžně. Ale k tomu nestačí napsat „vygooglete si to“.
první komentář začínající vlákno to fakt neni. Pak jste se někde ve třetim příspěvku začali hádat o významu čvc, jestli je to červen nebo červenec a že to z toho nepoznáte a teprve až já jsem napsal, že se používá kombinace čvn a čvc a že vidite problém tam kde ho nikdo normální nevidí a nechť seč o tom přesvědčíte googlením. Nechápu co myslíte tím, že by dávalo smysl, kdybych protiargumentoval tím, že se používají běžně, když přesně to jsem včera v 17:22 napsal. A tu běžnost dokládám možností si to vygooglit, že to fakt neni jeden výskyt. Přepisovat sem ty odkazy fakt nebudu.
první komentář začínající vlákno to fakt neni
Jo, takže podle vás jsem psal o opravě něčeho, co neexistuje. Vám to dává smysl?
A tu běžnost dokládám možností si to vygooglit, že to fakt neni jeden výskyt.
„Běžné použití“ znamená, že se to používá častěji nebo srovnatelně často jako jiné případy. Například existují lidé, kteří mají na jedné končetině šest prstů, je jich více, než jednotky, ale to neznamená, že je šestiprstost běžná.
Lojza: Za tu dobu, co to tvrdíte, jste mohl přijít s pádnějším argumentem, než je vaše „určitě“. Např. ve vlakových jízdních řádech se stále používají římské číslice. Pokud se nahrazují, tak arabskými číslicemi, ne zkratkami. Zkratky jsou akorát ve špatných lokalizacích, kde někdo mechanicky přeložil zkratky měsíců z angličtiny a neuvědomil si, že česká tradice je jiná.
Dvoupísmenné zkratky měsíců plně vyhovují a jsou v češtině od dob Rakousko - Uherska. Má je např. Polívka ve své Květeně a ve svém botanickém klíči (a od něho to převzali i další botanici) - označuje jimi obvyklou dobu kvetení nebo uzrání plodu. Nevidím sebemenší důvod vymýšlet něco nového.