Seriál Programovací jazyk Ada pro úplné začátečníky

Minulý díl jsme celý věnovali obecnějšímu řešení problémů s akcí a reakcí v rámci grafických uživatelských widgetů. V dnešním dílu dokončíme náš ukázkový kód jednou krátkou ukázkou. Vzhledem k tomu, že dnešní díl je zároveň posledním dílem naší série, provedeme v něm i celková shrnutí a závěr.

Další díl seriálu o programovacím jazyce Ada, který je sice méně rozšířený, ale velmi zajímavý. Minulý díl jsme celý věnovali ukázkám možností jazyka v oblasti uživatelských akcí a reakcí. V dnešním dílu budeme v tomto snažení pokračovat a ukážeme si další a obecnější možnosti, které se nabízejí.

V minulém díle jsme si ukázali a okomentovali kód jednoduchého příkladu v GtkAda. Vygenerovaný kód jsme velmi jednoduše upravili a ukázali si přidání dalšího widgetu. V dílu dnešním pak přidáme další widgety a hlavně se podíváme na možnosti vytvoření jejich reakcí na uživatelské podněty.

V minulém dílu jsme si ukázali, jak upravit vývojové prostředí pro použití GPS s nejnovější verzí GNAT. Zahájili jsme popis nástrojů pro vývoj aplikací s grafickým rozhraním GtkAda včetně vytvoření první jednoduché aplikace. V dnešním dílu se budeme věnovat dalším úpravám aplikace v GtkAda.

V minulém dílu jsme se podrobněji zabývali prostředím Eclipse a zahájili práci na úpravě GPS na nejnovější sadu nástrojů GNAT. Dnes si ukážeme, jak tuto úpravu realizovat a také si porovnáme obě popsaná vývojová prostředí. Zahájíme také popis nástrojů pro vývoj aplikací s grafickým rozhraním GtkAda.

Minulý díl našeho seriálu jsme ukončili instalací a zprovozněním vývojového prostředí Eclipse s příslušným pluginem včetně vytvoření jednoduchého projektu. V dnešním dílu se budeme vývojovým prostředím Eclipse zabývat podrobněji a zahájíme práci na úpravě GPS na nejnovější sadu nástrojů GNAT.

Minule jsme rozšířili jednoduchou verzi procedury pro výpočet kořenů kvadratické rovnice na komplexní kořeny a ukázali si použití formátovaných výstupů pro numerické hodnoty. Dnes se podíváme na další možnosti formátování numerických výstupů a na řešení výjimek. Díl zakončíme úvodem do vývojového prostředí Eclipse.

V minulém dílu jsme vytvořili projekt pro výpočet kořenů kvadratické rovnice (jednoduchou verzi) a vložili jsme do něj příslušný kód. Ukázali jsme si také rozdíly v kódu při (ne)použití překladových jednotek. V dnešním dílu tento příklad rozšíříme a ukážeme si další možnosti formátování výstupů.

Minulý díl byl kompletně věnován instalaci nejnovější verze vývojového prostředí GNAT na OS Linux. Byla zmíněna i možnost využití dvou souborů v jednom projektu – specifikace a deklarace. V dnešním dílu se začneme věnovat práci v GPS a ukážeme si trochu složitější aplikaci včetně využití překladových jednotek.

Minulým dílem jsme ukončili část seriálu, která se věnuje základním prvkům jazyka Ada, které jsou nutné pro vytváření jednoduchých úloh. V dnešním dílu se posuneme o kousek dál a ukážeme si instalaci nejnovější verze překladače Ada včetně pomocných aplikací a zajímavého vývojového prostředí.

Minulý díl seriálu byl věnován hlavně atributům a zobrazení výstupních veličin (včetně konverze typů a zaokrouhlování). Také jsme započali kapitolu o procedurách a funkcích. Dnes se zaměříme hlavně na procedury a funkce (deklarace i volání) a na závěr se podíváme na aktuální verzi vývojového prostředí Ada.

V minulém dílu našeho seriálu jsme poměrně zevrubně probrali různé příklady a ukázky silné typové kontroly jazyka Ada. V dnešním dílu se zaměříme na další atributy, doplníme popis těch již známých a podíváme se také na zobrazení číselných hodnot na výstupu v terminálu. Také načneme kapitolu o procedurách a funkcích.

V dnešním dílu se zaměříme hlavně na různé stránky typové kontroly jazyka Ada a ukážeme si spoustu chybových hlášení, které překladač generuje. Kromě toho se ještě v některých speciálních případech vrátíme k definicím typů a novým atributům, které by mohly být pro další postupy zajímavé.

V minulém dílu jsme dokončili základní přehled možností jazyka Ada a vyzkoušeli si překlady jednoduchých aplikací Ada včetně ukázky základních atributů. V dnešním dílu se blíže podíváme na editor Geany. Budeme se také věnovat praktickým příkladům, které ještě lépe osvětlí uvedené teoretické informace.

V minulém dílu jsme se věnovali hlavně základním informacím a teorii. Dnes dokončíme teorii představením nástrojů pro řízení běhu programu, definice uživatelských typů a podtypů proměnných a dalších typů, jako jsou pole atd. Hlavně si ale také ukážeme, jak jednoduché aplikace nejen napsat, ale také přeložit a spustit.

V následující sérii článků si přiblížíme poměrně málo rozšířený programovací jazyk Ada včetně konkrétních příkladů, popisu instalace a nastavení vývojářských nástrojů pro tvorbu terminálových i grafických aplikací. Jedná se sice o „starý“jazyk, ale málokdo ho zná. Proč je to přesto jazyk hodný pozornosti?