Vlákno názorů k článku ZX Spectrum Next vrací úder: návrat legendárního 8bitu po 35 letech od Delta - Letity flame /|\ atari vs sinclair muzeme ukoncit,...
-
Art (neregistrovaný)
A už to zase jede. :-) Ve skutečnosti jsou všechny tyto argumenty založeny na "klanové příslušnosti", kdy je potřeba si stále dokazovat, že jsme lepší než ti druzí, a musíme shromáždit co nejvíce argumentů a vyvrátit argumenty ostatních klanů. Každý z těchto počítačů má své výhody i nevýhody a obvykle jsou osmibitové programy nejlepší na tom počítači, kde vznikly, právě proto, že každý má jiné technické možnosti.
-
j (neregistrovaný)
To urcite, a ty ses slepej a hluchej ... protoze atari/commodore (protoze to je skorem totozny zelezo) ma jak lepsi grafiku tak predevsim audio, kde spektrum umi maximalne pipat.
Atarko sice melo bydefault z kazetaku nejakych 600baudu, kdezto spektrum tusim 1200, jenze kazdej atarista/komodorista mel samo v kazetaku turbo, kery, v zavislosti na schopnostech toho kazetaku, davalo klidne i 15kbaudu (jo, ja vim to je extrem, ale bezne se dalo nejakych 3-5k na tom kazetacku k tomu, a na lepsich kolem 8-10k).
Zaroven k tomu existovala disketa, o ktery si spektrari mohli se svejme microdrajvama nechat leda zdat.
-
robotron (neregistrovaný)
Muhehe, ty ses dobre mimo. "Spektrari se svejma microdrivama" byli temer neexistujici druh, zejmena v CSSR. Microdrive jsem sice nazivo videl (jednou, v bazaci U Kaliguly), ale to bylo spise zarizeni na urovni sakralniho objektu, nez cokoli jinyho. Diskete to nekonkurovalo a predevsim disketa nekonkurovala tomu.
Na ZXS jsem, pravda, disketarnu nemel, ale kolovalo pomerne dost zapojeni a Slovaci pak jednu i vyrabeli.
-
muf (neregistrovaný)
Musím se důrazně ohradit, když už dodržujeme tu dávnou flamewar tradici.
Microdrivy jsou od roku 1987 k vidění i u mě doma. Normálně je tenkrát přivezl známý z Německa, kde byl na pozvání příbuzných. Koupil je ve výprodeji za pár marek včetně "firemního" pouzdra se 4 cartridgemi. Na jedné z nich byl Ant Attack - pamatujete? Pak ještě pár prázdných...
Válelo se tam toho prý plno - a to prosím, v Německu Sinclairy nijak zvlášť oblíbené nebyly.
Prý sakrální objekt.... Pane Bože... -
Nechci se tu moc poustet do rozepri, ale mel bych par poznamek...
Co se tyce disketove jednotky, tak tech byla na Spectrum celkem velka rada. Nejrozsirenejsi je zrejme Beta disk, jehoz historie saha az do roku 1984. Dale samoztna znacka Sinclair (tehdy jiz pod Amstradem) vydala model ZX Spectra s integrovanou floppy mechanikou -> ZX Spectrum +3.
Co se pipani tyce, tak ani zde Vas nepotesim - vsechny modely od 128k vyse mely AY 3 kanalovy zvukovy cip, ktery se mohl rovnat Atarackemu Pokey a na rozdil od nej nehral falesne ;) Na 48k Spectrum pak sel klidne pripojit AY interface (coz taky spousta spektristu, hlavne u nas, mela). A kdyz se nekdo hodne snazil, tak z neho dokazal vytahnout treba toto: https://www.youtube.com/watch?v=h7xfv6BnP_A&feature=youtu.be&t=30
I nahravani bylo na Spectru mozne zvysit pomoci turba. Takova hra se pak nahravala priblizne minutu a pul.
Co se tyce grafiky, tak bych se ji take moc neohanel. Ano, na Atari asi nebyly atributy a umelo myslim menit rozliseni po mikroradcich, avsak jedine rozliseni, ktere se blizilo/predcilo Spectrum, melo pokud si dobre pamatuju pouhe 2 barvy ;) Spectrum jich v tom rozliseni melo 8 ;) Dalsi ataracke vice barevne mody byly o dost velkych kostkach ;)
A vubec, je uplne zbytecne se tu hadat co bylo lepsi. Kazdy stroj mel neco sveho lepsiho nez ty ostatni. Ja osobne nikdy tuhle flamewar tak neprozival. Rad jsem si s kamaradem na Atari zahral Spy vs Spy 1 nebo 2 (ano, protoze byly na Atari lepsi nez na Spectru - hlavne dvojka), Star Raiders 2 ci Draconuse. Ataristi k nam zase chodili na Knight Lora, Sabre Wulf ci Great Escape a tak vubec nejspis proto, ze na to Atari az tolik veci nemeli... ;)
Commodoristi vecne ofrnovali nos nad Spectrem, ale pak k nam chodili celi zhavi hrat Chase H.Q. nebo Cybernoida, protoze ac meli lepsi zvuk, Chase H.Q. mel u nas samply a byl naprosto dokonale rychly oproti tomu jejich slideshow a Cybernoid mel na Spectru hezci grafiku a i ta hudba byla pekna (i kdyz jina)... :)
Proste kazdy stroj ma sve kouzlo. Ja jsem dusi spectrista, nekdo jiny commodorista ci atarista... no a co? ;)
-
Rad (neregistrovaný)
jj, kazde melo neco do sebe
slo o to, co kdo sehnal ... v nejlepsim se tedy rozhodoval na co to chce.
taky jsem si vybiral mezi zx spectrem a atari (shodou nahod oba byly kratky cas k mani u dvou kamaradu, takze mne docela zasvecovali do jejich taju)u spectra se mi libilo, ze se nemuselo tolik psat - kazdy prikaz byl ukryt pod nejakou klavesou.
ale krome programovani (hry nejak sly mimo mne) jsem chtel k tomu pripojovat ruzne cidla, motorky, ...
kdyz jsem se vnoril do principu fungovani, tak jsem s hruzou zjistil, ze chudak procesor Z80 je silene vytizen, protoze dela vsechno: hlida vstupy, klavesnici, nejenom generuje obraz, ale ho i musi neustale vykreslovat, snazi se delat zvuky ... a kdyz ma cas, tak 'plni program'naproti tomu atari mne uvadelo v uzas svou koncepci vice procesoru, ktere pak plnily svuj ukol podle cpu.
a kdyz jsem zjistil, jak lehce se pripojuji cidla a snimaji (stacilo cist urcite misto v pameti), jak lehce se na tom dela muzika (dokonce 4 hlasa!) - uz jsem pak nevahal.
a pak mne nakonec uchvatila i jedna hra - star raiders. jsem netusil, ze je mozne litat volnym vesmirem - 3D vesmirem! :)BTW: pozdeji jsem to chtel napsat pro 8bitovy robotron s CPM, ale jsem zjistil, ze to ma malo pameti (a pritom ji melo o hodne vic naz atari)
a jak jsem zas videl u kamarada, jak pomoci spectra ovalada vysilacku a otaci antenu - trochu jsem zavidel.
a on zas u mne ziral, kdyz jsem mu ukazoval svuj primitivni kreslici program, kde se kreslilo dvouma potenciometrama. to znate asi tu magickou tabulku, co decka po ni cmaraji otacenim dvou knofliku - tak to bylo neco podobnyho, akurat se tady jeste tlacitkem vybirala barva a druhou se vybiralo kreslit/presouvat
:) -
nobody (neregistrovaný)
j (neregistrovaný) 2a01:8d00:4000:----:----:----:----:---- 17.5.2017 17:13
To urcite, a ty ses slepej a hluchej ... protoze atari/commodore (protoze to je skorem totozny zelezo)slepej a hluchej ses sam, Atari (800, 130) a Commodore (64, 128) je naprosto rozdilne zelezo, kdy Atari je jen takova hracka a Commodore byl vynikajici stroj... Commodore Rulez! :)
plati to samozrejme o level vejsi u Atari ST Vs Amiga, jedina vyhoda ST bylo integrovane MIDI... -
Art (neregistrovaný)
Zajímavé ovšem je, že pokračováním osmibitového Atari je Amiga a pokračováním osmibitového Commodoru je Atari ST. Jinak samozřejmě všechny tyto hádky jsou kraviny, žádný nejlepší počítač neexistoval a uživatelé byli zvyklí při vychvalování svých počítačů ignorovat jejich nedostatky.
-
Nepovim (neregistrovaný)
Ono to bol skor folklor. Aj tak sme sa na Stanici mladych technikov schadzali vsetci naraz, dokonca aj exoti s MSX a Ondra... A potom sa slo spolocne na pivo a podpichovali sme sa vhodnymi POKE a PEEK. Ja som mal 15-16 rokov a pri tych bradatych sandalistoch som sa stratil a nacapovali aj mne :-) Ono sa to velmi nezmenilo, dnes mam kopu Macov a podpichujeme sa s Linuxakmi. Oni ma nazvu ovcou a ja im to vratim, ze nech mi to povedai do oci cez Skype a moze sa pit dalej.
-
ZX Cygnus (neregistrovaný)
A AY-3-8912 znáš? Pro Didaktiky třeba v Melodiku. Jinak standardní zvukový čip ZX Spectrum 128k.
A víš, že k ZX Spectru existuje interface s Commodořím SID (ok, raritní, dá se nahradit SwinSIDem), s SAA 1099 jako pro Sam Coupe (běžně sehnatelný), nebo zcela ultimátní ruský General Sound umožňující přehrávat MP3 i Amigácké MODy na vlastní Z80 nezávisle na Z80 počítače?
V ZX Spectrum Next budou emulované 3x AY, tj. podobně tomu, čemu se říká Turbo Sound, což jsou 2x AY-3-8912 (nebo s nimi kompatibilní čip).
-
robotron (neregistrovaný)
Coby Spectrista (bez jakychkoli zajimavych vysledku, krome kdysi provedene HW prestavby rozbityho Spectra) rikam: poezie ZX je prave v te stupidite a minimalismu. Vzdyt misto muxu je tam 8 odporu, jsou tam vyrobne vadny pameti atd. Vsechno podrizeny jednoduchosti a cene. Takze ve smyslu HW moznosti/vykon je to samozrejme horsi pocitac, nez Atari >=800*. Na ZX hodnotim kladne to, ze i na takto omezenej HW vznikly neuveritelny dila a ze si s nim clovek uzil spoustu legrace. V tomhle je pro me lepsi nez kterykoli Atari, C64, PC+GUS apod.
Pokud bychom hodnotili osmibity podle te prvni metriky, pak jsou to vsechno sunky na prd oproti cemukoli o par let pozdejsimu (uz jen proto, ze na takovym SB Live! s EMU10k1 muzu opravdu verne nasimulovat vsechny SIDy a AY i s nedokumentovanejma brumama a analogovejma "chybama"). Takze popravde moc nechapu, proc by nekdo hodnotil osmibita ve smyslu lepsi vykon=>lepsi pocitac ;-)
-
ZX Cygnus (neregistrovaný)
Já to vidím tak, že ZX Spectrum hrálo roli podobnou jako dneska Raspberry Pi.
Levný počítač s obrovskou spoustou kutilských možností ze kterého se dá vytáhnout při troše snahy přinejmenším totéž jako ze současníků. Stejně jako k Raspberry Pi se i k ZX Spectru dalo a dá snadno připojit spousta koupeného i dobastleného hardwaru.
Zatímco tehdejší osmibity bývaly omezené třeba na printer port (C64), nebo porty Joyisticků (Atari), různé sériové sběrnice (nutný složitejší interface na straně periferie), tak ZX Spectrum má vyvedenou rovnou celou sběrnici CPU se vším všudy. Paralelních interface existuje hned několik a prakticky fungují stejně jako GPIO jako u RPi (např. http://cygnus.speccy.cz/popis_mhb8255.php). Zároveň díky sběrnici CPU vzniklo nepřeberně diskových úložišť, jejich klonů i variací.
Na ZX Spectrum Next je skvělé to, že poskytuje tuhle sběrnici. Klonů v hradlových polích existuje nejmíň desítka, ale tohle je jediný stroj kompletně v hradlovém poli, kde autoři od začátku mysleli na možnost připojení periferií nad rámec těch zabudovaných. Snad jediná druhá varianta relativně moderního klonu s touto možností je ruské Pentěvo. Nebo sehnat čím dál dražší originál.
ZX Spectrum, podobně jako dneska RPi nabízelo minimální bariéru pro první programátorské pokusy. BASIC byl tím, čím je dneska Python. Jednoduchý, ihned dostupný s docela zajímavými možnostmi (i když možná ne nejlepší, později vznikla spousta užitečných rozšíření, ale to je prostě vývoj).
Jednoduchá konstrukce ZX Spectra dovolovala hardware zcela pochopit a v assembleru maximálně využít. Po éře osmibitů se tohle už nikdy neopakovalo. Z principu nemůže. Možná s MCU se tomu dá přiblížit (AT Mega, PIC..., ne Arduino, to už před uživatelem dost skrývá i když taky využívá AT Megy), ale to už není stolní počítač, to je black box ve výchozím stavu bez obrazovky, bez klávesnice. Ani RPi už se tomu tolik neblíží, protože Linux, protože málokdo na RPI umí provozovat vlastní software bez OS. Bez OS který vždy nějak zasahuje do běhu softwaru, omezuje přístup k periferiím, řeší multitasking, práva uživatelů atd...
Stejně jako u RPi, tak i u ZX Spectra nebylo stěžejní, co k němu poskytl výrobce, dokud výrobce vytvořil vhodné základní podmínky, ale to, co vytvořili lidi okolo, co vytvořili schopní uživatelé, programátoři, autoři hardwaru... tj. dnešními termíny komunita.
-
Petr StehlíkZlatý podporovatelOsmibitové Atari počítače mají vyvedenou sběrnici do slotu pro cartridge, tudíž není nijak "omezené".
Arduino před uživatelem nic neskrývá.
Ostatní dojmy komentovat nebudu. -
j (neregistrovaný)
Ta sbernice je vyvedena na konektoru uplne stejnym jako mas sloty na MB ... strcis do toho zcela standardni plosnak.
http://www.old-computers.com/museum/photos/Atari_800xe_RearCon_s1.jpg
ten dvouradej je na kazetak/disketovku/modem/... z boku pak sou dva porty na joy, ktery se chovaj jako dva 4bitovy vstup/vystupy + analog, takze se na to pripojovala treba bezna paralelni tiskarna.
Monitor mel malo kdo, takze vyuzivanejsi byl ten koax do tv. Mno a ten vedle vypinace je napajeni.
-
Rad (neregistrovaný)
jasne ze ano - dozadu se dalo pripojit pres sbernici vsechno mozne od vymyslu sveta ... nebo pres joysticky - tam byl ad prevodnik - treba na svetelnou zavoru (obyc fotodioda) :)
ty konektory se daly obcas sehnat, ale daly sa ubsatlit ruzne nahrady.
i konektor pro cartridge se dal vyuzit, kamaradovi jsem delal taky nejaky upraveny modul, z ceho loadoval ruzne programy -
Kiwi (neregistrovaný)
Jaký printer port? Co to tu plácáš? UTFG!
C64 žádný printer port neměl, commodoří tiskárna se připojovala na daisy chain sériový port, kam se připojovala i např. disketová jednotka. Ale nebyl problém tiskárnu připojit na User Port (při pohledu zezadu byl vpravo), jako jsem to měl třeba já, kam byla vyvedena mj. RS-232 a jedna 8bitová brána z CIA. Přes tento port jsem připojoval i Alfiho z Merkuru.
Vlevo pak byl Expansion Port pro cartridge, kde byla vyvedena A0-15, D0-7, R/#W, #IRQ, #NMI, #DMA a další signály pro adresaci ROM apod. Dala se tam vrazit třeba cartridge se Z80 a makat v CP/M.Ty printer porte!
-
robotron (neregistrovaný)
Ty vadny 4164 mely dokonce natisteny uplne jiny oznaceni. Ja je mel, ale pak jsem je nahradil 4164 v CCCP verzi (4116 jsem mel prozmenu TESLA).
Lamac se prilis neodchylil: http://www.lec.cz/?lang=en
-
Karel (neregistrovaný)
První kusy opravdu využívaly toho, že se za levno kupovaly napůl špatné čipy. Ale počítač měl tak velký úspěch a vyrábělo se tolik kusů, že už nebylo k dostání dost vadných čipů. Takže velmi záhy začali osazovat i plně funkční kusy.
Ostatně nebylo to tak poprvé, pan Sinclair svého času vydělával i na tom, že kupoval vadné tranzistory, ty proměřoval a pak používal nebo dále prodával.
https://www.root.cz/clanky/prichod-hackeru-sir-clive-sinclair-a-jeho-gumak/nazory/475404/
-
H4x0rCr1z (neregistrovaný)
Jo to byla doba kdyz se koderske grupy flejmovaly v demech :)
https://pasteboard.co/JojnUy9T.png
tohle je z https://demozoo.org/productions/12705/
-
jakZaMlada (neregistrovaný)
The loading times for Bruce Lee on each machine it was released on, based on the original release:
ZX SPECTRUM - Tape: 3 minutes 2 seconds
SHARP MZ-800 - Tape: 3 minutes 8 seconds
AMSTRAD CPC - Tape: 3 minutes 49 seconds
COMMODORE 64 - Tape: 4 minutes 32 seconds
MSX - Tape: 5 minutes 41 seconds
ATARI 8-BIT - Tape: 11 minutes 56 seconds -
atarist (neregistrovaný)
Jen pro upřesnění - na Atárka se hry dodávaly primárně na cartridgich, disketách a kazetách, takže doba loadingu klidně mohla být někde okolo sekundy (pro cartridge). Kazeťák a jeho problémy (nahrávání po blocích, způsob kódování) nikdo moc neřešil, to jen v našem regionu to bylo kritičtější. Proto taky turba vznikala v ČS(S)R a v Polsku. Asi stejně jako moc neřeším velikost této rootovské stránky, i když chudáci s 300Bd modemem asi brečí :-)
-
To je nějaká blbost. Jestli dobře googlím, tak rychlost Spectra byla 1200 Kbps. Atari mělo by default 600, ale každej (minimálně v ČR) měl kazeťák s Turbem. Jestli mě paměť nešálí, tak já nahrával programy na kazety kolem 4000 Kbps. Samozřejmě to nesměly být Emgetonky, ale třeba Sony a podobně :) Pravda, někdo měl Turbo "jen" do 2000.
-
j (neregistrovaný)
V principu to nebylo treba ani nahravat, dalo se to klidne spustit primo z toho. Protoze trebas to atarko melo pokud si pamatuju 2x8kB mapovatelny pameti, takze si to moh premapovat rovnou na tu romku. A protoze to byl pripojeny primo na sbernici ...
Mimo jiny se pomoci stejnyho mechanismu dala ramka vyrazne (na tehdejsi domu naprosto neuveritelne) rozsirit. Mel sem v ruce stroj co mel 320kB, ale to nebylo zdaleka maximum. Delalo se to tak, ze se na ty swaby paralelne pripajely dalsi swaby, tem se odehnuly dve nohy a ty se pridratovaly extra na radic. Tan 8mibit moh mit uz tehdy klidne 1M+. Coz je sranda predevsim v souvislosti s pozdejsima 286, ale i 386 ... kde hoodne dlouho trvalo, nez to melo aspon to 1M v zakladu.
-
AY (neregistrovaný)
V socialistickem casaku Elektronika byla pametna veta v recenzi tusim /|\800XL - "pomala rychlost nahravani je vyvazena vysokou spolehlivosti" :-) Ta spolehlivost byla spise v tom, ze skoro vsichni meli originalni atari kazetak a tak vymena kazet nebyla problem. To ostatne ten pocitacem rizeny fastforward/rewind sme my spectriste tise zavideli ale pssst!
-
KateStříbrný podporovatel
Ještě (alespoň C64) tuším uměla odpauzovat nahrávání ve chvíli, kdy se začnou na kazetu posílat data :)
-
KateStříbrný podporovatel
No jo, no. To mi bylo nějakých 10. Byla jsem ráda že si upatlám drobnější hříčky v basicu a na to že se počítačem ovládá kazeťák jsem koukala jako na úžasný vrchol technologie :D
-
Dushino421 (neregistrovaný)
Jojo. R: Tape loading error. A hura pro sroubovak a stelovat hlavy. Jednou jsme takhle "nahravali" nejakou hru pul dne. A nevzdali to!
Kdybyste vedeli neco o DSP, take byste vedeli, ze ukrutne pomaly system nahravani na Atari byl zaroven ukrutne spolehlivy, coz se uz o Turbo2000 a vybec Speccy zpusobu rict nedalo, i kdyz oboji bylo "dostatecne" spolehlice.
Nestesti pomale kazety u Atari spociva v tom, ze to byl system, o kterem se vubec pri vyvoji neuvazovlo jako o primarnim. Jako primarni uloziste se pocitalo s disketovkou, jenze za socialismu disketovka krz Tuzex stala nejaky 12.000.- Kc (Atari 800XL stalo 1050 TK, coz bylo pri kurzy 5 Kcs / TK mene nez polovina ceny disketovky). Takze v CSSR byla disketovka obrovsky luxus a rizenim komunistu (nastavceni cenove politiky) naprosto nedostupna.
Naopak ZX Spectrum melo opravdu praci s kazetofonem rychlejsi, ale idealni to rozhodne nebylo, protoze system byl dost nachylny na nastaveni hlav. Subjektivne ylo T2000 spolehlivejsi, ale mozna to bylo jen specializovnym kazetakem a optimalizovanym hardware kazetaku i T2000.
Takze fakt nema smysl porovnavat. Rozhodne ne "kvalitu" techto pocitacu podle rychlosti nahravani.
To bychom se mohli bavit o tom, ze Atari mohlo byt zapnuto neomezene. Vzpomene tady nekdo, prizna nekdo z fanousu Spectra, ze nejlepe se s jejich milackem neco delalo v zime, kdy se po par hodinach vystrcil na parapet a nechal se schladnout? Nebo jste tady vsichni jen par minut hrali hry? :D -
JS (neregistrovaný)
Mel jsem Spectrum, a tak hrozne jak popisujes to nebylo. Rozhodne bylo zapnute i mnoho hodin v kuse, a zadne problemy s tim nebyly - to si mozna pletes s jistym slovenskym vyrobcem. :-) Ani nahravani nebylo nijak zvlast nespolehlive, a to jsem pouzival ceske kazety Emgeton.
A krome toho jsem pak v 90. letech mel jeste D40. :-)
-
me (neregistrovaný)
A to bylo nahodou jinak. Muj Didaktik Gama se naopak musel nechat zahrat na provozni teplotu (cca 15 minut), teprve potom byl spolehlivy. Po zapnuti dochazelo k nahodnym zmenam v 16kB ram, tedy ty zmeny byli videt i na displeji. Porad to dela, dodnes nevim proc, snad za to mohou ty ruske pameti...
-
Dushino421 (neregistrovaný)
Ne, nepletu, ale mozna to bylo kusem. Nerikam, ze po zahrati nefungovalo, jen bylo tak horke, ze jsme to radeji vypinali a davali chladit na parapet. Kdyz snezilo, jeste necim prikryli. Kdyz prselo, na parapet se nedavalo.
Emgeton kazety strasne spinily hlavy. Spolehlive docela byly, ale musely ce casto ty hlavy cistit. Nastesti v prodejne elektro obcas prodavali kazety Sony a ty bzlz paradni. Myslim, ze jsem mel tuto: http://mostepicstuff.com/wp-content/uploads/2014/05/sony-cassette-tapes.jpg
Didaktik se kterym jsem prisel do styku tak netopil jako ZX, zato mel jeste horsi klavesnici. :) (Pri jednom stiksu klavesy nekdy nereagoval vubec, jindy jako pri vicenasobnem stisku, Takova trosku lepsi klavesnice IQ-151.)
No a s tou nespolehlivosti nahravani - no ja nevim. Popsany pribeh je skutecny, stejne jako zkusenosti s T2000. Hadat se nechci, ted uz to fakt nema smysl. Mozna to bylo kazetou, spatnou nahravkou, kdo vi. Vsak si nekteri dobre pamatujeme, kolik vlivu tam bylo. Ale melo to svoje kouzlo, to je bez debat. :) -
lojza (neregistrovaný)
Tak to já měl kliku a žádní nastavování hlav nikdy neřešil a problémy s nahráváním až na pár výjimek nikdy neměl. Ono ta spolehlivost asi záležela, jak člověk o kazety pečoval, jestli je půjčoval nezodpovědným jedincům, jestli šetřil na kazetách, jestli se babral s kopírováním přes kopírovač v ZXS nebo se snažil o rychlokopii v nějakém dvojčeti.
-
robotron (neregistrovaný)
Nezpochybnuju, ze pomaly nahravani melo navrch ve spolehlivosti, to, pokud neni navrhar systemu uplnej blb, by melo platit obecne. Taky vim, ze byla spousta kazetaku, kde se to R Tape loading errorama jen hemzilo. Ja jsem mel prastarej kazetak National (ナショナル) a vsechno jelo naprosto spolehlive i s nejhorsima pomackanejma kazetama. Rekl bych, ze hlavni pricinou byla dostatecna vystupni uroven signalu, nic jinyho, ale nevim. Naproti tomu u nakejch DDR kazetaku jsme ladili potaky po zlomku milimetru, pravdepodobne proto, ze chrastily.
