Linux

V dnešním dílu probereme knihovny. Zabývat se budeme vytvářením a použitím knihoven dynamických a statických. Jelikož toto téma je poněkud rozlehlejší, dokončení se dočkáte až v dílu následujícím. Pokud nevíte, co to knihovny jsou a jak se používají, hurá na to...

Naši kolegové ze spřáteleného serveru abclinuxu.cz vytvořili svou vlastní distribuci. My jsme ji pořídili a vyzkoušeli. Jak to dopadlo, se dočtete právě zde.

Závěrečná část rozsáhlé kapitoly o virtuální paměti pojednává o chybách, které se v jejích implementacích vyskytují, a protože většinu z nich nelze uspokojivě vyřešit, povíme si alespoň, jak se vyhnout jejich následkům.

V sobotu 10. ledna 2004 ve 13 hodin 37 minut a 04 sekund UTC měli přívrženci unixových operačních systémů důvod k oslavě. Unixové hodiny odbíjely přesně 1 073 741 824 sekund. Že nevíte, co je zvláštního na 1073741824? Tvůrce Simpleinit-MSB to také nevěděl. Už to ale ví a bude si to dobře pamatovat, protože systémy používající Simpleinit-MSB, nejenom Source Mage GNU/Linux, přestaly s úderem 1073741824. sekundy fungovat.

Johanka má spoustu kamarádů, co dělají do kernelu, a po letech se konečně odvážila vám jednoho z nich představit. Jako obvykle čtení na vlastní nebezpečí!

V dnešním dílu si konečně povíme o vytváření dočasných souborů, bude se jednat o funkce využívající k zápisu a čtení dat deskriptor souboru i proměnnou typu *FILE.

V dalším pokračování kapitoly o virtuální paměti se podíváme na jednotlivé algoritmy výměny stránek - jak teoretické, tak prakticky realizované v jádře FreeBSD a v různých jádrech Linuxu.

Vítám vás u nového dílu našeho programovacího seriálu. Jak už jsem v minulém dílu předeslal, dnes se budeme zabývat funkcí getopt_long, naučíme se používat systémové proměnné a vytvářet dočasné soubory. Tak tedy s chutí do toho!

Dnešním dílem pokračuje kapitola o virtuální paměti, konečně si pořádně popíšeme její strukturu na FreeBSD i na Linuxu.

Na ROOTu se nachází mnoho článků zabývajících se programováním, ale většina se zabývá jen určitým problémem a nevšiml jsem si článku, který by byl pro lidi, kteří přešli na Linux včera a chtějí se naučit nějaké "fígle". Rozhodl jsem se tedy napsat sérii takovýchto článků sám. Měla by vás naučit psát programy, které budou funkční a budou opravdu "něco dělat". Předpokládám, že máte nějaké zkušenosti s C. Tak se pusťme do prvního dílu.

Tímto dílem začínáme další kapitolu, tentokrát o virtualní paměti. Dnes si povíme, jaké požadavky by měla implementace virtuální paměti splňovat, a také něco o historii.

Toto volné pokračování série článků o gdb vás zasvětí do tajů debugování jádra a jaderných modulů. Povíme si o různých nástrojích a metodikách, které jsou při této činnosti využívány.

Pokračování povídání o filesystémech. Rozebereme si metody zajišťování konzistence dat v případě výpadku a filesystémy, které je implementují.

V tomto závěrečném dílu seriálu si rozebreme některé problémy teoretické i praktické a blíže se podíváme na živá realizovaná řešení.

V dnešní recenzi se podíváme na zajímavý produkt, který patří do specifické oblasti bezpečnostních řešení založených na Linuxu. Větší firmy se zatím Linuxu coby firewallu nebo VPN gatewayi spíše bránily a dávaly přednost etablovaným hardwarovým řešením, případně komerčním produktům známých firem. Dnešní článek se zabývá vyspělou linuxovovou distribucí Astaro Security Linux, která je schopná poměry změnit.

Tímto dílem seriálu začíná kapitola zabývající se podrobně filesystémy (zejména Ext2 a UFS). Dnes se podíváme na základní princip unixového filesystému, jeho rozšíření, dostane se i na algoritmy alokace místa na disku a související problém fragmentace.