Názory k článku Zpracování obrazu analogovým počítačem (mozkem): co je uvnitř a proč?

Díky, pěkně se to čte, už se těším na další díl!

Prosim :) Dekuju za pochvaly :)

Uz se taky tesim a doufam ze se tomu zadne okolnosti nepostavi do cesty.

Mam to uz rozepsane, nebot tento clanek pri doplnovani detailu "prekypel".

Pekne napisany clanok.

Napriek tomu ze tomu prd rozumiem. Je to tak dobre napisane ze aspon tusim ocom autor toci.

Uz sa tesim na dalsi diel.

1. Světločivných elementů jsou tam čtyři druhy, ve hře jsou i tyčinky, které dodávají informaci o celkovém jasu (mimo jiné). Čípky jsou ve skutečnosti citlivé na modrou, zelenou a červenou barvu. Tyčinky mají pík citlivosti v oblasti žlutozelené.
2. Už uvnitř sítnice dochází k redukci obrazu 1:10 (protože ve zrakovém nervu je 1/10 vláken oproti počtu světločivných elementů na sítnici)
3. Ve hře jsou i pohyby oka: je známo, že kosmonauté z oběžné dráhy vidí věci, které by teoreticky vidět neměli, protože jsou příliš malé. Vysvětluje se to tím, že oko zostřuje obraz pohyby, kterými se jednotlivé detaily posunují po světločivných elementech, což umožňuje z analogového obrazu na sítnici vytáhnout i detaily menší, než je velikost světločivného elementu, a že ve stavu bez tíže tento proces může fungovat precizněji.

S medikom sa nechcem hadat, ale z mojich informatickych znalosti (ked je zle, tak to kludne niekto opravte):

1. tycinky pri obstojnom osvetleni tusim vidia prakticky vsade najvyssi jas, preto su pri dennom videni uplne odpisane. Pri slabsom osvetleni uz zacinaju fungovat a vyhradne funguju cez noc, ked clovek vidi prakticky len ciernobielo. Mimo to su rovnomernejsie rozmiestnene po sietnici, preto pomahaju skor perifernemu videniu.
Na druhu stranu, tyciniek je relativne malo a preto v noci vidime rozmazane.

2. dochadza k redukcii, ale hlavne, uz v oku prichadza k upravam obrazu a napr. k zvyraznovaniu hran. Ako presne to funguje (a vzdialenost gangliovych buniek), to sa dalo odhadnut pomocou jednoducheho obrazku. Zoslabenie alebo cierne bodky su prave vysledkom zvyraznovania hran.

3. iba ci tam nefunguje trochu aj "placebo" - chcem to vidiet, tak to vidim. Zostrovanie pohybami mi velmi nesedi - obraz je dost rozmazany a mozog si ho domysla (to je vidiet na pomyselnom zastaveni sekundovej rucicky pri pohlade na hodiny). Nebude to skor nieco s perifernym videnim a vnimanim pohybu? Ja sam vnimam, ze periferne vidim napr. po tme lepsie...

1) Tyčinky fungují pořád i ve dne a poskytují informaci o jasu. Čípky poskytují informaci o barvě. Na informacích z tyčinek také funguje prvotní rozpoznávání pohybu, teprve mnohem později se k této informaci přidá barva. Člověk napřed vidí pohyb a pak se k tomu mnohem později dodá co vlastně vidí.
Tyčinek je 20x víc než čípků.

2) "Chyba" u tohoto obrázku se neděje v oku, ale při transformacích v mozku, mozek značnou část periferního obrazu domýšlí, zejména při transformaci z obrazu z povrchu oka - výseku povrchu koule do roviny, kde logicky část informace chybí.

tak potialto sa to este dalo, ale od tohto nadpisu som sa nic zaujimave nedozvedel a uz vobec nie "preco". asi si budem musiet pockat cca dalsi rok na pokracovanie.

Podle me z toho vychazy dve podstatne informace.

1) priroda je a bude vzdy pred nami a bude nas porad inspirovat

2) chybovost je do urcite miry vyhoda, znamena to ze je lepsi prijmat informace (znalosti) s urcitou pravdepodobnosti chyby nez prijmat nezvratne informace na zaklade matematickych presnosti

jednim z dukazu je stala oblibenost pixel her, ty nam sice nedodavaji realisticnost obrazu ale podporuji nasi fantazii, nuti nas k neustale predstave co vidime a nutnostosti domyslet obraz

Beru tento clanek jako dukaz ze matematika se tvari nezvratne pri predavani informaci. Vyhodnejsi je vsak predavat zkreslene informace, ktere umoznuji s informaci lepe pracovat pozdeji i za cenu spatneho vyhodnoceni.

Ad 2 - ono to není v tom, že chyba by byla výhoda. Ono je to o tom, že často je důležitějších rychlost než správnost. V praxi pak zjistíte, že tam kolikrát ale není symetrie - chybovost jedním směrem je velká, tím druhým směrem je skoro nulová. Příkladem budiž úloha "vidím hada?" I dnes většina lidí ucukne nebo se alespoň lekne, když v trávě uvidí klacek připomínající hada. Je to klacek, není to had, mozek udělal chybu. Ale je to jedna z těch chyb, co tolik nevadí, hlavně když je reakce rychlá. Podobně je to se senzory tepla - kolikrát se dotkneme věci, co není teplá, přesto ale ucukneme. Ucuknout, když to není nutné, není až takový problém jako ucuknout pozdě ve chvíli, kdy to nutné je.

Chybovost není výhoda. Ale je to často menší zlo než nerozhodnost (respektive pomalost). Navíc v přírodě nejde o souboj absolutních hodnot. Musíte být rychlejší než konkurence, nebo silnější, nebo chytřejší. Není tam absolutní měřítko, jde opravdu o to předčit konkurenci. Pokud lovíte něco, co skoro nevidí, tak i s dost mizerným zrakem máte konkurenční výhodu. Nejde o to "mít to správně", ale o to "mít to lépe než konkurence". Kdyby draví ptáci uměli zabít a sníst dospělého člověka, tak by lidé už dávno vymřeli, nebo by žili v jeskyních, nebo by měli mnohem lepší oko a viděli by dravého ptáka na několik kilometrů. Naštěstí tu tahle konkurence nebyla, takže nám stačí, že na 100 metrů poznáme krávu. No, někteří z nás ani to ne.

1) Příroda už dávno není před námi, žádný přírodní produkt nedokáže doletět na měsíc, nebo neuzvedne 100 tun. Dle moorova zákona padne i lidský mozek a to kolem roku 2040

2) Chybovost přenosu nikdy není výhoda, informace poškozená chybou už se nedá nijak rekonstruovat, nedá se "domyslet" na straně příjemce.

Z evolučního hlediska může být výhodnější přenést informaci rychle a špatně, než dobře a pomalu, nepotřebujete vidět medvěda včetně detailů a občasný falešný poplach nevadí.

Příroda už dávno není před námi, žádný přírodní produkt nedokáže doletět na měsíc, nebo neuzvedne 100 tun.

Pro přírodní produkty samé nepostradatelné vlastnosti. Kam ta příroda dala rozum.

Dle moorova zákona padne i lidský mozek a to kolem roku 2040

Výpočetní kapacita možná. Teď ještě ten "software".

Super, a co jsi tim jako chtel rict?

Příroda už dávno není před námi, žádný přírodní produkt nedokáže doletět na měsíc, nebo neuzvedne 100 tun.

Spory, dinosauri?

Ale hlavne si uvedom, ze jsi produkt prirody, nebo ses v matcine lune zassembloval sam, vedome? Za tim, ze muzes delat vse co muzes, stoji pilne usili cele civilizace, ale umozneno je to diky sofistikovanemu designu stvoreneho prirodou.

jelikoz jsme ztelesnenim prirody tak asi tezko muzeme byt pred nebo za :D za druhe - podivejte se na studii spor nekterych hub - co vim. tak je schopna jedna z milionu dostat se brownovym pohybem (diky male velikosti i hmostnosti) ven z atmosfery a dale az do vesmiru a jelikoz jsou staveny tyto spory z velice tmavych a nepropustnych matrosu, jsou schopny prezit jak kosmicke zareni, tak teplotu jaka ve vesmiru panuje. porad si myslite ze MAN vsechno vymyslel? :D

Spora nemá šanci dostat se přes nutnou hranici 35 800 km, i kdyby se rozkrájela.
Ale může se dostat ven při nárazu asteroidu, tedy možná by to šlo.

1)Tak těžko soutěžit s přírodou, jelikož jsme příroda. Ale jako jo, kde najdeme v lese tvora, který má místo trapných drápů a zubů taktickou jadernou hlavici.
Asi těžko se divit že příroda má náskok v biotechnologii, zvlášť když měla takové miliony let a my se čerstvě hrabeme z nejhoršího barbarismu.

2)Vlastně jde o dvě věci. O kompresi informace (odfiltrovat redundantní informaci, kterou nepotřebujeme pro náš účel). Problém je nalézt (efektivní) algoritmus, který si neukousne i část té podstatné informace. A za druhé o to, že algoritmus, který hazarduje s přesností svého výsledku je mnohonásobně rychlejší.
To co říkáte vy s hadem a medvědem je skoro spíše, že v prvé řadě vůbec nemáte dostatek informace pro správné rozhodnutí, dokud se blíže nepodíváte. Třeba mozek správně rozhodne, že to může být obojí, jinak bychom začali hned utíkat a dál nezjišťovali.

Ono taky porovnávat mozek s CPU je dost pochybné. To je asi tak fér jako porovnávat ASIC a CPU na těžbu bitcoinů.

" A podle současných teorií je Měsíc z části tvořený materiálem Země."

>> Samozrejme, kedze Mesiac je vedlajsim produktom zrazky Zeme s planetou o velkosti Marsu.

Tesi me ze noriw_ ma zde podobny nazor jako ja.

Zejmena v oblasti mozku mi prijde ze je naskok prirody pred technikou znacne markantni.

Tyhle veci zmenily muj pohled na matematiku - relativizovaly ho.

Driv jsem si myslel, ze matematika je nejaka abstraktni, transcendentni destilace esence nasi reality.

Ted mi spis pride, ze to je prakticky nastroj - abstrakce, ktera nikdy nemuze v realite zcela fungovat. Nastroj pro popis systemu, jejichz mira nespolehlivosti je prakticky zanedbatelna.

Dle meho nazoru turingovsky pocitac existovat nemuze - protoze turingova masina ma nekonecnou pasku, a vesmir je zrejme konecny, tudiz se do nej nekonecna paska nevejde. Kdyz to ma konecnou pasku, degraduje se to z vypocetniho hlediska na konecny automat

Stejne tak podle me nelze implementovat ani obycejne scitani - i sbespolehlivejsi system implementujici scitani (PC, napr.) ma porad nejakou nenulovou, byt astronomicky nizkou, nespolehlivost, takze vlastne neimplementuje scitani, ale spis takovy hod kostkou, kde spravny vysledek pada hodne casto.

V pripade lidskeho mozku mi pride, ze tady jde zcela prakticky o to, ze pokud se podari naimplementovat nejake vylepseni, bude si to v evoluci vest lepe. To vylepseni nemusi byt ani spolehlive, hlavne ze to celkove v prumeru prinasi vyhodu.

Dle meho nazoru turingovsky pocitac existovat nemuze - protoze turingova masina ma nekonecnou pasku, a vesmir je zrejme konecny, tudiz se do nej nekonecna paska nevejde. Kdyz to ma konecnou pasku, degraduje se to z vypocetniho hlediska na konecny automat.

Napada me pasku stocit do kruhu a prepisovat co je na ni.

Nejsem matematik, takze pokud je nekde dokazano, ze takovy program by byl NUTNE vetsi, nez kapacita kruhoveho bufferu na pasce se slepenymi konci, mohu se mylit, ale prislo mi to jako nejjednodussi reseni.

take si preju aby vyslo pokracovani, ale zrovna dvakrat tomu neverim

nervový přenos má spíše digitální charakter, než analogový

Myslím, že ne. Většina simulací neuronu počítá s "analogovou" přenosovou funkcí. Tady je neuron vzdáleně podobný tranzistoru, má určitou pracovní oblast na kterou reaguje analogově. Pokud je vstupní hodnota mimo tuto oblast, dává maximální nebo minimální výstup. Pokud by byly pracovní oblasti úzké, dá to binární charakter jako u počítačů. Myslím, ale že evoluce u většiny spojů šla tou druhou cestou, kdy se přenese i informace o "množství" (tedy číslo mezi 0 a 1) místo binární hodnoty. Ostatně prakticky všechny naše vjemy mají "intenzitu".

rozhodne v roce 2040 prekonan nebude, nejslozitejsi produkt miliard let vyvoje, sami lekari priznavaji ze se jim pred mechanismy v mozku taji dech a vubec tomu nerozumi, tohle nejde nahradit nehakym mechanickym strojkem z nul a jednicek..