Hlavní navigace

Seriál Unixové vykopávky

Trocha historie nás nezabije aneb pojďme společně do hlubin počítačové archeologie a navštivme ty nejzajímavější vykopávky.

Superpočítače Cray (třetí část)

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky si popíšeme základní parametry superpočítače Cray-2, který se díky svému výpočetnímu výkonu 1,9 GFLOPS stal v době svého vzniku nejrychlejším počítačem na světě. Tuto prestižní pozici si udržel téměř pět let a překonán byl až v roce 1990 strojem ETA-10G.

Doba čtení: 14 minut

Superpočítače Cray (druhá část)

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky si společně popíšeme historii vývoje i základní technické parametry první generace známých superpočítačů Cray. Taktéž se zmíníme o překladači programovacího jazyka FORTRAN, který se na těchto počítačích používal jakožto hlavní vývojový prostředek.

Doba čtení: 17 minut

Superpočítače Cray

V předchozích částech seriálu o historii výpočetní techniky jsme se zabývali popisem mnoha typů různých více či méně významných počítačů, které dnes již tvoří nedílnou součást historie IT. Dnes si představíme stroje nesoucí jméno pravděpodobně nejznámějšího konstruktéra počítačů v historii – Seymoura Craye.

Doba čtení: 12 minut

Historie osmibitových mikropočítačů vyráběných v SSSR (2)

Dnes se budeme zabývat popisem dalších osmibitových školních i domácích počítačů, které byly oficiálně i doslova „na koleně“ vyráběny v Sovětském svazu. Kromě původních konstrukcí, například počítače Vektor-06C, si popíšeme i některé klony ZX Spectra, kterých bylo v SSSR navrženo velké množství.

Doba čtení: 15 minut

Historie osmibitových mikropočítačů vyráběných v SSSR

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky tématicky částečně navážeme na předchozí části, v nichž jsme se zabývali výpočetní technikou navrhovanou a vyráběnou v bývalém Sovětském svazu. Představíme si totiž první osmibitový mikropočítač, který v SSSR vznikl. Jedná se o počítač Achát, původním názvem Agat neboli v azbuce АГАТ.

Doba čtení: 12 minut

Elektronkové a tranzistorové počítače Ural

V již třicáté třetí části seriálu o historii výpočetní techniky se opět vrátíme do počítačového pravěku a středověku. Navážeme na dva díly věnované sálovým počítačům vyráběným v SSSR, ovšem dnes se zaměříme především na popis druhé generace počítačů Ural, které byly založeny, na rozdíl od svých elektronkových předků, na technologii polovodičových diod a tranzistorů.

Doba čtení: 17 minut

Skriptování v GIMPu 5 – textové objekty a cesty

V dnešní části článku o programovacím jazyku Scheme o a způsobech jeho využití ve známém grafickém editoru GIMP si ukážeme, jakým způsobem je možné ve skriptech pracovat s textovými objekty a cestami. Díky podpoře cest lze v GIMPu, i když se jedná o rastrový editor, pracovat i s vektorovými objekty.

3. 6. 2010 0:00
Doba čtení: 14 minut

Skripty pro GIMP a použití hladin a filtrů

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Scheme si ukážeme další možnosti skriptování v rastrovém grafickém editoru GIMP. Popíšeme si práci s vrstvami a taktéž použití filtrů, které tento grafický editor svým uživatelům nabízí. S využitím této dvojice nástrojů lze tvořit skripty provádějící velmi komplikované operace.

Doba čtení: 17 minut

Tvoříme skripty pro grafický editor GIMP (3)

V dnešní části seriálu o programovacím jazyku Scheme si ukážeme některé pokročilejší techniky skriptování v grafickém rastrovém editoru GIMP. Řekneme si, jak lze měnit parametry kreslicích nástrojů a jak se používají výběry (selections) při kreslení i implementaci některých grafických efektů.

Doba čtení: 13 minut

Psaní skriptů pro grafický editor GIMP (2)

V páté části článku o programovacím jazyce Scheme si na několika demonstračních příkladech ukážeme, jak se specifikují základní vlastností skriptů (nazývaných Script-fu) v grafickém editoru GIMP, jak se tyto skripty přidávají do menu i způsob definice dialogů, v nichž může uživatel nastavovat parametry.

Doba čtení: 17 minut

Píšeme skripty pro grafický editor GIMP (ve Scheme)

V dalším článku o jazyce Scheme si ukážeme jedno z praktických využití tohoto jazyka. Scheme totiž bylo zvoleno jako skriptovací jazyk v editoru GIMP. Dnes již existuje velké množství dostupných skriptů rozšiřujících funkcionalitu GIMPu – od poměrně jednoduchých filtrů až po rozsáhlé skripty.

Doba čtení: 16 minut

Programovací jazyk Scheme: definice anonymních i pojmenovaných funkcí, iterace

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky si řekneme, jak se v programovacím jazyce Scheme vytváří nové funkce, a to jak funkce pojmenované, tak i funkce anonymní. Dále si popíšeme, jak ve Scheme zapsat iteraci – pomocí rekurze, s využitím universální smyčky „do“ či makrem „while“.

Doba čtení: 13 minut

Základy programování v jazyku Scheme

V dnešní části našeho seriálu o historii výpočetní techniky si popíšeme naprosté základy tvorby programů v programovacím jazyku Scheme. Řekneme si například s jakými základními datovými typy lze v tomto jazyku pracovat i to, jakým způsobem se používají takzvané predikáty či konstruují podmínky.

Doba čtení: 15 minut

'(Programovací (cons 'jazyk 'Scheme))

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky se začneme zabývat jedním zajímavým dialektem programovacího jazyka LISP. Tento známý dialekt, který se mj. poměrně intenzivně používá při výuce programování, se jmenuje Scheme a je mimo jiné použit i ve známém grafickém editoru GIMP.

Doba čtení: 13 minut

Použití LISPu v praxi – AutoCAD a AutoLISP

V dnešní části našeho seriálu o historii výpočetní techniky si ukážeme jednu poměrně důležitou oblast informatiky, ve které byl s velkým úspěchem použit dialekt programovacího jazyka LISP. Jedná se o známou aplikaci AutoCAD s AutoLISPem později přejmenovaným na Visual LISP.

Doba čtení: 17 minut

Speciální formy, lambda výrazy a makra v programovacím jazyku LISP

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky dokončíme popis základních vlastností programovacího jazyka LISP. Ukážeme si, jakým způsobem se v LISPu (přesněji řečeno v dialektu Common Lisp) vytváří a volají uživatelské funkce, řekneme si, k čemu je možné využít lambda výrazy a nakonec si popíšeme základy tvorby maker v Common Lispu i způsob využití již hotových maker, které jsou programátorům dostupné v Common Lispovských knihovnách.

Doba čtení: 17 minut

Programovací jazyk LISP a LISP machines

V dnešní části seriálu o historii počítačů se opět budeme zabývat problematikou jazyka LISP. Oproti předchozím článkům si na chvíli odpočineme od popisu syntaxe a především sémantiky jazyka. Namísto toho se seznámíme s počítačovými architekturami, které byly optimalizovány pro běh programů napsaných v LISPu.

Doba čtení: 13 minut

Programovací jazyk LISP (druhá část)

V dnešní části našeho seriálu o historii výpočetní techniky budeme pokračovat v popisu základů programovacího jazyka LISP. Řekneme si, jakým způsobem jsou zapisovány a vyhodnocovány výrazy, jak se pracuje se seznamy a na závěr si ukážeme, jak lze v LISPu používat takzvané speciální formy.

Doba čtení: 14 minut

Programovací jazyky používané (nejen) v SSSR (část 3 – LISP)

V dnešním článku o historii výpočetní techniky dokončíme popis programovacího jazyka SNOBOL a poté se zaměříme na programovací jazyk, který spolu s programovacím jazykem C snad nejvíce ovlivnil celou informatiku, a to jak v teoretické, tak i praktické rovině. Jedná se o jazyk LISP, navržený už v roce 1958.

Doba čtení: 14 minut

Programovací jazyky používané v SSSR (část 2 – SNOBOL)

Dnes si popíšeme další programovací jazyk, který byl používán nejenom na Západě, ale i v zemích RVHP, samozřejmě včetně SSSR. Byl vytvořen v Bellových laboratořích v průběhu let 1962 až 1967, se nazývá SNOBOL. Jedná se o jazyk specializovaný na zpracování textových dat, ale používal se i v jiných oborech.

Doba čtení: 12 minut

Programovací jazyky používané v SSSR (část 1 – DSSP)

V dnešním článku se seznámíme s jedním, u nás poměrně neznámým, programovacím jazykem, který byl používán pro psaní aplikací na počítačích vyráběných v SSSR. Kromě programovacích jazyků, které jsme si již stručně popsali dříve, byl v SSSR oblíben též jazyk SNOBOL a na počítačích Setuň také DSSP.

Doba čtení: 16 minut

Počítač Setuň (Сетунь) a Benderova noční můra

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky se budeme zabývat popisem neobvyklého počítače, který byl v minulosti vyráběn v Sovětském Svazu. Jedná se o počítač nazvaný Setuň (v azbuce Сетунь), jenž je zvláštní především tím, že byl založen na trojkové číselné soustavě.

Doba čtení: 16 minut

Historie počítačů vyráběných v SSSR (2)

V dnešním článku o historii výpočetní techniky navážeme na část předchozí, v níž jsme si uvedli základní informace o počátku vývoje výpočetní techniky v SSSR i o elektronkovém počítači Strela. Dnes se budeme zabývat počítači Ural, postavenými původně taktéž na technologii elektronek a později tranzistorů.

Doba čtení: 13 minut

Historie počítačů vyráběných v SSSR

V dnešním článku o historii výpočetní techniky se opět vrátíme do počítačového pravěku. Popíšeme si významné počítače vyráběné v padesátých a šedesátých letech v SSSR. Jsou sice použitou technologií srovnatelné se svými „západními“ protějšky, ovšem některé jejich vlastnosti jsou zcela unikátní.

Doba čtení: 10 minut

Programovací jazyk J: operátory, uživatelské funkce a tacit programming

V patnácté části našeho seriálu o historii výpočetní techniky společně dokončíme popis programovacího jazyka J. Budeme se zabývat především použitím operátorů a následně způsobem tvorby monadických i dyadických uživatelských funkcí. Taktéž si v článku vysvětlíme význam termínu tacit programming.

Doba čtení: 15 minut

Programujeme v jazyku J: vektory a matice

Dnes se zaměříme na popis problémů, které lze elegantně řešit v programovacím jazyku J. Budeme se zabývat především způsobem práce s vektory a maticemi – popíšeme si primitivní funkce určené pro práci s těmito strukturami, generátory indexů, způsob porovnávání vektorů a matic atd.

Doba čtení: 10 minut

Programovací jazyk J – od hieroglyfů k ASCII znakům

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky se budeme věnovat programovacímu jazyku J, který ideově vychází z minule popsaného jazyka APL. Autorem obou těchto jazyků je Kenneth Iverson, jenž v případě návrhu programovacího jazyka J využil své více než čtyřicetileté znalosti v této oblasti informatiky.

Doba čtení: 11 minut

Programovací jazyk APL - dokončení

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky dokončíme popis zajímavého „hieroglyfického“ jazyka APL. Ozřejmíme si význam funkcí pro porovnávání skalárních hodnot i prvků polí, funkci pro kompresi polí, operátory „outer product“ a „inner product“ i způsob práce s hierarchickými datovými strukturami.

Doba čtení: 13 minut

Programovací jazyk APL: programování bez smyček

V dnešní části seriálu o historii výpočetní techniky navážeme na část předchozí, v níž jsme si řekli základní informace o netradičním „hieroglyfickém“ programovacím jazyku APL. Dnes budou popsány základní funkce a operátory a taktéž si ukážeme způsob vytváření uživatelských funkcí.

Doba čtení: 11 minut

Programování mainframů: jazyk APL

V desáté části seriálu o historii výpočetní techniky se budeme zabývat popisem dalšího programovacího jazyka, který vznikl na mainframech a posléze se rozšířil i na minipočítače a mikropočítače. Jedná se o jazyk APL, který je v mnoha ohledech protikladem minule popsaného programovacího jazyka COBOL.

Doba čtení: 12 minut