Vlákno názorů k článku Zpracování obrazu analogovým počítačem (mozkem): co je uvnitř a proč? od A.S. Pergill - 1. Světločivných elementů jsou tam čtyři druhy, ve...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 4. 8. 2014 7:39

    A.S. Pergill (neregistrovaný)

    1. Světločivných elementů jsou tam čtyři druhy, ve hře jsou i tyčinky, které dodávají informaci o celkovém jasu (mimo jiné). Čípky jsou ve skutečnosti citlivé na modrou, zelenou a červenou barvu. Tyčinky mají pík citlivosti v oblasti žlutozelené.
    2. Už uvnitř sítnice dochází k redukci obrazu 1:10 (protože ve zrakovém nervu je 1/10 vláken oproti počtu světločivných elementů na sítnici)
    3. Ve hře jsou i pohyby oka: je známo, že kosmonauté z oběžné dráhy vidí věci, které by teoreticky vidět neměli, protože jsou příliš malé. Vysvětluje se to tím, že oko zostřuje obraz pohyby, kterými se jednotlivé detaily posunují po světločivných elementech, což umožňuje z analogového obrazu na sítnici vytáhnout i detaily menší, než je velikost světločivného elementu, a že ve stavu bez tíže tento proces může fungovat precizněji.

  • 4. 8. 2014 15:25

    student (neregistrovaný)

    S medikom sa nechcem hadat, ale z mojich informatickych znalosti (ked je zle, tak to kludne niekto opravte):

    1. tycinky pri obstojnom osvetleni tusim vidia prakticky vsade najvyssi jas, preto su pri dennom videni uplne odpisane. Pri slabsom osvetleni uz zacinaju fungovat a vyhradne funguju cez noc, ked clovek vidi prakticky len ciernobielo. Mimo to su rovnomernejsie rozmiestnene po sietnici, preto pomahaju skor perifernemu videniu.
    Na druhu stranu, tyciniek je relativne malo a preto v noci vidime rozmazane.

    2. dochadza k redukcii, ale hlavne, uz v oku prichadza k upravam obrazu a napr. k zvyraznovaniu hran. Ako presne to funguje (a vzdialenost gangliovych buniek), to sa dalo odhadnut pomocou jednoducheho obrazku. Zoslabenie alebo cierne bodky su prave vysledkom zvyraznovania hran.

    3. iba ci tam nefunguje trochu aj "placebo" - chcem to vidiet, tak to vidim. Zostrovanie pohybami mi velmi nesedi - obraz je dost rozmazany a mozog si ho domysla (to je vidiet na pomyselnom zastaveni sekundovej rucicky pri pohlade na hodiny). Nebude to skor nieco s perifernym videnim a vnimanim pohybu? Ja sam vnimam, ze periferne vidim napr. po tme lepsie...

  • 4. 8. 2014 15:50

    rty (neregistrovaný)

    1) Tyčinky fungují pořád i ve dne a poskytují informaci o jasu. Čípky poskytují informaci o barvě. Na informacích z tyčinek také funguje prvotní rozpoznávání pohybu, teprve mnohem později se k této informaci přidá barva. Člověk napřed vidí pohyb a pak se k tomu mnohem později dodá co vlastně vidí.
    Tyčinek je 20x víc než čípků.

    2) "Chyba" u tohoto obrázku se neděje v oku, ale při transformacích v mozku, mozek značnou část periferního obrazu domýšlí, zejména při transformaci z obrazu z povrchu oka - výseku povrchu koule do roviny, kde logicky část informace chybí.

  • 4. 8. 2014 15:57

    bez přezdívky

    nejvetsi chyba je ale predpokladat, ze kazdy vidi stejne. mozek zpracovava detailne obraz o cca 1Mpix coz je zhruba velikost nehtu palce natazene ruky v zornem poli kolmo k ose videni. a pokud pak prichazi na radu kompozitni videni sumu v zornem poli a minulych obrazu a tam se to dost zasadne lisi. bezne pak clovek rozpoznava psany text po slovech, ale jsou mezi nami taci se smyslem pro detail, co rozpoznavaji slova po slabykach.

  • 4. 8. 2014 16:03

    bez přezdívky

    mozek provadi vektorove zpracovani zcela bezne. muzete si to vyzkouset s videnim tlakem na kuzi na hlave. kdyz simulujete "vision field" bodove videni, tak kazdy prst zustava na miste a meni tlak mezi prsty podle toho jak se hybe obraz, ktery zobrazuje. funguje to mizerne. a pak je tu vektorove videni, kdy prst proste opise trajektorii po kuzi na hlave. rozdil mezi tim je jen dotatecny pomer jemnosti zrneni nebo jak to nazvat.