Vlákno názorů ke zprávičce Analýza Gartner: Windows se pomalu hroutí od kolemjdouci - Kdesi jsem cetl, ze pry podle analyz jsou...

Byla to PC karta na Atheros chipsetu, a přibližně po dvou verzích od Mandrivy, SuSE a Ubuntu. A samozřejmě byly další problémy. Viz třeba tady: http://www.root.cz/zpravicky/nyni-oblibene-a-v-budoucnu-nenavidene/193853/
http://www.root.cz/clanky/microsoft-office-autocad-alebo-3dsmax-nativne-pre-linux/nazory/152392/
Nebo typické problémy se sleep a hibernací, které zná snad každý uživateli Linuxu.

Když vám vyhovuje OOo, buďte šťastný. Zbude vám 970 Kč, a za to se dá koupit třeba láhev vína. No a to se počítá :). Své dokumenty možná otevřete na dvou platformách (Unix a Windows), ale na minimálním počtu strojů. S MS Office máte také dvě platformy (Windows a Mac), ale daleko více strojů, kde dokumenty otevřete.

Microsoft má Entertainment and Devices Division, nikoliv XBox sekci. Hry vyvíjejí typicky partneři. Když někdo tvrdí, že "Xbox sekce" prodělává, tak zjevně vůbec netuší, o čem mluví.

Je otázka, proč si lidé kupují konzoli. Zákazníci MS zřejmě proto, aby si k ní koupili hromadu her. Zákazníci Sony si kupují dotovaný BluRay player, a Sony na tom prodělává. Navíc když se MS nestrefil s HD-DVD, jisté procento zákazníků si možná koupí BluRay (až ho MS uvede).

Adn ten první odkaz. Vědomě lžete protože i kdyby na vesa ovladač, grafika na každé nvidii od pravěku snad kromě NV1 vám pojede. Instalace 3D driveru třeba na ubuntu není žádný problém, pokud máte (K)ubuntu či Debian, např. máte k dispozici Envy, která funguje skvěle i pro karty ATi - vyberete si instalovat driver a Ok Ok a hotovo. I ručně to není nic složitého, na Mandrivě jsem projel celý instalační proces u nVidie bez problémů, jen potřebujete kernel source (vážně problém, urpmi kernel-source). Samo se to nastaví a poté fungují nejen že oba displeje v případě dualhead ale i 3D a videoakcelerace. A to velmi kvalitně. Změna rozlišení za běhu kupodivu jde a ještě víc OpenGL kouzel čeká v krabici ;) Jen, pravda, DirectX nastavení vůbec nefungují ;)

Ad ten druhý, jsem jen BFU a rozhodně se nebudu hádat o něčem o čem nemám ani páru. Ale aspoň se to dá dohledat, když je to potřeba a v podnikovém sektoru jsou za to aby to věděli placeni odborníci. Běžný člověk asi takové RAID pole mít doma nebude. Z laického pohledu ale proč dělat 15+ partitions na disku, když vše se schová do /, protože přístupová práva? Ale když potřebujete disky D,E,F,G,H... :))

Zase mlžíte, své dokumenty (alespoň pokud tam budou nainstalované OO) otevřu skoro všude, protože podporu 2 platforem mají akorát tak Microsoft Office, Open Office fungují OFICIÁLNĚ na nejméně 15 různých platformách :) Linux x86 32-bit, Linux PowerPC, Open Solaris, Solaris (Sparc and x86), Windows NT, Windows 2000, Windows 2003, Windows XP, Windows Vista, Windows98/ME, FreeBSD, Mac OS X, Irix, Linux/Sparc.

Ok scházely přesné názvy, ale snad se shodneme na tom, že NĚKDO v Microsoftu se Xboxem zabývá.

Ano, lidé jsou různí, proto asi Xbox jde na odbyt v Japonsku tak jak jde :) Upgrade mechaniky (za manipulační poplatek třeba + cena HW) by byl příjemný marketingový krok, vedoucí ke spokojenosti patrně většiny uživatelů Xbox. Ale však oni si rádi koupí konzoli novou...

Chcete mi tvrdit, že lžu? Dost silná káva. Popsaný problém s nVidia kartou se týkal SuSE, teď nevím jestli 8.x nebo 9.x (někde tu ještě leží média). Obraz byl rozsypaný a nečitelný, nicméně driver byl zavedený (z hlediska systému fungoval).
Instalaci nVidia driveru jsem tu také někde popisoval. Nejprve vyhledat howto, poté stáhnout zdroják kernelu (jak v pravěku), gcc, a ještě cosi dalšího. V SaX2 potom nebyla vidět myš. Po nějaké době jsem přišel na to, že SaX2 zobrazuje na oba monitory, ale myš je vidět jen na primárním. A driver si z nějakého důvodu usmyslel, že primární monitor je ten vypnutý projektor. Takže ručně editovat konfigurák, abych monitory přehodil. Bohužel v té době měly nVidia drivery vlastní klíče pro konfiguraci monitorů... No, BFU by to dokonale odradilo.

Z laického hlediska potřebujete více partitons pro omezení fragmentace. Taková DB (nemluvíme o hračce typu MySQL) je dynamická bestie, a soubory rostou (skokově, třeba po 100MB). Je velmi nešťatné, když máte DB rozfragmentovanou po celém disku. Podobně se oddělují malé často se měnící soubory od těch statických, potřebujete partition na dočasné soubory (pokud je jich fakt hodně), na různé cache apod. Na unixech existuje dlouhá tradice toho, že se disk rozkrájí jako salám na kolečka, a pak se přiděluje po pár MB. Já si to nevymyslel.
To jestli jsou odborníci placení nemá nic společného s tím, že se utility chovají špatně. Místo aby řekly "více partition nelze vytvořit", tak hází nesmyslné chyby. Jde o omezení předpotopního systému major/minor number, kterým se v Linuxu adresují drivery. Windows mají samozřejmě už na úrovni kernelu Object Manager. To více, to desítky let novjěší design.

UNIX je jedna platforma, jen rozbitá do více produktů. Nakonec máte Single UNIX a POSIX, což je specifikace společná všem unixům.

Jistě, MS se zabývá XBoxem. Když jsme u Japonska, tam zákazníci vytýkají XBoxu třeba velikost.

Proboha, vy jste asi nikdy XBox 360 neviděl, ani o něm nečetl. XBox má DVD interní mechaniku. HD-DVD je externí krabička, kterou si můžete a nemusíte kupovat. Pokud budete chtít BluRay, stačí si koupit jinou externí krabičku (pokud jí MS jednou nabídne, což se zřejmě stane), a připojit jí.

Tvrdit se dá leccos. Já bych se také mohl rozepsat o tom, že jsem svou grafickou kartu (řekněme Geforce 8 Ultra, ta by dobře zapadala do doby) prostě na Windows (bez 95) nerozeběhl. Systém stále padal a 3D akceleraci jsem nebyl schopný rozjet. Dokonce ani žádný DX 10 test se mi nespustil...No hrůza ty Windows (bez 95), ze skály bych to všechno hodil. :) Máte to velmi schopně napsané. Velmi podobně jako předchozí věty. Ale já nerad tvrdím o někom že lže, nazvěme to takový malý, sympatický ale přesto FUD :)

A já si vždy naivně myslel, zmasírován reklamou výrobců FS, že fragmentace je u serverových FS vyřešena... Ale zajímalo by mě, jak na Linuxu vlastně taková dynamická bestie typu MS SQL funguje? Samozřejmě se nebavíme o hračkách typu MySQL, ale o PROFI SW (R)Tm (C) Microsoft SQL. To asi pod linuxem nebo unixy obecně příliš ochotně neběhá. Nebo se mýlím? :)


Ne, přiznávám, Xbox jsem nikdy ani neviděl ani jsem o něm příliš nečetl. V tom případě c'est genial a XBox sekce má bod :).

Jo, o Geforce 8 Ultra byste mohl psát. A já bych vám řekl, že problém byl zřejmě na straně driveru, nebo HW. Problém je, že v daném případě byl to nv driver dodaný v rámci distra, a až poté další problémy s nVidia driverem. Popsal jsem to jako ukázku nedodělků, které uživatele spolehlivě odradí. Takových věcí je Linux plný. Stačí k němu na den sednout, a podobných chyb lze popsat desítky.

Neviděl jsem reklamu, která by tvrdila, že fragmentace je u serverových FS vyřešena. Fragmentací trpí skoro každý FS. Ty co jí netrpí mají jiné vážné nevýhody (pro ukázku třeba pevnou velikost souboru). Samozřejmě v daném případě nešlo o MS SQL Server, ale o Oracle.

Tudíž nechcete tvrdit, že problém byl na straně linuxu, že :) Takové ovladače ATi pár let dozadu s windows také dovedly pořádně zacvičit, ale já to neberu jako chybu windows ale spíš ATi, ti napsali takové ovladače jaké napsali. Myslím že kdo si sedne na den k windows, také najde spoustu věcí, třeba běh staršího software ve supr čupr kompatibilní Vistě - jistě za to Windows nemůžou že to shazovalo systém natvrdo nebo "jen" nejelo. :) Nepoužívejte prosím demagogii, ono to někdy nefunguje ;).


Samozřejmě, MS SQL server je jediný "dospělý profi DB" který fragmentaci vyřešil a dokonce i bez výše zmíněných vážných nevýhod + máte jako perlu dokonce i pravý systém :))) Samozřejmě.

Driver nv je součást distra. Jestli v případě neviditelné myši v SaX2 byl problém na straně distra, nebo nVidia, to nevím. To, že driver nVidia nesprávně považoval sekundární monitor za primární, může být problém nVidia, nebo teoreticky třeba toho, že v Linuxu to nVidia nemá jak zjistit.

Co je demagogického na tom, když napíšu, že mi něco nefungovalo?

Běh staršího SW ve Vistě je zpravidla bez problémů. Pokud jsou problémy, jsou typicky způsobené použitím nedokumentovaných features. Typickým příkladem je třeba vykrádání zdrojů. Potřebujete v aplikaci ikonu, tak jí vyberete řekněme z resourců knihovny shell32.dll. Problém je, že nikde není dokumentované, že tam ty ikony jsou. V příští verzi Windows tam tedy zřejmě nebudou, a vaše aplikace spadne. Viz třeba blog oldnewthing.
http://blogs.msdn.com/oldnewthing/archive/2005/10/26/485133.aspx

Co to píšete za blud s tou fragmentací? Pokud se podíváte, o čem je řeč, tak se mluvilo o tom, že Linux neumí založit více než 15 partitions na RAIDu. Pak jsem byl dotazován, proč více než 15 partitions. Tedy jsem říkal, že jedním z problémů je fragmentace DB souborů. Kde byla řeč o MS SQL Serveru, a o tom, jak jako "jediný dospělý profi DB fragmentaci vyřešil"? Zkuste méně té demagogie.

Ovšem když jsme u toho, tak MySQL s MyISAM opravdu fragmentaci nepomůže :)

Mám pár známých co hodně pracují se vzorečky a když slyší o MSO tak se jim udělá hodně nevolno, dámy omdlý, pánum se rovnou otevře rybička v kapse a tlak zvýší o sto, když vzpomenou na ty hodiny k ničemu. Sekretářce je šumák zda píše dopis v poznámkovim bloku(obrazně) a nebo v beta Wordu. OO se nedá spustit na MACu? To bych se divil. Je to JAVA aplice. Nevšiml jsem si, že by MS udělal změny v rozpadávání sazby v dokumentech při otevření v jiné verzi MSO, pořád stejný strach při otevírání.

MS SQL je zap***ný jak osmipalcová disketa v míchačce. Ale to už tu někdo zmínil. Stejně jako možnost výběru né jen PHP a ASP.NET, přidám snad jen bash(mám ho rád :) )

Ohledně vzhledu aplikací na netu, tak to bych mířil spíš na grafiky, vývojové aplikace jsou už i na 3D akceleraci v prohlížeči nějakou tu řádku let, nemluvím o Flash(pravda je jen Mac,MS verze, ale Wine se stále vyvíjí a u ADOBE člověk nikdy neví, když přešel na MS tak se zděsil snad každej grafik). ;) Jedna z prvních aplikací, dnes zapomenutá byla na vwww.com(virtual world wide web) v roce 1997 ;) O Web 2.0 si myslím, že je v plenkách a stejně je to jen mezičlánek.

XBox = 3 jádra = horší grafika = horší hry + HDDVD(co s tim? hry nebudou, filmy nebudou) + cena = koupě něčeho co nemá cenu kupovat = MS a přivrhovači tratí. ;) XBox Live se platí za hraní. Jo a je hlučnější, takže zvuk u filmu 7+1 je zpříjemněn o parádní hukot +1.

PS3 = 7 jader = lepší gradika = lepší hry + BR + cena + možnost zprovoznit linux i Win(youtube hledat) = nepřekonatelný HW/cena v dnešní době! PS3 Live(teď nevím jak se ta SONY služba jmenuje) je zdarma. Proč jí platit, když už jsem zaplatil konzoly? ;) Je tišší a to u filmu v HD více než oceníte. ;)

Nový XBox za dva roky. ;)

Zvláštní, že někteří lidé umí MS Office ovládat. Včetně vzorců. Mimochodem v Office 2007 je interface vzorců předělaný. Možná důvod k upgradu :).

OOo je Java aplikace? To vám řekl kdo? OOo je psaný v C++, a má části v Javě. Pro Mac neexistuje oficiálně podpora. Někdo pravda rozchodil OOo na Macu pomocí X11. Výsledek je úděsný. Oficiální a "nativní" podpora MacOS bude snad v příští major verzi OOo.

Shodneme se, že HTML je jen mezičlánek. XAML je daleko vhodnější pro psaní interface. Výsledné GUI prvky jsou shodné s GUI OS.

Pokud jsem si všiml, tak ty samé hry mají na PS3 typicky horší grafiku, než na XBoxu 360. XBox Live se platí, stejně jako třeba WoW. PS3 má možnost provozovat pomalu a mizerně Linux (Windows jen ve vmware), jen to nikdo nedělá. Nakonec neoficiálně lze snad provozovat Linux i na XBoxu; opět to nikdo nedělá. Zjistěte si, proč lidé kupují herní konzoly. Napovím: chtějí jen vložit médium, a hrát. Když jsme u těch jader u PS3, nejde o plnohodnotná jádra. Vývojáři her mají z SP3 noční můry.

Tak i Open Office umí dělat pěkně vzorečky, mě se ten styl "psaní" vzorce celkem líbí, když se do toho člověk dostane tak to jde pěkně rychle kupředu. A díky tomu, že jsou v txt, tak se nerozhazujou, to je krása. Ale MS Office ani nevyvyšuji ani nezaztracuji, vzorečky v nich nedělám :). Důvod k upgradu za x tisíc by ovšem asi neměla být totální změna rozhraní (to produktivitě ze začátku příliš nepomůže), ale spíš nějaký přínos co z toho může být - chtělo by to něco ve stylu "zcela vylepšené rozhraní, které vás minimálně udělá šťastným a splní vám všechna přání" ..no to jen tak pro příště ;) Líbí se mi tam ale ten tacitní souhlas.

Interface Office 2007 byl celkem náročný projekt, a má měřitelně dobré výsledky. Viz http://blogs.msdn.com/jensenh/archive/2008/03/12/the-story-of-the-ribbon.aspx

Ještě to "rozpadávání sazby v dokumentech při otevření v jiné verzi MSO". Word je wordrpocessor, nikoliv program pro rámovou sazbu. V případě tisku na zařízení s nízkým rozlišením je nutné dělat layout dle tiskárny (vysvětlení důvody je nad rámec příspěvku). Protože je každý model tiskárny jiný, je pak i odlišný i layout. Word 95 používal layout dle tiskárny. Word 97 už ne. Výjimkou jsou dokumenty, které mají nastavenou příslušnou compatibility option, protože byly vytvořeny ve Wordu 95 a starším, nebo na šabloně z Wordu 95 a staršího. Tam pak i Word 2007 provádí layout stejně, jako Word 95 a starší (tomu se říká zpětná kompatibilita). Pochopitelně pokud neznáte tyto principy práce s Wordem, může se vám jeho chováí jevit nederministické. To ale není chyba Wordu.

Kdybych si měl vybrat mezi psaním podnikové aplikace v PHP, Tcl a Perlu, tak se jdu utopit. A zřejmě nejsem sám.

Ano, Oracle se počítá. Sice je je velmi drahý, a administrace je nesmyslně náročná, ale je to dospělý DB server.

KOffice má office v názvu, ale to je tak vše. Když jsem ho naposledy zkoušel, padal jako zralé ovoce (to mi nekvalitní SW dělá často). Features jsou sice už lepší než u Wordpadu, ale o Wordpadu alespoň nikdo netvrdí, že je to office aplikace.

nojo ale w95 a XP to je fakt dost propastny rozdil. Microsoft udelal uzasny pokrok ve stabilite. Mne XP spadnou jen nekolikrat do roka a to jen tehdy kdyz nainstaluji nekvalitni driver.

Krom toho Oracle i DB2 na Vistach behaji rychleji nez ta sama verzi pro Linux.

s tim oraclem to neni pravda. expert co vam rucne vyladi oracle pomoci ruznych switchu a nastaveni neudela bezne vic nez 10% zrychleni. Aspon u mne se jim to nikdy nepodarilo. DB2 ma lepsi autotunic nez oracle a tam je temer vzdy rucni tuning horsi.

misto delani tehle systemove magie se ma ladit aplikace - zmenit fyzicky model dat a podobne, pak se zrychleni da pocitat i na stovky procent.

kdyby nebyly lidi kterym staci tak tu ty KOffice nejsou - to vycházíte z klasického tržního modelu, který tvrdí, že když produkt nikdo nekoupí, tak podnikatel zavře krám. Ve světě open source tahle zpětná vazba chybí.

Myslím že nevychází, protože na tom klasický model trhu selhává :) Holt je třeba si přiznat, že klasická ekonomie není vševědoucí a všemocná (naštěstí) a existují věci, na které se takovéto modely aplikovat nedají. To, že ve světě SW existuje něco, co by si třeba i nikdo nekoupil ještě nutně neznamená že to nikdo nebude nutně ani používat. Tento model zde prostě selhává. Open source svět má prostě výhodu v tom, že není životně závislý na trhu - proto ho ani s pomocí ekonomických principů nejde zničit jako klasické konkurenty. To nasere, být tak mocný a přesto prakticky bezmocný, co :)

Proboha jak trh "selhává"? Trh není nástroj pro dosažení nějakého cíle. Trh je místo, kde se směňují hodnoty.

Svět open source má naopak problém v tom, že nedovede alokovat zdroje na ty věci, které zajímají uživatele (my říkáme zákazníky), a namísto toho udržuje při životě věci, které přinášejí daleko menší užitek. Dalo by se mluvit o selhání alokační funkce, tedy nebýt toho, že jde fakticky o její absenci.

vy beriete hodnotu skor nieco ako zmluvnu cenu... za kolko je niekto ochotny kupit... hodnota veci sa vsak da merat aj inak, nez vas vasa primitivna neoliberalna doktrina naucila... a casto dost vyrecnejsie. napriklad mnozstvom a kvalitou prace vlozenej do vyroby produktu. a keby aj, dopyt nie je vseveduci... v niektorych oblastiach ludskej vyroby, napr. v umeni sa dopytom pri posudzovani hodnoty absolutne nie je mozne riadit.

vas musel v detstve znasilnit nejaky geek... ze mate take mindraky z FOSS... ale proste prinutit ludi pracovat len a len pre prachy sa vam nikdy nepodari... holt bude asi lepsie ked sa vyrovnate aj s alternativnymi modmi vyroby.

Nemyslím, že by se princip nabídky a poptávky dal zpochybnit. Položte si otázku takhle: co by měli vývojáři vyvíjet? To, po čem je mezi zákazníky poptávka, nebo to, co zákazníky nijak nezajímá? Protože IT je tu pro zákazníky, samozřejmě je žádoucí taková alokace výrobních prostředků, která poptávku zákazníků uspokojí. Dopyt jistě nie je vseveduci, ale zase kdo ano, že?

Množství a kvalita vynaložené práce není samo o sobě důležité. Můžete nahnat sto lidí, aby strávili zbytek života výrobou kvádru ze super ušlechtilého materiálu, ale nijak to nezaručuje, že výsledek bude pro někoho přínosem.

Samozřejmě lidé nejlépe pracují, když je to v jejich prospěch. Dovolím si citát jednoho nesmrtelného klasika: "Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které plynou jim." A za sebe dodám, že když bude zkoušet lidi namísto jejich vlastním prospěchem motivovat řečmi o vyšším dobru, skončí to vždy příšerně. Testováno na lidech, znovu a znovu. Viz též SSSR, ČSSR, NDR, Kuba, Severní Korea. Kupodivu sklony ke komunismu prý patří k mládí (u mě se to naštěstí nikdy neprojevovalo), viz jiný citát: "Muž, který není socialistou ve dvaceti nemá srdce, ale je-li stále socialistou ve čtyřiceti, nemá hlavu." Já nesouhlasí, protože myslím, že je to věc inteligence, bez ohledu na věk.

prosim vas, keby ludia brali zretel len na vlastny zaujem, tak sedime este na stromoch, alebo myjeme nejakemu faraonovi nohy

to, ze skupina spolupracuje, jej umoznuje vyvoj

ja nahnat nikoho nemienim nikde a ani nemusim: open source stoji predsa na baze dobrovolnej prace... a to, ze ho ludia nechcu je sice nazor, ale dost diskutabilny...

IT nie je len pre zakaznikov... IT je pre vsetkych... vplyva na zivot celej spolocnosti

cssr a kubu mi nevtlacajte a ked hovorite nieco o komunizme, zistite si aspon, co to slovo znamena.

viem, ze ma mate za ideologa, ale vase prispevky nie su z tohto smeru o dost pragmatickejsie, ked si myslite, ze nejaky volny trh na idealne menenie hodnot sa da skutocne dosiahnut...

napr. spekulacie na burze, ked sa kupuju a predavaju rozne este nevyrobene statky, dlhy a pod. sa tyka nejakych skutocnych hodnot...

alebo ked ponuku takmer uplne kontroluje jedna firma, ze ano a vtipne svoje vyrobky vnuti ludom, ktori ani nemaju volu sa rozhodovat.

na zaver len tolko

"nezime, aby sme pracovali, pracujme, aby sme sa uzivili"

iste tusite, kto to povedal

Podivejte se na tohleto:

Otazku financovani OSS bych videl takto

1. OSS stoji na dobrovolne praci
2. Zadarmo se pracovat moc dlouho neda
3. OSS je placen z dobrovolnych daru nebo dobrovolne prace
4. OSS je distribuovan zdarma
5. lidi neradi plati za neco, co lze ziskat zadarmo

OSS chybi zpetna vazba od uzivatelu a proto se dela ne to co chteji uzivatele (napriklad stabilni API pro drivery) ale to co chteji programatori. Jelikoz OSS nesplnuje pozadavky uzivatelu, tak jej uzivatele nechteji (generalizace 0,5%) prestoze je zadarmo vcetne zdrojovych kodu.

1. ano
2. v tomto ekonomickom systeme urcite nie... uz to, ze taky ostrovcek komunitnej vyroby stoji uprostred neoliberalnej dzungle a dokaze prezit je z isteho pohladu zazrak
3, 4. asi len z casti, open a free neznamena, ze je zdarma, z mnoho softwaru sa nejakym sposobom doluje zisk... ci uz za podporou, alebo skolenia atd...
5. ano, pretoze ludia neradi platia za vsetko... preto rozny SW radsej piratia, ako by si ho mali kupovat... a casto o open-source alternativach ani nevedia... lebo bud nie su informovani, alebo sa im nechce hladat/skusat/premyslat/ucit sa nove...
na to Ophir odpoveda, ze na niektore veci existuje malo alternativ... na mzdy, sklady atd... hoci existuju, napr. http://www.liberix.cz/rp_linkonto.php
ale pri vacsine veci je to ako som popisal vyssie... ja osobne rad pouzijem aj menej kvalitny soft, ak je open-source
a ta generalizacia je trosku zavadzajuca, lebo 0.5% ma mozno linux... do toho nezahrnate uz Firefox a napr. OOo ktory ma kde-kto

to linkonto je dosovska aplikace. Sice je zadarmo ale mnohem vyhodnejsi je koupit si nejaky soft do windows za par stovek. Proc pouzivat 10 let stary soft?

Zadarmo neznamena nejlevneji. Divil bych se kdyby se z dosovske aplikace dalo nejak rozumne tisknout na soucasnych tiskarnach. Ovladani taky nebude nic moc, takze pokud zapocitate krome porizovaci nulove ceny i cas straveny nad pouzivanim aplikace...

Lidé VŽDY jednají jen a pouze ve svém zájmu. Pokud například někomu pomůžete, děláte to proto, abyste dosáhl příjemného pocitu, případně se vyhnul pocitu nepříjemnému. Jenom si to někteří lidé neumí přiznat.

Zkuste si nastudovat pár ekonomických základů. Zjistíte, že když pekař, sládek či hospodský pracuje pro svůj prospěch, má z toho prospěch celá společnost. Vy byste to ale asi nahradil komunistickým modelem, kde všichni pracují pro blaho celku. Přitom je opakovaně empiricky prokázáno, že to nefunguje. Přesto se vždy najdou
lidé, kteří si myslí, že oni tu společnost pracující pro blaho celku postaví znovu, a lépe. Z pohledu jakéhokoliv myslícího tvora je to tragédie.


IT je tu pro zákazníky. výroba pečiva, kodomů, automobilů i hudby je tu pro zákazníky.

Ideální směna hodnot opravdu neexistuje. Ideální věci obecně v reálném světě typicky neexistují. Viz též převis nabídky, převis poptávky. Trh je ale zajímavý tím, že obecně směřuje k ideálnímu stavu (díky existenci zpětné vazby). A to i přesto, že jde o pohyblivý cíl, který se řada odborníků snaží v každou danou chvíli horko těžko odhadnout.

Ľudia vždy NEJEDNAJÚ iba vo svojom záujme. Prečítajte si niečo o ekonomických hrách, ktoré to dokladajú. http://www.ceskatelevize.cz/program/207562235800004-jadro-hul-do-ruky.html

Ekonomické základy mám v pláne, no fear. Komunistický model nie je zjednodušene to, že všetci pracujú pre blaho celku. V konečnom dôsledku (ale aj priamo, lebo práca je dobrovoľná a baví ich) pracujú pre blaho svoje, lebo vedia, že čo dajú celku, dostanú späť. S tým, že človek má dobrý pocit zo svojej práce súhlasím, pokiaľ to teda nie je posledná možnosť ako prežiť. Nie každý má výnosnú živnosť a musí odvádzať námezdnú prácu, ktorá ho nijak neuspokojuje, to by ste mohli chápať. Každý deň zrezať nejaké kura, keď to zaberie 10 minút a tento 10-minútový akt opakovať 60 rokov produktívneho veku nie je žiadna sranda a žiadne blaho už duplom nie.

Ďalej demagogujete tým, že spomínate ľudí, ktorí si myslia, že *postavia* nejakú spoločnosť. S týmito názormi a tendenciami nemám nič spoločné. Open source komunita sa postavila sama, tak ako parížska komúna, komunity v squatoch a mnoho ďalších... Vravieť, že "komunizmus" = Stalin, Castro, atď je ukážka samovoľnej blokácie niektorých historických a súčasných skutočností.

Súhlasím, že ideálne veci neexistujú. Preto si práve nemyslím, že niekto má právo nanucovať svoje ideológie spoločnosti. Príkladom ste vy, keď implicitne tvrdíte, že aby som bol etický, musím produkt predávať a pľujete na OS výrobný a distribučný model.

Ten váš ideálny stav je alienácia, ktorú som popísal vyššie, výrazná centralizácia životnej úrovne do západných spoločností, zvyšovanie priepasti medzi chudákmi a boháčmi, autoritatívna globalizácia spoločností na úkor malých miestnych výrobcov a finančné krízy, ktoré nám špekulácie na burze prinášajú? Ďakujem, neprosím.

Samozřejmě i popsaném případě lidé jednají ve vlastním zájmu. Jak jsem psal, pokud například pomůžete bližnímu, děláte to pro navození dobrého pocitu, nebo vyhnutí se špatnému pocitu. To je čistě sobecký motiv.

Vysvětlete prosím pekaři, hospodskému, zpěvákovi, nebo autorům SW, že mají pracovat pro blaho celku, protože se jim to vrátí. Nebo vysvětlete zemědělci, že má pro blaho celku orat, sít a sklízet. Ono to nebude fungovat. Zemědělec bude daleko raději pracovat za peníze, protože si za ně koupí traktor, chleba od toho pekaře, ještě u zbyde na dovolenou v Chorvatsku.

Ano, srovnání open source komunity a pařížské komuny, případně squatterů, je celkem na místě. A můžete si všimnout, že ani jeden z těch modelů nefungoval.

Stalin, Castro a další jsou logickými produkty společnosti, kde nefunguje zpětná vazba. Kde lidé prosazují své zájmy, většina lidí jí prasata se zelím, váží metrák, a sleduje telenovely. Většině lidí to totiž vyhovuje. Menšina dělá jiné věci, pro mě zajímavější.

Nikdy jsem netvrdil, že abyste byl etický, musíte SW prodávat. Tvrdím, že máte právo si vybrat, co se svým SW budete dělat. Klidně ho uvolněte pod GPL. Problém je v tom, že v takovém případě za svou práci nedostanete protihodnotu. Z toho co a jak píšete soudím, že jste student. Až si budete muset na sebe vydělávat sám (zatím vás zřejmě živí rodiče, a vaše studium solidárně platí lidí jako já ze svých daní), uvidíte, že pracovat zadarmo je špatný nápad.

Kde je jaká alienácia? Já si jí nevšiml. Propast mezi bohatými a chudými se nijak nezvyšuje. Jaká myslíte, že byla propast mezi faraony a otroky? Nebo mezi místodržícími a poddanými? Dnes jsou minimálně v Evropě prakticky samí bohatí lidé. Rozvojový svět má své problémy, dané nedostatkem zkušenosti a kultury (cílevědomosti, schopnosti odpírat si něco pro dosažení lepšího výsledku později). Globalizace spoleřnosti je zcela správná a logická. Nebo se chcete za svůj život podívat nejdále do sousední vsi, jak bylo zvykem? A víte, že v 19. století se běžně cestovalo po Evropě bez pasů? Že když jste se po pádu nevolnictví rozhodl odjet do USA, tak jste prostě jel? Ještě ke globalizaci: víte, čemu se říká pspora z rozsahu?

"Finanční krize" jsou celkem logickou věcí. To je ale na delší diskuzi. Do té doby se zkuste podívat na nějaké ekonomické základy, jak jste psal, ok?

Kdybyste byl starší, a byl komunista, bylo by to na pováženou. Takhle mohu doufat, že se časem vyléčíte. Komunismus je totiž zhouba. Popírá základní principy typu soukromého vlastnictví, svobody nakládání s vlastními prostředky atd.

Asi si nerozumieme. V popísanej hre človek trestá aj napriek vlastnej strate, stratovým trestaním koná v záujme spoločných noriem. "Podkladem k trestání jsou záporné emoce." Obaja sme teda pochopili vlastný záujem iným spôsobom. To, že dobro spoločnosti je dobrom jedinca sa vám snažím vysvetliť. Vďaka vzájomnej spolupráci je človek tam kde je.

Myslíte, že každý pekár a hospodský sú podnikatelia? Že rozhodujú o tom, či si kúpia traktor? Kde vypadli milióny pracujúcich za prachy? Nie je to náhodou tak, že človek rád pracuje za peniaze, lebo keby nepracoval, neuživí rodinu?

Áno parížska komúna nefungovala, lebo bola násilne zlynčovaná a rozpustená vládou, armádou a meštiakmi. Squatteri tiež nefungujú, lebo ich vyháňajú policajti a pochybné indivíduá. Nebude to podobne s OSS?

Dnes ľudia nejedia prasatá a nesledujú telenovely? Konzumnejšia spoločnosť snáď ešte neexistovala. Hlavne aby človek pracoval a nerozmýšľal nad svetom okolo seba. Potom sa môžte v zive.cz dočítať, že demonštrujúci proti OOXML sú extrémisti.

Uvažujete správne, že som študent. A vy budete asi 30 ročný osamelý muž s pomerne veľkým zárobkom, ktorý nikdy nebol vážnejšie chorý, nemusí sa starať o rodinu, alebo chorých príbuzných, alebo platiť deťom štúdium. Stará sa len o svoj biznis, zisk a stratu. Možno keď si trochu počkáte, a budete potrebovať, aby vám niekto z "vlastných daní" pomohol, pochopíte trochu, že ekonomické princípy voľného trhu do niektorých oblastí nepatria. Ináč nie som si istý, či ten desaťročia starý citát, že keď starší človek je stále komunista, nemá rozum, nie je vytrhnutý z kontextu. Ono dnes pravičiarmi sú často mladí a zdraví ľudia, ktorí sa napr. ešte nemuseli potýkať s dlhým obdobím neproduktivity spôsobenej napríklad depresiou. Keď ste solidárny a ochotný sa deliť iste mi z daní ochotne prispejete na štúdium bez okamžitej protihodnoty. Možno keď budete potrebovať nákladnejšiu operáciu, na ktorú by ste nemali, využijete moje dane.

Alienáciu ste si asi nevšimol, lebo nepracujete v továrni, resp. neprogramujete triviality. Priepasť medzi bohatými a chudobnými sa zvyšuje. Globalizácia spoločností (myslené firiem), typu McDonald (haha), výrobcov ryže atď. nie je logická a správna. Ten zvyšok odstavca súhlas, tiež by som chcel cestovať bez pasu. Neviem čomu sa hovorí pspora z rozsahu. Globalizáciou myslím globalizáciu kapitalizmu a hegemonických hodnôt maximálnej efektivity, egoizmu a podobne zo svojvôle mocných jedincov a ekonomicky silných elít.

Princípy súkromného vlastníctva atď. ani nekomentujem, sú mimo misu. Veľa z toho, čo sa dnes označuje za "vlastníctvo" je bohapustá krádež.

PS: nie som komunista.

Altruistický trest je dobře popsaný koncept. Je to stejný princip, jako když pomůžete trpícímu. Pomocí trpícímu, nebo potrestáním mizery, zpravidla nezískáte hmotný prospěch, naopak vynaložíte prostředky. Nicméně tím dosáhnete příjemných pocitů, případně předejdete těm nepříjemným.

Lidé samozřejmě spolupracují. A dělají to obecně proto, aby každý z nich dosáhl prospěchu. Když spolu půjdeme lovit manuta, budeme oba spolupracovat proto, abychom se na konci najedli. Když já budu najedený, půjdu možná na mamuta proto, abych nakrmil své ženy a děti (protože to je pro mě zajímavá hodnota). V každém případě jde o můj prospěch.

Pekař a hostinský nejsou nutně podnikatelé. V takovém případě jsou ale motivovaní platem. A zkuste se podívat, jak prodává prodavač(ka), pokud má fixní plat, a jak prodává pokud ho má závislý na zisku. V prvním případě je prodavač opřený o pult, a s protáhlým ksichtem říká "co tu chcete?", v druhém případě se velmi snaží. Veliký rozdíl jsme viděli v prodejnách elektra, kde prodavačům dali nízké platy, a k tomu slušné bonusy za prodané zboží. Do té doby se ukrývali před zákazník, nechtěli jim radit, a odbývali je. Jakmile byl na prodeji přímo závislý jejich plat, zákazníkům vycházeli vstříc, a snažili se něco prodat. Zkuste těm lidem vysvětlit, že mají pracovat *kvalitně* pro dobrou věc, a ne pro svůj zisk :)

Pařížská komuna nefungovala, protože je v principu nefunkční princip komuny. Squatteri nefungují proto, že obsazují nemovitosti, které jim nepatří, a tím porušují vlastnická práva. OSS nefunguje proto, že neplní potřeby uživatelů, protože díky absenci zpětné vazby selhává alokační funkce.

Dnes lidé jedí prasata a sledují telenovely. Svobodná společnost je nutně konzumní. To je proto, že jsme strojky naprogramované k tomu, aby se krmily mastným, sladkým a slaným, souložily, a zbytek času se flákaly. Pravda, ještě chceme dosáhnout vysokého postavení ve smečce, zabrat území apod. To, kde jsme, je dané těmito našimi pudy.

Nejsem osamělý. Vážně nemocný jsem už řadu let, a nadále budu (i když mě to podle všeho nezabije). Zárobok mám poměrně vysoký, samozřejmě. Studium jsem platil zatím jen sobě, o nemocné příbuzné se občas starám.

Když jsme u lékařů, jste naprosto vedle. Myslíte, že by lékař léčil pacienty, kdyby nedostal odměnu? A myslíte si, že by se o ně staraly sestry? Do jisté míry ano, aby dotyční předešli těm nepříjemným pocitům, viz výše. Ale profesionálním lékařem nebo sestrou nebudete bez odměny. Potřebujete léčit? Zaplaťte za materiál, a za úsilí lékaře. Je to naprosto přirozené. Za rohlíky snad také platíte. Pokud si myslíte, že možná nebudete mít na drahou léčbu, uzavřete pojištění (stejně jako si platí odpovědný člověk havarijní pojištění). viz též princip řízení rizik. Když budete nemocný, ze společného měšce (do kterého jste přispíval) se vezmou peníze, a bude vám uhrazeno léčení. Osobně ale nevidím důvod, proč by se pojištění mělo používat na placení Paralenu, když máte nachlazení. Pojištění je pro případ průšvihu.

Globalizace, úspora z rozsahu. V řadě oborů nerostou náklady úměrně objemu produkovaného zboží či služeb. Například pokud pěstujete pšenici na poli o velikosti A, potřebujete X peněz, a Y lidí. Pokud pěstujete na poli o velikosti 2*A, nepotřebujete zdaleka dvojnásobek techniky, ani lidí. Vyplatí se proto mít velké pole, protože náklady na tunu úrody se tím snižují. Nebo když máte restauraci o 10 stolech, a rozšíříte jí na 20 stolů, nepotřebujete dvojnásobně drahou kuchyni, ani dvojnásobek personálu. Tohle platí poměrně obecně. Proto je finančně výhodné, aby věci masové spotřeby vyráběly velké firmy. Na druhé straně velké celky mají problémy se rozumně uřídit, to souvisí s managementem. Proto když firma naroste do nějaké velikosti, ztrácí flexibilitu, a tím i ziskovost. Jestli máte rád matematiku, zkuste si představit efektivitu výroby (cenu za jednotku produktu) jako funkci objemu výroby a kvality managementu. Při konstantní kvalitě managementu bude funkce postupně růst, a po nějaké době se začne zase snižovat. Už je jasné, proč je globalizace logický jev?

Marx tvrdil, že alienácia je důsledkem kapitalismu. Já nesouhlasím. Například v USA jsou silné prvky občanské společnosti. Víte, co je daňová asignace? Můžete vzít část peněz, které byste jinak zaplatil na daních, a dát je přímo nějaké nadaci. Pokud považujete za veliký problém toulavé psy a kočky, přispějte útulku. Pokud vás trápí osud sirotků, přispějte dětskému domovu, nebo nadaci podporující pěstouny. Tenhle koncept existuje i v ČR, jenom o něm moc lidí neví (a týká se jen 1% z daně z příjmu). A samozřejmě nižší úroveň jistot (tedy nutnost zaplatit za některé problémy sám) u amíků posiluje pouto na rodinu a přátele.

Samozřejmě vlastnická práva jsou svatá. Pokud popřete princip vlastnických práv, nebude si nikdo jist svým majetkem, a lidé se začnou prát. Bude se krást, bránit se, bojovat... To není dobrý nápad.

Nejste komunista? Obhajujete pařížskou komunu, squattery zabírající soukromý majetek, a půjčujete si argumenty od Marxe. Skoro bych řekl, že jste prototyp komunisty. Pokud to tak není, věřte, že vás nechci nijak urážet.

Vlastnická práva jsou nutností od doby, kdy existují věci, které lze vlastnit. Zpochybňovat vlastnická práva znamená říkat si o krvavou lázeň. Svůj majetek totiž každý brání. Slovo "svatá" je metafora pro "fundamentální".

S duševním vlastnictvím nesouhlasí pár procent lidí. Zeptejte se autorů knížek, jestli si myslí, že by měli mít právo k dílu, nad kterým strávili třeba roky práce. Jistě řeknou "já to dělal pro dobrou věc, ať si s tím každý dělá co chce, já žádné peníze nechci" :). A zeptejte se třeba skladatelů, textařů a interpretů, jestli si myslí, že si s jejich hudbou může dělat kdokoliv cokoliv, a nedat jim žádné peníze. No a nakonec se zeptejte čtenářů a posluchačů, jestli si myslí, že autoři knih a hudby zaslouží odměnu, nebo jestli si myslí, že si s knihami a hudbou mohou dělat cokoliv chtějí (třeba prodávat přepálené kopie DVDček v tržnici).

Samozřejmě vlastnictví movitostí, nemovitostí i duševní vlastnictví nejsou "přirozená práva". Prostě časem vznikla (snad nejste z těch, co tvrdí, že práva daná ústavou máme od Boha).

LOL, LOL. Lidé prodávající přepálená DVD v tržnici nevyjadřují žádný nesouhlas. To je jako byste tvrdil, že zloděj vyjadřuje nesouhlas s konceptem soukromého vlastnictví :). Ti lidé s přepálenými DVD v tržnici prostě využívají toho, že vyrobit kopii je výrazně levnější, než jaká je její tržní hodnota, a že možný zisk v jejich subjektivním hodnocení převažuje nad kombinací pravděpodobnosti a tvrdosti postihu.

Nesouhlasí s rozsahem práv? Tenje podle mého názoru v pořádku (byť zkrácení doby trvání autorských práv by bylo žádoucí, a neprodlužování je dokonce velmi žádoucí).

Nebo jsou nespokojení s cenou? Tak nemusí kupovat. To vydavatelům ukáže, že je cena moc vysoká. Konkrétně hudba, filmy a SW jsou zbytné potřeby. Lze do jisté míry omluvit, pokud hladový ukradne chléb. Nelze omluvit, když se někomu nelíbí cena CD s posledním hitem Linkin Park nebo Madonny, a tak si hudbu zkopíruje nelegálně. Problémem je i nízká pravděpodobnost postihu, a jeho nízká výše.

Faktem je, že vydavatelé si částečně za své problémy mohou dost i sami. Ta cena je opravdu dost vysoká (i když se to poslední dobou mění). Navíc vydávají jen velkonákladové tituly. No a pak se vydavatelé snaží nám své produkty cpát jako ochutnávku zdarma. Jak má generace naivních mladých platit za hudbu? Vždyť hudba je přece zdarma v rádiu, zdarma v TV, zdarma všude. Zákazníky je třeba vychovávat. Přístup k hudbě i filmům je třeba třeba zjednodušit. Ceny je třeba snížit. A teprve v kombinaci s tím má smysl přitvrzení restrikcí.

Na prvním odstavci se shodneme.

Fuj, já byl asi ospalý, když jsem to psal :). Samozřejmě jsem měl na mysli represe. Právo je věc, která má být vynutitelná. Proč by vůbec někdo platil za hudbu či filmy, kdyby neexistoval postih za to, že to nebude dělat? Zkuste si to představit v obchodě. U pokladny prostě projdete, nezaplatíte, a nikdo vám nemůže nic udělat. Kdo by platil? Někdo možná něco málo, ale spíše se dá říci, že nikdo.

Samozřejmě domácí nelegální kopírovači by měli dostat přiměřený postih - pokutu, veřejně prospěšné práce, podmínku. Ovšem kdo vyrobí stovky tisíc DVD, a dodává je do tržnic, zaslouží stejný trest, jako padělatel zboží Levi's, zloděj či podvodník.

Prohibice je pěkný příklad, ale pokulhává proto, že prohibice je potlačením svobod. Prohibici má smysl srovnávat s represemi uživatelů tabáku, marihuany, MDMA apod. Naopak srovnávat prohibici například s postihem za krádež nemá smysl.

Ad 1: Samozrejme, ze to uplne motate. Clovek pomaha trpiacemu, alebo tresta prizivnika preto, lebo ma v sebe ci uz vychovou, alebo "od prirody" zakorenenu urcitu moralku, solidaritu, alebo proste "nieco", co mu vravi, ze sa to tak robi, ze sa to patri. Ludia sa nespravaju ako egoisticke svine "vzdycky", niekedy proste myslia NA DRUHYCH aj za cenu vlastnej straty. Asi ano, asi z toho maju "dobry pocit", ale to nie je primarna pricina ich spravania (vlastne obohatenie). Primarny ciel ich chovania je totiz pomoc tomu druhemu, alebo potrestanie prizivnika. Ak to beriete za nejaku hodnotu, tak s tym prosim pocitajte vo svojich ekonomickych rozpravach. Zatial som vsade ako jedinu moznu protihodnotu u vas videl len peniaze, hoci viac krat ste spominali aj ine mozne zisky.

Ad 2: Ludia spolupracuju. Niekedy je vysledkom spolocne blaho. V danom priklade mame obaja rovnaky ciel: najest sa. Mohli by sme ist kazdy zvlast zbierat bobule do lesa, ale my vieme, ze ked budeme spolupracovat, dosiahneme optimalnejsieho vysledku, z mamuta sa najedia cele rodiny.

3: Popisali ste to, ako keby hostinsky alebo pekar v Tescu mali z jednej vyplaty na ferrari:) Bohuzial takato manualna praca sa vacsinou robi z jedineho dovodu: aby som mal ja/rodina co do ust vlozit. A zamestnavatel motivuje tym najprizemnejsim cielom: pracuj, lebo neprezijes (ak neexistuje ziadna socialna siet samozrejme). Opisovat to ako nejaku uslachtilu motivaciu je scestne. Pozrite sa jak pracuju predavacky v supermarketoch, ked nemozu za smenu ist ani poriadne na zachod. Od zisku to ma daleko: je to proste spodna hranica, ako sa da fungovat.

Ten druhy priklad je od veci. Ak je plat dostatocne nizky, tak v podstate sa da zanedbat a previest to na prvy pripad: clovek sa snazi, aby aspon nieco dostal. Casto da zamestnavatel nejaku dolnu hranicu predanych vyrobkov, inac predavac leti. Zazil som brigadu s takymito "bonusmi" a snazil som sa ako fretka a nestihol som ani jeden. (Priznavam, ze to bolo mojou nesikovnostou.)

4. Pařížská komuna bola potlacena. Squatteri funguju, a su vytlacovani za velmi spornych pravnych podmienok (vid pripad Ungdomshuset, ked priestory aj so squattermi included ;) kupila sialena cirkev). Vasa generalizacia, ze obsadzuju "vlastnene" nehnutelnosti je loz. Tvrdit, ze OSS nefunguje je ignorancia, alebo loz.

K ostatnemu neskor, vyvracanie vasich manipulacii ma priserne vycerpava.

1. Ale houby morálka. Jde o instinkt, který způsobuje, že vám některé věci způsobují příjemné emoce, a jiné věci nepříjemné emoce. Proto pomůžete trpícímu, nebo potrestáte přestupce. Nakonec "pocit spravedlnosti" prokazatelně znají i opice. V případě pomoci trpícímu je samozřejmě primárním cílem dosažení toho příjemného pocitu, nebo předejití nepříjemného pocitu. V případě businessu ale tyhle okrajové jevy nemají moc místa se projevit.

2. Lidé pracují ve svůj prospěch. Pokud s vámi půjdu na mamuta, budu mít na konci vyšší zisk, než když půjdu sám. Jinak bych pochopitelně šel sám. Leda by se mi s vámi třeba tak dobře povídalo, že bych s vámi šel, i když bych měl ve výsledku nepatrně méně mamuta. Jinými slovy: jde vždy o vlastní prospěch.

3. Proč byste chtěl jíst, kdybyste nepracoval? Ono se to má tak, že každý den musíte vstát, a jít bojovat o ten kus žvance, kterým si pak nacpete žaludek. Když nic nevybojujete, zemřete hlady. Dnes pravda možná v ČR nezemřete fyzicky hlady, ale budete na tom celkem mizerně. To vy jako student samozřejmě nemůžete ještě vidět. Až si budete platit svůj vlastní byt, z peněz vydělaných vlastní prací, tak uvidíte. Nevyděláte? Vystěhován z bytu, zrušena smlouva na mobil, zrušen inet, rozprodán majetek. Není na tom nic ušlechtilého; takhle ten svět funguje.

4. Ke komuně jakožto komoušskému výstřelku se vyjadřovat nehodlám. Squatteri typicky obsazují majetek, který není jejich. Nevidím důvod, proč dávat vlastnictví do uvozovek. Když si postavím dům na koupeném pozemku, je můj, a squatteři tam nemají co dělat. Když koupím dům, platí totéž. V případě OSS jsem tu napsal dost a dost o tom, jak a proč neběhá.

Samozrejme, s tym absolutne suhlasim. Nedaju sa nasadit, zaviest, alebo nadiktovat, zmena musi nastat zvnutra, z iniciativy ludi... preto som proti akymkolvek pokusom na ludoch, ale aj proti nasilnemu udrziavaniu status quo a potlacovaniu skupinovych alebo individualnych iniciativ. Nemyslim, ze ludstvo dosiahlo svoj vrchol v oblasti liberalizacie jednotlivca a politickeho/spolocenskeho usporiadania.

Vlastnictví je třeba od doby, kdy máme věci, které lze vlastnit. Pokud ulovíte medvěda, stáhnete ho z kůže, a z té si vyrobíte boty, čí jsou to boty? Já přijdu, a budu chtít, abyste mi je dal. Na co se budete odvolávat? Na vlastnictví. Každá civilizovaná společnost má koncept vlastnictví. Jestli si myslíte, že zrovna vy vybudujete svět, kde tento koncept bude ignorován, tak dopadnete stejně, jako všichni před vámi - pohoříte. Důvody jsem doufám vysvětlil.

Samozřejmě ve vlastnictví půdy, zvířat nebo cest nevidím problém. Říká vám něco tragédie obecní pastviny? Kdyby svět fungoval, jak si vy představujete, obecní pastvina by se zelenala, oceán by byl plný ryb atd., protože by se o sdílený majetek každý nezištně staral. Jenže lidé takoví nejsou. Obecní pastvinu vypasou, a ryb vyloví tolik, že po léta nebudou. Ovšem pokud daná věc někomu patří, tak ten někdo má dobrý důvod se o něj starat. Na rozdíl od pařížské komuny tenhle princip opravdu a prokazatelně funguje.

Topanky su moje. Populacia medvedov nie je moja, ani les, v ktorom medvede ziju, nie je moj.

Kde ste prisli na to, ze chcem svet bez vlastnictva?:) Iste ako inteligentny clovek rychlo najdete 5 rozdielov medzi lesom a topankami, ktore som si vyrobil (a z jednej koze vyrobim asi aj topanky pre mojich sudruhov).

Tragedia obecnej pastviny mi samozrejme nieco hovori, je to standardny pravicovy argument. Skoda, ze vlastnene lesy nie su tak kvalitne ako lesy povodne, ze na vyrobu urcene zvierata su trapene v krutych podmienkach, pretoze zisk majitela nie je zavisly na blahu zvierat (podobne ako pasakovi prostitutky je jedno, ze je zavisla na drogach a ze ma kadejake ine problemy).

Vy si neuvedomujete, ze v niektorych druhov vlastnickeho vztahu (napr. clovek-clovek) vznika pri predmete vlastnictva nesloboda?

Ak upierate slobodu zvieratu zit dostojny zivot a lesu prirodzene rast s celou diverzitou svojich druhov, mozte sa vo svojich modeloch rozlucit s prirodou ako ju pozname dnes (alebo vcera). Vo vasom svete ostanu len zvery, ktore sa daju vyuzit pre zisk a z lesov budu chore sady sparadiel.

Este by ma zaujimalo... vyvlastnenie majetku kolektivom urcite povazujete za kradez. Povazujete za kradez aj privlastnenie pastviny na ktorej zije napr. nejaky domorody kmen?

Vidíte, boty jsou vaše. A máme tu soukromé vlastnictví. Já nevím, je vám jasné, proč je to tak dobře?

Proč byste nemohl vlastnit les? Stejně tak, jako lze vlastnit jablko (plod), lze vlastnit jabloň (strom).

Jak se posuzuje kvalita lesů? Pointa je v tom, že když les nikomu nepatří, každý si z něj odnese kládu (protože může), a za chvíli žádný les nebude. O tom je obecní pastvina, a k tomu bohužel nelze najít protiargument (vyjma "ale lidé budou jednou lepší"; přitom oba víme, že nebudou). Krutost na zvířatech v nás vzbuzuje negativní pocity jen proto, že nám připomíná vlastní bolest. Nakonec si vezměte, že lidoopům se přiznávají základní lidská práva (třeba nebýt mučen), kdežto žížaly a hmyz (kteří nic nepřipomínají) jsou každému ukradené. Jde tedy o kulturní normu. V naší společnosti je navíc zakotvená zákonem.

Nikde jsem snad neprosazoval vlastnický vztah člověk-člověk. I když některé ženy říkají "jsem jen tvoje", a "řekni, že jsi můj" :)

Já to zvíře potřebuji sežrat, protože je to pro mě velmi přirozené, a protože potřebuji proteiny. Takže mu nemůžu dovolit, aby se "svobodně" toulalo. A už vůbec nevidím důvod, proč bych měl lesu přiznávat svobodu(?) přirozeně růst. Přesto, že zvířata chováme už asi 10000 let, nějak jsem si nevšiml, že by zůstala jen zvěř, která se dá využít pro zisk. A naše stovky let uměle sázené, udržované a kácené lesy také zjevně fungují (i když park občas připomínají - so what?).

S přírodou, jakou znáte v čase X, se samozřejmě můžete rovnou rozloučit. Pořád se totiž mění. Svého času jsme na území ČR a SR měli primárně listnaté lesy, občas smíšené. Nebyla tu pole, ani louky. Dnes je to jiné, a zítra to bude zase jiné. Smiřte se s tím.

Vyvlastnění majetku kolektivem bez opory v zákonu je neoprávněným užíváním cizího majetku. Vydržení majetku také zpravidla nepřipadá v úvahu, protože podle §130 odst. a) občanského zákoníku je podmínkou oprávněná držba (což zpravidla nebývá naplněno).
Pastvinu, na které žije domorodý kmen, technicky vlastnit můžete (obdobně jako parcelu pod mým domem). Ten domorodý kmen ovšem nikoliv (stejně jako nemůžete vlastnit mě). V tomhle jsme pravda jako civilizace neměli v případě černochů dlouho jasno, protože bylo otázkou, jestli se jedná o lidi. Trvalo to dlouho, ale ta otázka se nakonec vcelku uspokojivě vysvětlila.

Ta vaše "svobodná práce" má trochu problém v tom, že lidé bez vlastního zisku moc nepracují. Nakonec jsem už psal:
"A zkuste se podívat, jak prodává prodavač(ka), pokud má fixní plat, a jak prodává pokud ho má závislý na zisku. V prvním případě je prodavač opřený o pult, a s protáhlým ksichtem říká "co tu chcete?", v druhém případě se velmi snaží. Veliký rozdíl jsme viděli v prodejnách elektra, kde prodavačům dali nízké platy, a k tomu slušné bonusy za prodané zboží. Do té doby se ukrývali před zákazník, nechtěli jim radit, a odbývali je. Jakmile byl na prodeji přímo závislý jejich plat, zákazníkům vycházeli vstříc, a snažili se něco prodat. Zkuste těm lidem vysvětlit, že mají pracovat *kvalitně* pro dobrou věc, a ne pro svůj zisk :)"
viz http://www.root.cz/zpravicky/analyza-gartner-windows-se-pomalu-hrouti/198204/

Trh je samořejmě slepý, jako většina mechanismů. Trh je místo, kde dochází k vyrovnávání tlaků nabídky a poptávky. Nemáte co jíst? Shodou okolností někdo hledá člověka, který sklidí jablka, a nabízí ubytování a jídlo po dobu sklizně, plus odměnu v penězích. Každý si přijde na své. Ano, je to slepý mechanismus, který pouze tupě odráží potřeby lidí. Osobně nevím o jiném podobně funkčním mechanismu.

Argumenty jsem zopakoval proto, že jste se k nim nevyjádřil, a protože je považuji za celkem zásadní. Zkusíte to ještě?

Ukazu vam princip svobodne prace na lokalizaci Linuxu. Proc je kuprikladu KDE z velke casti nelokalizovano? Inu lide co umi anglicky to nepotrebuji a nemaji zadnou motivaci dobrovolne pomoci s lokalizaci. Ve volnych chvilich chteji kupodivu odpocivat, ne pracovat.

Proc se nenajde mezi tisici ceskymi uzivateli linuxu par lidi co to zlokalizuji? Protoze je to prace ktera se nikomu nechce delat zadarmo.

Potrebujete tedy nekde sehnat penize a praci zorganizovat. Presne tohle dela Microsoft. Vybere od lidi penize a praci zorganizuje.

Vas idealni svet svobodne prace funguje asi tak jako linux tedy pro 0,5% populace.

s tema rozvojovyma zemema mate pravdu. Mluvil jsem s clovekem co tam delal v nejake misi UN a to jsem tedy valil oci na to co vypravel. Jejich problem neni v nedostatku penez, ale ze s nima neumi zachazet. Kdyz byly kolonie, tak tam tu fungujici ekonomiku kolonizatori provozovali bez vetsich problemu.

Protoze tam umira dost deti hladem tak vesnicani chteji mit co nejvic deti aby snad nejake prezilo do dospelosti, vetsina zen schopnych rodit deti je neustale tehotna. Nechape ze kdyby mel rekneme 3 deti zilo by se jim lepe. Problem je jak deti nakrmit, pokud jsou uz toho veku ze muzou delat prostituci (tak asi 12 let) tak jsou rodinou posilany do mesta, kde obvykle chyti od zakazniku AIDS protoze se tam traduje ze kdyz se vyspi s pannou, tak se zbavi AIDSu. Kdyz tem lidem poskytne vlada nejakou hospodarskou pomoc (cti nestacilo se to rozkrazt - versina pomoci se totiz na ruznych stupnich rozkrade) tak misto toho aby to obili co dostanou zasadili tak ho snedi (vetsinou maji pak dost zdravotni problemy protoze to osivo je chemicky osetrene) nebo prodaji na cernem trhu. To samy udelaji s kravou, misto aby ji dojili tak ji zabiji nebo prodaji. Penize nevydrzi dlouho. Pokud se jedna o to co tam pestuji, tak misto toho aby si pestovali neco pro sebe co se da snist a rodina jim nechcipala hlady, tak pestuji veci nakseft ktere se pak exportuji do zahranici. Zemedelec nedostane prakticky nic, jejich obchodni retezce ho odrou.

V podstatě jde o podobný problém, jako kdyby naše civilizace ve 14. století (v případě arabského světa) nebo 9 století (s případě řady částí Afriky) narazila na rozvinutější civilizaci. Ti rozvinutější by se pozastavovali nad pálením čarodějnic, náboženskými dogmaty, narážením na kůly, příšernou neefektivitou výroby, děsivou úrovní zdravotnictví atd. No a kdyby se nám tehdy dostaly do rukou střelné zbraně typu AK47, husitské války v 15. století by vypadaly podobně, jako konflikty v Africe.

Otázkou je, co s tím. Já bych osobně doporučil minimálně pár desítek let britské koloniální správy. Ve zemí bristkého impéria bylo zvykem zavádět civilizaci, angažovat místní do koloniální správy, a postupem času jim předat některé pravomoce. A bývalé kolonie dodnes z koloniální historie těží. Problém je, že okupovat cizí země je dnes politicky nekorektní. Možná kdyby Britové nabídli africkým zemím v referendu, že se oni, a hlavně jejich děti budou mít lépe, když svou zemi Britům svěří na 50-100 let ke správě, bylo by to řešením.

boze, vy ste tak mimo:(

zasluzili by ste si pod takou kolonialnou vladou zit, ked tam prisla a doniesla "civilizaciu a pokrok"

si myslite, ze pred nimi tam bola pust a kamene?

boze, tolko ignoracie naraz...

a vy tu budete vytahovat diktatorov a masovych vrahov, ked sam ste ako oni??

nechcem vam nadavat, ale toto je vazne tazka sociopatia, vyhladajte niekoho, kto vam pomoze.

ze zavadzat civiliaciu... to uz aj ja zvolam: "kriste na nebi!"...

a ako by ste si predstavovali, aby tam tu kolonialnu spravu zaviedli? ste pripraveni na militantne potlacanie odporu? kolonialna sprava je len dalsie vyzobracovanie obyvatelstva. pokusa sa riesit problem, ktory uz imperializmus natropil.

riesenie neni jednoduche... a neni na to priestor... samozrejme, kym si budeme mysliet, ze su to nemysliace opice, tak to neni mozne... ale da sa tu poukazat na to, ze mysliet si, ze "oni si za to mozu sami" je tak bezny stereotyp pravicoveho "pomoz si sam" myslenia.

pred nami pust, po nas potopa.

Já jsem popisoval, že třeba na základě referenda. Dnes se bohužel nenosí cízi země jen tak obsadit. Militantní potlačení odpůrců by v případě vhodně daného mandátu nebyl problém.

Rozluštil jsem, co znamená vyzobracovanie. Co byste doporučil vy? Dovézt jim srp a kladivo? Zjevně jsou jen dvě možnosti: 1) pomoci jim nějak urychleně překlenout civilizační propsat, která je od nás dělí; 2) odejít, a nevracet se tam. Ta první možnost znamená povinnou školní docházku, rekvalifikace, zvyšování efektivity zemědělství a zdravotnictví atd. O to se nyní snažíme. Potom si nějaký Mugabe vzpomene, že ti běloši vlastně vlastní farmy neprávem, a že je dá černým - a všechno je to v háji, protože místní obyvatelstvo je není schopné ani provozovat (natož rozvíjet nebo dokonce postavit). Nehledě na to, že ve většině zemí se rozvojová pomoc ve velkém rozkrádá na všech úrovních. Proto říkám: máme-li pomáhat, chtějme záruky, že naše pomoc nepřijde vniveč. Jestli ty záruky mají být vojenské, so be it. No a ta druhá možnost by znamenala, že by se Afrika propadla vývojově o pár set let zpět. Zemřely by stovky milionů lidí, a zbytky civilizace v našem slova smyslu by tam zanikly. Fakt se chcete na takové obrázky dívat v TV? A fakt chcete ve středomořském regionu desítky milionů uprchlíků z Afriky? Já se na TV nedívám, takže mi to nakonec může být jedno, ale co útlocitní voliči?

Zimbabwe také byla dlouhá léta na africké poměry úspěšná země. Až vyvlastňování bílých farmářů a pozemková reforma rozjely současnou krizi. Osobně to interpretuji tak, že ta britska kolonialni sprava byla ukončena příliš brzo.

Osobně bych si představoval pozvolné předávání pravomocí místním lidem, budování ekonomiky, politické kultury, politických stran, zaručených práv, právního řádu atd. Velmi důležité je vzdělávání obyvatelstva, vedení k odpovědnosti.

V Zimbabwe bylo přijatelně. Tamní společnosti vládl v podstatě od získání nezávislosti Mugabe. Že by tam kdy byla vyloženě dobrá ekonomická či politická situace, to bych si netroufal tvrdit.

Proboha-nechcete s tim flame uz koncit? Bezneho BFU to stejne total nezajima..

Trh nástroj kupodivu je - slouží k (v ideálním případě) nejefektivnější alokaci zdrojů, nebo alespoň usnadňuje směnu.

Já bych spíš řekl, že udržuje věci, které až tak nezajímají Microsoft z pohledu že se z toho nedá nic úplně snadno ukrást nebo to koupit, přidat nahypovanou barevnou patlaninu (=víme, co zákazníci chcete) a pak za svoje ceny prodávat. K tomu selhání alokační funkce - spíš bych řekl, že tu selhává lidský revoluční model. Ten je jak známo založen na tom, že existuje nějaký revolucionář, který má nápady či vize jak (v tomto případě software) vylepšit. Ovšem v případě nápadového vyčerpání nebo absence dotyčného revolucionáře celý systém zákonitě stagnuje. Open source naproti tomu používá model evoluční, který je naprosto opačný - dobrým příkladem budiž vývoj života na Zemi. Vzniká spousta variant, ale jen ty životaschopné jsou ve formě DNA přeneseny na další generaci, kde se celý cyklus opakuje. Z krátkodobého ekonomického pohledu jde určitě o selhání alokační funkce, protože krátkodobě vizionář může mít nad evolucí navrch - ta je krátkodobě slepá a není možné říct co vlastně uspěje. Jenže dlouhodobě je evoluce nejefektivnější a nejdokonalejší proces pokroku, protože nezáleží na jednotlivci. Kdyby ne, byla by už dávno nahrazena procesem efektivnějším, což se nestalo.

Trh je místo, případně obecněji princip. Není to nástroj, protože to by předpokládalo, že s ním manipuluje nějaká "vyšší síla". Samozřejmě udělat z trhu jen nástroj ve své sociální politice se snaží evropská levice.

Váš pohled na věc je zcestný. SW firmy se musí velmi snažit, aby uspokojily potřeby zákazníka, a ten je za to nakrmil (viz alokační funkce). Pokud se jim to nepodaří, tak končí. A samozřejmě velká spousta firem skončí. Tomu se říká čištění trhu. Je to vlastně ten evoluční proces, který popisujete. Mimochodem se mi nezdá, že by firmy závisely na jednotlivci.

Sám jste ale psal, že ve světě open source "bohu dík" přežívají i aktivity, které zákazníky neuspokojují. Ano, právě to je důkazem absence zpětné vazby, a selhání alokační funkce, kterou běžně poskytuje trh. Výsledkem 15 let úsilí velké hromady lidí je 1% zastoupení Linuxu na desktopu. Takové kolosální selhání. A když někdo pojmenuje problém, sesype se na něj "komunita" s tím, že je ďáblův přisluhovač. Vývoj open source je evolucí bez evolučních tlaků. A jestli myslíte, že zpětnou vazbu penězi nahradí diskuze, tak jste neskutečně naivní.

Ale přesn tohle se řešilo o pár příspěvků výše.
http://www.root.cz/zpravicky/analyza-gartner-windows-se-pomalu-hrouti/197594/

Jak se to vyřešilo? Za mě tak, že node je tupé zařízení, kterému Linux naprosto stačí. A protože je Linux zdarma, není důvod ho nepoužít. Viz
http://www.root.cz/zpravicky/analyza-gartner-windows-se-pomalu-hrouti/197968/

Zbylé servery jsou typicky na Windows (odkud přešli z profi unixů, protože kdysi měly unixy prkaticky celý podnikový trh), část na profi unixech, a teď poměrně nově zákazníci migrují méně náročné aplikace z profi unixů na Linux.

Pak jsou tu webové servery, a další inetová infrastruktura. Tam jde opět na prvním (a posledním) místě o cenu licence, takže vítězí Linux, FreeBSD apod. Ovšem i tak se předpokládá, že IIS ještě v roce 2008 přestihne v počtu domén Apache (přitom na IIS méně často běží hromada domén typu "Káťa a její pejsek", a více business related domén). Rozšíření IIS všeho souvisí s tím, že Windows Server 2008 má výhodnější licenční podmínky, než předchozí verze. A protože vyjma ceny má vše lepší, než Apache, není moc co řešit.

Proč si myslíte, že trh selhává? To je názor člověka, kterému se nelíbí konkrétní produkt, a proto křičí, že selhává trh. Neexistuje produkt, který by vyhověl každému.

Jak chcete produkovat open source komerčně a tržně? Stačí, když si váš produkt koupí jediný zákazník, a může ho jakkoliv dále šířit. Jak v takové situaci můžete pokrýt náklady? Leda tak, že třeba "vhodně" zkombinujete open source a běžný komerční SW takovým způsobem, aby open source část byla jen "ochutnávkou zdarma".

Konkrétně výrobci HW se podílejí na financování Linuxu. Netvrdil bych tedy, že vývojáři na ně berou ohled "bez ohledu na finanční zájmy".

Nevidím důvod, proč by open source měl vyhovovat zrovna adminům. Admin nemá v popisu práce se starat o zdroják, natož ho jakkoliv měnit. Studenti informatiky se jistě mohou na open source učit, což ale mohou dělat i na klasickém SW. Například ČVUT má k dispozici zdrojáky řady MS produktů.

Fakt, že Linux má na desktopu jen 1%, když je zdarma, nelze považovat za úspěch. Je to jako kdyby rohlíky byly k dispozici zdarma, ale 99 za 100 lidí přesto kupovalo housky za peníze (nebo někteří dokonce raději housky kradli). Taková situace by nastala jen tehdy, pokud by ty rohlíky byly opravdu nepoživatelné. Nelichotivé srovnání, že?

sorry ale ze SUPPORTu kvalitni vyvoj v zadnem pripade neutahnete.

Koncova cena pro 24x7 support (web, email, telefon) byva obvykle okolo $3k/rok a pokud si myslite ze je to zlaty dul, tak vas muzu ujistit ze neni. Naklady na zajisteni kvalitniho 24x7 supportu jsou znacne. Potrebujete kvalitni a dobre skolene lidi ochotne pracovat 24x7 a kteri umeji komunikovat se zakaznikem na urovni.

Navic kolik % zakazniku si support koupi? Zalezi to na tom jak moc mission critical vase aplikace pro ne je a kolik je s ni v provozu problemu. Pokud mate vicemene bezproblemovy soft support si koupi jen minimum lidi.

Pokud navrhujete obchodni model misto supportu 24x7 za $3k davat soft zdarma a prodavat ten samy support za $5k aby se dal financovat vyvoj tak verte tomu, ze to nejde. Znam firmy ktere to zkouseli a museli s tim prestat. Objevila se totiz konkurence, ktera ten support prodavala lacineji (nemusela totiz financovat vyvoj) a behem 2 let k ni presla vetsina zakazniku. Kupodivu lidi neradi plati $5k za neco co muzou dostat za $2.5k.

Ktere vsechny firmy prechazeji z klasickeho modelu prodeje a model financovany supportem? Znam jen jedinou - SUN. To, co si o teto strategii mysli investori vidite z ceny jeho akcii.

mrknete se na SUN vs IBM.

http://finance.yahoo.com/q/bc?t=1y&s=JAVA&l=on&z=m&q=l&c=ibm

Ani tim ze SUN koupil mysql (a miri s ni do enterprise oblasti uff) neziskal opetovnou duveru investoru.

Trh nijak nezaručuje, že na něj bude nabídka produktů. Ale když jsme u toho, dnes máte na trhu Windows, MacOS, Linux, FreeBSD, NetBSD, eComStation, BeOS, OpenVMS, ReactOS, a řadu dalších. K antimonopolním procesům s MS jsem svůj názor napsal.

Support. Zkuste si namlátit lopatou do hlavy tohle: pokud máte X uživatelů produktu, a vývoj stojí Y peněz, potřebujete prodat licenci za Z peněz, kde Z=Y/K. Když místo toho budete živit vývoj supportem, bude to větší problém. Support si totiž koupí v nejlepším případě 5% uživatelů produktu, typicky ještě daleko méně. Tím pádem musíte na jednom zákazníkovi na supportu získat částku A, která je 20x vyšší, než cena licence. K tomu ovšem připočtěte cenu toho vlastního supportu. Tak drahý support si samozřejmě nikdo nekoupí, takže těch zákazníků na support bude ještě méně (a bude muset být ještě dražší). Navíc vám nikdo nezručí, že zákazníci budou kupovat mega-předražený support od vás, když ho díky dostupnosti zdrojáků může poskytovat kdokoliv jiný, kdo nemusí táhnout náklady na vývoj, a tedy ho může dát levněji o částku A. To bude asi důvod, proč existuje naprosté minimum případů, kdy by firma byla schopna uživit vývoj supportem. A kde je taková výjimka k vidění, typicky jsou další zvláštní okolnosti (třeba vývoj provedl někdo jiný, a firma provádí jen údržbu kódu - viz PostgreSQL).

Admin má support contract, ve zdrojácích nemá co dělat.

Studenti ČVUT mají ke zdrojákům MS přístup, byť ne volný. Jestli dostanou zdrojáky v kompilovatelném stavu, to nevím (a hlavně nemyslím, že by je potřebovali). MS ale každopádně dodává zdrojáky kompilovatelné, a dokonce pořádá školení, kde vám vysvětlí coding convertions, jak MS produkty kompilovat, atd.

MS dokázal po uvedení Windows NT v roce 1993 získat trh serverů (v té době prakticky zcela obsazený unixy) takovým způpsobem, že do 5 let jela většina serverů na Windows. JInak nelegální užívání SW je s krádeží fyzickeho predmetu velmi dobře srovnatelné. V obou případech tím vzniká škoda.

Jak se mi hodí nebo nehodí? Na trhu je dlouhá řada operačních systémů. Některé dokonce zdarma. Jak potom chcete tvrdit něco o tom, že je na trhu produkt jediný?

K poskytování supportu nepotřebujete lézt do zdrojáků. Naprostá většina případů supportu končí bez zásahu do zdrojáku. I z toho zbytku se jich řada dá vyřešit bez zásahu do zdrojáku. A tam, kde není jiného zbytí, máte zdroják k dispozici. Ano, díky nutnosti zdrojáky studovat můžete mít vlastní akticitu supportu dražší, než autoři SW (mimochodem programátor neposkytuje support - není to jeho job, neumí to, a byl by zbytečně přetížený). Ale protože autoři SW musejí platit vývoj, musejí nabízet support mnohonásobně dráž, než jakákoliv konkurence.

Pokud jsem si všiml, tak ke studiu informatiky nepotřebujete vidět zdroják žádného operačního systému, natož OS kompilovat. Pravda, někteří studenti v rámci studia píší vlastní OS.

Školení pro Windows jsou zpravidla placená. Občas nějaké hands-on labs zdarma.

Mýlíte se. Když zkopírujete SW, autor nedostane svůj poplatek. Kdybyste měl pravdu, platilo by indukcí, že když autor prodá 0 kopií SW, je to totéž, jako když jich prodá milion. To zjevně není pravda. Autorům ty peníze pochopitelně chybí. Jestli tohle nechapete, nema smysl se s vami bavit.

Vy jste mi tvrdil: "Protoze neselhavsi trh resi situaci neexistence produktu ktery by vyhovel kazdemu tim, ze na trhu ponecha vice produktu. "

No a já vám psal, že 1) pokud je na trhu jediný produkt, není to selhání trhu; 2) na trhu je řada OS.

Přečetl jsem 198213. Není to support.

Nechcete platit, tak neužívejte plody práce někoho, kdo trvá na tom, abyste za ně platil. Autor s každou nelegální kopií přichází o potenciálního zákazníka. Navíc se tím snižuje vzácnost produktu, tedy i jeho tržní cena. "Doporučování přátelům" je hezký pokus, ale naprosto mimo.

Kdo si z MS řekl, že lidé používající nelegálně jeho produkty jsou pro něj lepší, než lidé používající konkurenční produkty. Ano, to je jistě pravda.

Zkopírování se od krádeže liší v jediné věci, a to v tom, že cena výroby dalšího kusu je zanedbatelná v porovnání s rozpuštěnými fixními náklady (cenou vývoje). Rozpuštěné fixní náklady ovšem platíte u každého výrobku.

Trh "podporuje" tolik produktů, kolik si jich zákazníci vyžádají, a kolik jich výrobci na základě poptávky vyrobí. V případě IT má navíc zjevné technologické výhody mít jednu dominantní platformu, a případné další platformy na specialitky. Ale nebojte, požadavky trhu se časem mění. Svého času byly unixy považovány za levné, a user friendly. Pak je vytlačily Windows. MS se buď bude velmi snažit, nebo někdo vytlačí z trhu Windows. Třeba Apple se jen třese být dominantní firmou. A IBM, Novell, Sun a další by se o tu pozici také poprali. A nemusíme si říkat, že jeden vždy zvítězí - protože jedna dominanntí platforma je výhodná.

Samozřejmě autor přichází s kazkou nelegalni kopii o potencionalniho zakaznika. Pokud jste si něco nelegálně zkopíroval, už to nebudete kupovat. A nemá smysl tvrdit, že lidé budou platit rádi a dobrovolně; není to tak (zkuste si to). K případu MS a potenciálního zákazníka: ten má pro MS smysl jen tehdy, když nakonec zaplatí. Žádoucí samozřejmě je, aby platil od začátku. Mimochodem všimněte si, že MS dnes kráčí vyzkoušenou cestou "zlevním a přitvrdím restrikce". Dnes je čím dál větší problém mít nelegální Windows, Office a další produkty. Zato cena je nižší. Pokud je cenová pružnost poptávky dostatečně vysoká (a vypadá to, že ano), tak je taková strategie výhrou.

Slíbil jste nepokračovat, ale zkuste ještě jednu věc. Jak byste si představoval financování knih, hudby, SW, filmů a dalš autorských děl ve světě, kde autor nemá zaručena práva ke svému duševnímu vlastnictví (tj. neexistuje možnost stanovení povinnosti za užití dála zaplatit)? Jak byste zaplatil vývoj nové verze Windows, který stál miliardy dolarů? Jak byste zaplatil natočení filmu, který stál sto milionů dolarů? Mě by to fakt zajímalo.

k tej hudbe... rad zaplatim za hudbu, ktoru som si osvojil "nelegalne", ak sa mi paci... ale musim to najprv pocut. a nosic musi mat rozumnu cenu.

k veciam, ake pocuvam, sa aj tak neda oficialne velmi dostat, su to stare, alebo velmi mensinove zalezitosti.

osobne si nemyslim, ze kopirovanie dat sa ma nejak obmedzovat... ked ide vyrobca proti technologii, ktoru pouziva na distribuciu, daco je zle - pravdepodobne nedokaze nasledovat technologicky pokrok.

skupiny maju hromadu penazi za koncerty, atd... dost z tych prachy za nosice si aj tak beru nakladatelstva, ktore su vlastne pri technologiach ako je internet zbytocne... posluchaci su schopni si hudbu rozdistribuovat aj sami

a ked sa im paci... tak aj to cede si kupia, alebo na ten koncert pojdu

treba ludi naucit, ze miesto casopisu Brava s plagatom Linkin Park je lepsie podporit skupinu kupou CD... je pravda, ze by mohli byt lacnejsie

a skupiny, ze na predaj hudby nepotrebuju nenazrane vydadatelstva... vid posledny album Radiohead

ale vasa ideologia, ktorou mate pomastene oci vam nedovoli na niektore veci sa pozriet z ineho uhla...

Na jedné straně mi tvrdíte, že hudbu, kterou posloucháte, nelze jednoduše legálně koupit. Na druhou stranu tvrdíte, že rád zaplatíte. Hm, a já vám to nevěřím. Pokud lidé platit nemusí, tak neplatí (možná jste ale výjimka). Zkuste si to v obchodě (samozřejmě nejlépe ve svém). U pokladny každý zaplatí, kolik bude chtít. Kolik lidí zaplatí plnou cenu? Kolik lidí nezaplatí nic? A když to zkusíte první den, a někdo zaplatí, kdo bude platit za týden, nebo za rok? Možná si pak přijdu pro kilo kaviáru, a řeknu "vy ho máte fakt nejlepší, takže tady máte pade na pivo" :)

Ano, skupiny vydělávají na koncertech. Tedy některé většinu jich to moc neuživí. Navíc si vezměte, o kolik by koncerty při současné návštěvnosti musely být dražší, aby vyrovnaly příjmy kapel z nosičů. Na takový koncert byste se asi nepodíval :)

Cena nosiče je nakonec celkem nízká. Vezměte v úvahu DPH (tu platíte ze všeho), náklady na výrobu, distribuci, marži prodejce (ta prodejna či její nájem něco stojí, prodavačky něco stojí, peníze za zboží stojící právě na krámu něco stojí, regály něco stojí), reklama atd. V případě online distribuce tu máme online shop, jeho vývoj a provoz. No a pak je tu skladatel, textař, interpreti, cena za použití studia (to fakt není levné), post processing a mastering, atd. A samozřejmě producent - ten, kdo lidi objeví, dá dohromady, zjistí co jim sedí, najme je, najme všechny okolo, dá jim peníze aby vůbec něco nahráli, řekne jim jak to mají dělat atd. To jsou všechno náklady, které jsou úplně stejné i v případě online distribuce.

Vaše idologie vám nedovoluje vidět fakt, že existuje něco jako náklady. Opravdu to nefunguje tak, že řeknete "hudbu ať si každý kopíruje jak chce, a pokud se mu líbí, ať podpoří kapelu návštěvou koncertu".

Zato student, který o ekonomice nic neví, pracující firmu viděl leda jako zákazník, a který se nikdy neživil sám, natož aby podnikal, ten je s realitou dokonale seznámen. Ta znalost reality se projevuje tak, že tvrdí, že lidé budou za hudbu a filmy platit dobrovolně :).

Řeknu vám takový příběh z pražského kina. Zákazníci, kteří byli nespokojení, dostávali v rámci goodwill firmy slevu na další představení, či lístky zdarma. Takže když jste si přišel stěžovat, že v půlce filmu vypadl obraz, a že je to hrozné, tak vedoucí směny řekl "to se moc omlouváme, naše chyba, tady máte 50% slevu na příště". Bohužel se od toho muselo odstoupit, protože začli po každém představení chodili lidé nespokojení s hlasitostí (moc nahlas nebo moc potichu) apod., aby dostali slevu. Tak funguje *reálný* svět. A vy mi tu budete vyprávět pohádky o tom, jak lidé dobrovolně platí za hudbu a filmy, když nemusí...

Takhle funguje typicky cesky clovek, porad rikam ze jsou cesi prdel evropy.

Jak to funguje u amiku? Kdyz treba vidim porno na vypisu z my kreditky tak to proste oznacim a poslu to bance at ty transakce zrusi. Zase si nejaky prase obsalo cislo moji kreditky a validacni kod. Banka to zrusi a na nic se mne nepta. Stejny to mate s telefonima spolecnostma, pokud se nedovolate treba do Chiny, nebo nekam kde jeste prepojuji hovory rucne tak proste brknete na infolinku at ten hovor neuctuji, ze jste se nedovolali. Operator to zrusi a na nic se vas nepta.

V cechach by tohleto nefungovalo. Typicky cech by si nakoupil ci zavolal a pak se dozadoval chargeback.

V cechach se mi stalo ze mi banka odmitla vydat platebni kartu nebo autorizovat transakci nad 100k protoze jsem nemel platnou obcanku. Mel jsem platny ridicak, pas, americkou gold visa kreditku a zivnostnak. Nestacilo to a porad se nesmyslne branili. Tak jsem si zazadal o internetbanking, coz mi dali a hned vecer jsem trasfernul tech par mega do zahranicni banky. Tohleto by se mi v USA nikdy nestalo i kdyby urednik prskal, coz je dost nepravdepodobne, tak by to privolany nadrizeny vyresil nebot je to jeho prace.

S tim placenim to mate pravdu. Kdyz se delaji marketingove pruzkumy tak lidi klidne oznami ze by si to koupili (nic je to nestoji), kdyz je pak produkt na trhu a oni maji vytahnout kreditku, tak to je pak pekny 'reality check'.

Taky mate uplnou pravdu v tom ze lidi nejsou schopni videt naklady. Setkal jsem se se treba s lidmi, kteri po nas pozadovali sluzby zdarma a nedovedli pochopit ze to proste neni mozne. Vsem temhle lidem rikam, jdete podnikat - pak uvidite co to obnasi.

Dominantní platforma je výhodná. Různé platformy jsou totiž vždy odlišné. Podívejte se na řekněme OS/2, windows 9x, Windows NT, MacOS 9, MacOS X, Linux, HP-UX a Singularity (což je zatím jen experiment). Co ty systémy mají společného? Ani model procesu, ani model threadingu, ani správu paměti, ani síťové API... Prakticky nic. Všimněte si, že i jednoa platforma se může rozbít, a mít řadu nekompatibilit. Různá distra Linuxu nejsou plně kompatibilní, a to je pořád jen podmnožina UNIXu (byť Linux není POSIX compliant, na rozdíl od Windows se SFU). Takový HP-UX nemá procfs, Linux ho má, ale odlišný od BSD, atd. Když půjdeme na vyšší úroveň, jak různé systémy řeší GUI, kreslení a tisk? Unixy mají příšerné X11 a cups, OS/2 má Presentation Manager, Windows mají GDI a nově WPF, MacOS má API hned několik API. Jaký je tady ten standard? A jaký existuje standard pro threading, když Solaris má model threadingu M:N, a Windows 1:1?

Dominantní platforma vytváří jednotný trh, pro který je možné psát SW. Multiplatformní SW se vždy píše špatně, a vždy je limitován společnými prvky platforem. Jak například v Qt napíšete multiplatformní aplikaci, která používá ACID transakce nad DB a FS? Asi nijak, protože tohle umí jen windows. Uživatelé různých platforem také mají různá očekávání. Například uživatel Macu očekává úplně jiný interface, než uživatel Windows, nebo uživatel Linuxu. Všimněte si, že úspěšných multiplatformních aplikací je minimum. A vezměte v úvahu, že multiplatformní vývoj je drahý, je omezující, a každá platforma navíc znamená dodatečné náklady na testování a support.

Viry a bezpečnostní chyby mají úplně jinou příčinu, ale o tom snad někdy jindy.

MS ve skutečnosti má s nelegálními zákazníky celkem problém. Nesmí totiž držet osobní údaje, ale přesto musí být schopen identifikovat nelegální kopie. To dělá z celého procesu černou magii. Nicméně MSIE7 a kritické záplaty jsou distribuovány i nelegálním uživatelům. MS nechce, aby na inetu byly desítky procent nezáplatovaných počítačů.

Vista má v ČR poodle MS nějakých 600k uživatelů. Je to málo, nebo hodně?

Film se zaplatí během prvního týdne, pokud je *velmi* úspěšný. Ale pokud říkáte "netočit sračky", tak tohle je celkem problém. Myslíte, že filmová studia investují stovky milionů USD do filmů, o kterých vědí, že to budou sračky? Ne. Oni si fakt myslí, že film bude úspěšný. Neexistuje totiž žádný manuál, jak natočit úspěšný film. Ani premiéra ve stejný den/týden nic neřeší. Když bude film neúspěšný (a to nikdo není schopen předem říci), proděláte o to více.
V současné situaci samozřejmě zákazníka autoři filmu nutí platit. V opačném případě byste si mohl vyrobit kopii filmového pásu za cenu duplikace, a promítat ho kdekoliv. Dnes ale musíte za lístek do kina platit, a na kopii filmového pásu můžete zapomenout. Stejně tak nesmíte kopírovat DVD na inet, nebo kopie DVD prodávat. Když to děláte ve velkém, je i dnes celkem pravděpodobné, že budete mít velký problém.
S tím, aby "třeba TV" platila za uvedení filmu, jste mě pobavil. To je klasické "ať krev teče, ale z cizího".
Jinými slovy: bez povinnosti diváka/čtenáře/uživatele platit by se nevyplatilo točit filmy, psát knihy, ani psát SW. Považuji to za zjevný fakt. Vy ne?

Obecně každá aplikace, která používá thready, potřebuje znát koncept a API threadingu v daném systému. Podobně pokud chcete používat networking, musíte znát koncept a API daného systému (BSD socks vs Winsocks vs streams).
http://en.wikipedia.org/wiki/Winsock#Technology
http://en.wikipedia.org/wiki/Berkeley_sockets
http://en.wikipedia.org/wiki/STREAMS

Windows se SFU mají odjakživa fork. Ovšem process model, vzniklý v době prastarých unixů, je zaostalejší než threading. NT odjakživa preferují threading model (má menší spotřebu zdrojů, rychlejší synchronizační primitiva, a nižší režii contet switche), a fork je jen v SFU.

POSIX má sice standard pro threading, ale Linux se ho jakž-takž drží teprve od jádra 2.6 (i tam jsou thready naražené na model procesů). Před tím se používala knihovna LinuxThreads, která měla k POSIX threadům velmi daleko. Navíc se implementace POSIX threadů na různých systémech chovají různě. A řada systémů POSIX thready rozšiřuje, viz třeba Solaris.

Uživatel Macu očekává jiná interface (nulové nastavování, vše běhá samo, menu na vrchu obrazovky, v češtině tlačítko Budiž), než uživatel Windows, nebo Linuxu (editovat konfiguráky, mít interface z command line). Těžko napsat aplikaci, která by vyhovovala všem najednou.

ReiserFS (který, a asi nebude, není součástí Linux kernelu) nemá ACID transakce. To, o čem mluví autor vámi linkované stránky, je běžné žurnálování. Transakcí se pak rozumí jedna operace na FS (fakt, že skončí v definovaném stavu atd). Transakční NTFS vám naproti tomu umožňuje začít transakci, založit soubor A, změnit soubor B, zapsat do DB Oracle, zapsat do DB MS SQL Server, změnit soubor C, a poté dát commit (vše provést), nebo rollback (vše zpět); to vše při zachování ACID.

Multiplatformní vývoj je drahý proto, že jsou platformy odlišné. Ale platformy musejí být odlišné. Pokud například Apple zavede DisplayPostscript (kreslení Postscript primitivy po obrazovce i tiskárně, podobně jako Windows GDI používá EMF), je to konkurenční výhoda. Jak si představujete, že pak bude vypadat standard? Že všichni od Apple opíší DisplayPostscript? Nebo tak, že žádná aplikace nebude DisplayPostscript používat? Standard znamená JEDINOU platformu.

Nemá smysl tvrdit, že je něco multiplatformni mezi Linuxem a BSD. Linux a BSD jsou unixové systémy. UNIX je jedna platforma, jenom v rámci UNIX Wars uměle rozbitá na jednotlivé produkty. Přesto je definicí té platformy POSIX compliance test.

Vista má podle MS v ČR 600k uživatelů, včetně těch ilegálních. Počet downgradů na XP bude zřejmě poměrně nízký. Ovšem lidé se s tím svěří hlasitěji, než s tím, že Vistu bez problémů používají (jako já). Teď pravda píšu z XP; nebudu přece upgradovat dobře sloužící notebook.

MS samozřejmě chce, aby piráti zaplatili za MS SW. Proč myslíte, že je tu WGA, a aktivace Windows? Proto, že MS chce, aby bylo pirátů co nejvíce? Nezaměňujte to s konstatování faktu, že pro MS je lepší, když neplatící uživatel pirátí MS SW, než kdyby pirátil konkurenci, nebo koupil od konkurence. To samomozřejmě platí u každé firmy. Ale pouze počítačový bulvár z toho dovede vydekukovat, že MS chce, aby lidé pirátili.

Lidé chtějí pitomé filmy. Zřejmě nejúspěšnějším českým filmovým počinem je Slunce seno..., co opravdu děsivý úpadek. Dallas a další soap opery hltají masy diváků. Prostě se jim to líbí. Máte jiný vkus? Já tedy rozhodně ano. A asi ho mají i majitelé filmových společností. Ale vědí, co si trh žádá. Mimochodem zkuste se s odstupem podívat na trilogii Lord of the Rings. Co divák chce? Poutavý příběh, detailní záběry modrých očíček kýčovitých hrdinů, a digitální efekty. A to Peter Jackson odolal tlaku zahrnout více milostné romance, více patosu, a riskoval, že divák neskousne tak dlouhý příběh. Nakonec z toho vybruslil tak, že míra kýče a nevkusu je přesně taková, aby to diváka přitáhlo, a ještě ne taková, aby to jiné diváky odradilo. Jo, odhadnul to dobře. Ale samozřejmě jeho Bad Taste je pro mě nejlepší, stejně jako Lucasovo THX 1138.

Z cizího krev neteče jsem tvrdil proto, že byste nechtěl za využívání díla platit vy, ale nechal byste platit televize. To je přece klasické. Ať se platí, ale ať platí někdo jiný.

V knihovně neplatíte za půjčování knih? Já jsem vždy platil.

No, stejně jako slovenskému kolegovi vám musím doporučit, abyste se podíval lépe na nákladovou složku. Když mi ukážete, jak vydělat desítky či stovky milionů dolarů, které stálo natáčení filmu, bez toho aby musel koncový zákazník nějak zaplatit, bude mi to poučením.

Na prvním místě to není support. Na druhém místě takhle moc nepěz nevyděláte (zkuste si takhle financovat vývoj účta, nebo čehokoliv jiného). Navíc u SW typicky potřebujete přidávat features tak, aby měly smysl pro více zákazníků, než pro jednoho.

Jenže jeden zákazník typicky nezaplatí větší feature, protože na to nemá. Nakonec si zkuste jít psát SW, dávat zdroják zdarma, a živit se podporou a úpravami. Spláčete nad výdělkem, protože vaše příjmy ani náhodou nebudou stačit na pokrytí nákladů. Všimněte si, že i v této diskuzi bylo dříve řečeno něco jako "student napíše ve škole v rámci studia SW, a potom..." - tedy ani tam nebylo uvažováno o tom, že by příjmy zaplatily práci.

No, a teď si představte, že firma zaplatila těm studentům pár desítek tisíc za úpravy. Teď by rádi vzali výslednou aplikaci, a udělali na ní výraznější úpravy za stovky tisíc, případně větší částky. Aby to zaplatili, potřebovali by ten SW prodat dalším zákazníkům. Bohužel to nelze, protože je to open source, a jakmile jej prodají prvnímu zákazníkovi, ten může daný SW legálně šířit dál bez placení jakéhokoliv poplatku. Smůla :(. Proto firmy vždy trvají na tom, že se autor vzdá veškerých práv ke svému kódu (z právního hlediska se vzdát nemůže, takže se to udělá tak, že ho firma exkluzivně zastupuje).

Open source bohužel má v oblasti businessu modelu zásadní problémy. Věřte, že by mi jako zákaznákovi bylo naprosto jedno, že si můžu objednat i DVD se zdrojáky MS Office. Rozhodně bych na MS nekřičel, že je to špatně :). Pravda, zákazníkovi zdroják nic nepřinese. C/C++ stejně neumí, a kdyby ano, tak se v kódu nevyzná. Pokud by si měl zaplatit studium kódu řekněme Oracle, MS Exchange nebo MS Office, tak se prohne takovým způsobem, že si to rozmyslí. Úpravy kódu si zákazník provést nemůže, a když si na to někoho najme, tak to bude příšerně drahé (viz studium kódu). Navíc většina slušnýc aplikací je rozšiřitelná přes dokumentovaný interface. No a kdyby zákazník udělal změnu řekněme v Oracle RDBMS nebo MS Exchange, musí výsledek otestovat, a změny udržovat v každé další verzi produktu (pokud se výrobce neuvolí je zahrnout do produktu, což nelze předpokládat).

To vám ovšem bere možnost se úpravy složit s ostatními zákazníky. Ad absudrum "chtěl jste novou verzi Windows? dejte miliardu dolarů!".

Když firmy zkrachuje, nebo podporu produktu ukončí, nezbyde po ní díra v zemi. Krach znamená, že společnost převezme někdo jiný, nebo projde resturukturalizací. Zvyk, že krach znamená ukončení činnosti a rozprodání nábytku, je čistě český (a i to se začíná měnit). Například SGI a Mandrake prošly krachem. Každopádně budete mít dost času migrovat na jiný SW. Kdyby dnes zanikl MS (což prakticky není možné, viz výše), ostatní firmy by se popraly o jeho zákazníky, a o možnost převést je pod svá křídla. Samozřejmě s daty, a možná i s barvou ikonek.

Samozřejmě pokud kupujete něco od malé firmy, a je to třeba na zakázku, můžete si vymínit, že v případě zániku právnické osoby, nebo nepředložení nabídky na úpravy v nějakém termínu, dostanete zdrojáky od notáře. Ovšem dnes, když aplikace používají DB, to není tak horké, jak v případě COBOLu, kde jste se bez zdrojáku nehnul.

Jako zákazník máte podobné možnosti self-supportu se zdrojákem i bez, protože (jak už víte) naprostá většina supportu nevyžaduje úpravu zdrojáku. Samozřejmě další rozvoj aplikace je pak zabibý, to ovšem v každém případě (nebo byste si udržoval ve firmě třeba věc typu Oracle?).

Lidé se také mohou skládat na pečení chleba, nebo na výrobu aut. Bohužel to nefunguje. Horko těžko funguje, když se s podporou státu složí na to, aby si najmuli firmu, která jim postaví dům. A i potom si družstvo odhlasuje každou pitomost, typu "vyměníme všechna okna za nová", i když už jich řadu vyměnili členové družstva (plus nikdo neumí vybrat dodavatele, nikdo neumí zkontrolovat kvalitu atd).

Samozřejmě pokud produkt zanikne, může vás to vyjít draho. To je ale i případ koupě auta, mobilu, notebooku apod. Zanikne výrobce, není servis, nejsou náhradní díly. Kdybyste měl zdroják, tak vás to také nezachrání, protože byste si jej musel udržovat, a dělat si sám podporu, a navíc byste nemohl produkt dále rozvíjet (na rozvoj věci typu Oracle nebo Exchange firma fakt nemá, bez ohledu na velikost). Takže stejně skončíte migrací.

Pokud je SW na zakázku, autor jeho kusy s vysokou pravděpodobností prodá i na jiném projektu. Ale hlavně chce zabránit tomu, že kód někomu dále prodáte vy. Takže vám ho naopak typicky nedá.

Firma, která má multi-TB DB, potřebuje špičkový support, a rozvoj produktu (viz výše). Takže bude migrovat.

Nadace fungují, ale pouze omezeně. Sám uznáváte, že ne tak dobře, jako komerční vývoj. Výhodou komerčního vývoje je to, že lze dobře oddělit potřeby zákazníků od potřeb vývojářů. V komerční firmě není problém říci programátorovi "já vím, že by se ti to líbilo udělat způsobem A, ale *zákazníkovi* to bude vyhovovat způsobem B, a ty jsi můj podřízený, tak to jdi udělat způsobem B".

Opensource nebyva napsan tak prasacky jako proprietarni? To mě zajímá. Já jsem si ničeho podobného nevšiml.

Až budete psát SW na zakázku, jsem zvědavý, jestli ho uvolníte jako open source, s tím, že nikomu jinému stejně k ničemu nebude. Zkuste si představit třeba program pro vedení video půjčovny. Strávíte nad ním pár týdnů (nezdá se to, ale zkuste si to), na konci dostanate (pro studenta) poměrně zajímavou částku... A dál? Fakt ten kód nevyužije nikdo jiný, než ta jedna půjčovna? Nemohl jste vydělat víc, a z výdělku si koupit nový a dobrý počítač? No a když přijde řada na věci typu placení bytu, auta, potravy mimo menzu, dovolené... To je vám taková kupa výdajů, že by se ty peníze celkem hodily.

Na úpravu či rozvoj mrtvého SW si samozřejmě můžete najmout externí firmu. Ale je to velmi drahé. Náklady, o které se běžně dělili všichni zákazníci firmy, nyní nesete sám.

Namigroval jsem toho celkem dost. Nedávno třeba jednu matriku, včetně skenovaných rodných listů. Zrovna COBOL je bez zdrojáku aplikace fakt hnus. Dnes naštěstí aplikace zpravidla ukládají data do DB. Sestavit datový model může být obtížné, ale proti datovým souborům COBOLu (které nejsou samopopisné) je to sranda.

KOffice možná vyhovuje vývojářům KOffice. To je ale dost málo, nemyslíte?

Pokud jsem si všiml, tak KOffice je součástí KDE, což je jedno ze dvou použitelných desktopových prostředí pro Linux (podle mě to lepší). Motivace vývojářů KOffice mi pravda není jasná.

Vývojáři sobě, to je pěkné. A co zákazník? Toho KOffice nezajímá. Na Linuxu používá OOo, na Windows MSO (nebo OOo, WordPerfect atd). Přesto vývojáři divoce píšou "ten nadupaný WordPad". Je to waste of resources? Asi ano.

Nepřijde mi, že bych KOffice nějak podporoval. Jestli jsou vývojáři dost chytří, to nemá s úspěchem produktu moc společného.

Nikde neříkám, že waster of resources je nepřípustný. Tvrdím, že trh je mechanismem, který dává informace potřebné k efektivní alokaci zdrojů. A protože příjem výrobců závisí na efektivní alokaci, existuje na ně silný tlak zdroje alokovat efektivně. Pochopitelně to vždy nevyjde, viz třeba Toshiba a HD-DVD. Miliarda dolarů zwastována.

V případě KOffice mám za to, že jde o waste of resources. Linux používá minimum lidí, a na Linuxu jen minimum lidí používá KOffice.

HD-DVD vyšlo draho z hlediska vašeho příjmu. Ale protože hrál velký hráč, a hrál o obrovský trh, nebyla ta miliarda až tolik.

KOffice existuje 10 let. Za tu dobu ho začalo používat "procento z procenta" uživatelů desktopu. Nevím, kolik konkrétně stál vývoj KOffice úsilí, ale myslím, že to úsilí zjevně nebylo úměrné výsledku. Samozřejmě trh tohle řeší, protože vyčíslí náklady na vývoj, vyčíslí příjmy, marketing odhadne další vývoj, management vyhodnotí návratnost investice, a v projektu se pokračuje, nebo se odpíská, a vývojáři půjdou dělat něco, co ponese zisk (tedy co zákazníky zajímá). To je ta alokační fuknce, která u open source chybí. Řeknete: chápete? Souhlasíte? To samozřemě není totéž.

No, byl to zajímavý večer, ale musím jít. Zítra či pozítří odpovím, co jsem dnes nezvládl.

Lidé zabývající se marketingem a managementem typicky programovat neumí. A je to tak správně. Pokud by programátor rozhodoval o tom, jestli se má pokračovat v projektu, bylo by to jako kdyby svářeč (nebo klidně projektant) rozhodoval, jestli se má postavit most. Podobně to není programátor, kdo rozhoduje o tom, jaké features se do projektu zahrnou. A když pustíte programátory k designu, skončí to katastrofou, jako v případě Gimpu.

10 let je doba, po které se IT projekt musí dávno zaplatit, ne jen začít vydělávat. Existuje totiž něco jako časová hodnota peněz, a také cena příležitosti. Ve zkratce jde o to, že když v roce X investujete A peněz, tak v roce X+10 musíte díky inflaci vydělat těch peněz o něco více (při 5% inflaci za 10 let 163% původní částky). Navíc zpravidla na začátku peníze nemáte, a musíte tedy počítat s úroky. A k tomu je třeba vzít v úvahu, že když peníze necháte ležet v bance, tak se zhodnocují bez nutnosti je nějak dále investovat. Potom jsou tu rizika investice: nějaké procento IT projektů se nepovede, a předpokládaný zisk musí být takový, aby byl úměrný pravděpodobnosti ztráty. Takovéhle kalkulace se provádějí ve všech oborech, a zpravidla daleko komplexněji, než v IT.

Když to shrnu: měl by pekař péci chleba 10 let se ztrátou, nebo automobilka vyrábět 10 let se ztrátou, a říkat "proč si myslíte, že právě za 10 let bychom to měli odpískat"? Asi ne - měli to odpískat už dávno. Ovšem ve světě open source uživatelé neplatí, zpětná vazba penězi nefunguje, a tak je možné dále investovat úsilí, které se nevrátí. To je to selhání alokační funkce, o kterém celou dobu mluvím.

Ještě k počtu uživatelů KOffice: počet počítačů bych odhadl na 400M. Pokud hovoříme o 1% uživatelů KOffice z 1% uživatelů Linuxu, tak jde cca o 40k uživatelů, což je opravdu málo. Takové množství uživatelů bez problému uživí vývoj a údržbu účetnictví nebo skladového hospodářství, ale těžko vývoj office balíku.

Osobně nevidím důvod pracovat ve chvíli, kdy chci relaxovat. Natož abych pracoval zadarmo.

Ano, MS Bob a další byly katastrofy. Použití technik marketingu a managementu není zárukou dosažení úspěchu, ale je to best practice. Marketing samozřejmě zkoumá, co by uživatelé chtěli. Není pravda, že by se pouze zpětně hodnotily prodeje. Nicméně se podívejte, kde je dnes MS Bob, a kde je Apple Newton. Nejsou. Kdyby dnes hromada lidí v MS dodnes dál statečně stavěla rozhraní Bob, které by používalo pár lidí, co bych asi říkal? Že alokační funkce trhu nějak nezafungovala. A přesně to je situace, ve které jsou podle mě například autoři KOffice.

IT projekty mnohdy financují lidé jako vy nebo já; nemusí to být zrovna finanční magnáti. Jestli KOffice budou kvalitní SW, o tom celkem pochybuji, když projekt po 10 let nic zajímavého neukázal. Pekl byste 10 let housky, které nikdo nejí, nebo vydával hudbu, kterou nikdo nekupuje, a prodělával na tom? Asi ne. A kdybyste 11. rok upekl dobrou housku, bude to proto, že jste to 10 let dělal mizerně? Asi také ne - profíci dokáží otevřít pekárnu za pár měsíců, případně napsat office produkt za rok, nejvýše dva.

K číslům: počet PC se odhaduje na cca 400M. Uživatelů Linuxu je už dlouhou řadu let podle statistik různých webů si 1%, lepší číslo nemáme (pozor, podíl na trhu se zpravidla počítá v tržbách, takže tam bude mít Linux hrubým odhadem 0.01%, protože většina instalací nebyla koupena, ale zdarma stažena). To, že KOffice používá 1% uživatelů Linuxu, je pravda jen můj odhad.

Počet uživatelů počítačů v Asii jistě stoupá. Jestli je na tom v Asii Linux nějak skvěle, to jsem si nevšiml. Pirátění MS produktů je tam rozšířeným sportem. Bohužel konkrétní čísla nemám.

Office produkty nepíšu. 10 let je skutečně velká spousta času. Po takové době u SW projektu musíte dávno vědět, jestli to má smysl, nebo ne. Jenže protože autor je do své práce zažraný, vždy mu připadá, že dělá tu nejlepší aplikaci na světě. Zpětná vazba penězi je tam proto, aby mu řekla, jestli je jeho pocit reálný.

Když jsme u toho, jsou to tři odhady. Ale kvalifikované odhady. Nic lepšího k dispozici nemáme, protože žádný jednotný registr počítačů, ani sčítání počítačů, prostě nemáme.

Samozřejmě MS produkty jsou oblíbené i mezi lidmi, kteří nechtějí platit. Celosvětově to dopadá dost podobně - pirátí se.

Já se nikdy nikde nezavázal, že mi něco nevadí. Natož v nějaké licenci.

KUbuntu má desítky procent textů bez lokalizace. Ale souhlasím, že ve světě Linuxu je to ta lepší lokalizace.

Pokud nainstlaujete ve Windows aplikaci, která nemá lokalizaci, není to věc autorů operačního systému. Distra Linuxu jsou ovšem na rozdíl od Windows nekompletně a mizerně lokalizovaná již sama o sobě.

Dobře, tak se podívejme na dostupnost SW na Linuxu. Kolik účetních SW pro Linux je na trhu, a kolik je jich pro Windows? Seženete pro Linux SW na mzdy, sklady, HR agendu, pro recepci hotelu, pro správu rezervací, pro tetovací salón, pro kadeřnický salón, informační systém pro základní školy s klasifikací, docházkou a tiskem vysvědčení, správu reklamací v maloobchodu, SW pro restauraci včetně modulu kuchyně (s podporou bourání prasat), a SW spoustu tisíc dalších oborů lidské činnosti? A pokud už něco nakonec pro některé kategorie seženete, nebude to typicky upocený kus bez referencí, který by nepoužil ani největší zoufalec?

Repozitáře přímo souvisí s podporou autorů SW. Proč je proboha nutné balíčkovat každou aplikaci pro skoro-každou verzi skoro-každého distra? Cokoliv není připravené pro vaší verzi vašeho distra, budete instalovat s skřípáním zubů, nebo nedej bože kompilovat. Takže buď připraví balíčky pro všechny distribuce vývojář (třeba toho účta), nebo se spolehne, že ho autoři distra vezmou na milost, a SW zabalí a zařadí do repozitáře (což ale u komerční aplikace nelze předpokládat, a zpravidla to ani není žádoucí).

Další věcí jsou samozřejmě vývojové nástroje. Podívejte se na Visual Studio a dokumentaci ve formě MSDN. Ty spousty mástorjů, tutorialů, objasnění konceptů, refrence... Kdo může nabídnout srovnatelný komfort pro vývojáře? K tomu přičtěte hromadu školení, hands-on labs atd. A výsledkem vaší práce bude jeden MSI balíček, který poběží na všech podporovaných verzích Windows.

Problémem Linuxu (a obecně open source) není, že by o něm lidé nevěděli. Když půjdete koupit SW do eshopu, určitě tam najdete i nějaké distro Linuxu. CDčka s Linuxem svého času padaly snad z každého časopisu. Knížky o Linuxu najdete v každém knihkupectví, i v hypermarketech typu TESCO. Spíše se podívejte na poslední odstavec zde:

http://www.root.cz/zpravicky/analyza-gartner-windows-se-pomalu-hrouti/198022/

S vývojem pro Linux existuje jako pěkný příklad třeba Adobe Flash. Na root.cz si můžete přečíst, že kvůli hloupému pluginu do browseru byly nutné změny i ve zdrojáku gcc, a vývojáři řešili řadu problémů s podporou multimédií v různých distrech. Obecně pak platí, že aplikace musí mít balíček pro správnou verzi správného distra. Pokud tomu tak není, budete mít menší problémy (třeba se nepřidají položky do Start Menu), nebo větší problémy (chyby při instalaci nebo spuštění aplikace, dependency hell). A kompilace že není problém? Zkuste svou babičku naučit instalovat podvojné účto na Windows (klik, klik), a potom jí zkuste naučit kompilovat podobné účto pro Linux. Když vyběhne chybová hláška (což není neobvyklé) na kohokoliv bez znalosti C/C++, tak skončil.
/tmp/vmware-config3/vmnet-only/userif.c:630: error: ‘const struct sk_buff’ has no member named ‘h’
daeLibAnimations.h:148: error: no matching function for call to ‘max(unsigned int&, long unsigned int)’

Linux má školení zdarma? Chtěl bych tak 3 dny na téma vývoje distribuovaných aplikací, s dokumentací v ceně. Případně 5 dní na téma úvodu do vývoje GUI aplikací v Qt, počínaje základy jazyka. Nebo tvorbu DB aplikací pro Linux. Kde že tyhle kurzy pořádají zdarma?

Hm. Windows mají desktopovou edici (Vista Starter, Home Basic (x86 a x64), Home Premium (x86 a x64), Business (x86 a x64), Enterprise (x86 a x64), Ultimate (x86 a x64)), neprodejné ořezané verze pro regulační orgány (Vista Home Basic a Business N, Vista *K a *KN, opět x86 a x64), embedded verze (Vista for Embedded Systems, Windows Embedded CE, Windows Embedded for Point of Service, Windows XP Embedded), mobile verze (Windows Mobile Classic, Windows Mobile Standard, Windows Mobile Premium), Windows Mobile software for Portable Media Centers, Windows Mobile for Automotive. Pak jsou tu serverové verze: Windows Server 2008 Standard Edition (x86 a x64), Enterprise Edition (x86 a x64), Datacenter Edition (x86 a x64), Windows Web Server 2008 (x86 a x64), Windows Storage Server 2008, Windows HPC Server 2008, Windows Small Business Server 2008, Windows Essential Business Server 2008, Windows Server 2008 for Itanium-based Systems. Vašimi slovy: "Je to takove univerzalni reseni, ktere ve snaze vyhovet vsem nevyhovuje nikomu." :))

Napočítal jsem těch "distribucí" 41. A kolik vy?

Hm, a autoři OpenOffice zase řeší příšerně pomalé dynamické linkování, díky kterému OOo startuje velmi pomalu... Prostě skvělá podpora vývojářů ;)

MS řešení je takové, že je knihovna na disku jednou (typicky v system32). Samozřejmě pokud jí chcete mít zvlášť, není to problém.

Abyste měl problém při překladu, stačí mít jinou verzi kompilátoru než se kterou počítal autor, nebo nemít stejné knihovny ve verzích, se kterými autor počítal. Plus jiné nastavení cest, jiné umístění souborů, a tisíc dalších možných zdrojů problémů. Já moc aplikace nekompiluji, ale snad jsem ani jednou neviděl na poprvé úspěšnou kompilaci něčeho ze zdojáku (co nebylo napsané "doma").

Buhužel v případě open source je NUTNO se zabývat zdrojákem. Autoři totiž typicky kašlou na dokumentaci (vždyť máte zdroják), a kašlou na rozšiřitelnost pomocí pluginů (vždyť máte zdroják). Potom jsou tu politické hrátky typu nestabilního ABI a kernelového ABI. Pro vaší informaci, ve Windows Vista dnes spustíte aplikace psané pro Windows 2.0, a to bez nutnosti překladu.

Každá verze Windows umožňuje instalovat vybrané features. Liší se tím, co daná verze obsahuje.

Windows řady CE a Windows řady NT jsou různé systémy. Mají společné API, sdílejí část kódu, ale jsou to různé systémy. Nakonec Linux na PDA nebo routeru také nemá s desktopovým Linuxem skoro nic společného. Chtěl bych vidět, jak na routeru spouštíte TuxRacer, nebo na mobilu Oracle v clusteru.

Knihovny ve Windows mají zpětnou kompatibilitu. Pokud se interface knihovny mění, má jiné jméno. Knihovny které jsou součástí OS navíc (tuším od WinME výše) můžete měnit jen pomocí podepsaných patchů, což řeší problémy s autory SW, kteří vám přepsali důležité knihovny beta verzemi (fuj). Jako příklad zpětné kompatibility opět uvedu ty aplikace z Windows 2.0, které běží na Windows Vista. Knihovny gdi.exe (ano, to je knihovna), user.exe a další mají celou dobu zpětnou kompatibilitu na binární úrovni. Totéž ve světě Win32. V případě Linuxu je překlad proti nové verzi knihovny (pokud nebyla komplet překopána) občas nutnost, nikoliv možnost.
Ve Windows existuje možnost použít v případě problému dedikovanou kopii knihovny pro konkrétní aplikaci. Stačí knihovnu umístit do adresáře, kde je executable. .NET to řeší ještě jinak, ale to je mimo rozsah příspěvku.

Bohužel uživatele spíše zaujmou případy, kdy je s kompilací problém (mimochodem aplikace typicky jsou prasácky napsané). Ve Windows samozřejmě kompilaci neřešíme. Například pokud máte Windows 2000 a RAID z roku 2008, tak prostě systému během instalace dáte driver na disketě (od XP na USB klíčence), a on ho použije. Na co kvůli tomu něco kompilovat?

Rozšiřitelnost MSIE je špičková. Celá aplikace je poskládaná z komponent typu HTML renderer, XML parser, toolbar atd. MSIE je jen malý executable, který ty komponenty spojuje. Pochopitelně rozšíření či nahrazení komponent (viz třeba Avant browser) lze provést bez zásahu do zdrojáku.

Ano, řadu programů na Linuxu lze rozšiřovat. Bohužel je k tomu často třeba kompilace (minimálně Linux kernel).
Stabilní kernelové API má snad každý OS mimo Linuxu. Samozřejmě čas od času je nutné udělat nějakou změnu, třeba s major release. Nutnost takových změn je daleko menší, pokud vývoj správně plánujete (což je v případě Linuxu samozřejmě problém managementu projektu).
Nestabilní ABI vadí výrobcům HW, a potom i uživatelům, kteří musejí drivery kompilovat (v nejhorším případě do kernelu), nebo je mít předkompilované pro každou verzi každého distra. Jinak ABI user mode knihoven také není zvlášť stabilní.

64-bit Windows už nemají podporu 16-bitů. Přece jen 16-bitový svět pro MS skončil před 13 lety. I zpětná kompatibilita musí jednou skončit. Ale jako náplast máte zdarma Virtual PC, na které můžete 16-bitovou aplikaci migrovat.

Vidíte. Edice Windows se liší tím, jaké features nabízejí. Například Vista Home má Media Center, Vista Business má podporu domén. Vista Ultimate má obojí. Windows Mobile for Automotive mají zase odlišný interface. Windows Vista for Embedded Systems má možnost bootovat jakoby z hibernace, tedy velmi rychle, nabízí alternativní gina modul, a samozřejmě Platform Builder, kde si sestavíte "distro" dle svých preferencí (něco jako Linux from Scratch v GUI, pravda bez kompilace).

Linux na PDA je stejný jako na desktopu? Řekněme, že je z jednoho zdrojáku. Stejný není ale ani náhodou. Jednak je pro jinou architekturu (PDA jsou typicky ARM), a pak je zdroják plný ifdefů. Mimochodem používat ifdefy pro build různých verzí aplikace, typu mplayer s GUI a bez GUI, je naprosto úděsné. Nechápu, proč tam není komponentový systém, kde si GUI prostě zavedete jako modul. Na druhé straně chápu, že napsat takový MS COM nebylo triviání.

Změna jména knihovny není řešením DLL hell. Jiné jméno knihovny se použije, pokud se mění interface. Například pokld máte Visual Basic Runtime Library (vbrun) pro Visual Basic 6, tak ta je výrazně odlišná od vbrun5. Proto se jedna jmenuje vbrun5.dll, a druhá vbrun6.dll. Knihovna vbrun6.dll potom má několik verzí, které opravují chyby, případně něco rozšiřují (beze změny existujícího interface). V adresáři System32 je poslední verze vbrun6.dll, kterou používají všechny aplikace psané ve Visual Basicu 6. Pokud by se stalo, že vaše aplikace z nějakého důvodu nejde s posledním vbrun6.dll, můžete jinou verzi umístit do adresáře aplikace.

Skutečný problém nastával tehdy, když autor aplikace přibalil beta verzi knihovny, řekněme toho vbrun6.dll, a tou přepsal tu "ostrou". Nebo pokud přibalil starší verzi, a přepsal vám vaši novější verzi. Ani jedna situace by neměla nastat, ale autoři SW jsou, jak je obecně známo, často prasata. Proti tomu pomáhá Windows File Protection (důležité soubory nelze změnit - zkuste si ve svých XP třeba smazat notepad.exe, a pak otevřít textový soubor). Navíc se autoři už naučili lépe psát setup.

Ano, při instalaci Win2k3 driver jen z diskety :(. U XP údajně už i z USB, u Visty zcela jistě. V případě Linuxu je problém s tím překladem pro konkrétní distro. Také mi není jasné, jak bych Linux přesvědčil, aby ten driver sežral. Asi to nebude F6 při bootu setupu :)

Systém pluginů FF tuším používá JavaScript. Ten je děsivě pomalý. Navíc nevidím důvod, proč by mělo k browseru existovat tisíc extension. Asi jsem výjimka, když nechci mít v browseru pluginy pro bittorent, tři chatovací servery, pět vyhledávačů atd.

Připadá mi, že od roku 1991 bylo dost času, aby se vývoj Linuxu plánoval. Nemůžete stavět budovu, a říkat, že až bude čas, tak začnete plánovat. Nakonec to, že Linux byl psán poměrně fast and dirty, je důvodem velké spousty kompromisů a problémů. viz předělávky USB, viz věčné boje s PATA, nyní boj se SATA, viz též OOM Killer, viz fakt že Linux má monolitický kernel (protože se to tak lépe píše), viz dlouholetá absence threadingu, viz fakt že jádro není dodnes preemptivní a reentrantní (jde tak zkompilovat, ale ani autoři kernelu ho tak nedoporučují používat, protože výrazně trpí stabilita i výkon).
Uživatele drivery samozřejmě trápí. nVidia drivery vám buď předkompiluje autor distra, nebo budete kompilovat sám. K tomu potřebujete překladač a zdrojáky kernelu(!), plus si projít instalační proces, a pak nastavení grafické karty s výběrem driveru. Nic moc.

Na x64 v principu nelze běžet 16-bit aplikace? To jsem nevěděl. Vím, že x86 procesory nabíhají roztomile v 16-bitovém režimu (na startovací adrese FFFF:0000 - jako klasické XT), a tedy jsem předpokládal, že 16-bitový kód lze realizovat podobně, jako na x86-32.

Ekvivatelent LFS jsem měl na mysli ohledně výběru komponent. LFS se kompiluje zřejmě proto, že autoři kódu jsou líní testovat typ procesoru za běhu. Podívejte se na Windows XP a vyšší, a syscall. Na WinNT do Win2k se syscall prováděl přes int 2e. Od XP se při startu systému z CPUID zjistí, jestli procesor má podporu SYSENTER/SYSCALL, případně kterého z nich. Podle výsledku se pak provádí rychlý syscall, pokud ho systém umí. Windows používají řadu podobných technik. To ovšem vyžaduje přemýšlet dopředu, a optimalizovat kód.

Pro odlišné architektury nejsou nutné ifdefy (nebo ne ve velkém množství). Opět viz NT. Stačí mít platform-specific kód oddělený do modulu, který zprostředkovává interakci s platformou. výsledkem v případě NT je Hardware Abstraction Layer, a nad ním teprve běží kernel. Alternativou jsou špagetový kód.

V případě mplayeru je to prostě nedodělek. Že jde o moduly na úrovni zdrojáku, to je pěkné, ale uživateli celkem k ničemu. Chtějí autoři mplayeru uživatele prostě nutit, aby musel kompilovat, nebo co?

Major verze ještě neznamená, že knihovna není zpětně kompatibilní. Například core knihovny Win32 (kernel32.dll, gdi32.dll, user32.dll) jsou zpětně kompatibilní až k Windows NT 3.1. Ale často bývá, jako popisujete.

Chattr není file protection, jak jsem jej popisoval. Představte si, že smažete glibc, nebo qt libraries. Případně že je nahradí nějaký balíček poškozenou nebo starší verzí. Samozřejmě je třeba na to mít permissions. A co se stane pak? Konec. Váš systém to nerozchodí, nebo bude docházet k záhadným chybám. Uživatel s tím moc neudělá, a i pokročilý uživatel bude těžko zjišťovat, co se vlastně stalo. Ve Windows v podobném případě zasáhne Windows File Protection, a soubory změní zpátky.

V případě Linuxu budete holt spoléhat, že daný RAID řadič má podporu v kernelu (jak vám ho připravili autoři distra). Nebo můžete kompilovat, jak doporučoval kolega Doucha. Diskety s ovladači nemají smysl do té doby, než bude mít kernel stabilní ABI. Pak bude ale otázkou, jestli lze bootovat ze zařízení, ke kterému má kernel driver
ve formě modulu (což v NT není problém).


K čemu jsou vlastně extensions zamýšleny? JavaScript je tak pomalý, a tak omezený, že mi njak uniká smysl.

O Hurdu jsem slyšel. Prvním problémem je vývojový model. Lidé okolo FSF u tohoto projektu demonstrovali snad všechny problémy open source vývoje. No a druhým problémem je technologie. Mikrokernely mají průšvih, zvaný výkon. Výsoký počet kernel transisions (syscalls) má spoustu režie. To je důvod, proč MS používá modifikovaný mikrokernel, a servery běží v kernel mode. Nakonec za nedlouho tu budou systémy běžící kompletně v user mode (viz Singularity).

Linux je rozdělený na moduly leda na úrovni zdrojáku. Kernel nemá interně stabilní API, a o modularitě těžko mluvit. Když jsme u preemptivního kernelu, ten mají Windows řady NT od první verze, a jako "extrém" to nikomu nepřijde. V případě Linuxu máte dnes (po 17 letech) na svém desktopu v kernelu pár míst, kde dojde k "dobrovolné preempci" (to je skoro jako kooperativní multitasking). Ovšem pokud jsem si všimnul, tak desktopová distra jsou běžně kompilovaná bez preempce.

Vida, na 64-bit kernelu tedy ne. Poslední dobou nějak nemám čas číst o technických detailech nových CPU, natož něco psát v ASM :(

Pokud znáte pár detailů memory managementu, proč by vás mělo trápit, že máte nějaký kód vícekrát? Optimalizaci zaslouží kód, který se používá často, nebo je náročný na výkon. Typicky jde třeba o velikost různých bufferů. Zkuste si napsat třeba triviální inkrementaci prvků v poli, a zkoušejte ji v cyklu pro různé velikosti pole. Jak vypadnou vaše data z cache, výkon půjde drasticky dolů. To za vás kompilátor nevyřeší. Ale zpět k paměti a disku. Disk je dnes levn, a těch pár set byte optimalizace vás nezabije. Paměť vás nemrzí, protože je jednak také levná (a kódu nepřibude moc), potom vám nic nebrání mít různě optimalizovaný kód v různých knihovnách, a nakonec se ve fyzické paměti (při nedostatku paměti) drží jen ty části kódu, které se opravdu používají.

Jak jsem psal, ke zdrojákům Windows dostanete i školení, kteér vám řekne, jak je číst, a jak s nimi zacházet. Windows řady NT měly od začátku modul GDI v user mode. V NT4 byl z důvodu zvýšení výkonu přesunut do kernelu, k dalším serverům.

Inlineovani funkci mi není záhadou. Záhadou mi je, proč není platform-specific kód oddělen do zvláštního modulu, jako v případě NT a HALu.

Mplayer jsem už kompilovat musel. Vzhledem k tomu, že nejspíš porušuje řadu patentů, distra ho typicky neobsahují. No a pak buď seženete binární balíček pro své distro, nebo kompilujete.

Mplayer běží na řadě platforem. Windows Media Player běžel/běží na Windows 95-ME, Windows 2000-Vista, na MacOS a MacOS X, Solarisu, PocketPC a Windows Mobile. Verze pro MacOS, MacOS X a Solaris byla ukončena, podobně jako třeba u Internet Exploreru pro UNIX. Teď zpět k mplayeru. K čemu je dobré, že běží na řadě platforem? Používá se na unixech, protože tam zřejmě nic lepšího není, a jinak se nijak významně nerozšířil.