Názory k článku Zpracování obrazu analogovým počítačem – mozkem

Článek jsem jen tak proletěl, ale vypadá moc hezky, zítra to dočtu :-)

Hehe diky :)

software machine vision je za hranicami znalosti ludstva. Je to ako keby sa neandrtalec snazil riesit diferencialnu rovnicu.

No, kdyz ctu, co umi treba http://libccv.org/, tak si to tak uplne nemyslim.

Skor za hranicami mojej znalosti vyssej matematiky a dostatocne pevnej vole.. (MIT ma take prednasky na youtube, len som nikdy nemal tu volu to prejst).

> Myslel jsem si, že takový efekt může nastat pouze po požití drog,

tyto efekty mohou take nastavat pri pocinajici schizofrenii ;)

uzivany preklad pro "computational neuroscience" zni "pocetni neurovedy".

:) Jeste ted cekam na BLEKa, az napise, ze takovy efekt muze nastavat take pri poruse osobnosti :)

Ad. pocetni neurovedy, snazil jsem se nejak najit vhodny preklad pomoci wikipedie, zrejme se mi to uplne nepovedlo :)

podle me spis "vypocetni"
Kazdopadne "komputační" je na pest.

Po přečtení článku jsem se raději ujistil, že dnes není apríl.

Jen vyzdvihnu několik částí, které mě opravdu rozsekaly na hadry.

A to je jen začátek vizuálního systému, systému jenž tvoří zhruba 50 % našeho mozku - s/našeho/mého/ a úroveň článku začíná dávat smysl

Díky experimentům se zpracováním obrazu mozkem přesně vím, co se můj mozek rozhodl „doladit“ - Blahopřeji k budoucí Nobelovce.

... ale já žádné drogy nepožil ... - Opravdu? Nevěřím!

Jindy jsem udělal experiment pomocí testovacích obrázku, s jehož pomocí jsem změřil koeficienty potřebné k implementaci vnímání hran tak, jak to dělá mozek, a naprogramoval filtr hran, jehož věrnost mě až překvapila. Vypadalo to, jako by člověk obrázek namaloval tužkou! - Ano, transformací obrázku lze opravdu dosáhnout efektu malování tužkou. \sarcasm{A během čtení jsem se opravdu zamyslel a zjistil že vnímám hrany přesně jako na obrázku.}

Došel jsem k názoru, že mozek je rozhraním mezi mystickým světem vnitřních prožitků a vědecky testovatelnou objektivní realitou. - Tohle je 100% okopírované z diplomové práce na některé filozofické fakultě.

Řeknete mi už konečně, jak je to tam zadrátované? - Autor se asi právě dostal z opojení zmiňovaných drog a vyplodil spor s dřívějším tvrzením, že přesně ví, jak mozek funguje.

Citim se nerespektovan, nepravem kritizovan a urazen kdyz pises "systému jenž tvoří zhruba 50 % našeho mozku - s/našeho/mého/ a úroveň článku začíná dávat smysl"

Citim se nerespektovan kdyz pises "Blahopřeji k budoucí Nobelovce."

Citim se nepravem narcen a nerespektovan kdyz pises "Tohle je 100% okopírované z diplomové práce na některé filozofické fakultě."

Citim se nepravem obvinen, podezrivan a nerespektovan kdyz pises "Řeknete mi už konečně, jak je to tam zadrátované? - Autor se asi právě dostal z opojení zmiňovaných drog a vyplodil spor s dřívějším tvrzením, že přesně ví, jak mozek funguje."

To "Citim se nerespektovan/ne­pravem" ti poradil nějaký cvokař? Představ si, že takhle se může cítit víc lidí a jen tím, že teto článek četli na rootu mimo apríla. Takže trochu méně sobeckosti prosím.

Ne to mi neporadil zadny cvokar to rikam protoze se citim nerespektovan.

Citim se nerespektovan a nepravem kritizovan a nepravem obvinen kdyz pises "Takže trochu méně sobeckosti prosím."

Jinak jsou duševně zdrávi?

Článek mě do jisté míry pobavil, z jiného pohledu šokoval. Také jsem se chtěl vyhnout rozsáhlé kritice. To mě vedlo k útočnějšímu stylu, který jsem ovšem psal v jisté v nadsázce. Pokud se Vás má předchozí kritika nějak osobně dotkla, pak se omlouvám.

Na druhou stranu, v článku nabízíte mnoho tvrdých tvrzení, která jsou nepodložená (nevidím citace), lživá (vím, jak ... - pokud se mýlím, opravdu máte nárok na Nobelovu cenu) a často vágní.

Abych Vám ukázal konkrétní nedostatky, rozeberu jeden odstavec (rohodně ne ten nejhorší).

"Myslel jsem si, že takový efekt může nastat pouze po požití drog, ale já žádné drogy nepožil – pouhé hraní si s tímto softwarem zřejmě dokáže mozek ovlivnit, ..." - Ano, jakákoliv činnost může ovlivnit mozek. Je to princip učení. A ano, může na přechodnou dobu ovlivnit i vnímání, což je jednoduchá adaptace na prostředí. Smrad také večer necítíte, pokud v něm strávíte celý den.

"... domnívám se právě proto, že software separuje kanály mozku vlastní a člověk se pak naučí na ně upírat pozornost." - Naprosto nepodložená informace, bez jakéhokoliv průzkumu. Stejně tak mohu napsat, že pokud hraji šachy proti GNU Chess, naučím se upírat pozornost na šachy a mozku jsou tedy tyto kanály vlastní. V takovém případě ovšem mohu tvrdit, že cokoli co se dokáži naučit, je mozku vlastní.

"To mě přesvědčuje o tom, že simulátor funguje správně." - Něco vytvoříte. Pak s tím něco zkusíte. Výsledek se Vám líbí, proto vykostruujete přechozí tvrzení. A nakonec tím potvrdíte správnost simulace. A ano, GNU Chess jsou také dobrou simulací mozku, protože ho dokáží ovlivnit (= důkaz sporem). Samotné ověření správnosti podobného simulátoru je z mého pohledu námět na několik článků.

"Jindy jsem viděl barvy v pokoji tak nepříjemně zářivé, až mě to vyčerpávalo. Musel jsem se koukat na nějaké předměty s nevýraznými barvami, abych si od tohoto efektu odpočinul." - K tomuhle bych bez nadsázky a legrace dodal, že uvedená citlivost na barvy není zcela normální a může svědčit o nějaké poruše (pokud nejde jen o dočasný stav po dlouhém pozorování ostrých barev apod.). Tím se nesnažím útočit na Vaši inteligenci, ale je známo, že exitují různé poruchy vnímání barev.

Ja se citim nepravem narcen a nerespektovan kdyz rikate ze v clanku jsou lziva tvrzeni.

Dale se citim nerespektovan a nepravem kritizovan a narcen pokud pisete ze ""... domnívám se právě proto, že software separuje kanály mozku vlastní a člověk se pak naučí na ně upírat pozornost." - Naprosto nepodložená informace" - ze se to domnivam je fakt.

Ano, pokud to nebudeme brát jako vědecký článek, asi byste tuto domněnku dokazovat nemusel.

Je pak asi trochu zvláštní, když se na to odvoláváte při hodnocení funkčnosti systému v další větě.

Pokud jste to opravdu myslel jako spekulaci, měla by další věta znít: "Což vede k závěru, že simulátor možná funguje." Je pravda, že tento závěr nemá velkou hodnotu, ale je pravdiví.

Je sice pravda, že Vaše věta "To mě přesvědčuje o tom, že simulátor funguje správně." také není striktní, protože neuvádíte "to mě přesvědčilo", celý odstavec je však psán velmi sugestivně a málokdo by z něj vyvodil "Nejsem zcela přesvědčen, že systém funguje, ale této variantě jsem nakloněn".

Koho zaujma ako sa citis ?
Clanok je uplne odveci.
Cudujem sa ze vobec na roote ho zverejnili.
Nema hlavu ani patu.
Vyzera ako by si ho pisal po piatej mariske.

Navrhujem zmazat tieto bludy a autorovi zakaz tvorby na 5 rokov :-)

Príma článek. Co se týče toho vnímání hran, to je myslím docela užitečné při vnímání rychlosti, ne? Dalo by se testovat, zda jsou nějaké způsoby detekce hran častější (účinnější)? (A zda je to třeba ovlivnitelné požitím kávy?:-)

Vnimani rychlosti - myslite vnimani pohybu? Ja myslim ze vnimani pohybu funguje obecne (jsou na to specialni bunky v mozku), hrany k tomu nejsou potreba.

Napad testovani s kavou mi pride super - tady mate testovaci obrazky! http://ronja.twibright.com/fountains.html

Ono s tím pohybem je to ještě víc super, než to vypadá.
Pokud sledujete filmový záznam pohybu něčeho, třeba letícího míče, vidíte poměrně ostře pohybující se míč.
Pokud si to ale pustíte obrázek po obrázku, tak míč na nich samozřejěm ostrý není, je rozpohybovaný.
Mozek dokázal dát dohromady dojem plynulého pohybu a zároveň upozadit dojem rozmazanosti a vytvořit si ostřejší obraz předmětu, než jaký je na vstupu.

Uvažoval jsem o tom v souvislosti s realistickými 3D hrami, ve kterých jsou pohybující se předměty renderovány ostře, že by, pro ještě realističtější vjem, měly být pohybově rozmazány.

Spousta her (hlavně závodních) už používá motion blur pro zvýšení realitičnosti

http://en.wikipedia.org/wiki/Uncanny_valley ?

Tato diskuze mi připoměla povídky "comp.basilisk FAQ", "BLIT" a "Different Kinds of Darkness"od Davida Langforda.

Je to sice sci-fi, ale poměrně k tématu - simulace mozku, zpracování obrazu zrakem a možné důsledky. Nerad bych tu prozradil zápletku :-).

Dvě z nich jsou dostupné online:
http://www.ansible.co.uk/writing/c-b-faq.html
http://www.infinityplus.co.uk/stories/blit.htm

Třetí jako kniha:
http://www.amazon.com/Different-Kinds-Darkness-David-Langford/dp/1592241220

"Je zákonité..." mohl by Ondřej Němeček laskavě uvést nějaký příklad? Přiznám se, že já v mládí hodně věcí zkoumal mikroskopem a nejsem schopen si představit, jak to ovlivnilo moje vnímámí podobnosti mezi hmyzem a mikroskopem.

Úvahy o vzájemném ovlivňování subjektu a objektu pozorování jsou zajímavé, ale myslím, že autor komentáře by si měl uvědomit, že velmi mnoho těch jednostranných redukcí bylo učiněno zcela vědomě... říká se tomu tuším abstrakce.

Díky a je to hodně zajímavé. Přiznám se, že v roce kdy jsme oslavili 100 let výročí narození Alana Turinga si myslím, že upozornění na podobnost mozku a počítače není nikdy dost.
Samozřejmě, že tento článek není není objevný a nový je spíš v tom, že známé věci podoává trochu jinou formou.
Co se týče simulace a experimentu... ehm... ehm... myslím, že velmi často se experimenty dělají za účelem ověření nějaké skutečnosti. Nejsem si proto jistý, zda to co probíhá během výuky fyziky ve všech třech stupních vzdělávání jsou "experimenty". Ale to je samozřjemě spíš takové slovíčkaření.

Jinými slovy, abych tedy nechodil dlouho kolem horké kaše:Vy si myslíte, že procesy které probíhají v řetězci oko - mozek nelze modelovat?

1. April!

Mne osobne sa clanok pacil.

Nevnimam ho ako vedecku pracu. Prisne pravidla pre dokazovanie, linkovanie zdrojov a absolutna presnost pri tvrdeniach tym padom nie su na mieste.

Neviem ako ostatni, ja osobne som si pri autorovom tvrdeni, ze vie ako to funguje, nemyslel ze to vie do detailu a uplne presne. Clanok je pisany lahsim stylom a viacmenej ma skor zaujat, pobavit, ci podnietit ku skusaniu/expe­rimentom.

Pri konfiguraciach aplikacii/systemu, ci programovani, musi byt clovek casto bez vynimky presny a dodrziavat syntax, inak sa vysledok minie ucinkom. Casto sa potom stava, ze tato presnost a jednoznacnost prechadza aj do kazdodenneho zivota. Stava sa to mne, kolegom aj kamaratom pracujucim v oblasti IT.

Nemyslim, ze je predmet clanku zalezitostou, na ktorej stoji chod siete, bezpecnost webovej aplikacie, ci ina nemenej dolezita zalezitost. Je to len experiment pre pobavenie, ci rozsirenie si vedomosti.

Ja osobne som sa musel naucit u ludi vnimat obsah (co chce vlastne autor povedat), nie formu oznamu. Pri konfiguraciach, ci programovani je to vsak casto hlavne len o forme (napr. pokial apikacia na vstupe pozaduje formu XML, tak ak ju nedostane, nerozumie ani obsahu, nech je akykolvek).

Podla mojich doterajsich skusenosti, vacsina ludi v oblasti IT sa sem dostala prave koli chuti experimentovat a dozvediet sa nieco nove. Preto tento pokus vnimam velmi pozitivne a tesim sa na dalsie pokracovania.

V některých bodech s Vámi souhlasím, v jiných ostře nesouhlasím. Také článek neberu jako vědeckou práci a netvrdím, že je třeba citovat vše jako ve vědeckém článku. Na druhou stranu, čeho je moc, toho je příliš. Pokud autor začne tvrdit něco, co je v přímém rozporu s fakty, pokládám za nutné, aby svá tvrzení řádně osvětlil.

Pokud měl článek pobavit, nechápu zařazení do sekce "Věda a výzkum".

Také věřím, že lidé prácující v IT a jiných technických oborech mohou myslet jinak, než lidé pracující v humanitních oberech nebo službách apod. Zdá se mi ale pravděpodobné, že do daného oboru přišli právě proto, že jejich myšlení je s tímto oborem "kompatibilní". Samozřejmě obor je poté dále formuje. Autor ale evidentně vystudoval MFF a proto pochybuji, že by mezi námi měla být nějaká bariéra diametrálně odlišného myšlení.

Ano také jsem se musel naučit občas formu přehlížet, ale opět odmítám jít pod určitý limit.

Autorovu snahu experimentovat považuji za chválihodnou a rozhodně by v ní měl pokračovat. Co kritizuji jsou přehananá tvrzení, mystifikace a dosavadní malý informační přínos. Celá má kritika nemá směřovat k ukončení autorových experimentů nebo seriálu na rootu, ale k jejich zkvalitnění.

"...přímém rozporu s fakty...". Můžete prosím být konkrétnější, z Vašich příspěvků jsem nezjistil, které části považujete za odporující empirii?

Například

"Detektor hran navěšený na výstupu waveletu. Vnímání hran je nakalibrováno podle mého mozku. Vnímají možná jiní lidé hrany odlišně?"

Existuje několik hlavních teorií, které popisují funkci mozku. Jak se vnímaný obraz převede na akci. Jsou ovšem experimentálně dokázány určité fáze

vstupy ze smyslových orgánů -> poznání -> porozumění

poznání - transformuje vstupy na objekty
porozumění - vytvoření vztahů a konceptů

Existují poruchy všech fází. Slepota, porucha oko. Duševní slepota, tj. neschopnost "mapovat" vstupy na objekty. Člověku oko z objektivního hlediska funguje, ale přesto nevidí. Porucha porozumění, člověk dokáže vyjmenovat objekty, ale není schopen určit jejich vztahy (krabice stojí na stole).

Aby člověk rozpoznal hranu na určitém objektu a řekl, že jde o hranu, musí dojít k porozumění. Porozumění ale bere v potaz i předchozí zkušenosti (proto také když nedotáhneme kružnici, mozek nám říká, že jde o kružnici). Pokud autor simuluje rozpoznávání hran prezentovaným obrázkem, pak se ptám, kdo takto opravdu vidí hrany. Pokud by člověk měl zvýraznit důležité hrany (k tomu aby rozpoznal objekty), určitě by nenakreslil hrany na kovovém válci v popředí (a celkově by obrázek byl podstatně jiný, alespoň dle mého názoru), protože zkušenost mu velmi silně říká, že tam hrany nejsou. Další očividným nedostatkem jsou hrany kol, především hrana předního kola. Navíc to, jaké hrany by nakreslil vůbec nemusí odpovídat tomu, jaké hrany použila skrytá transformace.

Pokud se autor snaží zobrazit nějaký vnitřní stav během transformace, zajímalo by mě, jak k danému obrázku přišel, jak zjistil stav svého mozku během transformace, aby mohl výsledek srovnat s obrázkem, a jak celý model kalibroval na svůj mozek.

Souhlasím s tím, že různí lidé vnímají hrany různě. Existuje však velmi výrazná korelace. Dokonce bych řekl, že i vnímání hran jedním člověkem se liší v závislosti na jeho vnitřních podmínkách, např. chemických. V extrémním případě po zmíněném požití drog.

Už jsem se ptal jednou.... nešlo by zrovna u těch hran nějak využít třeba pohyb? Protože při vnímání (a vyhodnocování) pohybu se (podle mne, já tomu fakt moc nerozumím) orientujeme spíš podle hran.
Jínými slovy... nevím zda jsem s vámi v rozporu (ale doufám, že ano :-), když tvrdím:
"Abych mohl vnímat pohyb musím vnímat hrany, (ale nemusím přesně vědět, čeho to hrany jsou)?".

Jde mi o to, že hodně reakcí na pohyb dělám (aspoň si myslím, bez toho, že bych musel přesně vnímat, zda na mne padá polička nebo žebřík, cuknu prostě jen kvůil tomu pohybu...)

Ono to vnimani hran u jednoho cloveka aspon podle toho co jsem meril, se meni i v prubehu dne, rozdil napr. rano a vecer. Koeficienty se meni dost podstatne (nekdy az i 1:10) ale kdyz se to prevede na obrazek, rozdil v tom temer nevidim.

Jinak ze jsou ty hrany spravne jsem overoval tak, ze jsem vybiral slabe a silne hrany v obrazku a overoval, ze:
1) Slaba hrana v obrazku odpovida slabe ve vystupu
2) Silna v obrazku silne ve vystupu
3) Kde hrany v obrazku nejsou nemely by byt ani ve vystupu

"Autor ale evidentně vystudoval MFF a proto pochybuji, že by mezi námi měla být nějaká bariéra diametrálně odlišného myšlení."

To ale může... Například se můžete lišit v míře autismu. Což je, myslím, u tohoto článku celkem aktuální.

Ako sa taky autizmus pozna z clanku?

Opis to ako uplne neznalemu - jedina porucha, ktoru poznam aj z textu, je BLEK.ova porucha osobnosti. A aj na to je treba, nech dotycny pripomenie, kto mu ju diagnostikoval.

Myslím že to autor dělá složitě, na vybudování takové komplexní neuronové sítě přeci vůbec není zapotřebí počítač. Stačí najít hezkou asistentku, která bude mít zájem na dlouhodobé spolupráci v tomto experimentu, a dál to jde samo...

To jo, ale zřejmě je efektivnější využít už to co je, než tvořit úplně z nuly, navíc s minimálně 9 měsíční výrobní lhůtou :-)

Copak vyrobni doba, ale TCO je znacne velike...

Presne! Pristi dil bude "stavime analogovy pocitac se 100 miliardami hradel - snadno a rychle za 9 mesicu!" :-)

Kedy si mal naposledy sex? Otazku myslim vazne.

Uniká mi souvislost s obsahem článku?

Myslim, ze obsah a styl clanku s tym mozu suvisiet.

A jak zní hypotéza?

Tak, ze v zivote niektorych ludi su obdobia, ked je zvysena pravdepodobnost tvorby podobnych clankov. Stres v skole alebo praci, dlhodoba sexualna abstinecia, nedostatocne ukotvenie v medziludskych vztahoch a v horsom pripade zacinajuca psychicka porucha su nezdravou inspiraciou pre nejeden takyto "objav".

Od rána se mi honí hlavou, jak a zda vůbec na tento článek reagovat. Zdá se mi totiž, že jednak zatím nepřinesl nic, o čem by stálo za to diskutovat, a navíc nepochybně pomíjí celé části vyhodnocovacího řetězce při funkci mozku. Ale ke zraku:
Je docela jasně prokázáno, že oči mají několik soustředných sfér, které směrem od středu ke kraji zorného pole ztrácí na rozpoznávací schopnosti. Mozek, který vnímá obraz očí v nějak kódované formě (a pravděpodobně to není prostá binární forma, protože množství neurotransmiteru při přechodu mezi axonem a dendritem není vždy stejné a také prahová koncentrace neurotransmiteru nutná k provedení výboje není vždy zcela stejná) jej předává dál do mozku (přes nižší etáže CNS, kde se provádí jakýsi preprocesing a je to i pravděpodobně kontrola ostření, protože ovládání ostřících svalů v oku je vedeno přes II. hlavový nerv, přes který přichází také aferentní - vstupní - informace ) až do mozku koncového. Zde dochází pravděpodobně k porovnávání preprocesovaných informací s uloženými (naučenými) vzory. Podle toho, zda je přijatá informace relevantní a rozpoznatelná se vydávají příkazy okohybným svalům přes III. hlavový nerv k nastavení oka na cíl (popřípadě přes mozeček do svalů celého těla). Oko totiž nejlépe vidí jen v poměrně úzkém úhlu asi 5 stupňů tehdy, když obraz dopadá na žlutou skvrnu. Směrem od jejího středu se postupně ztrácí schopnost předměty rozeznávat až do periferie, která rozeznávání vlastně neumí a je tu pouze jako varovný prvek při možném přiblížení se predátora.
Pozastavil bych se u porovnání mozku a počítače: jednak mozek je velmi masivně multiprocesorová struktura (kde procesory - neurony - tvoří specifické struktury) a navíc mozek neumí počítat. To, co my nazýváme výpočetním výkonem (tedy schopnost provádět základní matematické informace) je vlastnost mozkem naučená a ne vlastní. Mozek umí pravděpodobně pouze porovnávat a vyhodnocovat. Základem jeho funkce by mohlo být několik jasně definovaných pravidel, která ale ještě nejsou známa. A nakonec - mozek, přesně proti vlastnostem počítačů, jak je známe, nemá sběrnici. Zde každý neuron může být v rámci jakéhosi schématu, který je vrozený a kódovaný v DNA, propojen s jiným neuronem. To, co by se dalo nazvat sběrnicí - tedy páteř - není určeno k myšlení, ale k přenosu vzruchů mezi mozkem (nebo mozečkem, nebo jinými částmi mozku) a svaly, popřípadě smyslovými čidly (pro hmat a vnímání teploty).

Je možné neuron, mozek i počítač modelovat pomocí Turingova stroje?

Je mozne vypocitat vsechny pultahy v sachu a rozhodnout zda bily vzdy vyhral, nebo remizoval? .)

Obecně ano. V reálu odpověď výrazně závisí na situaci na šachovnici. Ale samozřejmě chápu, kam míříte. Jen to vypadá, že lidský zrak je prostě složitější vyrobit než vypočítat, no. I když ta výroba vlastně ... no nic :-)

Z pocatecni pozice samozrejme. Zadne koncovky. Pri cca 50 variantach na kazdy pultah budem v hloubce 50 pultahu na 8,881784197e+84. Jestli mas predstavu, ze spustis (ne ulozis) ve "virtualboxu" lidsky (nezjednoduseny) mozek na soucasnem typu pocitacu.. To bude jednodussi a realnejsi varianta ho naklonovat a strcit do krabice.

to by mu teprve zamotalo sisku :)

S tvrzením že nejstarší nalezený počítač
není Marsyas bych krutě nesouhlasil teda.

Protože mozky neandrtálců mají vadu - nezachovaly se ! :D

Jenom autorovi nevěřím, že nebyl pod vlivem, tipoval bych to na diethylamid kyseliny lysergové.

Z technického hlediska je člověk úžasný a komplikovaný stroj, zajímalo by mě, jestli se k něčemu podobnému věda někdy dohrabe.

Ja jsem si take hral se svyma ocima, a pozoroval jsem 2 artefakty ostreni:

1. Kdyz se divam pres ostrou kontrastni hranu v jine vzdalenosti, je obcas velmi jemne videt dvakrat i vickrat (nikoli spojite, ale diskretne) rozostrena. To je typicky artefakt dekonvoluce pri ostreni.

2. Spatne vidim na dalku a kdyz se divam bez bryli na bodovy zdroj svetla, vidim takovou "chlupatou" kouli, proste mozek se snazi znacne zvyraznit rozdily v kontrastu. Dost odlisne nez kdyz se treba umele rozostri pomoci fotoaparatu, tam takovy objekt vypada jako kruhova plocha temer homogenni intenzity.

Pokud je to interference, co je tou mrizkou?

Kazdopadne, je celkem znamy fakt, ze sitnice zaostrovani sama provadi.

Vlastne jo, proc ne..

Kdyby to byla difrakce, bude se to lisit podle vlnove delky. Budu to muset zkusit pro ruzne barvy.

Zda se, ze to dela mozek. Me to pro ruzne odstiny vychazi stejne. Samozrejme, nejobjektivnejsi je to porovnat s fotografii. Tam by se pak ukazalo, jestli jde o difrakci nebo o zpracovani v mozku.

Chlupatá koule je rozptyl světla na nehomogenitách v oční čočce a možná i sklivci, nikoli artefakty ostření. Stejné chlupaté koule můžete vidět třeba skrz starší plastové brejle, které se častým čištěním lehce poškrábaly.

S tímto vysvětlením již souhlasím. Zde je názorně vidět, že se po dvakráte dalo na základě vnější podobnosti určité pozorování do souvislosti s jiným jevem (jevy optiky byly považovány za artefakty postprocesingu). Tato souvislost je ale pouze vnější, jevy nemají společnou podstatu.

Podobně se můžeme plést, když budeme považovat lidské a strojové myšlení za procesy stejného druhu.

sileny projev silene mysli? co to tady dela? autor by si mel poridit tlumocnika

Chvíli si tahal za slidery v gimpu a pak se mu rozsvítilo, že naprogramoval simulátor mozku. Normál.

A najednou koukám, že příroda dokázala neuvěřitelné.

Super článek těším se na další.

Nějak mi v článku chybí, co vlastně autor dělal. Forma mi přijde pro webový článek přijatelná, nevím, proč se v diskusi tolik lidí osobně otírá o autora. Ale není tam informace, co to je za "simulátor", pokud jsou to jen nějaké obrazové filtry, tak mi nesedí to přirovnávání k mozku, neuronové sítě se zase neobejdou bez těch matematických nástrojů, takové věci jako LeNet nebo Neocognitron bych rozhodně nepopsal jako jednoduché, s elegancí je to sporné. Mimochodem bez sumace se neobejde ani to gaussovské rozostření.

Nebude příští článek o pitvání koček? :-)

A bude se ta kočka pitvat ještě v krabici nebo už jí z té krabice (živou/mrtvou) vyndáme? :-)

To je zajímavý nápad, pitvat Schrödingerovu kočku:-) Ale trochu nehumánní, to by se do té krabice s jedem musel zavřít i ten pitvající, nehledě na to, že by kočka nebyla mrtvá, to by asi pokus spočíval v tom, kdo z té krabice nakonec vyleze živý:-) Myslel jsem tím kočky Hubela a Wiesela, aspoň podle posledních dvou vět článku.

bych doporucil aby prestal experimentovat se svym mozkem. Misto toho by si mohl precist nejake zaklady z pocitacove grafiky a zpracovani obrazu. Urcite mu to pomuze vic nez nejake experimenty v gimpu.
Neco z toho jsem si zapamatoval z prednasek: Lidske oko opravdu keca a do mozku uz posila signaly ktere jsou castecne predzpracovane. Tyhle veci nemuzeme vuli nijak ovlivnit. Pokud se dobre pamatuju tak barevne vidime "pouze" dopredu, periferni videni je vice-mene cernobile. Je to dano nerovnomernym rozlozenim tycinek a cipku na sitnici. Oko dale nejakym dokaze detekovat hrany a dokonce myslim, ze se nekde v mozku provadi konverze z RGB na YUV. Proc vlastne existuji nejake komplementarni barvy a proc je lide vnimaji stejne?

Bez váhání nejhorší článek, který kdy na rootu vyšel. Informační hodnotu by měl jedině pro psychiatra.

Citim se nerespektovan a nepravem kritizovan kdyz rikas "Bez váhání nejhorší článek, který kdy na rootu vyšel. Informační hodnotu by měl jedině pro psychiatra."

Ahoj Karle,

jsem docela zvedavej na pokracovani, kde popises jak to vlastne funguje. Taky me zajima jak daleko tvuj model jde. Dela jen preprocessing, nebo i pocita vzdalenosti ze stereovideni a segmentuje a trackuje objekty?

Simulace mozku je v některých případech jednodušší, než si myslíte. Jako důkaz si můžete napsat následující prográmek (minimální výpočetní vybavení je Commodore 64):

10 REM Clock - simulace mozku
20 INPUT A$
30 PRINT "Cítím se nerespektován a neprávem kritizován, když píšete: " + A$
40 GOTO 20

V příštím díle si ukážeme dekompozici do jazyka Karel.

Sice jsem se dočetl, že mozek je analogový, ale když vezmu princip, jakým fungují nervy a neurony, tak je to digitálně (vznikl/nevznikl akční potenciál - AP). Svět je analogový (zvukové vlny...) a náš výstup je také analogový (otočení hlavou), ale také máme převodníky AD/DA, třeba tyčinky a čípky, nervosvalové vřeténko...
Četnost AP nám pak dá intenzitu daného signálu. Stejně tak fungují i synapse v mozku, buď je hodnota na dendritech neuronu dostatečná pro AP, nebo ne.