Podle me z toho vychazy dve podstatne informace.
1) priroda je a bude vzdy pred nami a bude nas porad inspirovat
2) chybovost je do urcite miry vyhoda, znamena to ze je lepsi prijmat informace (znalosti) s urcitou pravdepodobnosti chyby nez prijmat nezvratne informace na zaklade matematickych presnosti
jednim z dukazu je stala oblibenost pixel her, ty nam sice nedodavaji realisticnost obrazu ale podporuji nasi fantazii, nuti nas k neustale predstave co vidime a nutnostosti domyslet obraz
Beru tento clanek jako dukaz ze matematika se tvari nezvratne pri predavani informaci. Vyhodnejsi je vsak predavat zkreslene informace, ktere umoznuji s informaci lepe pracovat pozdeji i za cenu spatneho vyhodnoceni.
Ad 2 - ono to není v tom, že chyba by byla výhoda. Ono je to o tom, že často je důležitějších rychlost než správnost. V praxi pak zjistíte, že tam kolikrát ale není symetrie - chybovost jedním směrem je velká, tím druhým směrem je skoro nulová. Příkladem budiž úloha "vidím hada?" I dnes většina lidí ucukne nebo se alespoň lekne, když v trávě uvidí klacek připomínající hada. Je to klacek, není to had, mozek udělal chybu. Ale je to jedna z těch chyb, co tolik nevadí, hlavně když je reakce rychlá. Podobně je to se senzory tepla - kolikrát se dotkneme věci, co není teplá, přesto ale ucukneme. Ucuknout, když to není nutné, není až takový problém jako ucuknout pozdě ve chvíli, kdy to nutné je.
Chybovost není výhoda. Ale je to často menší zlo než nerozhodnost (respektive pomalost). Navíc v přírodě nejde o souboj absolutních hodnot. Musíte být rychlejší než konkurence, nebo silnější, nebo chytřejší. Není tam absolutní měřítko, jde opravdu o to předčit konkurenci. Pokud lovíte něco, co skoro nevidí, tak i s dost mizerným zrakem máte konkurenční výhodu. Nejde o to "mít to správně", ale o to "mít to lépe než konkurence". Kdyby draví ptáci uměli zabít a sníst dospělého člověka, tak by lidé už dávno vymřeli, nebo by žili v jeskyních, nebo by měli mnohem lepší oko a viděli by dravého ptáka na několik kilometrů. Naštěstí tu tahle konkurence nebyla, takže nám stačí, že na 100 metrů poznáme krávu. No, někteří z nás ani to ne.
1) Příroda už dávno není před námi, žádný přírodní produkt nedokáže doletět na měsíc, nebo neuzvedne 100 tun. Dle moorova zákona padne i lidský mozek a to kolem roku 2040
2) Chybovost přenosu nikdy není výhoda, informace poškozená chybou už se nedá nijak rekonstruovat, nedá se "domyslet" na straně příjemce.
Z evolučního hlediska může být výhodnější přenést informaci rychle a špatně, než dobře a pomalu, nepotřebujete vidět medvěda včetně detailů a občasný falešný poplach nevadí.
Příroda už dávno není před námi, žádný přírodní produkt nedokáže doletět na měsíc, nebo neuzvedne 100 tun.
Pro přírodní produkty samé nepostradatelné vlastnosti. Kam ta příroda dala rozum.
Dle moorova zákona padne i lidský mozek a to kolem roku 2040
Výpočetní kapacita možná. Teď ještě ten "software".
ten software jeste ani ne na papire. zcela to popira zasobnikove automaty a jejich primarni ideu scope-lokalnich promennych. promenna je v podstate lambda adaptivne rozmerne funkce ktera nabyva libovolnych hodnot az v kontextu rezoluce. ty rozmery zastupuji logicky kontext zpracovani. lambda pak nekonecne spocetne mnozstvi moznych vysledku mezi kterymi jeste neumim rozhodnout a resolver je pak iterativni system, ktery pridava a odebira rozmery a lambdy podle toho kterym smerem prevazuje jeho znalost/zkusenost/kapacita a overeni hypotezy. a tam je problem.
problem je s falesnymi predstavami - dukazem sporem u toho systemu castecne hypotezy. jak overit a rozhodnout o tom, ktere lambda konstrukce a rozmery neodpovidaji (a kdy je zhodit).
to byl konkretne priklad zpracovani hypotez toho co vidim. reprezentace ktera dokaze paralelne udrzet informaci o spocetnem nekonecnem mnozstvi hypotez dokud si je neotestuje a neprida lambdu, ktera orizne pocet reseni ze spocetnych na konecne. problem je s tim, ze tomu chybi zpetna vazba na senzory, nejaky akcni polomer ve kterem je hypoteza overitelna a seznam ohodnocenych zkusenosti v jakem poradi se testu hypotezy vyhybat, overovat nebo ignorovat. videni neni diskretni problem.
Příroda už dávno není před námi, žádný přírodní produkt nedokáže doletět na měsíc, nebo neuzvedne 100 tun.
Spory, dinosauri?
Ale hlavne si uvedom, ze jsi produkt prirody, nebo ses v matcine lune zassembloval sam, vedome? Za tim, ze muzes delat vse co muzes, stoji pilne usili cele civilizace, ale umozneno je to diky sofistikovanemu designu stvoreneho prirodou.
jelikoz jsme ztelesnenim prirody tak asi tezko muzeme byt pred nebo za :D za druhe - podivejte se na studii spor nekterych hub - co vim. tak je schopna jedna z milionu dostat se brownovym pohybem (diky male velikosti i hmostnosti) ven z atmosfery a dale az do vesmiru a jelikoz jsou staveny tyto spory z velice tmavych a nepropustnych matrosu, jsou schopny prezit jak kosmicke zareni, tak teplotu jaka ve vesmiru panuje. porad si myslite ze MAN vsechno vymyslel? :D
1)Tak těžko soutěžit s přírodou, jelikož jsme příroda. Ale jako jo, kde najdeme v lese tvora, který má místo trapných drápů a zubů taktickou jadernou hlavici.
Asi těžko se divit že příroda má náskok v biotechnologii, zvlášť když měla takové miliony let a my se čerstvě hrabeme z nejhoršího barbarismu.
2)Vlastně jde o dvě věci. O kompresi informace (odfiltrovat redundantní informaci, kterou nepotřebujeme pro náš účel). Problém je nalézt (efektivní) algoritmus, který si neukousne i část té podstatné informace. A za druhé o to, že algoritmus, který hazarduje s přesností svého výsledku je mnohonásobně rychlejší.
To co říkáte vy s hadem a medvědem je skoro spíše, že v prvé řadě vůbec nemáte dostatek informace pro správné rozhodnutí, dokud se blíže nepodíváte. Třeba mozek správně rozhodne, že to může být obojí, jinak bychom začali hned utíkat a dál nezjišťovali.
Ono taky porovnávat mozek s CPU je dost pochybné. To je asi tak fér jako porovnávat ASIC a CPU na těžbu bitcoinů.
Tesi me ze noriw_ ma zde podobny nazor jako ja.
Zejmena v oblasti mozku mi prijde ze je naskok prirody pred technikou znacne markantni.
Tyhle veci zmenily muj pohled na matematiku - relativizovaly ho.
Driv jsem si myslel, ze matematika je nejaka abstraktni, transcendentni destilace esence nasi reality.
Ted mi spis pride, ze to je prakticky nastroj - abstrakce, ktera nikdy nemuze v realite zcela fungovat. Nastroj pro popis systemu, jejichz mira nespolehlivosti je prakticky zanedbatelna.
Dle meho nazoru turingovsky pocitac existovat nemuze - protoze turingova masina ma nekonecnou pasku, a vesmir je zrejme konecny, tudiz se do nej nekonecna paska nevejde. Kdyz to ma konecnou pasku, degraduje se to z vypocetniho hlediska na konecny automat
Stejne tak podle me nelze implementovat ani obycejne scitani - i sbespolehlivejsi system implementujici scitani (PC, napr.) ma porad nejakou nenulovou, byt astronomicky nizkou, nespolehlivost, takze vlastne neimplementuje scitani, ale spis takovy hod kostkou, kde spravny vysledek pada hodne casto.
V pripade lidskeho mozku mi pride, ze tady jde zcela prakticky o to, ze pokud se podari naimplementovat nejake vylepseni, bude si to v evoluci vest lepe. To vylepseni nemusi byt ani spolehlive, hlavne ze to celkove v prumeru prinasi vyhodu.
Dle meho nazoru turingovsky pocitac existovat nemuze - protoze turingova masina ma nekonecnou pasku, a vesmir je zrejme konecny, tudiz se do nej nekonecna paska nevejde. Kdyz to ma konecnou pasku, degraduje se to z vypocetniho hlediska na konecny automat.
Napada me pasku stocit do kruhu a prepisovat co je na ni.
Nejsem matematik, takze pokud je nekde dokazano, ze takovy program by byl NUTNE vetsi, nez kapacita kruhoveho bufferu na pasce se slepenymi konci, mohu se mylit, ale prislo mi to jako nejjednodussi reseni.