Seriál Grafický formát GIF

V závěrečné části miniseriálu věnovaného grafickému formátu GIF si ukážeme, jakým způsobem se může v GIFu pracovat se sekvencemi snímků a s animacemi. Na závěr si řekneme, ve kterých situacích je vhodné použít grafický formát GIF a kdy je naopak vhodnější využít možnosti dalších "konkurenčních" grafických formátů.

V dnešním pokračování série článků o grafickém formátu GIF si do větších detailů (až na úroveň jednotlivých bitů) popíšeme vnitřní strukturu souborů typu GIF, a to jak verze GIF87a, tak i verze GIF89a. Také si ukážeme, jak jsou v GIFu zakódovány jednoduché rámce, ze kterých se skládají výsledné obrázky.

V předchozím článku o grafickém formátu GIF jsem se zaměřil na popis kauzy, která vznikla ohledně patentů na algoritmus LZW a jejich dopadů na licenční poplatky vybírané firmami Unisys a CompuServe za aplikace vytvářející GIFy. Dnes si povíme technické informace o GIFu, jeho vlastnostech, nectnostech a také o jednom mýtu, který je o GIFu už téměř dvacet let šířen.

Dne 11.8.2006 vyprší platnost posledního patentu, který je vázán na populární grafický souborový formát GIF (Graphics Interchange Format). Na počest této události si uvedeme zajímavé informace, které se ke GIFu vztahují. Dnes se budeme zabývat popisem celé kauzy okolo "patentů na GIFy".