Seriál Inteligentní internetový termostat

Dnes si projdeme řídicí program podrobněji, ukážeme si možnosti optimalizace, boj s nedostatkem paměti, nakládání s grafickými objekty a znakovou sadou pro výstup na displej. Také vyřešíme otázku stability, souběžného zpracování více úloh, představím knihovnu Tasker a probereme, jak termostat žije v domácí LAN.

Dnes se podíváme na oživení minule popsaného hardware softwarem. Nejdřív probereme možnosti, jak a v čem pro Arduino i jiné mikrokontroléry programovat, ukážeme si, že Vim nikdy není mimo hru, a pak se už vrhneme na konkrétní dílky softwarové stavebnice, ze kterých je termostat poskládán jako z kostiček Lega.

V dnešním dílu se vrhneme na hardware a popíšeme si, jak se dá takový termostat podomácku postavit. Ještě předtím nás ale čeká důležitá oprava jednoho slova z minulého dílu. Po výčtu všech nezbytných komponent projdeme popisem zapojení a závěrem nahlédneme do výroby krabičky metodou 3D tisku.

V dnešním dílu seriálu o stavbě termostatu upřesníme jednu drobnost z minulého článku, mrkneme na možnost bezdrátových čidel a pak už se pustíme do tahání kabelů a zapojování čidel DS18B20 do 1-Wire sítě. Dokončenou síť můžeme otestovat z počítače, než budeme mít hotový termostat s mikrokontrolérem.

V seriálu si popíšeme stavbu termostatu, který dokáže řídit teplotu v bytě či domě nejen podle teploty změřené v jedné místnosti (jak je běžné), ale po inteligentním zpracování naměřených teplot z rozsáhlé sítě teplotních čidel. Topení se dá také ovládat na dálku – proto nazývám termostat internetovým.