Vlákno názorů k článku Zvukové subsystémy počítačů od Jan Heřman - Výborný článek, přečetl jsem jedním dechem, málokdy mě...
-
Kvakor (neregistrovaný)Za plnohodnotnou "porazku Amigy" se bere az Gravis Ultrasound, ponevac Amiga (resp. jeji zvukovy chip) dokazala prehravat a mixovat ctyri 8bit samply zaroven, kdezto jak Covox, tak SoundBlastery (do SB AWE) umely prehravat jen jeden, pozdeji dva kanaly a navic se o to musel starat procesor (u Covozu kompletne, SB meli nstesti uz DMA).
-
anonymníTo, kdo se o to stará není až tak důležité. Covox bylo možné provozovat komplet na interruptu (pravda, jen v DOSu, windowsy tak rychle interrupty nezvládaly) a i přes náročnost mixování to chodilo i na 386 rychlostí 22kHz a počítači stále zbývalo přes 50% výkonu.
Já třeba zastávám názor, že dnešní grafické karty založené na různých shaderech jsou stejně jen slepým mezistupněm a dočkáme se doby, že díky levnějšímu vývoji multicore procesorů se grafika opět přestěhuje do CPU a grafické karty se zlevní na jednoduché zobrazovače bitmap, možná s nějakými jednoduchými postefekty. Podobně lze sledovat vývoj low-endových tiskáren bez řídící jednotky, kde sám procesor "skoro" hýbe hlavou, stejně tak integrovaných levných zvukových karet, kde o tvorbu a mix zvuku se stará softwarově ovladač. O softwarových modemech doby minulé nemluvně -
JardaP (neregistrovaný)No, to bude super. To zas na Linuxu nebude skoro nic chodit, protoze co vyrobce, to nezdokumentovany "standard" a drivery jen pro Widle.
BTW, u te grafiky nejde jen o to, aby se stihalo neco pocitat, ale take o to, prestehovat to do pameti na grafice a dost mozna by to mohl pri dnesnich sbernicich byt problem. Cili vyvoj vicejadrovych procesoru neni jedinym urcujicm faktorem. Navic architektura x86 asi neni na pocitani grafiky ta nejlepsi, jinak bychom ji videli na grafickych kartach, coz nejak nevidime. Takze ledaze by CPU byl doplnen dalsim topnym telesem s funkci GPU. V tom pripade se ale nejak ztraci vyhoda vaseho reseni, protoze GPU by tam bylo tak, jako tak, akorat o 10 cm jinde. Jediny prinos by mohl byt v tom, ze by se to takto podarilo nekomu zkonstruovat levneji. Otazka je, co stoji mene: pouzdro GPU nebo vyvoj a vyroba komplikovanejsiho CPU+GPU procesoru? -
ondra.novacisko.cz (neregistrovaný)Díváte se do příliš krátké vzdálenosti. Architektura se postupně změní, od dnešních sběrnicových systému s N procesory (omezeného do nějakého počtu 8) se přejde postupně na architektury N rozměrné, NCube, a podobně. Tam se problém paměti řeší tak jako tak, a tak každý procesor má kus vlastní paměti a s ostaními se synchronizuje.
Operační systému už dnes kolikrát řeší problém, jak do paměti, ke které má procesor nejblíž namapovat zrovna tu paměť, kterou bude potřebovat. Různé systémy Dual Channel a podobně jsou přesně ty systémy, které tuhle úlohu musí řešit, aby byly efektivní.
Stejně tak jako dnes existují GPU bez vlastní paměti, kompletně pracující s operační paměti, viz různé integrované grafické karty. Tam pak se skoro stírá výhoda vlastní GPU, protože přístup do paměti grafické karty je stejně rychlý jak z CPU tak z GPU.
Nevím, proč si myslíte, že procesory x86 jsou špatné pro výpočet grafiky. Čím se liší GPU od CPU co se instrukčních sad týče? Kromě specializovaných instrukcí, jejich efekt je diskutabilní, ... a kolikrát nás už vývoj překvapil, například k přechodem od CISCkových architektur k RISCovým. Současná CPU mají velmi dobré instrukční sady a umí často mnohem víc, než specializované pipelinové instrukce GPU.
Jinak ten přechod nebude náhlý, půjde postupně. Začne to u software, až se programátoři naučí programovat aplikace pro multicore systémy. Postupně se ukáží některé části grafických karet zbytečné a časem je firmy začnou vypouštět ve snaze ušetřit .... a nahrazovat je softwarovou emulací. -
JardaP (neregistrovaný)> Díváte se do příliš krátké vzdálenosti. Architektura se postupně změní...
To ale asi nemluvite o pristi petiletce.
> Nevím, proč si myslíte, že procesory x86 jsou špatné pro výpočet grafiky. Čím se liší GPU od CPU co se instrukčních sad týče? Kromě specializovaných instrukcí, jejich efekt je diskutabilní,
No prave tou instrukcni sadou. GPU ma sadu dost specializovanou a pocet instrukci maly.
> kolikrát nás už vývoj překvapil, například k přechodem od CISCkových architektur k RISCovým
No prave diky Intelu byl prechod spise v opacnem smeru. A kdyz pak Intelu doslo, ze tudy cesta nevede, zacali vyrabet RISC, ktery pomoci mikrokodu interpretuje sadu instrukci x86. Vevnitr RISC, ale zvenku porad CISC. Cili se porad ceka, az Intel/AMD postihne nejake zemetreseni, po kterem snad se konecne rozsiri nejake Alphy, Powery nebo ARMy.
> Současná CPU mají velmi dobré instrukční sady a umí často mnohem víc, než specializované pipelinové instrukce GPU.
Prave, prave. Proto se na grafarny dava GPU a ne x86-64. Sice byste mohl mit grafiku se 16 GB pameti, ale nemyslim, ze takovou potrebujete. Desetimetrove monitory s rozlisenim 300 DPI zatim lide obvykle doma nemaji. -
ondra.novacisko.cz (neregistrovaný)> To ale asi nemluvite o pristi petiletce.
Díky krizi asi určitě ne. Na druhou stranu, právě krize může způsobit vyšší zájem o lowendy. A právě přes ně k takovýmu vývoji brzo dojde, stejně jako u modemů, tiskáren, zvukových karet, televizních karet a jiné. Neřikám, že celá grafická karta bude nahrazena SW, ale bude nalezen nějaký ideální kompromis. -
Ja (neregistrovaný)U zvukovych kariet sme sa uz uzavreli kruh - dnesne karty uz nemixuju viacero kanalov ako GUS/SBAWE/SBLIVE, ale vsetko mixuje procesor. Celkovo je mozne dosiahnut vyssi vykon mixovanim audia na CPU, ako prepchavanim niekolko rozlicnych audio kanalov cez PCI zbernicu a mixovanim na karte.
-
Tom (neregistrovaný)No vidíte, a Amiga 500 byla teoreticky na úrovní i286 a s jejím CPU na 7,14 MHz pří hraní 4-kanálové stereo hudby ji zbývalo 100% výkonu, tak6e vedle zvučení bez problému stíhala i vše ostatní (zároveň čist z diskety nebo HDD, vykreslovat obrazovku, spouštět další aplikace atd.).
-
ondra.novacisko.cz (neregistrovaný)On to nebyl prevodnik, vyuzivalo to principu generovani kratkych pulsu. Cim kratsi puls, tim jakoby nizsi energie zadane urovne. Cip 8253 byl proste naprogramovany tak, aby prijal 8bitovou hodnotu a odpocital interval, kdy byl PCSpeaker na 1 (v jedne poloze) a nasledne jej prepnul do 0 (do druhe polohy). Tohle fungoval pekne na kmitoctu kolem 17kHz. Vyssi kmitocty zpusobovali prebuzovani, protoze pro hodnoty kolem 64 uz byl ten kmitocet tak vysoky, ze delsi intervaly se do periody nevesly. Nizsi kmitocty se zase projevovaly pískáním, protože se stále jednalo o pulsy.
Nicméně to byla krásná záležitost té doby, ovládání tohodle režimu PC Speakeru opravdu pripominalo D/A převodnik, kdy pomocí jedné instukce OUT byl proveden zápis úrovně na výstup tohoto "pseudpřevodníku"
