Názory k článku Životní cyklus kontra úspěšnost

Najlepšie je síce trošku silné slovo ale v podstate ... Ak by bola distribúcia ktorá by bola ľahko používateľná, nemala by problémy s updatmi (u gentoo alebo u archu sa občas objavia, neznamená, že sa nedajú odstrániť ale pre začiatočníkov asi trošku zložité, mne to samozrejme nevadí) tak by mala jednoznačne veľkú šancu na úspech. Žiaľ zatiaľ je situácia taká, že myšlienka je pekná ale jednoduchá distribúcia ktorá by mala rolling updates neexistuje.

Ťažko povedať ako by vyzeral vývoj software keby ubuntu používalo práve rolling updaty. Minimálne si myslím, že by niektoré aplikácie vydávali vtedy keď majú byť vydané a nie vo vnútenom polročnom cykle. Takéto vývojové cykly sú podľa mňa jednoznačne zlé, software by mal byť vydávaný vtedy keď je hotový alebo presnejšie povedané má požadovanú funkcionalitu a stabilitu. Nič proti časovým plánom ale keď sa to nestíha tak je rozumnejšie počkať s vydaním kým nebudú dosiahnuté vytýčené ciele. Namiesto toho tu máme pevný časový plán a namiesto čakania 2 týždne na dlho očakávanú funkciu treba čakať povedzme pol roka do vydania ďalšej verzie (pretože v takýchto intervaloch sa vydáva istá distribúcia).

...a míchá jablka s hruškama a ještě ke všemu blbě. Důkazem toho, je i následující skvost:

Někteří tvůrci distribucí, jako je třeba společnost Canonical (Ubuntu), se pokusili dvojkolejné rychlosti vývoje využít ve svůj prospěch, a pracovat současně s oběma cykly. Aktuální Ubuntu (8.10) je tak „rychlým“ systémem s krátkým vývojovým cyklem, zatímco předchozí verze (8.04) bude podporována ještě velmi dlouho. Ubuntu je ovšem mezi distribucemi Linuxu specifikum nehledě na to, že jeho vývojový cyklus je v neustálé interakci s velmi dlouhým (a obtížně předvídatelným) cyklem „mateřské“ distribuce Debian.

Verze 8.04 sice bude podporována ještě dlouho, ale vyvinuta byla stejně "rychle" jako verze 8.10. Dle autora je tedy stejným "rychlým" systémem jako 8.10 (viz úvod), zatímco z textu plyne opak. Jak je názorně vidět, autor zde zastává stanovisko, které sám vyvrací.

To je samozřejmě nesmysl. Nesmyslné je totiž rozdělení zavedené autorem a hlavně záměna důsledku a příčiny. Ve skutečnosti nejde vůbec o rychlost vývojového cyklu, ale o délku podpory a s tím související obchodní strategii. Ona i ta stabilní distribuce se dá udělat docela rychle - třeba proto, že protože obsahuje daleko méně komponent. Ale nelze uvést každý půlrok novou verzi, protože by bylo drahé zajišťovat tolika různým verzím podporu. Mnohem jednodušší je nasadit delší prodejní (tedy i vývojový) cyklus, protože interval okolo dvou let se ukazuje jako plně dostatečný pro zákazníka a přijatelný vzhledem k hardwarovému pokroku. (Pozn na okraj: Ubuntu v tomto není výjimka, protože prodává podporu ke svým LTS verzím a má tedy stejnou motivaci jako ostatní, kteří prodávají přímo distra.)

Nelze ponechat stranou ani tvrzení, že vývojový cyklus Ubuntu je v interakci s vývojovým cyklem Debianu. Ubuntu vychází pravidelně každý půlrok bez ohledu na Debian a Debian vychází "až je čas" bez ohledu na Ubuntu. Mezi jejich vývojovými cykly tedy není ani náznak interakce (pokud se mýlím, nechť mne někdo laskavě opraví). Podobných perel bychom v článku našli bohužel mnohem více. Autor by možná měl přestat publikovat na serverech, které jsou viditelně mimo jeho odborné zaměření.

V běžném linuxovém světě podpora obvykle znamená opravy bezpečnostních a funkčních chyb. Tam, kde se platí, můžete dostat i nové verze některých aplikací. Nic to nemění na tom, že autor článku zcela mylně řeší délku vývoje místo délky podpory...

Keby súčasťou podpory bolo backportovanie všetkých významných aplikácií, tak by to bolo OK. Ale také distro nepoznám (netvrdím, že nie je).

Takové distro zcela jistě vznikne v momentě, kdy bude dostatečný počet lidí ochotno za něj zaplatit.

Mňa väčšinou nezaujíma, že mi v rámci podpory niekto updatuje celý X-server alebo každú chvíľu jadro - ja chcem nový Firefox, Office a GIMP, prípadne QGis, Krusader...

Jo, to je pěkné, jenže množina vámi uvedených aplikací je pro každého uživatele jiná. I když se bude ve velké části shodovat, může se v důsledku stát, že bude potřeba kontinuálně vyvíjet téměř všechny aplikace (= vyhovět všem uživatelům). Aplikace ale potřebují pro svůj běh to pod tím (Xy, jádro, knihovny), takže se bude podle potřeby vyvíjet i zbytek. Když to jenom trochu zobecníte a rozšíříte, máte tu distro s rolling updates - Gentoo, Arch. Je to to, co jste hledal?

Vezměme to z druhé stránky a řekněme, že vám bude stačit těch pět vyjmenovaných aplikací. Budete to distro nasazovat všude jen do té doby, než narazíte kvůli hardwarové podpoře. Pak jste nahraný i s nejnovějšími verzemi aplikací a musíte sáhnout po jiném distru. A změna distra bude mnohem víc práce než update na novou verzi (něčeho, co znáte). Jak je vidět, ani jedno z toho není příliš dobrá cesta a proto se mainstream distribuce usadily zhruba do modelu "každý půlrok nová verze".

Je třeba si uvědomit, že tohle, co požadujete, si v podstatě můžete celkem bez problémů a s trochou znalostí zařídit sám. Když ale spoléháte na distributora, tak je to jeho rozhodnutí, co a jak bude updatovat a vy ho musíte přijmout. A protože to distro na 99% neplatíte, tak si distributor volí takovou cestu, která ho stojí co nejméně a je rozumným kompromisem pro uživatele. A současný stav je celkem rozumným kompromisem. Já třeba neznám žádného běžného uživatele, kterému by vadilo, že má doma Firefox 2 místo Firefoxu 3. A že jich znám opravdu hodně (s Linuxem, samozřejmě).

Lenže prax je taká, že v bežnom distre je updatov veľa (viac než vo Windows)

Ale používám úplne zastaralé verzie aplikácií.

Pokud vás to omezuje v práci, jste pravděpodobně natolik pokročilý, abyste si s tím dokázal poradit sám. To je první myšlenka, která mně napadá... Jestli to řešit nechcete, pak hledejte někoho, kdo vám vyhoví. Zkušenost mi říká, že když když při hledání nic nenacházím tak pravděpodobně hledám něco, co neexistuje (nemůže existovat), nebo řeším zcela zbytečný problém.

BTW zkusit můžete např. Ulteo, které něco takového slibuje, snad se nepletu...