Seriál Linux s páječkou v ruce

Vypadá to jednoduše. Na autodráhu se přidělá světelná závora a výstup se přivede na některý ze vstupů paralelního portu. Pak již jen čteme ve smyčce stav vstupů paralelního portu a při změně (na autodráze je celkem jedno, jestli při náběžné hraně nebo sestupné hraně, ale ne na obou) přičítáme jedničku.

Na rozdíl od rozšiřování počtu vstupů je nutné použít nějakou paměť, která si zapamatuje stavy výstupu i v době, kdy jsou na výstupu paralelního portu jiné hodnoty (dochází k nastavování jiných výstupů). K tomu se používají klopné obvody D. Těchto obvodů je (stejně jako u hradel) většinou více v jednom pouzdře.

Paralelní port (v základním režimu) má jen 5 vstupů, což nemusí vždy stačit. Rozšiřování počtu vstupů je jednodušší než rozšiřování počtu výstupů, neboť není zapotřebí žádná součástka, která by si pamatovala stav. Stačí si přepnout vstup a přečíst. K tomuto účelu se prodávají hotové multiplexory, nebo lze použít hradla.

V Linuxu je možné většinou poměrně jednoduše spojit skriptovacími jazyky funkcionalitu různých programů a udělat si jednoduchou aplikaci na míru. Pojďme tento koncept rozšířit i do fyzického světa v nejbližším okolí našeho počítače. Dnes si připojíme k našemu linuxovému počítači krokový motor z tiskárny.

Dnes pokračujeme v našem seriálu o bastlení s páječkou v ruce. Pokud vám ještě nic neshořelo a chcete se dozvědět něco zajímavého a nového o možném spojení šikovných zapojení s Linuxem, čtěte dále. V minulém díle jsme port oddělili, ale nedokázali jsme k němu připojit nic nového, tak to zkusíme napravit.

V minulém díle jsme si ukázali, jak oddělit paralelní port rychle (rychleji, než je rychlost portu). Do tohoto dílu jsem plánoval oddělení pomalé, ale zato bezpečné. Nicméně součástky se vyvíjejí rychle, takže zde bude i oddělení rychlé, bezpečné... i když trošku dražší, než jsme si ukázali v minulém díle.

Náš seriál pro všechny bastlíře s páječkou v ruce pokračuje dalším dílem, týkajícím se ochrany před nechtěným poškozením počítače. Dnes si postavíme důležité zařízení - oddělovač paralelního portu. To nám spolehlivě ochrání port tím, že případně shoří samo místo něj. Oprava je navíc velmi jednoduchá.

V dnešním pokračování seriálu o Linuxu s páječkou v ruce začneme prvním praktickým zapojením. Použijeme paralelní port a jeho 5 vstupů a 12 výstupů. Zapojení je poměrně jednoduché - vezmeme 12 LED a přes odpory 1k2 je připojíme na výstupy paralelního portu proti zemi.

V Linuxu je možné většinou poměrně jednoduše spojit skriptovacími jazyky funkcionalitu různých programů a udělat si jednoduchou aplikaci na míru. Pojďme tento koncept rozšířit i do fyzického světa v nejbližším okolí našeho počítače. Pokud se nebojíte vzít do ruky páječku, můžete si hrát s námi.