Seriál Jazyky pro výuku programování

V šesté části seriálu o programovacích jazycích vhodných pro výuku programování si popíšeme, jakým způsobem se ve Squeaku používají bloky a jaký význam bloky mají (společně se třídami Boolean, True, False aj.) při tvorbě strukturovaných příkazů, tj. podmínek a programových smyček.

V dalším článku o programovacích jazycích vhodných pro výuku programování si podrobněji popíšeme, jak spolu mohou objekty ve Squeaku komunikovat pomocí posílání zpráv. Taktéž si řekneme, jak se konstruují programové bloky, které lze použít například pro implementaci řídicích struktur.

V dalším článku o programovacích jazycích pro výuku programování částečně navážeme na část předchozí, protože si popíšeme další vlastnosti grafického rozhraní Squeaku. Budeme se zabývat funkcí oken Inspector, Explorer a System Browser. Dále se budeme zabývat samotnou syntaxí a sémantikou Squeaku.

Ve třetí části seriálu o programovacích jazycích vhodných pro výuku programování se seznámíme s jazykem Squeak a především s vývojovým prostředím založeným na grafickém uživatelském rozhraní Morphic, které je společně s tímto jazykem dodáváno a velmi intenzivně používáno.

Ve druhé části článku o programovacích jazycích vhodných pro výuku programování se zaměříme především na ty jazyky, které kladou důraz na návrh vhodné struktury dat popř. se s pomocí nich dá procvičit objektově orientovaný návrh a objektově orientované programování. Zmíníme Pascal, Python, Squeak a NetLogo.

V dnešním článku si jako malou oslavu konce školního roku stručně popíšeme některé programovací jazyky, které byly vytvořeny za účelem výuky programování. Jedná se jak o jazyky určené pro školní a v některých případech dokonce i pro předškolní děti, tak i o jazyky směrované spíše k výuce na středních a odborných vysokých školách.