Linux

PCTechTalk přinesl rozhovor s Klausem Knopperem, německým vyvojářem majícím na svědomí oblíbenou linuxovou Live distribuci jménem Knoppix. Volný překlad rozhovoru vám přinášíme.

Málokterý uživatel GNU/Linuxu dnes ví o podstatě tohoto projektu, o hackerech z MIT, o jejich kultuře a o hackerské etice, málokdo skutečně rozumí pojmu svobodný software. A netechnicky zaměřeným lidem již vůbec nic nevysvětlujeme. Nezapomínáme, že právě to byla snad hlavní příčina, proč se rozpadla hackerská kultura na MIT?

V páté části seriálu o balíčkovacím systému Debianu se podíváme na to, jak lze "apt-get" využít při práci se zdrojovými balíčky. Konkrétně probereme volby "source" a "build-dep".

Je software spotřební zboží? Kdo bude investovat do vývoje software, když neexistuje jistá návratnost? Budou zákazníci věřit něčemu, co je zadarmo? Budou světu nadále vládnout uzavřené komerční produkty? Na tyto otázky hledáme odpověď v pokračování článku o ekonomických mýtech okolo Open Source.

Většina technických výpadů proti Linuxu a Open Source již téměř utichla. Přesto ale pořád existuje řada otázek ohledně ekonomické podstaty Open Source, které děsí a matou ty, kdož zvažují případně nasazení alternativních produktů. Co je ještě horší, sama Open Source komunita je v této záležitosti rozdělena a leckdy neschopna poskytnout pádné argumenty.

V minulém dílu jsme si vysvětlili, jakým způsobem nám může být užitečný apt, a ukázali jsme si základní použití programu apt-get. Dnes si ukážeme, jak se konfiguruje seznam zdrojů, a podíváme se blíže, jakým způsobem funguje aktualizace seznamu balíčků.

Dnes se podíváme na software, který se bezesporu stal jedním ze symbolů Debianu. Teprve jeho možnosti dávají balíčkovacímu systému této distribuce tu pravou sílu. Bez jeho pomoci si nedokáže práci se systémem představit snad žádný z administrátorů Debianu. Samozřejmě se jedná o mocný "apt".

Můj oblíbenec Robert X. Cringely přináší další úvahu na téma SCO, IBM a vůbec aktuální dění v IT. Ač se článků s touto tematikou objevuje celá řada, ty jeho opravdu stojí za přečtení.

Linuxový svět sleduje se zatajeným dechem, případně se zaťatými pěstmi, spor SCO proti IBM a linuxovému světu. Softwarový průmysl však má mnoho oblastí, a tu, která se zabývá vývojem a prodejem obchodních aplikací pro korporace (ERP business), nyní vzrušuje dění kolem firem PeopleSoft, Oracle a J. D. Edwards. Tento případ sice zdánlivě nemá na Open source svět přímou vazbu, nicméně ukazuje, jaká džungle v dnešním closed source softwarovém businessu panuje a ačkoli to nevypadá, Linux na situaci může vydělat.

Pro začátek trocha rekapitulace. Hospodářský výsledek SCO byl až donedávna ve ztrátě, a to po dlouhou dobu. Představenstvo SCO mělo v podstatě dvě možnosti, jak situaci řešit, buď společnost rovnou zavřít, nebo se pokusit o nějaký zoufalý krok. Evidentně zvolilo druhou možnost, z ekonomického hlediska jedině správnou.

Cílem dnešní recenze není ani tak zkoumání vlastností Mandrake Linuxu 9.1, o nichž jsme psali již dříve, jako spíše bližší pohled na distribuční sadu, kterou je Mandrake 9.1 GPL set.

Na serveru BYTE.com vyšel další rozhovor s Chrisem Sontagem (víceprezident SCO) a myšlenky jím přednesené jsou velmi nečekané. Osobně doporučuji celý článek přečíst, stojí to za to. Pro ty línější :) či zaneprázdněnější přinášíme to podstatné v češtině.

Před časem se na stáncích objevily první čísla několika zajímavých časopisů. Vydává je u nás společnost Software Media a my se v tomto článku zaměříme na časopis Linux+ Extra: Mandrake 9.1, který by měl vycházet 4x ročně a obsahovat distribuci Linux Mandrake.

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. SCO obdrželo 15. června 2003 e-mail od jednoho z vývojářů linuxového jádra, poukazující na možné porušení copyrightu ze strany SCO. Vývojář v něm požaduje zastavení distribuce jeho částí kódu a chce firmu žalovat. Od žaloby ustoupí pouze výměnou za zrušení žaloby SCO pro porušení copyrightu. Překlad e-mailu vám přinášíme.

Česká státní správa používá Linux: pravda, nebo fikce? Od poloviny devadesátých let běží na počítačích a serverech jednoho ostravského obvodu UNIXové systémy. Chcete-li se dozvědět více, přečtěte si tento rozhovor s osobou nejpovolanější, panem Josefem Perzynou.

Zdroj blízký SCO, jenž hovořil anonymně, řekl časopisu eWEEK, že části linuxového jádra byly zkopírovány do vývojového stromu Unixu Systém V, a to bývalými či současnými zaměstnanci SCO.

Linux už dávno není tím amatérským operačním systémem vyvíjeným na koleně spoustou nadšenců bez nároků na profit. Spousta jeho uživatelů poznala, že jim umožňuje docela pěkně vydělávat, ať už přímo, nebo nepřímo formou úspor. Od tohoto poznání stačil jen krok k další komercionalizaci Linuxu, kterou představují tzv. enterprise verze distribucí. V dnešním článku se podíváme na SuSE Linux Enterprise Server 8.

V minulém dílu jsme se mj. dozvěděli, jak vypadá balíček Debianu uvnitř. Ukázali jsme si, jak lze s balíčky pracovat pomocí příkazů "ar" a "tar". S balíčky se ovšem pomocí těchto programů běžně neoperuje. Proto se dnes, kromě dalšího průzkumu nitra balíčkovacího systému, podíváme na základní operace pomocí nástrojů "dpkg-deb" a "dpkg".

Nakladatelství Softpress pro nás připravilo překlad knihy Advanced Linux Programming autorů M. Mitchella, J. Oldhama a A. Samuela, jež vyšla u New Riders Publishing. Máme pro vás recenzi.

Analytici tvrdí, že kód Linuxu, který si SCO nárokoje, opravdu vypadá stejně, především pak komentáře a poznámky vývojářů v něm. Objevuje se ale i stále více spekulací o tom, že SCO vlastně okradlo samo sebe a kód může pocházet přímo od SCO.

Minulou středu se konala v Praze tisková konference SCO. Obsahem byla prezentace názoru SCO na žalobu IBM. Společnost SCO reprezentoval Greg Bogochwalski, ředitel SCO pro střední a východní Evropu. Zástupce ROOTa samozřejmě nemohl na této akci chybět.