"large amount of disks", velmi přesný popis. Pro běžného uživatele spíš nedůležité, pro server s 1000 NVMe asi super zpráva.
on i server s 24 plotnovými disky to zrychlí z současné minuty na pár vteřin. Nemusí být 1000 disků (btw, netuším, jak ty disky bys tam připojil).
Přes multiplikátor. Ale moc rychlé by to asi nebylo. I kdyby takový multiplikátor existoval. A netuším, jaký je limit počtu disků.
https://sata-io.org/developers/sata-ecosystem/port-multipliers
nvme disky bych asi nenapojoval na sata multiplikátor :).
PCIe má 8bitový device id, takže max. 256 zařízení může být navěšeno na PCIe sběrnicích.
Viděl jsem kdysi nějaký Sun s 1000+ SAS disky, linux teoreticky umožňuje obsluhovat 65,536 sata/sas disků, ale kdoví kde jsou ty hlavní limity.
v PCIe neni zadny 8-bitovy ID.
PCI* i PCIe umoznuje mit topologii s 256 sbernicemi (8-bit bus) a 32 zarizenima na sbernici (5-bit device ID, *PCI umi jen 21 z 32).
V pripade maximalniho a optimalniho vyuziti danych adres, je fyzicky pocet zarizeni 255 * 31 = 7905 zarizeni, ale z duvodu neexistence optimalniho jednourovnoveho switche je pocet o neco mensi, protoze to padne na mezi-sbernice k vytvoreni dostatecne sirokeho stromu.
Nevím, v commitu (předchozí pokus o podobnou funkcionalitu) https://lore.kernel.org/linux-nvme/20240129181953.1183084-1-jallison@ciq.com/ uvádí autor 13 sekund na NVMe disk a stroj s pouhými 20+ disky. Nevím, o jaký shutdown konkrétně se jedná, proč trvá tak dlouho, ale asi to opravdu lidi pálí.
Hlavne vyvojare linux based storage systemu to pali. Ty disky muzete odpojovat totiz rizene v ramci nejakeho schematu na cold storage/standby pripadne rozbihat na klasicke zalohy (misto paskovych jednotek). Jsou systemy ktere inteligentne pracuji se start/stopem disku kdyz nejsou potreba podle schematu.
Tim spis se to tyka nvme kterym stop/start mechanicky neopotrebi. Tam se spis projevi teplotni cykly.
Je zbytecne je tudiz nechavat porad na napajeni. Ono pri tisicich disku se to nascita.
zapnuti/vypnuti napajeni neprospiva zadne elektronice, na rozdil od snizeni spotreby nejakym uspornym rezimem. Zapnuti/vypnuti prakticky vzdy znamena idkyby nepatrny proudovy naraz a u nvme i inicializaci frmware (s moznosti chyby). I u ethernet karet je lepe snizit napajeni dle delky vodice, nez je uplne zapinat/vypinat pri inaktivite.
Ekologove sice planetu (jeji soucasnou biosferu) nezachrani, zato lidskou populaci dozenou k silenstvi. Respektive mozna vlastne "zachrani" biosferu nasi planety tim, ze lidskou populaci na ni postupne vyhubi.
Opravdu? Digitalni elektronika je doslova o tom ze je/neni napeti (0,1) -> jde/nejde proud. To se spina, podle taktu, klidne miliardkrat za sekundu.
Ty proudove razy, o kterych pises, jsou problem u zdroju ktere prevadi napr. 230 V->5V (a mensi), protoze tam opravdu vznikaji spicky napeti na relativne velkych civkach a kondenzatorech.
U samotnych digitalnich soucastek je problem prave to tepelne cyklovani.
Problem u casto cyklovane digitalni elektroniky jsou prechodove jevy pri zapinani a vypinani - je velice malo produktu, ktere maji slusne reseny brown-out detection a power-on-reset, aby se drzeli v bezpecnem stavu behem tranzice mezi off-on a on-off.
Pokud takove nedokonale zarizeni budete hodne cyklovat, drive bebo pozdeji ho zabijete, je to ciste statisticky problem. Jeden problem zminoval autor vejs - problem u inicilizace fw, a dalsi problemy muzou nastat na zaklade fyzickeho poskozeni, nebo nezadouci zmenou nevolatilnich pameti behem tranzice.
Samozrejme selhani z duvodu tepelneho cyklovani je pravdepodobnejsi, to jako jo.