ked je naozaj nieco tak dolezite ze to potrebujes odzalohovat takouto metodou , tak by som to 'vytlacil' do postscriptu a dal si to v tlaciarni vytlacit na osvitke na film (vyrazne vyssie rozlisenie, vyrazne vyssia presnost, odolnost takmer voci vsetkemu(okrem nejakej chemie)) ,
Nejsem si jistý, jak dlouho to vydrží. B/W fotografický film vydrží desítky let, ovšem při teplotě 12st a vlhkosti 5%, což se na tak dlouhou dobu špatně zajišťuje.
A to o BW filmu máte prosím odkud? Pokud je ten film dobře ustálený a vypraný, tak je to v podstatě jen černé stříbro, které už více zčernat nemůže. K tomu dále existují další možnosti jako utvrzovací roztok, seleniový tónovač, atd., kterými se podložka a stříbro dále stabilizuje. Takže 12 st. a 5% vlhkost je poněkud přehnané, samozřejmě to ničemu neuškodí, naopak, ale nepředpokládám, že můj děda takto filmy někdy skladoval (a vydržely do dnes). Barva je pak něco jiného, ale i tam jsou trvanlivé technologie jako starý dobrý Kodachrome (budiž mu země lehká), Ciba/Ilfochrome a pro archivaci mikrofilm Ilford Micrographic, kde výrobce dává životnost alespoň 500 let (s tím, že i 2000 by neměl být problém :-).
Doma se mi válí docela dost filmů po dědečkovi (černobílé i barevné diáky). Děda je po smrti přes dvacet let a řada těch filmů je mnohem starších, některé přesahují asi tu 40ku. Žádný nejeví známky toho, že by se chystal provést v blízké době desintegraci.
a o stálé teplotě nemůže být řeč (v létě se zavřenými okny se to určitě občas vyšplhá ke čtyřiceti, v zimě, pokud nikdo není delší čas doma a netopí se to bude klesat pod deset).