Debian neni distribuce, kam clovek prechazi, kdyz ho neco nastve. Pro mne je to distribuce, se kterou jsem zacal nekdy v 97 a uz ji neopustil. Sem-tam mne nastve, kdyz musim pouzit nejakou jinou distribuci, ale zakazniky i vcetne statni spravy se postupne snazim (uspesne) prevadet na tu "spravnou" cestu.
Debian mne zatim (prechodne) nastval jen zbytecnym zaclenenovanim systemd, avahi, pulse audio a podobnych RH prispevku k nestabilite systemu. Naopak mi udelal velkou radost zaclenenim nesvobodneho firmware do instalacnich medii, ikdyz poslednich 10 let linux na fyzickych serverech prakticky neprovozuju.
Co znamená to „non-gui řešení“? Já mám Debian, na mnoha místech normálně bez Xek a spol. Jako možná to natáhne nějaké zbytečné grafické knihovny jako doporučené balíčky k nějakému jinému balíčku, když si člověk nedá pozor, ale ničeho zásadního jsem si nevšiml.
Konfigurace sítě se mi taky neztrácí (nepoužívám žádný network manager, ale defaultní /etc/network/interfaces).
No přesně, tomu taky nerozumím. Všude mám Debian bez GUI, respektive většinou to je Devuan, protože jsem nepřišel systemd na chuť, ale některý aplikace jdou na Devuanu blbě rozjet, takže místy mám i Debian. Než existoval Devuan, tak všude Debian bez GUI, žádná instalace nikdy nastavení sítě nezapomněla, nejstarší instalace byly na verzi 5 a bavíme se o vyšších desítkách instalací.
To se ale porad nabizi otazka “proc?”. Ani na jednom serveru nemam NetworkManager (proc taky), takze i nejaky nmtui je tam k nicemu.
By default ma Debian u non-GUI instalace svoje “ifupdown” a prinejhorsim mu lze jednoduse rict ze ma pouzit treba systemd-networkd. NetworkManager je tam snad jen u instalace s GUI (ktery je na serveru uplne zbytecny).
pokud by mu vadilo instalacni tui, tam porad muze instalovat stylem ze rozbali z iso squashfs image na rucne pripravenej oddil a pak si dokonfiguruje rucne vse co je potreba, prida uzivatele atd...
nebo non-tui oficialni jedna z moznosti instalace pres debootstrap:
https://www.debian.org/releases/stable/amd64/apds03.cs.html
nebo si pripravi preseed a nainstaluje se to pak kompletne bez vstupu uzivatele:
https://www.debian.org/releases/stable/amd64/apb.cs.html
https://www.debian.org/releases/stable/example-preseed.txt
> Debian mne zatim (prechodne) nastval jen zbytecnym zaclenenovanim systemd, avahi, pulse audio a podobnych RH prispevku
Ale nakonec jsou s tím lidé spokojeni. Hodnotím podle toho, že alternativním distribucím jako Devuan se dnes posmívají, jak je to zbytečná práce. Také jistý D tvrdí, že příspěvek Linuxu od RH je zanedbatelný (i když používáme mnoho jeho projektů).
Jisty L si to prekroutil. Jisty D rekl, ze bez RH by se vyvoj rozhodne nezhroutil. Navic pokud si vzpominam, tak treba ta klicova postavicka od systemd, pulseaudio ci avahi pred rokem z RH utekla a v tichosti zdrhla k Microsoftu, ze? :-)
16. 8. 2023, 18:44 editováno autorem komentáře
Ale ty projekty, kterymi se chvastate vyse budou fungovat dal klidne i bez RH, jsou na nem nezavisle. A o tom byla cela ta diskuze.
Projekty sice pokračují, ale možná by nevznikly. Ale co ty vaše nesmyslné odkazy? Už jsem si zvykl odkaz na komentář o 5 pozic výše, ale tentokrát co znamená tohle? A prosím ne že všichni pracujeme v RH ;-)
> https://www.root.cz/uzivatel/914578/
> Profil uživatele
> Údaj není veřejný.
> Web:
> Údaj není veřejný.
> O mně:
> Údaj není veřejný.
Mylite se, soudruhu :-) PulseAudio vzniklo v roce 2004, Avahi o rok pozdeji. A i kdyz by Poetteringovo angazma u RH mezi lety 2008-2022 mohlo evokovat dojem, ze systemd vznikle v roce 2010 je jiz ditko z RH, tak i na jeho blogu se mimo jine stale doctete, ze ani systemd vzniklo jako soukromy projekt. Vase tvrzeni, ze by zminene projekty mozna nevznikly tedy rozhodne neni pravdive - ba prave naopak, vsechny zminovane prokazatelne vznikly bez pricineni RH, takze tu sam vlastne sirite dezinformace ;-)
Ano, lidi z firem prichazi a odchazi - ale to, ze si firma stavici svuj byznys na Linuxu necha utect tak vyznamneho developera, co opensource svetu prinesl spoustu uzitecnych projektu svedci o neschopnosti RH si podobne schopne lidi udrzet ve svych radach. A o to trapnejsi je to, ze tim kdo si jej pretahnul je Microsoft - tedy firma, jejiz hodnoty dlouhodobe staly na uzavrenosti jejiho kodu. Ja bych rekl, ze to je skvela ukazka neschopnosti cervenokloboukoveho korporatu ;-) Na druhou stranu se ale ani u systemd nemuze stat, ze by nam RH zmenil licenci a jednoho krasneho dne rekl, ze nam zmeni licencni model - tak jak se to stalo treba u Elasticu. On je ten Poettering vlastne pres vsechny ty kontroverze kolem sebe vcelku genialni kluk... :D
Mylite se, soudruhu :-) Možná by vznikly, ale bez dalšího vývoje by zanikly a nepoužívaly by se (určitě ne ve většině distribucích). Takze tu sam vlastne sirite dezinformace ;-)
Ano, lidi z firem prichazi a odchazi. I z toho Microsoftu, kam zas jiný přichází. Neschopnost si udržet? 14 let je málo? A v čem je to s Microsoftem trapné? Miguel de Icaza tam šel taky a pokračoval v něm na vývoji a podpoře opensource. Poznámku s Elastics nechápu - tvůj samotný odkaz říká, že co udělali bylo správně (boj s Amazon AWS). Klasicky se v tom motáš, na ty tvoje nesmyslné odkazy jsem tě už upozorňoval.
17. 8. 2023, 08:30 editováno autorem komentáře
Dovolim si podotknout, ze Debian je starsi nez RedHat... :-) Dodnes zije take Slackware, o kterem plati totez. Pozdeji vznikle SUSE existuje zrovnatak zcela nezavisle na RedHatu. A pak tu mate dalsi drzaky jako treba Arch Linux, Gentoo - co take vznikly na zelene louce a bez pricineni cervenokloboucniku - ne, oni jsou nahraditelni, i kdyz si ve sve nabubrelosti zda se mysli opak :-)
Nikdo neříká, že by Linux neexistoval bez RH. Přecijen tu máme BSD, které dosud žije (přežívá) i třeba bez toho systemd. Jo, všechno tam je v zastaraklých verzích, protože portovat je to náročné, ale je to. Nicméně to ukazuje, jak by vypadal Linux bez přispění RH. Což si někteří ve své nabubřelosti neuvědomují :-)
17. 8. 2023, 08:58 editováno autorem komentáře
BSD je v některých ohledech napřed, ale to není dáno sílou vývoje, ale naopak konzervativností. To nejde moc srovnávat.
.
FreeBSD distribuce má opravdu zvláštní mix verzí, takže se člověk musí uchýlit k ports distribution, kde zase verze utíkají dopředu a bez milosti posléze mizí. Na udržení větší konzistence nikdo nemá sílu.
.
FreeBSD mám rád, ale skutečně je silně znát, že jde spíš o přežívání, než o plnohodnotný život.
.
Linux by bez RH samozřejmě existoval, ale ty peníze, které vrátili do vývoje se prostě v urychlení vývoje citelně projevily. Ano, můžete filozofovat nad tím, že kdyby tu nebyl Red Hat, byl by na jeho místě někdo jiný. Ale choval by se skutečně nějak výrazně "lépe"? (Schválně to píšu do uvozovek, protože to "lépe" je čistě subjektivní a Vy to máte zrovna hodně posunuté.)
Tak treba konkretne u linuxoveho kernelu se doslo k tomu, ze podil RH na vyvoji jen cca 5-6%. Muzete zkusit dodat podobnou objektivni metriku odjinud :-) Ale konkretne u toho kernelu by se ztrata takoveho mnozstvi zdroju fakt nejakym signifikantnim zpomalenim vyvoje rozhodne neprojevila, spis byste to na te jeho rychlosti ani moc nezaregistroval... navic tu porad mate vedle X dalsich firem, jejichz kontribuce neni zanedbatelna. Jak uz jsem rekl, ten pocit nenahraditelnosti RH je v realu jen projev nabubrelosti.
A treba webu RH dle statistik pohani srovnatelne mnostvi jako FreeBSD ;-) A kdyz se clovek podiva na trend, tak zatimco krivka u FreeBSD se plusminus drzi na svem, zastoupeni RH stabilne pada dolu... nebo ten trend chcete poprit? ;-)
Kriste Pane!, 5 - 6 % Vám přijde na jednu firmu málo? To je naopak strašně moc. Kdyby to bylo víc, tak byste zase remcal, že si to celé dělají jen po svém :).
Pokles podílu RHEL na veřejných webech nemusí znamenat nic. Vůbec netušíte, jaké mají targety a jak nastavený byznysplán.
Váš problém je, že jste umanutý, že Vaše měřítka jsou ta jediná univerzálně platná.
A kde prosim pisu o tom, ze je to malo? Ctete neco, co jsem ja nikde nenapsal. Napsal jsem, ze i kdyby k takovemu vypadku na strane dostupnych zdroju doslo, nemelo by to zas tak fatalni dopady, jak tu nekteri maluji. A to je co do vyznamu sakra rozdil, ze...?
A ty byznysove targety jim asi hodne kazi klony, proti kterym posledni dobou vystupuji... kdy i ty klony si na trhu dokazou urvat zda se vic :-) Kdyby jejich dopad byl rovnez zanedbatelny, tak s nimi prece nikdo vubec neztraci cas.
> A kde prosim pisu o tom, ze je to malo? Ctete neco, co jsem ja nikde nenapsal
A co to slovíčko "jen"? ;-)
> ...na vyvoji jen cca 5-6%.
Fatální dopad jsi tu jen ty. Už vidím, jak tady kvůli tobě bude taky skoro 200 komentářů.
Fan fact: V článku před tamtím je 152 komentářů a jen jeden ode mě. Tzn. společným jmenovatelem jsi ty.
17. 8. 2023, 10:44 editováno autorem komentáře
Doucte se ve svych schopnostech porozumet jazyku ceskemu, v kontextu te vety neni pro slovicko "jen" substitutem slovicko "malo", ale spise "pouze"... zjevne jste zakladni vzdelani prospal na lavici, kdyz se vam to tak plete :-) Kdyz prijdete pouze o jeden vlas na hlave, tak z toho plesatej asi taky nebudete, ze? :D
> A kde prosim pisu o tom, ze je to malo?
Tady:
Tak treba konkretne u linuxoveho kernelu se doslo k tomu, ze podil RH na vyvoji jen cca 5-6%.
Dokonce je to v originálním příspěvku barevně zvýrazněné, protože je to odkaz. Slovo „jen“ dává větě jasný význam. Pokud jsi chtěl sdělit něco jiného, tak buďto nerozumíš slovu „jen“, nebo jsi ...
ako v celku mi to moze byt jedno, ale uz mi to zacina pripadat ze vy dvaja si zacinate dvorit alebo co :o)
clovek otvori clanok/spravicku o RHEL a v komentaroch flame wars medzi Ladisom a Dannym... ok, fair enough....
clovek otvori spravicku o Debiane a... cuduj sa svete, v komentaroch flame wars medzi Ladisom a Dannym o... you guessed it, RHEL...
akoze wtf? ja uz sa pomaly bojim otvorit chladnicku ze odtial vypadnete vy dvaja :o))
Danny, začíná se nám to vysvětlovat. Máte zjevně nějakou dysfunkci, která vede k posunutému vnímání jazyk. Pokud napíšu že někdo přispěl jen 5 %, nebo pouze 5 %, vždy to znamená vyjádření, že to považujete za málo. Já naopak ztrátu 5% contributora považuji za velmi citelnou a na vývoji by se projevila. Nehledě na to, že aktivity Red Hatu vybírají nejpalčivější místa, která jsou potřeba řešit pro reálný "byznysový" provoz. Napadá mě, nevidíte slova "jen", "pouze" a "málo" každé jinou barvou? To se někdy stává...
Pak už chápu, že je pro Vás GPL jednoznačná a srozumitelná, kdy si většina lidí s jejím výkladem láme hlavu...
Už proboha nepřikládejte na oheň, všichni jsme si navzájem napsali už maximum, a točit se v kolečku nedává nikomu smysl.
A vy jste si proste umanul, ze tam chcete videt neco jineho, nez rikam ja :-) Ne - neznamena to nic jineho, nez jsem sam rekl, to si tam domyslite a podsouvate sam.
A v cela obecne rovine samotny fakt, ze misto 100 vyvojaru mate 95 opravdu neimplikuje, ze dojde ke zhorseni kvality ci rychlosti vyvoje. To, ze nejakou praci nazenete vic lidi samo o sobe jaksi neimplikuje, ze vysledky budou lepsi.
Hmm tak resit % commitu nebo dokonce % zmenenych radku, kdyz do toho krome opravdu drsnych security/performance patchu (to byva par radku) hodi treba NVidia tisice radku driveru (=modulu)? To bych si nedovolil takto porovnavat a uz vubec na tom stavet nejaky metriky.
Vubec docela nahore jsou Intel, Realtek, Huawei.
(jinak fakt je toto tema na zpravicku o vyroci Debianu?)
Já jsem Avahi na Debianu nikdy neměl, ani na desktopu, takže mi nepřijde, že by bylo nějak povinné. Poprvé jsem si ho nainstaloval před měsícem, když jsem potřeboval sdílet obrazovku z iPhonu, což je na tom závislé (nesouvisí s Debianem).
Debian šel bez systemd používat poměrně dlouho (do verze 8 určitě, možná i do 9, už nevím), i v dobách, kdy už v jiných distribucích byl systemd povinný. Díky tomu jsem na systemd přešel až v době, kdy už bylo mnoho jeho chyb vyřešeno. (jasně, můžete argumentovat, že chyby, co stále vyřešeny nejsou, jsou pro vás blokující, a teď už Debian bez systemd plnohodnotně používat v podstatě nejde)
U PulseAudio zkušenosti nemám, naopak jsem ho sám už od začátku chtěl, protože mi v Alse neustále nefungovaly různé loopbacky a přesměrovávání streamů mezi programy.
Zajímavé - přesně tuhle zkušenost (po pokusu o upgrade verze to uz nenabehlo
) mám opakovaně s Windows. ;oD
Ale tak trochu si říkám, že koexistence dvou systémů na jednom disku si o problémy koleduje, takže mne to neodradilo ani od Windows (aktuálně 10 - upgrade na 11 se nedaří. ;oD ), ani od Linuxu (aktuálně Ubuntu 22.04 - ale předtím tam byl Debian).
Ta čísla se mi změnila třeba když jsem do počítače zasunul grafickou kartu, protože to bylo odvozené z pořadí na sběrnici. Takže aby předtím člověk uhádl, jaké asi tak může po změně být, a před rebootem konfiguraci změnil. Aha, a když ta karta hardwarově selže a neenumeruje se, tak se to zase změní zpátky.
Vypínám to, a kde je víc síťovek, tak dávám jedině podle MAC adresy.
To je spis zmrsenou implementaci na samotnem boardu... u serverovych desek se to malokdy stava, ale ano u lacinych desktopovych desek, kde na dodrzovani nejakych pravidel vyrobci radi kaslou (drahy, moc prace) se skaredy veci dit muzou - na druhou stranu, zas tak casto hardware clovek nepreskladava, ne? :-) A Jako ano, pokud tu sitovku ma clovek jen jednu, pak je to v pohode nechat i postaru - ale pokud si do takovy desky strcite tech sitovek vic, tak i "retro" pojeti vam rado zpusobi to, ze misto eth1 mate eth0 atd... :D A je to v podstate jen o nahode, zalezi co se stihne zinicializovat driv....
A kdyz je tech sitovek vic, tak se to chova lip nez persistent-net-rules, kde byla zadratovana MAC. Zrovna u tech serveru je to dobry jen do chvile, kdy vam deska s onboard sitovkama shori a vy potrebujete rychle prehazet disky do identicke spare masiny... to pak ocenite, ze prvni onboard sitovka je porad eno1 atd ;-)
> ale pokud si do takovy desky strcite tech sitovek vic, tak i "retro" pojeti vam rado zpusobi to, ze misto eth1 mate eth0 atd... :D
No to právě ne, jednu dobu to fungovalo tak, že když to při bootu našlo ještě neviděnou síťovku (podle MAC), tak ji to přidalo do persistent-net.rules a nastavilo další volné ethX. Takže byla vždy třeba eth1, a i když člověk vyndal tu první, tak pak měl eth1 a neměl eth0. Jediná nevýhoda byla na „live“ distribucích, kdy s bootem na každém novém počítači narostlo ethX :).
Ale pak to vypnuli/zrušili, tak si to teď podle MAC dávám do toho persistent-net.rules sám. (navíc samozřejmě předchozí postup negarantuje, že síťovky budou třeba v tom pořadí, v jakém jsou zezadu na kastli, což by bylo užitečné)
Ja jsem na Debianu nekdy od roku 2008 - 2009. Po nekolika ne zrovna povedenych vydanich Madrivy (drive Mandrake) se kterou to slo pomalu ale jiste z kopce. A taky po ne zrovna dobrem (za to, ale definitivnim) rozchodu s MS Windows. Horkymi kandidaty se pro me tehdy stali Gentoo na kterem me lakala moznost jej dokonale vyladit a vycucat z masiny i posledni spetku pouzitelneho vykonu. A Debian, se kterym se nesly az trosku neuveritelne povesti, pricemz tehdy jej bylo mozne potkat spise na nejakem velkem serveru, nez na domaci masince a ... mel jsem z neho trochu strach. Presto (nebo mozna proto) nakonec zvitezil prave Debian.
Asi nema smyl jej tu ted opevovat. Za me asi dost vypovida, ze od te doby jej sam pouzivam, propaguji a nasazuji kde je to jen trosku mozne (i kdyz na testovani obcas pouzivam i jina distra). A vypada to, ze se to hned tak nezmeni.
Co se tyce trablu, tak pokud neslo vylozene o moji primou chybu, tak jednou za uhersky rok se objevy chyba v zavyslostech baliku. Asi uplne posledni boleni hlavy me zpusobil Kodi. Obcas pozlobi balicky Wine z ofiko repa, nebo tu a tam cyklicka zavyslost. A samozrejme nechybi ani trdicni obcasne potize s ovladaci, ale to asi porad trapi cely linuxovy svet. Nejcasteji prilis stare, nebo uplne nejnovejsi tiskarny.
A mam takovou zvlastni vec. Prvni cista instalace Debianu, se mi z nejakeho neznameho duvodu, nikdy nezdari k me spokojenosti. Az po reinstalaci, teprv potom, vsechno funguje jak ma. Proc? Nevim, to je zahada...
Kazdopadne, verim a doufam, ze se Debian udrzi jeste hodne , hodne dlouho :)
Ten zaver "Co se tyce trablu..." popisuje presne stav, ktery uz spousty let nehodla se svym Linuxem resit, protoze prace mam dost a na desktopu i notebooku chci byt jen uzivatel... a proto pouzivam Fedoru a jako uzivateli mi maximalne vyhovuje.
Nainstaluji ji napoprve (ty tvoje reinstaly nechapu, to by me omyli - jak ve Windows) a hned po te uvodni instalaci mi funguje vse co potrebuju: vice monitoru, uspavani notebooku, hospodarne zachazeni s baterkou u notasu, sitovky vc. WiFi i Bluetooth, vsechno hraje i prehrava video (youtube, fb, streamy, ivysilani, atd.), virtualizace (at uz VirtualBox nebo jina).
Proste nainstaluji a pouzivam - tot muj cil, zlata Fedora <loving You> ;-)
[Bobinnho]
Tvl, dik. Hned si pripadam jako drsny geek ;)
Kazdopadne by me zajimalo jak dlouho na Linuxu jsi a kolik jsi tech dister delsi dobu pouzival. Ja jen ze kazde distro je naprosto jine, ale hlavne UPLNE NA KAZDEM by se za nejakych patnact let neustaleho pouzivani nejaky ty muchy projevily. Uz jen proto, ze jej delaji a pouzivaji lide. A lide - obecne znamo - delaji chyby, chybna az obcas i hloupa rozhodnuti. A to plati vsude - i na Fedore ;)
Pokud jde o ty ovladace, to je zalezitosti v prve rade hlavne OS. Pokud jsi se s problemy jeste nesetkal, muzes si gratulovat a byt stastny, ale ver tomu ze existuji.
Co se tyce reinstalce, psal jsem ze se jedna o "cistou instalci". Pro tvou informaci, to je instalace na cisty, zformatovany disk. A takovou instalci nedelam rozhodne kazdy tyden a ani kazdy rok. Taky jsem psal, ze NEVIM, proc k tomu dochazi, coz znamena, ze problem klidne muze byt nekde mezi zidli a klavesnici.
No a nakonec, to ze s Debianem travim absolutne nejvice casu uz tolik let (a nekolik pocitacu s Debianem mam i ve sprave), vypovida o tom, ze jeho kvality pro me naprosto prevysuji veskere nedostatky, se ktere jsem za celou dobu musel resit (a uspesne - musim podotknout).
A nakonec slovo "obcasne" znamena jednou za dlouhou dobu.
V pohode, ja Ti tvou volbu neberu - jen jsem popsal svuj uzivatelsky pohled na vec.
S Linuxem delam od zacatku sve IT kariery, tj. od r. 1999 a prosel jsem si jak serverove, tak desktope Red Hatem, CentOSem, Mandrivou, Mandrakem, SUSE, Gentoo a mozna i par dalsimi, na ktere jsme zapomel.
Ja to mam proste tak, ze na servery davam RHEL (produkcni), na zbytek serveru CentOS (ted mix Rocky/Alma/Oracle - to na test/dev/lab) a na desktop PC nebo notasy Fedoru a s nicim nemam problem a to je to, co potrebuji.
At ti Debian dobre slouzi.