Odpověď na názor

Když pominu různé drobnosti, řekl bych, že darktable má dva základní problémy, které brání jeho větší popularitě. Za prvé je to v některých případech upřednostnění vize před praktickou použitelností pro většinu fotek většiny uživatelů. Typickým případem je právě třeba to vyvážení barev a záměrná absence "druhé osy" (zelená - fialová). Jakkoli jsou ty důvody logické a při hlubším zamyšlení dávají smysl, v mnoha případech by to lidem zjednodušilo život. Nebo mnohokrát propíraný default "preserve colors" v modulu base curve. Ono je sice úžasné, že ten default umožňuje rozumné zrestaurování barev v přechodu do přepalu (viz známé video z fotkou nočního hašení), ale naprostá většina fotek naprosté většiny uživatelů nic takového nepotřebuje, takže by default měl být spíš takový, aby se rozumného výsledku snadno dosáhlo u té většiny. Mimochodem, zrovna v tomhle ohledu mám podezřené, že právě Aurélien Aptel je tím, kdo má nejvíc másla na hlavě.

Za druhé je to větší vstupní bariéra. Dnes je zvykem, zejména u komerčního software, že jsou filosofie a uživatelské rozhraní navrženy tak, aby se s programem co nejsnáze pracovalo těm, kdo ho vůbec neznají, protože uživatelé nemají trpělivost se něco učit. A často to pak bývá tak, že ani spousta zkušeností a ochota se něco naučit vám nepomůže program používat efektivněji. Darktable je v tomhle ze staré školy: nepříliš vstřícný k začátečníkům, ale pokud mu člověk dá šanci a je ochoten pochopit jeho logiku a koncepci, zjistí, že ledacos z toho, co původně vypadalo jako nesmysl, mu může ušetřit spoustu práce.

Já měl v tomhle tak trochu štěstí, že mi vlastně nic jiného nezbývalo. Pořídil jsem si nový foťák, který ještě nebyl ve většině programů podporovaný, Windows nemám (kromě jednoho virtuálu se starou verzí pro speciální účely), takže pokud jsem nechtěl čekat nebo fotit do JPEGu, tak mi nezbývalo, než se pokusit aspoň provizorně něco rozchodit. A darktable byl jediný, ke kterému jsem našel dostatek dokumentace a přikladů, abych to dokázal. Takže jsem holt zatnul zuby a naučil se s ním zacházet. Ze začátku to šlo ztuha, ale postupně jsem začal přicházet na to, že to vlastně celé dává smysl a že s určitou vstupní investicí mi darktable umožní ty fotky, které nevyžadují moc práce, zpracovat s minimem námahy, ale zároveň mi poskytne i dostatečně silné nástroje na zpracování těch, se kterými je potřeba si pohrát víc.