Linux

Pravděpodobně každý alespoň trošku zkušenější uživatel Linuxu se již setkal s pojmem initramdisk. Většinou na něj narazíme při konfiguraci bootloaderu, nebo instalaci nového kernelu. Obvykle ho však bereme jen jako jakýsi blackbox, který není radno měnit, mazat, a vůbec nejlepší je předstírat, že si ho ani trochu nevšímáme.

Dnešní článek bude...poslední :(. Čeká nás ještě přesměrovávání vstupu a výstupu a nějaká ta závěrečná řeč (jako na pohřbu ;))

Jednou z největších překážek, zabraňujících většímu rozšíření GNU/Linuxu do oblasti osobních počítačů, vždy byla kompatibilita se světem Microsoftu. Zatímco bratránek Linuxu, taky-unix MacOS X, měl díky firmě, která za ním stojí, vždy na růžích ustláno a všichni ho podporovali, museli si uživatelé Linuxu pomoct sami. Výsledkem byl nejdříve projekt Wine, následovaný komerční mutací CrossOver Office. A jak to dopadlo? Pozorně poslouchejte...

Dnes se podíváme na další metodu komunikace mezi procesy. Jedná se o datové kolony neboli roury.

Tento díl uzavírá seriál o programování v jazyce Assembler pod operačním systémem Linux na procesorech x86. Dnes si povíme něco o tom, jak najít chyby v našich aplikacích, jak se alokuje paměť a jak propojit naše programy s jazykem C. To je v dnešní době asi zřejmě dost používaná věc, protože psaní moderních programů v Assembleru už není tak efektivní a hodně lidi využívá tento jazyk pouze pro psaní vlastních funkcí pro použití ve "vyšších jazycích" - stejně jako já ;).

V dnešním dílu se podíváme, kterak lze přes apt-get provádět upgrade KDE či instalaci her, a také na to, jak se řeší přístup ke službě zpoza restriktivní http proxy.

V dnešní části přistoupíme poněkud k praktičtejšímu zacházení s Assemblerem, kde si ukážeme, co vlastně jednotlivé konstanty Asmutils provádějí s kódem při jeho úpravách.

Třetí díl seriálu nás zavede do oblasti vstupně - výstupních (I/O) funkcí, a tím nám dá možnost zacházet se soubory. Budeme u nich mluvit i o vlastnostech přístupových práv.