Názory k článku Záloha dat tiskárnou na papír
-
lol (neregistrovaný)Ja si vzpomel jenom na ty High Capacity bar kody od Microsoftu co bylo nedavno na cdr.cz http://en.wikipedia.org/wiki/High_Capacity_Color_Barcode
Ale na te strance je jich pekna rada:) Pravda, ze i obycejny carovy kod v obchode je na stejnem principu:) Je to asi tak stejne revolucni a aktualni jako zminovany prohlizec links:o) Skoda, ze autori podobne "genialnich" reseni ctou jenom ruta a jemu podobne a pak vymysli neco co uz desitky let existuje a vydavaji to za svuj vytvor:o) ROFL! A to se tu jeste nekdo divi softwarovym patentum, kdyz existujou takovihle lide?:o) A nebo proste nebylo cim zaplnit dve zpravy za den na rutu, tak se napsalo o stare hre a jeste starsim patentovanem vynalezu, kde patent davno vyprsel a je mozne jet nanovo a vydavat to za sve:o) Ale jinak pekny pulsemestralni projekt do skoly do labin:o) -
Mardock (neregistrovaný)Nu, ten clovek se jmenuje Sainul Abideen (http://en.wikipedia.org/wiki/Sainul_Abideen) a jeho "Rainbow Technology" umi ulozit myslim az stovky GB dat.
-
Clock (neregistrovaný)Tady se pise, ze Rainbow Technology byla "Debunked" ruznymi experty, tedy neco v tom smyslu ze je to asi podvod.
http://en.wikipedia.org/wiki/Rainbow_Technology
Aby to nebylo neco jako to irske Perpetuum Debile :) -
anonymní"Ja si vzpomel jenom na ty High Capacity bar kody od Microsoftu ..."
Urcite toho bude i vic, muzes treba data prevest na base64 a pak je tisknout a zpatky je scannerem prevated pomoci OCR do base64 a zase do BIN. Akorat zrovna napr. tyhle High Capacity jsou licenced, takze si s nima moc srandy neuzijes: "On April 16, 2007 it became known that International Standard Audiovisual Number International Agency (ISAN-IA) licensed the technology". A zase pomoci toho base64 nedostanes na jednu A4 takovy mnozstvi dat.
"Pravda, ze i obycejny carovy kod v obchode je na stejnem principu..."
Jasne, bude to stejnej princip. Muzes si ty kody vytisknout pomoci TeXu, akorat na cteni budes potrebovat laserovou ctecku (kterou obvykle doma lidi normalne nemivaji, kdezto scanner a tiskarnu ma kazdej). Jinak nejsem si jistej, ale daji se carovy kody tisknout na A4 a pak cist vetsi mnozstvi dat?
Osobne mi tohle prijde jako skvelej napad (nevim ale, kolik lidi ho bude opravdu pouzivat). A nejvetsi plus je to to, ze tenhle system neni zatizeny patentama a je pod GPL volne k pouziti, a je realizovatelny pomoci beznych prostredku (tzn. prakticky si to doma muzes vyzkouset a nepotrebujes shanet specialni zarizeni).
Jen tak dal Twibright Labs:) -
Clock (neregistrovaný)High capacity barcodes od Microsoftu maji pry 3500 znaku (myslej tim bajty nebo 7-bitovy znaky?) na sq. inch. Ja mam 2200. High capacity vyzadujou barevnou tiskarnu. Tu doma moc lidi nema.
Kapacita je zavisla na pouzite technologii. Pokud se to vytiskne kvalitni technologii barevneho tisku na vhodny papir, ma to asi vetsi kapacitu nez nejaka laserova tiskarna na bezny kancelarsky papir. Jakou technologii Microsoft pouzil pri benchmarku jsem tam napsane nevidel.
Totez plati pro toho Cinana z reportaze - kapacita zavisi na technologii tisku, a pak na druhem miste na kvalite scanneru.
Vojtech Pavlik navrhoval pouzit nejakou sofistikovanejsi modulaci nez ctverce 3x3 stejnych pixelu, ze by se treba pak vymackala vetsi kapacita. Jestli se s tim nekomu chce psat a bude to chodit dobre, tak to tam klidne pridam - ale takhle jsem uz na 2 stranky zazalohoval schema i tistak Twistera2 a prijde mi ze pomer investovany cas/vykon je uz dostatecne dobry na to, abych si s tim prestal hrat ;-) -
anonymnítaky moc nechapu o co jde tem co rikaji ze uz to existuje apod.
copak primer 'M$ uz to ma', je totez jako 'netreba to tedy >vynalezat<' ? to snad ne! to je preci o duvod vic? ne?
navic M$ to uverejnil pod nejakou F/OSS licenci?
me to naopak prijde spickovy napad. s klasickymi "linuxovymi" prednostmi - nenarocna na implementaci, levne, vykonne, spolehlive, bez licencni zateze... apod.
Jen tak dal!! jen cas ukaze zda to k necemu bude!
jo a narazky na links si vyprosuji!! existuji porad stroje kde je to nejlepsi dostupny graficky prohlizec!! (treba ma armada 1572)
a myslim ze dodnes ma links nektere vlastnosti, ktere nema zadny prohlizec! takze klidek, jo! -
Jirka (neregistrovaný)Tyto barcody pouziva napr. DHL. Nedavno jsem dostal balicek s nalepenym takovym 2D kodem.
Neni to spatny napad. Na archivaci beznych veci to neni, radeji smahnout data 3x na DVD, nez na papir. Mam lepsi napad. Misto vypalovacky bude susarna. Rano doplnim do zasobniku originalni trislozkovou CVP cartridge a ze susarny mi vyjede betonova tabulka s timhle klinovym pismem. Konec porezanym prstum od papiru. Vyraz "tohle hodim sefovi na hlavu" konecne ziska ten spravny vyznam :). -
repulsive (neregistrovaný)myslíš DataMatrix ? zkoušel jsem si s ním nedávno hrát (libdmtx) - je tam trošku problém s tím, DataMatrix je patentovaný, nicméně na webu se t o ještě najít dá.
-
LO (neregistrovaný)To ještě nic není. Nesmí se ani používat klávesnice(!). Jeden pán na ní namačkal něco o bombě na letišti, namačkal emailovou adresu letecké společnosti, a už to začalo. Za používání klávesnice ho zavřeli!
Je z toho jasná absurdita toho "v té zemi se nesmí programovat v C", a "není svoboda projevu"? -
Krcmar (neregistrovaný)I v Evropě lze patentovat algoritmus. Pokud by to nebylo možné, nešlo by patentovat nic, co používá CPU. Třeba ABS (pro linuxáky: řízení brzd u auta) by pak nešlo patentovat.
Navíc software je sám o sobě statkem. Tedy pokud napíšete kodér MP3, porušil jste patent platný v řadě zemí (včetně Evropy), a Thompson vás bude mít oprávněně nerad (ztratí peníze, na které má nárok). To že "jen klapete do klávesnice" je irelevantní. -
anonymnídysfunkcni bych nerekl.
To, ze softwarove intelektualni vlastnictvi je skodlive pro ekonomiku si ale lide zde uvedomuji. Zacali si toho vsimat v momente, kdy farmaceuticky prumysl a genove inzenyrstvi narazily na patenty molekul podle IP - nikoliv vyrobniho procesu podle beznych Evropskych patentu a stejne tak genovych sekvenci. V nekolika nezanedbatelnych pripadech doslo k uplnemu zruseni vyzkumu a vyvoje v USA a firmy prestehovaly ty pobocky za hranice. -
LO (neregistrovaný)"Kupodivu" USA jsou farmaceutickou velmocí. Ale výrobci jistě raději investují v přepočtu miliardy korun, a po pak nechají výsledný produkt vyrábět kohokoliv za pár dolarů. Ty peníze investory nebudou mrzet, a příště zase pár miliard na nové léky přispějí ;)
Softwarovým intelektuálním vlastnictvím myslíte třeba autorský zákon (který je jedním z pilířů ochrany intelektuálního vlastnictví)? Podle váš některým lidem škodí, že nemohou vzít můj program, a libovolně s ním manipulovat (třeba ho prodávat, upravovat)? Podle mého názoru je tu autorské právo z důvodu ochrany autora. Totéž patenty. Jak byste autosrkým právem chránil ztrátovou kompresi MP3? Investoval jste do vývoje, a teď by technologii mohl ijmplementovat každý, a vy byste prodělal kalhoty. -
Clock (neregistrovaný)Jestli se ma opravdu chranit MP3, tak by se mel vydat zakon, ze Ogg Vorbis je ilegalni. Fraunhofer investoval kdovico do vyvoje MP3 a Xiph.org si ted klidne zacne rozdavat zadarmo kodek, ktery ve verzi AoTuV ani nema konkurenci mezi ostatnimi formaty (viz benchmarky na Wikipedii nebo si zkuste neco zakodovat 32kbps s AoTuV).
Idea ze Fraunhofer Institute a dalsi by se mely chranit i za cenu omezeni svobody slova je absurdni.
Svoboda jednoho konci tam, kde je omezena svoboda druheho. Patenty na Data Matrix a pravni system USA chrani svobodu firmy co DataMatrix vyvinula takovou merou, az autor libdtmx je omezen v jeho vlastni svobode. To je nepripustne a melo by se to tedy zmenit.
Tady nastesti takova kolize neni, protoze patenty chrani pouze hospodarske vyuziti, coz publikace zdrojaku free softwaru rozhodne neni. Proto ma taky libdtmx mirrory ve Francii a Svycarsku, protoze tam to pravni situace na rozdil od USA dovoluje. -
LO (neregistrovaný)Tedy analogicky pokud napíšete knihu, tak já jí mohu libovolně kopírovat, používat pasáže a případně onu knihu prodávat, protože je to o svobodě projevu? To asi ne. Jak už jsem psal, patenty zajišťují ochranu investice.
Ogg Vorbis může a nemusí být ilegální - nejsem právník. Jde o to, jaké konkrétní patenty Thomson vlastní, a jestli je Ogg Vorbis porušuje.
Patnt na Datamatrix chrání investici té firmy do vývoje. autor libcokoliv si může napsat vlastní čárový kód, a pokud neporuší žádný patent, je to naprosto v pořádku. Obdobně, jako autor nemůže beztrestně rozesílat bombové výhrůžky, a schovávat se za svobodu slova, nemůže dělat totéž ani u Datamatrix. Pokud implementuje Datamatrix, připraví tím Siemens AG o možnost zaplatit investici do vývoje. Zip je také patentovatelný (asi i dnes), a to že jste ho vyrobil sám vás nezbavuje povinnosti mít ho patentově pokrytý.
Je srandovní, že někteří linuxáci tohle pořád nedovedou pochopit. Možná vám to dojde, až do nějakého projektu investujete pár milionů za účelem vydělání dalších peněz, a nějaký hippie s tučňákem na tričku bude trvat na tom, že on má na výsledky vaší práce nárok, "protože svoboda projevu".
GPL SW není free, protože příjemci ukládá povinnosti. Konkrétně při modifikaci SW tyto modifikace uvolnit pod GPL. Tedy jde o navázání smluvního vztahu (udělení licence) mezi autorem a uživatelem. Jestli za daný SW dostanate zaplaceno převodem na účet, pytlem zrní, zobrazením textu "SW napsal Clock" na výtiscích aplikace, nebo uložíte uživateli jakoukoliv jinou povinnost, to už je jedno. -
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)Kdyz se vyjadrujes o legislativnich aspektech, tak ujasni jurisdikci, kterou mas na mysli. V Ceske legislative tomu tak neni. Precti si ten zakon a neopakuj tu porad dokola bludy.
GPL SW je free v souladu s definicemi prislusnych svobod. Predstava svobodny='zadne legalni omezeni' neni v souladu s beznym uzivanim tohoto slova.
To ze neco chrani investice nelze v zadnem pripade brat jako finalni argument. Koneckoncu zruseni otroctvi poskodilo investice obchodniku s otroky a zruseni ruznych umelych barier v trhu (napr. cechy ci vyhradni licence udelovane panovnikem) poskodilo investice tech, kteri z tech barier profitovali. -
LO (neregistrovaný)Jak jsem psal, SW který nelze používat na primárních trzích (USA, Japonsko, Evropa) je nezajímavý.
Aha, takže když SW nesmím upravovat a musím za něj platit, tak není svobodný. Zato když ho můžu modifikovat, a změny musím publikovat (jinými slovy původní autor mě zavazuje k dodržování nějakých podmínek), tak to svobodné najednou je. Ano, je to o definici svobody ;)
Bez autorského a patentového práva bychom se vrátili o pár set let zpět. Kdo bude psát knihu nebo SW, když jeho práci koupí třeba jeden člověk, a všichni ostatní jí budou moci dostat bez dalšího placení? Kdo bude vyvíjet nové léky a dávat do toho miliardy Kč, když výsledný lék někdo za pár dolarů obšlehne, a bude ho prodávat za pár USD na kilogram? Ale možná se dají dohromady příznivci farmacie, a budou vyvíjet léky doma ve volném čase ;) -
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)> Jak jsem psal, SW který nelze používat na primárních trzích (USA, Japonsko, Evropa) je nezajímavý.
Me zajima software, ktery mohu pouzivat a vyvijet ja a mi pratele. A myslim, ze i velke casti ctenaru rootu bude vicemene jedno, jestli dany software mohou pouzivat v USA, nebo ne. Koneckoncu v Cine bych byl take omezen na svobode slova a neni duvod se kvuli tomu omezovat v Cesku.
Nehlede na to, ze ve zbytku Evropy to nejspis nebude tak jednoznacne - jinak by kolem toho nebyly takove spory v EP.
> Zato když ho můžu modifikovat, a změny musím publikovat.
Zmeny publikovat nemusis. Precti si alespon GPL.
> Kdo bude psát knihu nebo SW, když jeho práci koupí třeba jeden člověk, a všichni ostatní jí budou moci dostat bez dalšího placení?
Asi ti, co dnes pisi free software?
> Kdo bude vyvíjet nové léky a dávat do toho miliardy Kč
Univerzity a vyzkumne ustavy placene z grantu? Kdyz je mozne ze statnich penez zkoumat vesmir a jadernou energii, proc ne leky? -
LO (neregistrovaný)GPL jsem četl. Jednoznačně ukládá uživateli povinnosti; tedy těžko hovořit o něčem, co je svobodné.
Dnes platí vývoj open software převážně firmy, žijící z "closed source" businessu. IBM, HP, Sun, Oracle. Mozillu zaplatila společnost AOL/Time Warner }a byly to pro ni drobné, Time Warner vlastní i CNN), OpenOffice platí Sun. Někdo to platit musí. Sun dal do OpenOffice v přepočtu miliardu Kč a více. Proč svůj díl nezaplatí každý uživatel, a přenese platbu na někoho "ošklivého"? Velké korporace, toho kdo potřebuje support apod.?
Léky se budou vyvíjet z daní? Vzhůru k reálnému socialismu, konečným cílem jest pravý komunismus! Spočítejte si, kolik peněz proteče vývojem léků, a o kolik by se musely zvýšit daně, aby se vybralo dost peněz. A vezměte v úvahu, že cokoliv dělá stát, dělá nutně neefektivně (ekonomická poučka číslo 0). Knihy budou také financované z našich daní? A nějaká komise moudrých bude rozhodovat, co se má platit (tedy o čem se má psát), jaké léky se mají vyvíjet? Ještě lépe. Říká vám něco centrálně řízená ekonomika? Pamatujete ji? Já ano, a říkám: NIKDY VÍCE! Takový systém totiž nefunguje; viz klasik Adam Smith a řešení otázky motivace, citovat to snad nemusím.
A co, kancelářský SW budeme ho platit z daní? A SW pro správu sbírky motýlů také? A co kdyby si každý zaplatil jen ten SW, který chce? Když chcete SW na motýly, sejděte se s přáteli, a zaplaťte si někoho, kdo vám ho napíše. Když se sejde dost lidí, zaplatí i věc, jakou je MS Office, nebo Oracle RDBMS. Pak může začít někdo hledat, jaký SW by lidé chtěli, psát ho, a nechat lidi za SW platit nějakou malou částku (třeba USD 100 za výsledek stovek člověko-let práce programátorů). Bude levný SW (hm, on je), ale bude nutné zajistit, aby za používání toho SW mohl autor vždy vybrat odměnu (hm, autorský zákon). Říká se tomu prodej SW, a vy proti tomu bojujete ;) -
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)> Mozillu zaplatila společnost AOL/Time Warner, OpenOffice platí Sun
Mozilla a OpenOffice jsou take dve obludy, ktere se v mnoha ohledech lisi od ostatniho free software.
> GPL jsem četl. Jednoznačně ukládá uživateli povinnosti; tedy těžko hovořit o něčem, co je svobodné.
Kdybys GPL cetl, tak bys asi vedel, ze neuklada uzivateli povinnost publikovat zmeny. Pouze v pripade, kdy se sam rozhodne zmeneny program poskytnout nekomu dalsimu, tak mu dava povinnost poskytnout zdrojove kody modifikaci tomu, komu predaval pozmeneny program - cimz dava prijemci programu svobodu dany program dale modifikovat.
Tedy jedna se o konflikt dvou svobod - svoboda nezverejnovat sve zdrojaky a svoboda modifikovat program. Tyto svobody jsou zrejme v konfliktu a tedy kazde reseni jednu z nich potlaci na ukor druhe. Coz je docela bezna situace - svoboda jednoho konci tam, kde zacina svoboda druhehoi.
> Léky se budou vyvíjet z daní? Vzhůru k reálnému socialismu, konečným cílem jest pravý komunismus!
...
>Říká vám něco centrálně řízená ekonomika?
Prejit od grantu na vyvoj leku k socialismu a centralne rizene ekonomice, to chce nutnou davku demagogie.
> Říká vám něco centrálně řízená ekonomika? ... říkám: NIKDY VÍCE!
Naopak - patenty a copyright je rafinovana statni regulace narusijici fungovani volneho trhu - viz http://libinst.cz/tl/tl_12_2001.pdf
> A vezměte v úvahu, že cokoliv dělá stát, dělá nutně neefektivně (ekonomická poučka číslo 0)
Prilis tu ekonomii trivializujes.
> Spočítejte si, kolik peněz proteče vývojem léků, a o kolik by se musely zvýšit daně, aby se vybralo dost peněz.
Celkova suma penez vybrana od obcanu, ktera by na vyvoj tekla, by se prilis zvysit nemusela. Akorat by tekla jinymi kanaly. -
LO (neregistrovaný)Mozilla (FireFox) a OpenOffice se liší od většiny ostatního open source tím, že je používá více, než hrstka lidí.
U GPL SW lze těžko mluvit o svobodě, když mi přikazuje, jak mám naložit s výsledkem vlastní práce (uvolnit pod GPL). Pokud by byl SW svobodný, tak pro jeho úpravu (a šíření) nejsem vázán žádným omezením. Korektní by bylo u GPL SW hovořit o klubovém, komunitním či družstevním vlastnictví.
Pokud zrušíte patenty a autorské právo, nevyplatí se investovat do vývoje nových technologí (typu ztrátová komprese zvuku a obrazu, vývoj léků, psaní knih). Říkáte, že lze tyto věci platit granty, tedy z daní. Potom ale musí existovat někdo, kdo bude spravedlivě a nestranně rozhodovat, jaké technologie a léky se mají za naše daně vyvíjet, a jaké knihy se mají psát. Můžeme to klidně být my všichni pomocí volených zástupců, ale stejně to nemůže fungovat. Právě proto, že stát nutně dělá vše neefektivně. Soukromá firma je totiž existenčně závislá na tom, aby uspokojovala potřeby zákazníků; účelem je vydělat, výměnou za uspokojení potřeb zákazníka. Když firma neuspokojí, zákazníci nekoupí; firma nemá tržby, a musí rozhodnutí korigovat (nebo opustit trh, pokud nekorigovala včas). Jenže jak je stát závislý na vás? Na vymáhání daní má soudy a vězení (případně armádu). Je jasné, že váš (de facto komunistický) model postrádá zpětnou vazbu, tedy odměnu při plnění potřeb zákazníků, a postih při neplnění. Nelze to obejít, a proto všechny pokusy o komunismus tvrdě zklamaly.
Jo ještě se mi líbí ta neadresnost vašeho modelu. Vydávání časopisu pro včelaře budeme platit všichni z daní, stejně jako vývoj komprese zvuku. Proč si včelař nezaplatí vydávání časopisu v ceně výtisku? Proč si vývoj komprese zvuku nezaplatí její uživatel při koupi walkmanu? Právě oni tím svým zájmem rozhodují, co stojí za to zkoumat a vyrábět. A vy na konci budete mít komisi, která to "lépe" rozhodne za ně... Takový svět chcete?
Linkovaný PDF jsem kdysi četl, a s jeho závěry nesouhlasím. Ani většina ekonomů by nesouhlasila. -
Rejpal (neregistrovaný)
"Pokud by byl SW svobodný, tak pro jeho úpravu (a šíření) nejsem vázán žádným omezením."
Asi jste natvrdlý. Celou dobu je řeč je o svobodném SW, a Vy pořád melete o tom, co všechno si s ním "nemůžete dovolit". Pokud byste si ke svobodnému softwaru mohl dovolit více, považoval byste se za svobodnějšího? Hmm, svobodný SW, svobodný XYZ - to je vlastně jako svobodný člověk, že? Budu tedy parafrázovat:
Kdyby byl můj zaměstnanec svobodnější, mohl bych si k němu dovolit víc, než můžu teď.To někde skřípe, že jo?
-
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)> Pokud by byl SW svobodný, tak pro jeho úpravu (a šíření) nejsem vázán žádným omezením.
Nevim, zda pod omezeni myslis pouze legalni, nebo i prakticke omezeni. Jak je to tedy?
Tak to vezmu rozborem pripadu - pokud bys myslel i prakticke omezeni, pak je to naopak - pokud by GPL nebylo dedicne, pak by program byl mene svobodny, nebot by kazdy pri jeho sireni mohl vytvorit omezeni (neposkytnutim zdrojaku) pro jeho prijemce.
Pokud bys myslel jen legalni omezeni, pak myslim, ze takto pojimany pojem svobody je znacne vyprazdneny - parafrazuji:
'Pokud by byla spolecnost svobodna, tak pro zivot v ni nejsem vazan zadnym pravnim omezenim.'
To na prvni pohled muze vypadat jako smysluplne, ale pritom si staci ukazat nejake modely a ukaze se absurdita tototo pojeti svobody - predstav si spolecnost, ve ktere neexistuji zadne zakony ani exekutivni moc a tedy nic neomezuje kriminalni gang v terorizovani obyvatel. Takova spolecnost je podle takto pojimane svobody svobodna. Pokud by ale vudce gangu se prohlasil za diktatora a vykon sve fakticke moci prohlasil za vykon prava, tak tim ziskas druhou spolecnost, ktera je podle takto pojimane svobody znacne nesvobodna. Pritom se tyhle dve spolecnosti prakticky v nicem nelisi.
Aby tedy pojem svobodne spolecnosti mel smysl, je treba ho definovat trochu jinak - jde o spolecnost, ktera ma takova pravidla, ze ve vysledku jeji clenove jsou svobodni (a to jak pred statnim utlakem, tak pred utlakem od jinych clenu spolecnosti). Tedy takova spolecnost tedy chrani zakladni svobody jejich clenu.
Analogicky svobodny software je takovy software, ktery ma takova pravidla, ktera zajistuji vsem jeho uzivatelum dostatecnou miru svobody (a tedy napr. zajistuji kazdemu svobodu modifikovat ho i za cenu, ze nektere omezi ve svobode publikovat nemodifikovane binarky, podobne jako svobodna spolecnost se snazi zajistit kazdemu svobodu nebyt zastrelen i kdyz tim omezi svobodu strilet kamkoliv se mi zlibi). -
LO (neregistrovaný)Kolega o komentář výše nám sdělil, že méně svobody je lépe ;). Vy říkáte v podstatě to samé. Je SW pod BSD licencí méně svobodný, než pod GPL? Srovnejme si to. BSD licence mi umožní použít kód ve vlastním komerčním projektu, a nemusím celý projekt uvolňovat pod BSD licencí (což je pro většinu komerčních projektů jasná smrt). Naopak GLP licence k k "otevření" kódu nutí. Co mi asi dává více svobody?
Navíc celá diskuze pokud vím začala na tom, jesli je autorství GPL SW komerční/výdělečnou aktivitou. Pokud příjemci licence ukládám povinnosti (aby mi zaplatil na účet, zaplatil oběd, poslal pohled, uvolnit kód pod GPL), tak podle mě ano. Podotýkám, že já nejsem soud ;) -
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)> Je SW pod BSD licencí méně svobodný, než pod GPL?
Ano, nebot pokud vydam software pod GPL, tak vsichni jeho uzivatele maji svobodu modifikovat pouzivany software, zatimco pokud vydam software pod BSD licenci, tak nekteri uzivatele tohoto software (ti, ktery nepouzivaji primo mou verzi, ale nejakou modifikaci treti strany, ktera je pod proprietarni licenci) tuto svobodu nemaji.
> (což je pro většinu komerčních projektů jasná smrt)
U mnoha komercnich projektu to neplati - napriklad v oblasti embedded zarizeni jsem se setkal s mnohem vetsim podilem Linuxu oproti BSD.
> Co mi asi dává více svobody?
Pokud se na vec budes divat ciste ze sveho pohledu, tak nejvice svobody ti da diktatura, ve ktere budes ty sam diktatorem. Pokud se budes divat na vec z pohledu ostatnich, tak uz to dopadne uplne jinak. Napriklad z pohledu uzivatelu toho tveho projektu zalozeneho na kodu z free software projektu. -
LO (neregistrovaný)Pokud se jedná o GPL SW, tak příjemce/uživatel modifikované verze nemá s původním autorem nic společného. Licencuje od někoho od autora upravené verze.
"Svobodu SW" bych měřil tak, že bych se zaměřil na restrikce/povinnosti, které mi autor ukládá. Pokud tam restrikce jsou, těžko mluvit o svobodě.
Samozřejmě, upřednostnění zájem "vyšší komunity" je typicky levicové uvažování. To koresponduje s názory kus výše, kde jsem hovořil o socialismu a komunismu.
Uvolnění komerčního SW pod GPL je samozřejmě většinou sebevražda. Existují výjimky, ale je jich pár. Proč by jinak Oracle, ten velký zastánce open source, nezveřejnil zdrojáky? A proč by společnost IBM nezveřejnila zdrojáky DB2 a Lotus Domino? Pokračovat by se dalo dlouho. Když už se něco otevře, je to z důvodu komerčního neúspěchu (Java, která Sunu nikdy negenerovala zajímavé tržby). -
Clock (neregistrovaný)To si ji mer jak chces. Podstatna je definice, na ktere se lidem usnesli konsenzem a ktera je na wikipedii - definice svobodneho software. Te GPL odpovida.
Jaky druh uvazovani argument je je z hlediska jeho platnosti irelevantni.
Ze je uvolneni komercniho GPL vetsinou sebevrazda to vychazis z nejakych pramenu? Statistiky ekonomicke analyzy nebo tak neco? -
LO (neregistrovaný)Jistě, konsenzem můžeme prohlásit otrokářství za svobodu, nebo černou za bílou. Hlavní je, že tomu "komunita" věří ;)
Ohledně uvolnění komerčního SW pod GPL se bohužel budu opakovat stylem copy-paste:
Proč by jinak Oracle, ten velký zastánce open source, nezveřejnil zdrojáky? A proč by společnost IBM nezveřejnila zdrojáky DB2 a Lotus Domino? Pokračovat by se dalo dlouho.
Ono to dá rozum. Když napíšu kód, a nemám možnost vynutit platbu za využití výsledků své práce, celý systém přestane fungovat. Stačí, aby mou aplikaci dostal jeden člověk, a zbytek světa už jí může dostat zdarma. Proč se pro Linux neprodávají GPL účetnictví, GPL DTP aplikace, GPL kuchařky, GPL výukové programy, a další věci? Protože GPL zabíjí business. A ano, uznávám, že existují ojedinělé výjimky.
Číst názory členů "komunity" je opravdu zajímavé. Nejlepší jsou ty kousky stylu vlastnictví půdy bych zrušil, protože jsem si někde postavil barák, to je moje právo, a teď mi majitel pozemku děsně křivdí, a chce, abych dům zboural. Sám pozemek nemám, tak zrušme vlastnictví půdy. No a vy tu převádíte podobnou věc, jen s intelektuálním vlastnictvím. -
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)> Ohledně uvolnění komerčního SW pod GPL se bohužel budu opakovat stylem copy-paste:
Zde je ale chyba v uvaze - to, ze nevznika komercni GPL software a Oracle a IBM nezverejnuji svuj software pod GPL, neukazuje, ze by to byla ekonomicka sebevrazda, ale spis ze zverejnit dany kod pod proprietarni licenci je pro ne ekonomicky vyhodnejsi. -
LO (neregistrovaný)Jistě mi prozradíte, jak by třeba Sun Microsystems vydělal na OpenOffice ty 3.5 miliardy korun(!), které do něj zatím nastrkal. Ukažte mi, jak z uživatelů GPL SW typu OOo tyto peníze dostanete, a pak se budeme bavit o ekonomických modelech.
Aby "komunita" mohla mít "svobodný software", musí to někdo zaplatit v miliardách. Velmi smutné.
Pokud máte zájem, orientační cenu vývoje OOo dodám. -
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)> Jistě mi prozradíte, jak by třeba Sun Microsystems vydělal na OpenOffice ty 3.5 miliardy korun(!), které do něj zatím nastrkal.
Jestli Sun prodelal na OpenOffice 3.5 miliardy, tak je to ciste jeho problem. Kdyby do nich neinvestoval, tak by me to vubec netrapilo (OpenOffice nepouzivam). Myslim, ze masivni investice do projektu, ktere nemaji vlastni 'socialni kapital', spis situaci zhorsuji. -
LO (neregistrovaný)Podobně korporace AOL/Time Warner zaplatila Firefoxu. Tedy se znovu ptám: kde by měl Sun vzít 3.5 mld Kč z OpenOffice, aby byl OOo rentabilní? Když tvrdíte, že GPL SW není smrt pro business, tak jistě budete vědět, jak si poradit s financováním jedné z nejrozšířenějších open source aplikací.
-
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)> Když tvrdíte, že GPL SW není smrt pro business
To jsem v teto diskusi (az na jeden prispevek, ktery se tykal embedded zarizeni a tam je to trochu jina situace - nebot se vydelava na hardware) vubec netrvdil. Jenom jsem argumentoval, ze vami uvadena argumentace pro opak je chybna.
Nevim, jaky obchodni model ma treba Novell nebo Suse a zda jsou v plusu, ale AFAIK v jejich modelu nehraje uzavreny software velkou roli, vetsi roli hraje spis servis a poskytovani celych reseni.
Dale nemam predstavu, jak velky podil na trhu ma prodej krabicoveho software a jak velky podil ma zakazkove programovani. Pro nej by GPL SW nemela byt prekazka. -
LO (neregistrovaný)Novell (vlastní SuSE) je maličká firmička. Žije ještě pořád převážně ze svých ne-Linux produktů. Navíc Novell má minimum vývoje - v podstatě prodává OEM licence SuSE Linux Enterprise Serveru a podporu k němu. Kdyby z toho měl platit vývoj o velikosti týmu Linux kernelu a dalších aplikací, tak by fiunančně umřel za pár týdnů.
U zakázkového programování je pravda situace jiná. Tam GPL není takový problém. Nicméně pokud zákazník dostane zdroják, není vázaný na autora kódu, a služby či další úpravy může vzít od kohokoliv (a ten "kdokoliv" může můj kód použít). To pro autora není výhodné. Navíc je pro zákazníka i technicky realističtější se v kódu hrabat, protože kód nebývá tak obrovský, jako u MS Office nebo Windows. Jako kompromis vidím uložení zdrojáků u notáře, a ve smlouvě psáno, že v případě zániku firmy (či ještě vstřícněji pokud firma prokazatelně není schopna/ochotna zdrojáky upravit) bude zdroják vydán.
Bavme se ale o krabicových produktech. Účetnictví, grafický editor, management projektů, SW pro management hotelu, základní školy, nebo kuchyně. Jak je má autor uživit pod GPL? Jak je otevře, skončil. Prodej podpory to neřeší, protože 1) pokud si podporu koupí 5% zákazníků, budou muset zaplatit 20-násobek ceny běžné licence, plus cenu podpory; 2) podporu může z podstaty GPL poskytovat kdokoliv, a nebude muset rozpouštět cenu vývoje, která je pro cenu supportu prohibitivní (viz výše). -
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)Ono je otazka, zda pripad OpenOffice neni naopak arument pro open source. To, ze Sun otevrel svuj kancelarsky balik (ze ktereho se stal Open Office) ukazuje, ze to povazoval za nejmene ztratovou cestu v situaci, ve ktere byl (nebo to alespon predpokladal), tedy mene ztratovou, nez kdyby dany kancelarsky balik nadale prodaval pod uzavrenou licenci nebo nez kdyby ho uplne zrusil.
-
LO (neregistrovaný)Ale kdepak. Nebuďte naivní. Sun byl v té době v obchodní válce s Microsoftem. Koupě StarDivision za USD 73.5mln, a následné uvolnění produktu (nejprve jako freeware, později jako open source), jakož i následná standardizace nedodělaného ODF, jsou součástí snahy o poškození konkurence. Pokud MS díky OOo ztratí na tržbách MS Office USD 200mln, Sunu se investice vyplatila. Tak probíhá konkurenční boj.
Podobný je důvod, proč Sun otevřel Javu. Sun z licencování Javy nikdy neměl žádné zajímavé příjmy. Proč jí tedy neotevřít? Tržby to už nesníží (nebo ne moc, protože stejně byly minimální), a firma má na týdny či měsíce zajištěno přední místo v IT a částečně i ne-IT tisku. -
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)> Jistě, konsenzem můžeme prohlásit otrokářství za svobodu
Vyznam slova v ramci jazyka je samozrejme ciste konsenzualni zalezitost.
Na zadne z mych namitek proti tvemu pojeti vyznamu 'svoboda' jsi nereagoval. Zeptam se te tedy primo - Povazujes za nejsvobodnejsi takovou spolecnost, ve ktere neplati zadne zakony (a tedy kdo ma faktickou moc muze legalne utlacovat ostatni)? -
LO (neregistrovaný)Nemyslím, že nejsvobodnejsi je takova spolecnost, ve ktere neplati zadne zakony. Ovšem se SW to nemá nic společného. V případě GPL SW jde o uzavírání smluv mezi smluvními stranami, a jako smluvní stranu mě velmi zajímá, jaké svobody se mi dostane. A opakuji, že pokud mám určené podmínky typu že uvolnění vlastního kódu pod GPL, o svobodě těžko mluvit. Kdykoliv bych se při vývoji ne-GPL aplikace otřel o GPL kód, musel bych okamžitě celý výsledek své práce uvolnit pod GPL, tedy de facto dát zdarma. Dokonce i když napíšu driver, je ho podle autorů jádra nutné uvolnit. To je mi svoboda ;)
-
Clock (neregistrovaný)Ze te jako smluvni stranu velmi zajima, jake svobody se ti dostane nic nemeni na tom, ze GPL odpovida definici svobodneho softwaru.
Podminka uvolneni vlastniho kodu pod GPL svobodu nepotlacuje, naopak - prinasi dodatecnou svobodu. Tyto svobody se vysvetluji na prislusne strance Free Software Foundation, kde vysvetluji, proc GPL takto navrhlo.
"Kdykoliv bych se pri vyvoji ne-GPL aplikace otrel o GPL kod, musel bych okamzite cely vysledek sve prace uvolnit pod GPL" taky neni pravda - GPL nevyzaduje abys svoji praci uvolnoval. Navic i kdyz ji budes uvolnovat tak se GPL nevztahuje na jakekoliv "otreni", tzn. muzes si precist GPL program jak funguje vevnitr, pochopit z toho ideu a pak si napsat vlastni implementaci te ideje. -
LO (neregistrovaný)Ano, definici svobodného SW může odpovídat cokoliv, pokud je definice vhodná.
FSF navrhla GPL proto, že Richard Matthew Stallman je... řekněme levičák, který věří komunistickým ideálům. Podmínka uvolnění vlastního kódu je povinnost daná původním autorem, a tedy omezení svobody. A pokud to zabíjí business (viz ostatní příspěvky, viz Sun a 3.5 mld Kč, které utopil v OOo), připadne mi to celkem podstatné.
Ano, můžu se kouknout, jak GPL SW pracuje, a "opsat" ho. K tomu zpravidla není třeba zdroják, stačí se zběžně podíval. Co mě ale opravdu děsí? GPL platforma. GPL OS, GPL kompilátor, GPL IDE, GPL framework. Taková platforma je konečnou stanicí pro business. Neuním si totiž představit, jak by se psal ne-GPL SW. A o GPL už víme, že prakticky znemožňuje na psaní SW vydělat. -
Podmínka uvolnění vlastního kódu je povinnost daná původním autorem, a tedy omezení svobody.
Možná je to omezení Vaší svobody, ale zachová to svobodu původnímu autorovi a všem uživatelům programu. Holt se smiřte s tím, že ne vše na světě je děláno pro Vás a smiřte se i s tím, že na svobodu mají nárok i ostatní, třeba se i SVOBODNĚ rozhodnout, jak vydat svůj program. Proto nevyhovuje Vám GPL licence? V pořádku, na to máte právo, ale napište si vše od začátku. Použijete kus GPL kódu? V pořádku, používejte si program jak chcete. Dáte program někomu jinému? V pořádku, ale dejte mu i zdrojáky. Bylo to totiž Vaše SVOBODNÉ rozhodnutí použít GPL kód a ostatní uživatelé mají právo si program SVOBODNĚ spouštět, upravovat a šířit dál.
A pokud to zabíjí business (viz ostatní příspěvky, viz Sun a 3.5 mld Kč, které utopil v OOo), připadne mi to celkem podstatné.
Vy jste účetní u Sunu? Že tak dobře víte, kolik peněz Sun utopil a že je opravdu utopil. A patrně máte asi i křišťálovou kouli a vidíte do budoucnosti, když víte, že ty peníze Sun utopil a nikdy se mu nevrátí.
Ano, můžu se kouknout, jak GPL SW pracuje, a "opsat" ho. K tomu zpravidla není třeba zdroják, stačí se zběžně podíval. Co mě ale opravdu děsí? GPL platforma. GPL OS, GPL kompilátor, GPL IDE, GPL framework. Taková platforma je konečnou stanicí pro business. Neuním si totiž představit, jak by se psal ne-GPL SW. A o GPL už víme, že prakticky znemožňuje na psaní SW vydělat.
Pokud k "opsání" čehokoliv zpravidla nepotřebujete zdroják a stačí Vám se jen podívat, tak v tom případě klobouk dolů. Já osobně tedy do černých skříněk koukat neumím, ale s tou křišťálovou koulí to jde asi lépe. GPL platforma, GPL OS, GPL kompilátor, GPL IDE, GPL framework - ano, v tomto případě bude výsledný program GPL. Ale vše nechte, jen vyměňte GPL framework za LGPL nebo nějaký proprietární framework a hned můžete psát sw pod licencí jakou chcete (ani se někdy nemusíte učit nic jiného, třeba v případě QT si můžete licenci vybrat). A je to opět jen Vaše SVOBODNÉ rozhodnutí.
Jinak než se zase začnete jen bez argumentů opakovat, mám otázku: Chcete snad začít stavět svůj program/projekt na nějakém GPL programu a zatím jste to neudělal jen proto, že by jste muset zveřejnit i zdrojové kódy?
-
LO (neregistrovaný)aha, takže ostatní mají vlastně NÁROK na můj zdroják, protože je to jejich SVOBODA, že? Nemáte náhodou nárok na sousedovo auto, z titulu své svobody pohybu? Je to o vaší svobodě, krádež to určitě nebude :). Aby bylo jasno: autoři GPL SW mají plné právo zvolit takovou licenci, pokud je legální. Ovšem zvát takový SW svobodným je úchylnost. Úplně stejně je svobodným softwarem MS Office, který si můžete SVOBODNĚ koupit či nekoupit, a SVOBODNĚ ho používat. Klade pravda vám podmínky - musíte zaplatit cenu (což je podle mě v pořádku, podle vás má zaplatit účet někdo jiný), nesmíte MS Office šířit... Jenže "svobodný" GPL SW vám také klade podmínky, třeba "SVODOBNĚ" uvolnit vlastní zdrojáky, pokud jste použil část GPL kódu.
Nejsem účetní Sunu, ale umím počítat. Chcete počítat se mnou? Jinak Sun koupil StarDivision před 8 lety. Kolik zatím vydělal na open source OOo? Máte snad vy nějaké informace o tom, že by Sun v průměru z každého uživatele OOo nějak vytáhnul třeba 3500 Kč, aby náklady pokryl (předpokládajme milion uživatelů)? Nebo může prodávat podporu :). Když si jí koupí 5% uživatelů, vyjde "jen" na CZK 70000 (rozpuštění ceny vývoje), plus k tomu vlastní podpora. Jdete do toho? ;)
K obchodnímu úspěchu je zpravidla důležitá myšlenka. Abyste řekl, že budete vydělávat na VolIP jako Skype, nepotřebujete vidět jejich zdrojáky. Nebo vy byste je k tomu potřeboval? To by autoři KDE muselil studovat zdrojáky Windows a MacOS, a autoři OOo zdrojáky MS Office...
Ne, své projekty nestavím na GPL SW. Jednak z důvodu licenčních, ale hlavně z důvodu technické zaostalosti GPL SW.
Mimochodem když jsme u svobodného Qt, tak tam buď svobodně uvolníte svůj zdroják, nebo svobodně zaplatíte za *každého* vývojáře 72600 Kč při vývoji pro jednu platformu, 113850 Kč pro dvě platformy (třeba Windows a Linux), nebo 184800 Kč při vývoji pro 3 platformy. Nikomu to neříkejte, ale za právo psát komerční SW pro ten v podstatě podřadný framework zaplatím minimálně o řád více, než při psaní pro Windows. S tím, že Windows jsou jako platforma daleko bohatší. Pro Qt bude psát jen šílenec, nebo ten, kdo nemá jinou možnost. -
Poslední příspěvek, protože je patrně zbytečné Vám cokoliv vysvětlovat, stále si melete. Poněkud si to pletete, na Váš zdroják nárok nemám, ani na sousedovo auto, zákony mi to neumožňují. GPL sw je svobodný tím, že mi umožňuje program spouštět, upravovat nebo šířit dál a navíc tuto svobodu zajistí i VŠEM ostatním, vše v rámci zákona. Z mého pohledu to tedy je svobodný sw. To mi EULA jaksi neumožňuje. Jinak free sw, tedy svobodný, není o ceně, ale právě o té svobodě spouštění, upravování a šíření pro všechny.
O účetnictví Sunu nic nevím, ale na rozdíl od Vás si proto čísla netahám z prstu. Navíc i kdyby OOo sám o sobě nebyl ziskový, ale přinášel by zisky nepřímo jiné divizi Sunu, lze ho za ziskový považovat.
GUI bez zdrojáků okopírovat mohu, ale programy nejsou jen GUI. A to co je za GUI bez zdrojáku okopíruju těžko, napříklak dialog pro funkci Unsharp mask tak, aby vypadal jako ve Photoshopu/GIMPu udělám za chvilku, ale už nedosáhnu stejného výsledku ani rychlosti.
QT není nejlevnější, ale Trolltech zatím nezkrachoval, asi se mu tedy cenová politika vyplatí. Ale ani psaní pod Windows není nejlevnější, takové Visual Studio nebo Borland (dnes CodeGear) Delphi v nejvyšší verzi také není nejlevnější a v tu chvíli už není QT dražší o řád. A ten , podle Vás podřadný, framework má jistou výhodu, kterou MS ani Borland nemá (a v brzké době mít nebude) - je multiplatformní. Jinak jsou i levnější frameworky, třeba GTK nebo WX, obojí je pod LGPL - můžete tedy psát komerční sw a nemusíte šířit zdroják. -
LO (neregistrovaný)Pokud SW může kdokoliv poravovat, spouštět a šířit, těžko na něm pak vydělávat. O svobodě jsme psali, a neshodli jsme se.
Čísla ohledně OOo si netahám z prstu. Sun koupil StarDivision v přepočtu za 2,543mld Kč. Od té doby minimálně 8 let platí minimálně 60 lidí, což ho vyjde minimálně na 60tis za osobu a rok, tj. 881mln. Nejsou započteny náklady na restrukturalizaci StarDivizion, prostory, techniku, a náklady na lidi jsou velmi optimistické (odovody, relokace, benefity). Ve skutečnosti ta částka byla zřejmě vyšší.
Abyste mohl napsat aplikaci typu Photoshop, nemusíte vidět její zdroják. Obrazně řečeno je důležité, že musí mít Unsharp Mask; implementaci už nějak uděláte.
Ano, Qt je drahé. Pro win32 a .NET mohu přeložit aplikaci s kompilátorem, který dostanu v SDK (tedy zdarma). Navíc dostanu zdarma Visual Studio Express. Naopak u Qt si musím koupit drahou licenci, abych pro něj vůbec směl napsat komerční aplikaci. To bylo zvykem před příchodem MS (MS jako jeden z prvních, ne-li první, začal dával dokumentaci, školení a nástroje zdarma, či za minimální cenu). Dále s licencí dostanu designer formulářů, integraci s Visual Studiem, a tím to končí. Pokud chci vážně vyvíjet, musím si pak koupit nějaké IDE; paradoxně to bude právě MS Visual Studio. A nakonec budu vyvíjet v C++, tedy unmanaged jazyce, a ničem jiném. Za ty prachy je to jako rána do hlavy. Nakonec Trolltech se chlubí, že Qt používá přes "4500 komerčních firem", což je hezký výsměch. To se snad prodalo víc licencí ForPro for DOS v ČR ;)
Váš pčíspěvek klidně může být poslední. Můžete si dál lhát do kapsy, že pod GPL se skvěle vyvíjí komerční SW, a že GPL SW je hrozně moc svobodný, a vůbec nejlepší. Vůbec neposlouchejte někoho, kdo vám tvrdí něco jiného. Komerčního SW pod GPL je přece spousta (zvláště účta, SW pro project management, SW pro management základní školy, kuchyně, hotelu, řízení výrobních procesů, řízení lidských zdrojů atd). GPL SW je nejlepší, a uživatelé nechtějí ho používat proto, že jsou idioti. GPL SW je skvěle kompatibilní s businessem, a firmy na něm mají k miliardovým nákladům i miliardové tržby. Sladké sny... -
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)> Nemyslím, že nejsvobodnejsi je takova spolecnost, ve ktere neplati zadne zakony. Ovšem se SW to nemá nic společného.
Myslim, ze to ma mnoho spolecneho. Analogicky:
uzivatele daneho software - clenove dane spolecnosti
licence daneho software - zakony dane spolecnosti
svododny software - svobodna spolecnost
Nehodnotis svobodu daneho software, ale vyhodnost konkretni smlouvy pro tebe. Asi jako kdybych ti nabidl obcanstvi v nejakem state, s tim, ze tam budes diktator, a ty bys na zaklade toho povazoval dany stat za svobodny. Zatimco kdybych ti nabidl obcanstvi v demokracii, tak bys dany stat povazoval za nesvobodny, nebot bys musel dodrzovat tamejsi zakony. -
LO (neregistrovaný)To je nesmysl. Software existuje jako autorské dílo, dá se prodat, má tržní hodnotu. Svobodná společnost je hodnocením stavu věcí. Ta paralela pokulhává na všechny tři nohy.
Samozřejmě, že od svobodného SW očekávám, že tu svobodu přinese mě. K čemu je mi svobodný SW, když mi znemožní vydělávat? Sranda je, že tohle zpravidla nevidí ti, kdo jsou placení z daní, případně z peněz "ošklivých closed source" firem. -
jbk (neregistrovaný)Když už jsme u těch analogií. V jednom státě (A) je dáno zákonem že rohlík, který si sami neupečete, můžete můžete pouze rozpůlit, namazat máslem, jednu půlku sníst a druhou nechat pro potřebné, nic víc. V jiném státě (B) žádný zákon o nakládání s rohlíkem není. Tudíž ho můžete sníst sám, nebo se rozdělit, případně ho rozdrobit labutím....
Který stát vám připadá svobodnější? -
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)> Pokud se jedná o GPL SW, tak příjemce/uživatel modifikované verze nemá s původním autorem nic společného. Licencuje od někoho od autora upravené verze.
Tim bych si vubec nebyl jist, pokud si matne vzpominam, tak nejake konetare z FSF tvrdili opak. Sam bych to chapal tak, ze puvodni autor licencuje puvodni kus progamu a ten, kdo program modifikuje, licencuje modifikace, ale IANAL.
Nicmene pro tuto diskusi je to IMHO naprosto irelevantni.
Pro prevaznou vetsinu situaci nema smysl prilis rozlisovat mezi ruznymi modifikacemi programu (alespon pokud znacne). Koneckoncu vetsina ctenaru rootu (tipuji) nepouziva Linusuv Linux (jadro), ale distribucemi modifikovana jadra
Proto, kdyz hodnotim, zda je nejaky software svobodny, tak beru v potaz i modifikace daneho software (protoze je to z velke casti ten samy software).
> Samozřejmě, upřednostnění zájem "vyšší komunity" je typicky levicové uvažování.
Demagogie. 'Komunitu' do teto diskuse nikdo netahal. Ja celou dobu mluvim o svobodach konkretnich uzivatelu, nikoliv zadne 'komunity'.
> Proč by jinak Oracle, ten velký zastánce open source, nezveřejnil zdrojáky? A proč by společnost IBM nezveřejnila zdrojáky DB2 a Lotus Domino?
A proc by jako meli? Kdo rika, ze jsou zastanci open source? Jejich PR oddeleni? Jestli sis nevsiml, tak velke spolecnosti se neridi podle toho, zda jsou zastanci ci odpurci neceho, ale podle toho, zda ocekavaji, ze jim dane rozhodnuti prinese zisk ci ne. -
LO (neregistrovaný)Takže ještě jednou: jak zajistím, abych z GPL SW měl příjem, když tento SW může kdokoliv šířit zdarma? Mám náklady, řekněme 3.6mln USD ročně. To je 60 lidí v USA či západní Evropě; píšou software pod GPL. Jak je mám nakrmit, a jak mám dosáhnout zisku? Problém je v tom, že kdokoliv dostane kopii mého produktu, může jí volně šířit, takže nemůžu vynutit, aby mi každý uživatel něco zaplatil. A kde jinde mám ty peníze sebrat? Kdo jiný to má platit, když ne uživatelé SW?
-
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)> Navíc celá diskuze pokud vím začala na tom, jesli je autorství GPL SW komerční/výdělečnou aktivitou. Pokud příjemci licence ukládám povinnosti (aby mi zaplatil na účet, zaplatil oběd, poslal pohled, uvolnit kód pod GPL), tak podle mě ano.
Tak tohle uz je uplne mimo. Zkus se podivat na treba na zivnostensky zakon ci zakon o dani z prijmu, jak byvaji definovany komercni/vydelecne aktivity. -
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)> Korektní by bylo u GPL SW hovořit o klubovém, komunitním či družstevním vlastnictví.
Blabol - kazdy kus kodu ma urciteho autora. Zadny klub, komunita ci druzstvo relevantni z hlediska autorskych prav zde neexistuje.
> Ještě se mi líbí ta neadresnost vašeho modelu. Vydávání časopisu pro včelaře budeme platit všichni z daní, stejně jako vývoj komprese zvuku. Proč si včelař nezaplatí vydávání časopisu v ceně výtisku?
Ten model se tykal vyvoje leku, niceho jineho. Prislusna grantova agentura by mohla ziskavat penize treba ze zdravotniho pojisteni nebo z poplatku z prodeje leku. Navic urcite by si trh nasel i nejake jine modely - Napr. smlouvy o garantovanem budoucim odberu mezi farmaceutickou spolecnosti a odberatelem. Nerikam, ze nektery z techto modelu obhajuji, jenom ukazuji ze existuji. -
LO (neregistrovaný)Každý kus odu má autora, to tak bývá. Nicméně pokud chci GPL SW používat k dalšímu vývoji, musím uvolnit pod GPL, čímž se de facto zříkám práv autora (copyleft, termín oblíbený ve FSF). Čí to dílo potom je (vlastnictví)? Zřejmě všech autorů, kteří do něj napsali byť jeden řádek, tedy kolektivní/družstevní vlastnictví. Jestli jsem dílo licencoval od někoho konkrétního, nebo od všech autorů najednou, to už nehraje roli.
Grantová agentura nemůže suplovat trh, protože nefunguje ta popisovaná zpětná vazba. Smlouvy o garantovaném odběru těžko uzavírat, když nikdo neví, jestli z výzkumu vůbec něco vypadne, a pokud ano, tak jestli to bude pomáhat při srdečních chorobách, nebo zlepšovat erekci (Viagra). Navíc grantová agentura ve světle zmíněného těžko může dohlédnout na efektivitu vývoje (všichni mohou pít čaj, a pobírat za to peníze). Naopak farmaceutická firma chce vydělat (od toho jí akcionáři, tedy majitelé, mají), a tedy efektivitu zajišťuje; je to její zásadní zájem. A jsme u zpětné vazby - dělej to správně, vyděláš; dělej to špatně, proděláš. Tohle žádná komise nikdy nedokáže. -
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)> Zřejmě všech autorů, kteří do něj napsali byť jeden řádek
Ale opet chyba. ke Kazdemu kusu kodu ma autorska prava ten, kdo ho napsal. Nelze z toho soudit, ze vznikla kolektivni/druzstevni sprava autorskych prav. Pravni dusledky jsou jine - napr. pokud by byla kolektivni/druzstevni sprava, pak by bylo mozne prelicencovat projekt vetsinou hlasu v kolektivu (viz zakony tykajici se sdruzeni vlastniku, i kdyz nevim, zda se mohou uplatnit na autorska prava). Protoze neni kolektivni sprava, je v takovem pripade treba, aby kazdy prelicencoval svuj kus.
Alespon tak to chodi v pripade Kernelu, u jinych projektu obcas dochazi k smlouvam o vykonu autorskych prav (od prispevatelu) a vykon autorskych prav nalezi jednomu subjektu (treba nejake nadaci, napr. FSF) - v tom pripade ale zase nelze mluvit o kolektivni sprave - prava jsou prevedena na jeden subjekt a prevazna vetsina jeho programatoru nejsou clenove dane nadace. -
LO (neregistrovaný)To, že kažý řádek napsal někdo jiný, by mohlo podle českého AZ vyhovovat definici kolektivního díla. Nebo nemuselo, a ono o to ani nejde. Když vezmu třeba Linux kernel, ptám se, kdo je autorem. Je to XYZ lidí. Pokud chci napsat driver pro kernel, musím se stát jedním z nich - jedním z "GPL klubu", jedním z těch, kdo o licencování celku rozhodují.
-
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)> Grantová agentura nemůže suplovat trh, protože nefunguje ta popisovaná zpětná vazba.
> Smlouvy o garantovaném odběru těžko uzavírat, když nikdo neví, jestli z výzkumu vůbec něco vypadne, a pokud ano, tak jestli to bude pomáhat při srdečních chorobách, nebo zlepšovat erekci (Viagra).
> Navíc grantová agentura ve světle zmíněného těžko může dohlédnout na efektivitu vývoje (všichni mohou pít čaj, a pobírat za to peníze).
To vsechno lze samozrejme trivialne osetrit - grantova agentura nemusi vypisovat granty tim stylem, jaky se vypisuje v primarnim vyzkumu, ale
muze vypisovat odmeny typu: 'kdo objevi lek, ktery uspeje tak a tak v evaluacnich testech, dostane takovou a takovou odmenu. Pokud se ho do X let pouzije tolik a tolik, dostane navic tolik a tolik. -
LO (neregistrovaný)No to samozřejmě nelze obejít, protože grantová agentura z principu nemůže efektivně rozhodovat o tom, co se má vyvíjet. Podobně centrálně řízená ekonomika neumí rozhodnout, jestli se mají vyrábět televize, rádia, toaletní papíry a jiné věci. Viz ekonomika ČSSR, jestli pamatujete. Naopak trh směřuje sám od sebe k optimální alokaci kapitálu i prostředků, protože na tom mají všichni zúčastnění zájem.
-
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)> No to samozřejmě nelze obejít,
...
> Naopak trh směřuje sám od sebe k optimální alokaci kapitálu i prostředků
No rekl bych, ze ze vsech namitek zbyva jedina - ktere leky vyvijet a ktere ne. Trh smeruje k optimalni alokaci, ale jen za nejakych predpokladu, napriklad nepritomnost externalit nebo uplne informace odberatelu. Na nekterych trzich jsou tyto predpoklady docela dobre splnene (treba trh s komoditama), na jinych zdaleka ne. Do jake situace vede trh v takovem pripade vubec neni jasne, ale urcite ne do optimalni. A myslim, ze zrovna u trhu s leky je to docela mimo. Jednak jsou zde znacne externality (napr. ekonomicke ztraty jinych subjektu kvuli prac. neschopnosti, nebo u infekcnich chorob neleceni nekterych lidi zvysi naklady tech, kteri se od nej nakazili, ekonomicky prinos socialniho smiru). jednak cela oblast prodeje leku (na predpis) je pomerne zbyrokratizovana a ma znacne daleko k volnemu trhu (zdravotni pojistovny, komise ministerstev), aplikovat na to trzni teorie je IMHO dost naivni. Navic existuji pomerne objektivni kriteria pro srovnavani leku (coz treba neplati u spotrebniho zbozi, kde je znacna subjektivni slozka), coz usnadnuje rozhodovani.
Krom toho i za predpokladu idealniho trhu je ona optimalni alokace optimalni vzhledem k nejake konkretni cilove funkci. Jaka je ale ta spravna cilova funkce, to vubec neni jasne (a je to politicka a nikoliv ekonomicka otazka).
> Podobně centrálně řízená ekonomika neumí rozhodnout, jestli se mají vyrábět televize, rádia, toaletní papíry a jiné věci.
O trhu s beznym spotrebnim zbozim ci komoditama neni rec. Tam je splnena vetsina predpokladu a tedy tam volny trh funguje dobre. I kdyz v pripade elektroniky a jineho komplikovaneho zbozi lze argumentovat, ze trh funguje suboptimalne, protoze zakaznici nemaji dostatek informaci (napr. konstrukcni plany zarizeni) a znalosti, aby byli schopni vybrat takove zbozi, ktere optimalne pokryva jejich skutecne potreby. -
LO (neregistrovaný)Ale kdepak. Trh vždy směřuje k optimální alokaci zdrojů. Nikde jsem netvrdil, že dosáhne optimálního stavu. Důvodem je bounded rationality.
Ekonomická ztráta a jiné negativní efekty různých subjektů jsou motivačním faktoren pro celý "průmysl okolo nemocí". Jedná se o poptávku. Vaší poptávkou je vyléčení hemofilie, úleva od příznaků srdeční choroby, návrat k sexuálnímu životu, atd. Farmaceutické společnosti vědí, jaká je poptávka, tedy na čem můžou vydělat. Je v jejich zájmu se o to zajímat, mají v tom peníze (tedy vlastní zisk). Naopak grantové komisi je to v principu jedno, peníze dostane tak či tak.
Ano, cílová funkce je zajímavá věc. Trh věc řeší tak, že je cílem plnění potřeb všech směňujících, k čemuž trh samovolně směřuje (a čehož nelze z principu dosáhnout). Naopak centrální řízení lehko dospěje k názoru, že toaletní papír a vložky vlastně tolik nepotřebujeme, a že oblečení pro teenagery má být v šedivé barvě, protože si to tak komise odhlasovala. -
LO (neregistrovaný)Práv autora se nelze zříci, ale lze je převést jiné straně (což je velmi podobné). V případě GPL SW platím za použití GPL kódu tak, že převádím svá práva na každého, kdo je příjemcem SW, a ten může můj kód dále šiřit. Tím se zříkám možnosti vybírat za licenci peníze, tedy jsem se vzdal důležitého práva.
-
Clock (neregistrovaný)Hehe, maji to na sourceforge, na Francouzskem a Svycarskem mirroru: http://sourceforge.net/project/showfiles.php?group_id=153603
Holt jeste zeme se zbytky svobody kde je dovoleno publikovat vlastni softwarove vytvory :)
Ja bych zaved jednou pro vzdy celoplanetarni zakon ze jakakoliv kreativita explicitne nepovolena statem nebo velkymi korporacemi je trestny cin, a lidi misto aby si psali vlastni software budou muset za pouzivani pocitacu platit jak mourovaty. Vsichni lidi pak budou hepy ze konecne zakazali ty nebezpecne hackery. U.S. se pak prejmenujou na U.S.S.R. (United States of Systematic Repression), EU na EUSSR (Extended United States of Systematic Repression) a vsechno bude hezky globalne jednotne :) -
ynezz (neregistrovaný)ynezz@ntbk:~$ apt-cache search libdmx
libdmx-dev - X11 Distributed Multihead extension library (development headers)
libdmx1 - X11 Distributed Multihead extension library
libdmx1-dbg - X11 Distributed Multihead library (debug package)
libdmx4linux-dev - DMX512 lighting protocol library development files
libdmx4linux2 - DMX512 lighting protocol library -
Clock (neregistrovaný)Ja jsem tam revolucni nepsal - to tak redakcne upravili uvod :)
Samozrejme pred vyvojem jsem se podival na stranku s 2D barcody ale nenasel jsem nic pouzitelneho - byl tam jakysi Datadisk, ktery se ukazal byt cosi neexistujiciho, a pak spousta barcodu co je na nalepky ale na ukladani dat se nehodi. Natozpak abych nasel neco co by bylo opensource a snazilo se o maximalni hustotu zaznamu.
Links je sice v nekterych ohledech zastaraly, ale spousta lidi ho pouziva pro vlastnosti, kterymi se od jinyho prohlizecu odlisuje, je to proste niche market. -
dj-bobr (neregistrovaný)Já si zase vzpomněl na http://www.korova.ru/humor/pics/bootpage.gif :)
-
dj-bobr (neregistrovaný)Já si zase vzpomněl na http://www.korova.ru/humor/pics/bootpage.gif :)
-
myf (neregistrovaný)Já si vzpomněl jenom na aolej.com/barroco/. Staré je to čtyři roky.
-
koksohydrát (neregistrovaný)su pi.us co? :-)
ale hustý. a co víc, v práci máme takovou mašinu, je to barevná kopírka nejmenované značky. umí oboustraně skenovat ve velkém rozlišení a podává si papír z hromádky sama. a má hodně kvalitní tisk a je neuvěřitelně rychlá. v podavači může být tuším až padesát oboustraně tištěných předloh. takže jestli dobře počítám v tuto pozdní hodinu tak 10 MB na tenší brožuru. kdyby se to zakódovalo i do těch barev tak by to taky něco přidalo. takže pár balíků papírů, nějaká šikovnější uklízečka na obsluhu, a měly bychom kompletní zálohu serveru i s menší databází.
a celý mi to připadá jako dobrej upgrade děrných štítků. :-) v brzku určitě vyzkouším. -
maros (neregistrovaný)Minule som synovi (ma 2 mesiace) ``prednasal'' nieco z historie pocitacov (vzdy pri podobnych veciach zaspi - nesklamala ani tato tema), tak som mu spomenul aj ukladanie dat - dierne stitky, pasky,...
Vidim, ze bude treba historiu prepisat a dierne pasky zaradit medzi nadcasove, priam transcendentalne, media. Oproti navrhnutemu rieseniu maju nespornu vyhodu, ze dierky z papiera neopadavaju ako toner... -
lol (neregistrovaný)Myslim, ze microsoft to nepotrebuje, ale pro linuxovou komunitu by to byla, jak vidno, bomba:) Neee, vazne, patentovat si to uz sice nemuzete, ale zato to klidne muzete vydavat za sve, protoze patent na derne pasky uz stopro davno vyprsel:) A vy se tak bojite tech patentu az hamba:) Dyt nemusite namahat mozecky nad vlastnim resenim, staci pockat par let a muzete patenty v pohode obslehnout jak se vam zlibi a klidne se pod to podepsat:) Ale ze by bar cody byly jedinou veci ktere uz vyprsel patent a nic lepsiho jste nesehnali?:) Mam navrh na 3 clanky denne:) Zlepsi se tim kreativita roota o 50 procent!!! Kazdy den by mohl vyjit zaruceny napad z hlav linuxovych nadsencu (mysleno patent co vyprsel a nikdo se k nemu uz nemuze hlasit:)
-
mh (neregistrovaný)Zas sa tu zisli kecalkovia. Kazdy je samozrejme ten najvacsi odbornik, na vsetko, jak inak. Ale na to uz som si mohol vo verejnych diskusiach zvyknut, ze...
Clock a spol. to su ludia, ktorym sa hovori hackeri. Vidim ze historia sa znovu opakuje, tak sa len posmievajte ako vzdy, zmysel toho celeho ste aj tak nepochopili. -
INT (neregistrovaný)Mě se článek líbil. Nechápu, proč někteří lidé, kteří se nezmůžou na žádný svůj projekt (o čemž nepochybuji) mají tendenci schazovat dílo druhých. A to i v případě, že už něco podobného existuje. Banda závistivých chudáčků, někdo hold pracuje a někdo mele. Co je užitečnější víme všichni.
-
Fanyy-b (neregistrovaný)Mé projekty se děldí do 3 částí:
- na ty, co píši v práci a podléhají tedy veškerým autorským pi.ovinám,
- na ty, které jsem si napsal protože jsem nic vhodného nenašel (obvykle dotažené jen do míry abych je byl sto použít já a tedy asi vesměs nepublikovatelné :) )
- a konečně na ty, které jsem si napsal jen abych si dokázal, že "bych to taky zvládl"
Do poslední kategorie bych zařadil i tento projekt. Bohužel ani s touto sortou projektů by se autor neměl asi moc prezentovat, pokud v nich není nic nového.
Autor je bezpochyby odborník nejen na progranování (nejsem si jist, zda bych něco takového zvládl napsal já sám), ale celý problém je v tom, že je to neoriginální nápad, a o tom byla věšina kritických příspěvků (nepočítám úsměvné přispěvky o děrných štítcích :) ) -
ludvik (neregistrovaný)Originalita nemusí znamenat, že nápad nikdy nikoho, až do teď, nenapadnul ... Originalita může znamenat i použití jiných samostatně originálních nápadů v jedné hromadě originálním způsobem.
Sice jsem nikdy nic podobného nehledal, ale troufám si tvrdit, že dotažení 2D bar kódů do použitelné podoby (pro tento "archivační" účel) je pokud ne originální, tak rozhodně dobrý nápad. A že to bude používat málo lidí ... to přeci nevadí. I když si myslím, že v případě zveřejnění třeba na sourceforge toto dojde slušné popularity. -
Přidávám se k chvále článku.
(Trochu škodolibá) poznámka na okraj: oni se teď všichni tomuhle posmívají, ale chci vidět jejich obličej, až budou za 50 let ukazovat svým vnoučatům vypálené digitální fotky z dnešní doby. Budou mít plno CDček, ale přečtou je? Bude ještě nějaká mechanika schopna je přečít?
Anebo budou neustále kopírovat na nová a nová média (CD -> DVD -> Blueray -> optický hranol -> ...)
Je sice jasné, že kapacita 200kB na stránku je dost málo, ale pro opravdu nejdůležitější data bych si nějaký šanon s takovými listy klidně udělal. -
anonymník tem 200kB bych jen toto:
1. na par listu se vleze prepsana cela bible (napriklad).
2. na genialni a pod. myslenky to take staci.
ano je to nedostatecne na balast co vsichni mame na hdd, ale kolik s toho budou potrebovat nasi potomci za 500,1000,2000 let?
aneni to jen prave tek pak kB ktere byly proste dobry napad, ci ta spravna informace?
ted se smejte. -
vd (neregistrovaný)Nějaký ten měsíc zpět jsem tu četl článek o implementaci CORDIC algoritmu v C. Myslím, že se všichni shodneme, že je to ten nejprofláknutější algoritmus pro počítání goniometrických funkcí, který se už pomalu učí i na základních školách. A taky si pamatuju tu vlnu nadšených ohlasů na ten článek. Stejně jsem v tom neviděl problém (že někdo implementuje už posté CORDIC v C) a stejně ho nevidím i tady. I když v tomto případě je míra invence mnohem vyšší než pouhé pochopení pár matematických kroků (v případě CORDICu) a navíc je to dobré počtení.
PS: Ještě byste mohli zavrhnout i RONJU, protože přenos dat pomocí světelných signálů zvládali už ve středověku. Určitě na to mají taky nějaký patent v MS.
PS2: Škoda, že neznám smajlíka pro "nevěřícné kroucení hlavou". -
fritzek (neregistrovaný)Spousta lidi mluvi o tom, jak neprectou nejaka CDcka, a ja porad nevim, o co jde. Vypaluji zasadne na noname media, takovou vec jako obal na CD prakticky neznam(vali se mi to tu vsude) a nikdy jsem nezazil, ze bych neco neprecetl. Na datove strane nekterych mych medii by si pocetl i znalec braillova pisma, jak jsou poskrabane, a presto vsechny prectu. A ted vazne, co s tema CDckama delate?
-
anonymníveeelmi vtipne.
a tve nejstarsi cd, dvd?
me 13let stare CD vypalovane 2x rychlosti je uz temer necitelne. prestoze je skladovane v neprisvitnem obale a bylo temer nepouzivane.
o dvd zatim tezko rici, nejstarsi vypal mam z roku 2003 a to je malo. ale zase na chybu prijdu driv, uz dlouho pouzivam md5 soucty.
(ano neni to uz neporusitelne) ale na tento ucel rozhodne staci. -
qazy (neregistrovaný)Na clanku se mi moc nezda zaverecna cast venujici se vyhodam papiru. Vse je otazka jak se k dat. mediu chovame. Ano CD/DVD nejsou idelani, ale papir rozhodne JE elektromagneticky znicitelne medium (pruraz dielektrika), ale mame zda dalsi uzkali ohen (temer vsechna media), ale co rozmoceni kapalinou, odreni atd. papir sice muze vydrzet pomerne dost ale vse je otazka vhodneho skladovani (teplota, vlhkost) a stalosti pouziteho barviva / kvalita papiru.
Clanek je sice zajimavy, ale jeho vyuziti v praxi je temer nulove, nicmene jsem rad ze takove clanky na rootu vychazeji a autorum projektu preji mnoho uspechu pri dalsim badani a experimentovani. -
cedrik (neregistrovaný)... ale papir rozhodne JE elektromagneticky znicitelne medium (pruraz dielektrika)
Pro dostatecne silne elekromagneticke pole je znicitelne vsechno, ze neznam jak ho vygeneovat je zde vedlejsi. Ale tou poznamkou o prurazu dielektrika jste myslel zrejme pole elektrostaticke. A muselo by se to umylsne snazit znicit, jinak by vzikla mala dirka a ta by se dala opravit ...tak zase nic. -
lol (neregistrovaný)Nejak si nemuzu pomoct, ale mam CDR media, ktere budou mit 22.12. presne 10 let a prectu je. Nechapu co autor clanku s cedeckama dela, asi je vypaluje v mikrovlnce nebo co. Za zamysleni jiste stoji skutecne dlouhodobe a trvale uskladneni dat. Tohle asi nebude jak pripad magnetickych medii, tak CD,DVD a papiru uz tim tuplem ne:) btw: na aprila se mozna dockame ultimatniho "vynalezu" a to potisku papiru z obou stran a zdvojnasobeni kapacity:)
-
qazy (neregistrovaný)No pokud mne pamet neklame tak elektrostaticke pole je casove nemene elektricke pole a to spolu polem magnetickym tvori elektromagneticke pole. Ano zminka o dielektriku ponekud konkterizuje o jaky konkretni pripad pole se jedna nicmene i tak se v obecne rovine jedna stale o pole elektromagneticke (viz. Maxwellovy rovnice).
Velikost poskozeni papiru pri prurazu je podle Vas nezavisla absolutne na nicem (a co napr. velikost naboje )a vzdy bude mala dirka, a take je zde otazka co je pro Vas male. -
pkm (neregistrovaný)Pozor na tu laserovou tiskárnu - toner se může časem oloupat. Někde jsem slyšel, že kritické věci se musí tisknout inkoustem. Ano, některé instituce (jako třeba banky) analogové zálohy takto dělají, ať na papír nebo na mikrofilm (vydrží opravdu těch 500) let. Abych byl přesný, tak se nejedná o zálohování, ale spíš o archivaci. Zálohovat na DVD jde, archivovat... to je k smíchu, to můžete data rovnou smazat.
-
J5 (neregistrovaný)Tenhle projekt je spis srandicka, myslim ze do praktickeho vyuziti to ma daleko.
Co takhle projekt, ktery tiskne dotazniky (pro zacatek staci zaskrtavaci) z poolu otazek. Na dotaznik vytiskne i v 2D kodu napr. cisla a poradi pouzitych otazek a az to lidi vyplni, tak to analyzou zjisti - co meli za otazky a ktery policka na papiru zaskrtli.
Samozrejme do zacatku by stacil jen carovy kod misto 2D (napr. pouze serial number dotazniku).
Je nejaky podobny projekt?
Pripadne nejaka jeho obecna cast? (bitova maska se zamerovacim krizem, ktera se aplikuje (zameri) na nascanovany obrazek a pak se urci, ktere z vymaskovanych policek obsahuje krizek nebo pismeno, ktere se dale OCRkuje a posila dale do databaze).
Diky za radu. -
valesek (neregistrovaný)no neco o vydrzi dat jsem uz nekde neco cetl a byl tam odkaz na www.longnow.org, tam vymysleli HD Rosetta, ktery by mel data uchovat okolo 10000 let, jinak proc zalohujete na media,(zalohujte data na webu) jeste jste nepochopili boj mezi vyrobci hardware a software? Prece se softwarove firmy snazi pronajimat ulozne prostory, ukazovat ze funguje Radio i TV a obchody po netu (to je ukazka ze to jde pro filmova studia apod), firmy vyrabejici hardware se vyrabet stale levnejsi a kapacitne mohutnejsi media, zminuji se o kriminalite na netu( hackovani, piratstvi, viry) a tim poukazuji na to ze je lepsi mit vse na CD,DVD apod mediich ( to je ukazka ze podle vyrobcu hardware by mel mit kazdy doma, nebo alespon kazda mala firmicka, vsechny druhy zalohovacich zarizeni a k nim sadu medii a ze je nejlepsi distribuce hardwarovym zpusobem).
V nejake predpovedi na pristi leta byla budoucnost takova, ze cd DVD apod media postupne vymizi, jakykoli film bude moci clovek behem par minut moci stahnout odkudkoli z internetu.
Kdyz to vezmu tak ze by mohlo byt prumerne pripojeni za deset let okolo dvaceti megabajtu za sekundu, tak bych si mohl stahnout z placeneho obsahu treba nejake dvd za treba tri minuty a to je ekologictejsi nez treba aby vyrobce vyrabel tyhle plexi placky. Uz se tesim az se v tedobe budu divat do diskuze na web jak je tech jeho 40MB/s pomalych a ze ty 40TB SSD disky maji uz 1GB/s.
Zdarec valesek
P.S. (zalohujte na web, treba mit nekolik ruznych firem a posilat stejna data na nekolika serverech, a divil bych se kdybyste o nejaka prisli) -
Clock (neregistrovaný)Nebyl to pokus o nic revolucniho. Smyslem bylo napsat open source kodek ktery se snazi o maximalni hustotu zaznamu (tedy ne pouziti pro nalepky) a ktery se da pouzit pro zalohu kritickych souboru o male velikosti.
Zaznam data na 2D medium barvivem vymyslel uz praclovek co v nejaky jeskyni zaznamenal data "Ja mam taky ruce" a "behaji tu zvirata". Takze to originalni rozhodne neni :) -
Zoid (neregistrovaný)Zálohovat barevný obrázek na papír digitální černobílou metodou, to je ta největší magořina jakou jsem slyšel. Dobrá máš špionážní snímky a chceš je před tiskem zašifrovat. Nebo nemáš barevnou tiskárnu a chceš ukázat v budoucnu vnoučatům barenvou fotku svýho prvního psa :-). Fakt dobrý.
-
rxr (neregistrovaný)Ahoj, protože mám možnost scanovat jen ve 300DPI tak jsem nastavil XCROSSES na 32 a YCROSSES na 46, vytiskl export na laserovce (HP LJ 1100A) v 600DPI, nascanoval v 300DPI. Chybovost je téměř nulová (jen pár 1.bit, asi 0.01% chybovost) a dá se s tímto nastavením vymáčknout až 47KB dat na A4ku.
Asi to začnu používat na zálohy nějakých menších dat. Ten program je dobrá věc! Byl bych ale rád kdyby byla možnost měnit hodnoty XCROSSES/YCROSSES jako parametr programu, takhle se to jinak musi porad kompilovat... -
Clock (neregistrovaný)http://en.wikipedia.org/wiki/Image:35mm_film_audio_macro.jpg
Uz vidim jak MPAA zazaluje Wikipedii za neautorizovane publikovani samplu ze soundtracku nejakeho filmu.
Koukam ze volba slova "revolucni" v redakci pripsanem uvodu nebyla uplne stastna, lidi pak od toho ocekavaji prilis. Clanek co jsem ja poslal zacinal tou storkou s kamaradem a CD. -
Zilog (neregistrovaný)Clanek je krasny - tipuji, ze kazdy trosku zvidavejsi clovek obcas nad necim takovym popremyslel. A clanek ukazuje, ze Clock premyslel trosku vice, a docela uspesne. Mne skutecne nezajima, co pouziva Microsoft nebo jakysi Cinan - zajima mne, jak jsou veci reseny, jak funguji, a jake byly pouzity pristupy, a to se od techto dvou zminenych subjektu nedozvim. Ze si neco mohu naslepo koupit jako cernou krabicku ma pro mne informacni prinos == 0. Uz proto jsou nazory zdejsich konzumeristu, jako identita "lol", pomerne "nelol" - je to jen extrakt smutku dnesni doby. Mnoha lidem staci, ze veci jsou k dispozici, a uz je netrapi jak, a proc. A svym povrchnim pristupem pak otravuji vzduch okolo, a to i tem, kteri takovi nejsou, a narozdil od nich s tim neco delaji.
-
anonymníSarkastické komentáře si clock vykoledoval asi hlavně tím, že článek je veden v duchu revoluční (no dobře, tohle si přidala redakce) na zelené louce vybudoval.. Podobných systémů existuje vícero a některé jsou i public domain a (snad) dobře zdokumentované. Kdyby to srovnal s něčím již existujícím a osvětlil svůj přínos (kromě toho, že se vyřádil), jistě by bylo přijetí lepší.
-
LO (neregistrovaný)Ty svitky jsou od Mrtvého moře (doporučuji k návštěvě), ty konkrétní zřejmě od Khirbet Qumran. Dále papír sice vydrží celkem dlouho, ale tisk na něm nikoliv. Autorovi doporučuji vytisknout něco na laseru, inkoustu a vzít si pro srovnání list z knihy (Vojtěch Jarník, Diferenciální počet I). Poté zkuste nožem či žiletkou seškrábat písmena z papírů. Kolik vydrží? V pořadí od nejlepšího knihtisk/offset, inkoust, laser. Totéž opakujte s vodou. Inkoustový tisk toho moc nevydrží, po čase se rozpíjí běžnou vlhkostí (kvalitní inkoust to trochu zlepší). Jinými slovy ty svitky vydrží o něco déle ;)
-
Rado1 (neregistrovaný)Pamatam este cias tusim PP01, kde tiez niekto vyrobil zalohovanie basicovskych programov na pasiky papiera. Davat kazetak ku kazdemu PP01 bolo predsa sialene drahe :)
Co sa tyka vyuzitia v dnesnej dobe. Napada ma, ze napriklad ako priloha k nejakemu pravnemu dokumentu, ktory ma mat zivotnost desiatky/stovky rokov, by som data prilozil v danej forme spolu s algoritmom, ktorym ich dostat z toho papiera.
Prilozit CD/DVD - kde mam istotu, ze za 20 rokov najdem [ja alebo niekto iny] funkcnu mechaniku? Mam doma svoju diplomovku na 5 1/4" diskete. A je mi uplne naprd... -
Peter Cernoch (neregistrovaný)Trosicku z jineho soudku:
Mozna by se o patentovatelnosti dalo polemizovat, protoze vyuziti ukladani dat na papir je uz davno popsano v nejake sci-fi. Nejsem si jisty jestli se jedna o Clarka, Asimova, nebo nekoho podobneho. Zkusim to casem dohledat.
Tam se sice - myslim - jednalo o cteni programu (nebo udaju) v psanem jazyce, ale princip zustava stejny.
Co se zivotnosti dat tyce:
Asi by bylo vhodne brat v uvahu nejenom degradaci barviva a magnetickeho zaznamu v prubehu casu, ale rovnez nezapominat na ruzne EMP zbrane a podobne veci. O pasku i disk tak prijit muzeme, ale prepalit papir...
A kdyz se vratime k tomu sci-fi, pripadne k moznym vyzkumnym cestam na blizke planety, kosmicke zareni taky neni jen takova zanedbatelna vec. A mit OS nebo nejake kriticke veci zalohovane trvalejsim zpusobem nemusi byt k zahozeni. Takze bych rekl ze my se tomu smat muzeme, ale vyzkum v tomto nebo podobnem smeru bude urcite pokracovat.
Treba se casem podari jednoduchym zpusobem trvale modifikovat krystalovou mrizku nejakeho levneho, stabilniho materialu a budeme mit k dispozici vetsi kapacitu i trvalost zaznamu :-) -
lobo (neregistrovaný)ked je naozaj nieco tak dolezite ze to potrebujes odzalohovat takouto metodou , tak by som to 'vytlacil' do postscriptu a dal si to v tlaciarni vytlacit na osvitke na film (vyrazne vyssie rozlisenie, vyrazne vyssia presnost, odolnost takmer voci vsetkemu(okrem nejakej chemie)) ,
-
A to o BW filmu máte prosím odkud? Pokud je ten film dobře ustálený a vypraný, tak je to v podstatě jen černé stříbro, které už více zčernat nemůže. K tomu dále existují další možnosti jako utvrzovací roztok, seleniový tónovač, atd., kterými se podložka a stříbro dále stabilizuje. Takže 12 st. a 5% vlhkost je poněkud přehnané, samozřejmě to ničemu neuškodí, naopak, ale nepředpokládám, že můj děda takto filmy někdy skladoval (a vydržely do dnes). Barva je pak něco jiného, ale i tam jsou trvanlivé technologie jako starý dobrý Kodachrome (budiž mu země lehká), Ciba/Ilfochrome a pro archivaci mikrofilm Ilford Micrographic, kde výrobce dává životnost alespoň 500 let (s tím, že i 2000 by neměl být problém :-).
-
Zdravím,
článek je zajímavý, především popis postupu při zpětné rekonstrukci dat. Zatím jsem to moc nestudoval, přecejen se chci zeptat:
- je nějak řešeno nelineární zkreslení, které nastane například otočením papíru ve skeneru nebo změnou vlhkosti (papír se "zkroutí" ve své rovině)? Protože hledání křížků pomocí korelace je celkem fajn (to opravdu na takto výrazné obrazce funguje skoro stoprocentně), ale potom je asi zapotřebí zjistit zkreslení vzniklé mřížky křížků oproti mřížce ideální a provést nad částmi obrazu (mezi čtyřmi křížky) nějakou transformaci.
Samozřejmě, že při tisku klasického textu si člověk celkem ničeho nevšimne, ale v tomto případě může "zkroucený" mikrořádek asi nadělat pěknou paseku. Protože i hledání hran (přechodů mezi bity/pixely) se snadno dělá v pravidelné osově natočené mřížce, ale obecně je to dosti humus. -
Krcmar (neregistrovaný)Třeba Datamatrix to řeší tak, že má dlaždice velikosti 10x10 až 144x144, které mají vlevo a dole "čáry" z jedniček, a vpravo a nahoře "čerchovanou čáru" 1/0. V rámci dostatečně malé dlaždice pak zkreslení nebývá tak velké.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/8/8b/Matrix-36.PNG -
Jasně, ale já mám spíš na mysli to, že pokud bude papír třeba jen natočený (tiskárna ho vytiskne nakřivo nebo se špatně vloží do skeneru), tak nejde tak o problém nalezení hranic větších oblastí (postačí vyhledat několik bodů na hraně, proložit je přímkou, vyhodit největší extrémy a znovu proložit nebo nalézt ony křížky), ale spíš dosti citlivého algoritmu na zpětné natočení, resp. na hledání pixelů v natočené bitmapě, což je složitější než u osově natočené bitmapy.
U 1D barcodů to řešení je docela jednoduché, taky si můžete všimnout, že se v obchodech pokladní s nějakým přesným nasměrováním paprsku nijak nemazlí - +-30 stupňů není žádná míra. Ale 2D a ještě k tomu dovedené do docela extrémních (myslím malých) rozměrů je IMHO složitější. -
LO (neregistrovaný)Copak 1D barcody typu 2/5I... Ty se dají plynule zvětšovat, takže dokud paprsek sejme celý barcode, je to úplně jedno. Navíc novější čtečky paprsek rozkmitávají po úsečce, které s časem mění směr.
Nejsem si jistý, jestli čtečky 2D BC umí číst natočený obraz, nebo jestli prostě dostanou obraz rovný (viz výše s 1D BC).
Čtení datamatrix (my jim tak říkáme, abychom je odlišili od BC) je celkem primitivní, vymyslíte ho sám. Důležité je, že je třeba vše provádět opakovaně. Vedení úseček a odečítání na nich musíte zkoušet s malým rozptylem několikrát, až dostanete "nejčistší obdélníky" (v pomyslném signálu) u té čerchované, a "nejlepší plnou" u té plné (případně za nejlepší výchozí body ty uprosřed oblasti parametrů, které dávají nejlepší výsledek). Každý řádek dat nejspíš umožňuje validaci, tedy zkuste opakovaně číst s malým rozptylem počátečních bodů úseček, a vyberte data "nejlépe platná". Všimněte si také, že datamatrix má synchronizační linie, takže je celý rozdělený na dlaždice velikosti 8x8 až 144x144 squares. Čím menší dlaždice, tím lépe se srovnáte řekněme se zmačkaným papírem. Přece jen aby vám utekl celý square při odečtu na 8-násobku jeho velikosti, to by chtělo dost smůly. U 144-násobku je to větší problém.
Celé čtení se také provádí na všech kandidátech na stránce (dost jich pak selže při čtení, protože to nejsou datamatrix, ale třeba fotky z ČB novin). -
JardaP (neregistrovaný)Rejpalum bych si dovolil pripomenout, ze 200kB sice neni tak mnoho, ale treba na zalohu klicu PGP, ssh a pod. clovek tak moc nepotrebuje. Skladuje se to lepe, nez CD a pokud je to vice spolehlive, je to opravdu dobry napad. U malych veci, ktere clovek opravdu nechce ztratit, staci pro sichr dvakrat vytisknout a je to. A je to urcite lepsi nez si klic vytisknout jako ASCI a pak se s nim opisovat a desetkrat udelat chybu.
-
jakub (neregistrovaný)(gdb) run
Starting program: /home/sn/Desktop/optar/unoptar
Program exited with code 01.
(gdb) run 0-65-93-24-3-1-2-24 fedrrr
Starting program: /home/sn/Desktop/optar/unoptar 0-65-93-24-3-1-2-24 fedrrr
Program received signal SIGSEGV, Segmentation fault.
0x0000000000407fb2 in process_file ()
(gdb)
(gdb) bt
#0 0x0000000000407fb2 in process_file ()
#1 0x0000000000408474 in main ()
co s tím dál? -
Clock (neregistrovaný)gdb `which unoptar` unoptar.core (to core se muze taky jmenovat core nebo core.123, kde 123 je cislo procesu). Pak se napise "bt full" a ono to vypise zasobnik.
Jako tresnicku na dorte lze prekompilovat s tim ze z CFLAGS v Makefile se odstrani -f... a -O... optiony a da se tam -O0 a -g a to pak je optimalizovane pro debuging.
Zkus taky do LDFLAGS v Makefile pridat -lefence a nainstalovat Electric Fence. Pak to treba bouchne driv a ukaze kde jsem co zkorumpoval.
Ted jsem se do kodu toho min/max koukal, nasel jsem tam jednu bugu, ale ta je naprosto neskodna, segault zpusobit nemuze. Tak to aspon prepisu optimalizovanejc aby ty cykly bezely rychlejc :) -
jakub (neregistrovaný)soubor je tady, doufám, že ten hosting funguje :) nic lepšího jsem nenašel
http://files-upload.com/367806/fedrrr_0001.png.html -
jakub (neregistrovaný)Je tohle už použitelné?
Program received signal SIGSEGV, Segmentation fault.
0x0000000000407471 in max () at unoptar.c:1325
1325 ptr[0]=MAX(ptr[0],ptr[-width]);
(gdb) bt full
#0 0x0000000000407471 in max () at unoptar.c:1325
ptr = (unsigned char *) 0x2adaa5b7a7cf "�
xctr = 125760288
yctr = 0
#1 0x000000000040760b in process_minmax () at unoptar.c:1365
npix = 2
i = 1
#2 0x000000000040803c in process_file (filename=0x631010 "fedrrr_0001.png")
at unoptar.c:1581
No locals.
#3 0x0000000000408231 in process_files (base=0x7fff0d311db8 "fedrrr")
at unoptar.c:1636
longer = (unsigned char *) 0x631010 "fedrrr_0001.png"
alloclen = 22
file_number = 1
#4 0x000000000040832a in main (argc=3, argv=0x7fff0d310c68) at unoptar.c:1676
No locals. -
Clock (neregistrovaný)Me to nepada - debugovalo se tezko :) Ale nakonec mi to doslo - netestovalo se jestli nezfailoval malloc, vysledek byl NULL pointer do ktereho se vesele zapisovalo...
Stahni si novou verzi a zkus ji. Ten obrazek stejne neprectes, protoze neni cely - pravy dolni a mozna levy horni roh jsou usekle. Je treba znova nascanovat. -
repulsive (neregistrovaný)super, funguje to.
zaplnil jsem úplně celý papír (199773 B) daty z /dev/urandom, resp. obrázkem vzniklým jejich zakódováním, vytiskl na naší laserovce s defaultním nastavením (ani nevím, kolik DPI), pak otřel scanner papírovou utěrkou, jak se v README doporučuje, ale vodou, ne Alpou, a trochu nakřivo oscanoval a ještě k tomu omylem vzhůru nohama (byl jsem líný to pak po preview oáčet), při grayscale jednou 600 a pak 1200 DPI PNG. Unoptar zjevně zatím blbuvzdorný není, protože si s obrázkem vzhůru nohama neporadil. Nějaká data sice vyplodil, ale při cca 50% chybovosti (což by asi tak odpovídalo věštění z koule). Ale po otočení původní data z 600DPI obrázku téměř komplet zrekonstruoval, při 0,05% neopravitelné chybovosti. No a z 1200DPI obrázku jsem už komplet data dostal. A bez namáčení.
Moc hezké, jen je trochu škoda, že se při dekódování musí pracovat s o 3 řády většími soubory (pokud jde o data která zaberou cca jeden list). -
Clock (neregistrovaný)Jo, vuci otoceni vzhuru nohama to invariantni neni. Predpokladal jsem, ze clovek to automaticky do scanneru vlozi tak, aby text nebyl vzhuru nohama. Jak vidim, ten predpoklad byl chybny.
Uz jsem to dopsal do README.
Jakou statistiku Golayovych kodu to napsalo, kdyz to melo 0.05% neopravitelnou chybovost?
Zajimavy - me chodi 600dpi obrazky s prakticky stejnou chybovosti jako 1200dpi. Neprodukuje tvuj scanner PNG obrazky s vadnou gammou nebo tak neco? -
repulsive (neregistrovaný)600 DPI:
17213 bits bad from 3196368, bit error rate 0.538517%. 97.5019% black dirt, 2.45164% white dirt and 8 (0.0464765%) irreparable. Golay stats =========== 0 bad bits 117036 1 bad bit 15119 2 bad bits 989 3 bad bits 36 4 bad bits 2 total codewords 133182
1200 DPI:5078 bits bad from 3196368, bit error rate 0.158868%. 99.3108% black dirt, 0.689248% white dirt and 0 (0%) irreparable. Golay stats =========== 0 bad bits 128217 1 bad bit 4854 2 bad bits 109 3 bad bits 2 4 bad bits 0 total codewords 133182
Co se týče gammy, myslím, že ji xsane koriguje automaticky podle skenovaného pbrázku, ale moc jsem to neřešil a nehrál jsem si s tím. Ale mám teď dojem, že v jednom případě jsem tu autokorekci vypnul :). Nebo myslíš gammu ve výstupním PNG ? -
Clock (neregistrovaný)Korekce nekorekce, ty data v tom obrazku maji nejakou gammu - tzn. bajt=pocet_fotonu^gamma. But PNG ji nema uvedenou a pak musi byt 0.4545, nebo ji ma uvedenou a pak musi byt uvedena spravne.
Napadlo me jeste, ze mas mozna nejaky nekvalitni scanner co na 600dpi vytvari prili velky sum nebo moc rozmazava nebo tak - mohl bys udelat nejake reprezentativni vyrezy obou tech nascanovanych obrazku a postnout?
Jeste bys moh zkusit vzit tech 1200dpi, v Gimpu to zmensit na 50% a zkusit jaky vysledek. To se pak ukaze jestli je to scannerem nebo jestli je nejaky mne neznamy fenomen ktery to kazi. -
anonymníToz jsem se na to podival. Problem byl v tom, ze ty PNG byly ulozeny spatne - mely gammu asi 1.0, ale zadnou gamma informaci ulozenou nemely, cili mely mit defaultni gammu 0.4545. Vysledek byl, ze obrazek pusobil neprirozene tmave, okraj kde bylo videt viko scanneru byl sedivy misto bily, a unoptar to pak cetl s chybami.
Chyba byla tedy v tom PNG. Kdyz jsem to Gimpem korigoval, precetlo se to bez chyb (posledni 2 cisla ve statistice Golaye byly taky 2 a 0). -
valesek (neregistrovaný)jen si tak vzpominam ze nekdy pred rokem 2000 prisla nejaka firma s napadem ze stranku pred odeslanim faxem muzeme zkompresovat a pak ji odeslat rychleji cimz setrime cas a hlavne telefonni poplatky, myslim ze vysledek vypadal jako v tom nahledu a prej se dalo zkompresovat 40 stranek na jednu a tam si to na druhe strane zase nekdo seskenoval a vytiskl, (no podle me prace na celej den, kvuli paru chechtaku), by me fakt zajimalo kdo by posilal 40 a vice stranek faxem
-
Izmi (neregistrovaný)Tady http://www.novinky.cz/internet/hardware/list-papiru-uchova-az-450-gb-dat--tvrdi-ind_102374_p5eao.html
Minimálně se to dá tisknout barevně -
Clock (neregistrovaný)Ten clanek na me pusobi jako kachna. Jednak uvadene hodnoty o nekolik radu prevysuji hodnoty ktere se podarilo dosahnout me. Druhak tam nejsou zadny dukazy nebo odkazy kde by se vysvetlovalo jak to jako ma fungovat. Za treti, na clanku na Wikipedii k tehle Rainbow Technologii se pise, ze je duvodne podezreni, ze to je podvrh.
-
Přefotit obrázek z monitoru na čb. film, který má daleko vyšší výdrž než papír. Navíc se tolik nekroutí atd. Zpět by se to asi dalo převést buď speciálním scanerem nebo jako foto přes digi fotoaparát.
Také bych si dovolil upozornit na moderní fotopapíry (na zvětšování, ne na tisk fotografií :-) ), které mají vysokou rozlišovací schopnost (srovnatelnou s běžnými filmy) a plastovou (plastem sycený papír) podložku, takže se při zpracování nekroutí.
Film a tyhle druhy papíru mají skladovatelnost velice dlouhou. Jen je vysoce kritické praní po ustalovači, protože stopy ustalovače se časem přemění na kyselinu sírovou (podobně jako siřičitany ve smogu londýnského typu) a ta sežere téměř vše. (Prát alespoň při 10 výměnách vody a s mícháním + dostatečnou dobou na jedno praní, aby se koncentrace Na2S2O3 ve vodě a emulzi vyrovnaly). Současně si dovoluji varovat před tvrzením citlivých vrstev (zaznělo to tu v diskusi), protože u některých materiálů může dojít k odloupnutí emulze od podložky (po týdnech až létech). Moderní fotografické materiály jsou tvrzené od výrobce a na další tvrzení nejsou "stavěné". -
. (neregistrovaný)protoze zijeme v 21.stoleti meli bychom si chranit nase stromy. to, ze to nedela stat a pri ruznych byrokratickych ukonech me nuti rozsirovat sbirku papiru s razitky, misto aby byl jeden centralni system s pristupy pres certifikaty, me sere, ale jen tak to nezmenim. Pri takovemto genialnim projektu melo byti spise navrzeno liti do betonovych kostek ci razba do kamene pripadne kresba uhliky na stenu jeskyne. je dosti pravdepodobne, ze by to chtelo v tomto pripade vyvynout i nejaky ten interface a hardware, ale s tim si sikovne hlavy urcite poradi.
-
Clock (neregistrovaný)Ja myslim tiskarna BT100 dokaze tesat primo na nahrobni kameny, staci ject bez kopiraku ;-)
Liti do betonu no to by se asi misto drahyho inkoustu do cartridge dala smes vody cementu a pisku (kdo ma vodu na plicich a pisek v moci ten koupi uz jen cement). Jen jestli tema mikroskopickejma dirkama by to proslo. Ale oni se ty tiskarny ucpavaj i bez toho tak je to asi jedno.
Uhliky na stenu jeskyne - to se upravi BT100 aby po stene jeskyne jezdila misto rolovani papiru a pouzije se stary dobry uhlovy papir! -
Ahoj. Mam takový problém s unoptarem. Jakmile se pokusim dekódovat soubor v rozlišení vyšším jak 600 DPI, tak se unoptar po chvíli sám vypne. Rád bych poslal nějaké podrobnější info, ale jsem v linuxu začátečník a nějak se mi nedaří přesměrovat výstup do souboru (pro překlad používám live textový režim Slaxe). Mam takové podezření že by to mohlo být způsobeno tím že mam poměrně slabé PC (400Mhz, 128MB RAM) a když se unoptar pokouší vypočítat oříznutí, zabere si pro sebe moc procesorového času / RAM a Slax ho zabije. Nevíte někdo co s tím? Takhle jsem donucen používat XCROSSES 45 a YCROSSES 65, díky čemuž se mi daří zapsat na jeden papír pouze 93,5kB. -
David Hrbáček (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz
Skusím spojit bod A) plus B) = C)
To znamená že vyfotím čtvereček chlupů na psovi a převedu je do zálohy dat na papír potažmo bude kontrola jak na papíře tak v elektronické podobě a zjistíme jestli čtvereček Kodeku TO je srovnatelný se čtverečkem vyfocených chlupů UPF.
http://www.facebook.com/event.php?eid=189551564410382
-
- Prodejce T-Mobile Osobně - Olomouc (vhodné i pro absolventy)
- Databázový vývojář/administrátor
- Customer success - software support (BigData/DI/ETL)
- Vývojář Web/React
- Lead Product Manager pro Online vzdělávání
- PHP/React Developer/ka v týmu Jobs.cz
-
- Firemní telefonování v němčině
- Budujte úspěšnou kariéru v jakémkoli věku!
- Úvod do řízení kvality
- Psaní e-mailů snadněji a rychleji
- Myšlenkové mapy pro byznys i osobní život
- Kritické myšlení 6 - Mediální gramotnost a fact-checking
-
- PROGRAMÁTOR CRM SYSTÉMU
- Backend developer / node.js pro ZOOMSPHERE
- Databázový vývojář/administrátor
- Customer success - software support (BigData/DI/ETL)
- IT administrátor
- Vývojář Web/React
-
- Tipy a triky pro Excel
- Úvod do řízení kvality
- Agilní metodiky v praxi
- Psaní e-mailů snadněji a rychleji
- Rozšíření pro Chrome
- Agilní (r)evoluce: Jak ustát agilní transformaci
