Názory k článku
Autonomní auta Waymo mají výrazně méně nehod než lidmi řízená auta

Jestli stát dovoluje odepsat 5 Kc/km, tak proto je čím dál víc elektroaut u takových těch služeb jako třeba rozvoz jídla.

Těch elektroaut je tam čím dál víc proto, že jsou levnější na provoz.

Nemluvě o tom, že prostě lépe jedou. Lépe akcelerují, jedou plynule, jsou tišší navenek i uvnitř, méně kurvítek typu převodovka, řadit nemusíš...

23. 12. 2024, 12:29 editováno autorem komentáře

co je bohate kompenzovane vyrazne vyssiou uvodnou cenou, ale to samozrejme nikoho nezaujma, ze? :)

23. 12. 2024, 13:42 editováno autorem komentáře

Pořizovací cena má paritu již od cca 800 tisíc. Základní Model 3, což není holobyt, stojí jako lepší oktávka. A tato hranice dál klesá. Plus 80 % Čechů kupuje ojetiny a EV ztrácejí na ceně rychleji, protože nová jsou za původní cenu zas o dost lepší. Před měsícem kamarádi koupili 3letý Model 3 čtyřkolku (po faceliftu) za 1/3 nové.

Není to „kompenzované“, když se porovnají vyšší pořizovací náklady a nižší provozní náklady, vychází to ve výsledku stejně na provoz levněji. Zejména u aut, která toho najezdí hodně a navíc ještě v městském provozu.

Provozovatelé nejsou blbí, aby si pořizovali něco, co se jim nevyplatí.

ehm... teoretik ako vzdy? :)
Na slovensku usetrite cca 50% za elektrinu zo zastrcky vs. benzin.
Kym dobehnete rozdiel pri nakupe, bude to auto na srotovisku.

Do dneška jezdí první rodinná EV s lithiovou baterií, jako např. Leaf gen1 rodičů. Po 10 letech baterie 74 % kapacity a servis nula. Pro "dohnání rozdílu ceny při nákupu" si vygoogli termín TCO (Total Costs of Ownership). Brácha byl early adopter (Ioniq Electric gen1) a splatilo se mu to na rozdílu ceny paliva po 4 letech (200 tisíc = 4 roky * 50 tisíc za benzín s předchozím Hyundai i30). Tedy teď už mu auto dávno "vydělává".

23. 12. 2024, 19:30 editováno autorem komentáře

ovsem jen do doby, nez si stat uvedomi, ze z nabijeci elektriny nevybira spotrebni dan z pohonych hmot, coz by ostatne mel dle zakona o spotrebni dani delat, az si to uvedomi, treba to zacne vybirat zpetne :)

Za prvé, bráchovi se rozdíl pořizovací ceny už zaplatil. Takže mu je jedno, jestli elektřina zdraží nedej bože až na cenu benzínu/nafty. Novým majitelům je to taky jedno, když se sblížily pořizovací ceny nových a ojetých aut.

Za druhé, daně a spoustu poplatků za elektřinu platíme taky. To bylo kňůůů voličů, když kvůli válce byla chvíli drahá. To si žádná vláda bezdůvodně neriskne. Nabíjecí elektřina se neliší od normální. 90 % nabíjení je doma, většinou ze zásuvky 220 V. Máte na to celou noc, takže vám stačí výkon rychlovarné konvice. 10 % je na rychlonabíječkách, když jedete dlouhou cestu nebo bohatí Pražáci, co "nemají kde nabíjet". Tam už to drahé jako benzín/nafta je, ale pro většinu je důležitý průměr, odkud berou.

23. 12. 2024, 22:20 editováno autorem komentáře

Samozřejmě, když se nezapočítá cena elektrické enerie, tak hned všechno vychází krásně růžově!

Víte kolik stojí elektřina? Plus lidi s FVE ji mají 3/4 roku zadarmo. A tehdy pro early adopters Tesla dávala Supercharger doivotně zdarma a tady např. Lidl byl zadarmo. Je to "eko reklama" a těch aut tu jezdilo promile, takže je to nic nestálo.

Pavel...: Jasně, ty rozvážkové služby si to neumí spočítat. A vy těch elektroaut máte kolik, když jste takový zkušený praktik?

Těm rozvážkovým službám se to vyplatilo, i když s elektroauty neuměly správně zacházet. Hodiny stály na nabíječkách (prostě se jich koupí víc do poolu), protože těm řidičům nevysvětlili, že nemají nabíjet až do 100 % (dodnes většina EV má konec dost pomalý).

Jak očekáváte, že se bude do budoucna řešit ekvivalent spotřební daně z benzínu? Nějaké interní počítadlo spotřeby/kilometrů (a spoléhání na to, že ho lidi "nestočí" jako to dělají s tachometry)? Paušál, mýto, poplatek za vjezd do města? Vlastně jsem neslyšel, že by to nějak řešily i země, kde už je elektroaut mnoho (Norsko). Všichni naopak dávají ještě různé daňové úlevy.

Interní počítadlo přetočíš úplně stejně jako u spalováku. Plus to můžeš obejít nabíjením simulováním rekuperace (další elektromotor bude točit koly), takže ani nemusíš šahat do vnitřní logiky. Na Islandu zavedli daň za km, se zpožděním i pro spalováky, protože nemají speciální daně z pohonných hmot jako kontinentální Evropa. V USA zas pevná částka za rok pro kompenzaci části zisků ropné lobby.

Tedy čekám, že se bude zdražovat pro všechny, ať už jednotnou daní např. za km, nebo odděleným zdražováním zvlášť pro EV a ICEV. Spalováky koneckonců jsou prodražovány dřív než elektroauta, viz nová eko daň, zatím 2,5 Kč/litr. Každá vláda si veme peníze hlavně z těch 98 % lidí, co jezdí spalovákem, ale odprezentuje to jako daň hlavně pro ty "elektrosráče", protože na to bude český Pepík slyšet.

Podívej se do Itálie. Tam to mají zmakle. Běžně vlastník auta platí 3-4 daně. Záleží jestli bydlí ve velkém městě.

Předpokládám výkonové mýto a parkovné. Technicky není problém, aby auto zaplatilo různé částky za jízdu po dálnici nebo souběžně vedoucí silnici, nebo aby v dopravní špičce ve městě platilo vyšší částku než mimo špičku. Stejně veřejnému sektoru nic jiného nezbyde, protože jinak budou navigace při zácpě na kapacitních komunikacích pořád rozlévat auta do okolních obytných čtvrtí.

No, ale ona spousta lidí zase křičí i z druhé strany, že jak se zavedou autonomní auta, tak se všude nasadí limit 15 km/h a všechno bude úplně na houby, okradou nebohou stařenku a donutí ji chodit všude pěšky a svět shoří.

Je potřeba se o tom bavit a upozorňovat na možná rizika, ale reálně to dopadne jako vždycky někde uprostřed.

Což je dost hloupý příměr, protože koně nic nevynalezli ani si nic neříkají.

Možná se zamysli nad tím, jaká je funkce přirovnání.

Provedeno. Teď to zkuste vy.

K nehodám docházelo i tehdy, když bylo daleko méně řidičů. To, že lidé usednou za volant i ve zcela nevyhovujícím stavu je součást toho, že nedokážou bezpečně ovládat auta. Mimochodem, větinu nehod nezpůsobí opilí, zdrogovaní nebo unavení.

To není o šetření automobilek – musle by jim to nařídit stát. Všem. Kdyby nějaká automobilka prodávala auta jenom s těmi systémy, přijde jiná, která ty systémy do auta nedá, bude auta prodávat levněji – a lidé si budou kupovat ta.

Ale hlavně  – prakticky by to nepomohlo. Jak je napsáno ve zprávičce, porovnávali to vůči všem autům řízeným lidmi a také vůči autům řízeným lidmi, která měla určitý standard bezpečnostních prvků. A ten rozdíl je zanedbatelný oproti tomu, když auto neřídí člověk. Ten rizikový faktor je zkrátka člověk, asistenční systémy s tím už moc nezmůžou.

> Mimochodem, větinu nehod nezpůsobí opilí, zdrogovaní nebo unavení.
Zdroj takového tvrzení? Osobně si myslím že Vám žádný řidič nepřizná že sedal do auta nevyspalý.

> Ale hlavně – prakticky by to nepomohlo. Jak je napsáno ve zprávičce, porovnávali to vůči všem autům řízeným lidmi a také vůči autům řízeným lidmi, která měla určitý standard bezpečnostních prvků. A ten rozdíl je zanedbatelný oproti tomu, když auto neřídí člověk. Ten rizikový faktor je zkrátka člověk, asistenční systémy s tím už moc nezmůžou.

Pokud byla vybrána jen auta s moderními technologiemi, jako je automatické brzdění a varování v slepém úhlu — popravdě řečeno, moc nechápu, jaké konkrétní bezpečnostní prvky jsou tím myšleny. Například automatické brzdění a upozornění před překážou mám i já, ale určitě ne tak pokročilé o kterém jsem mluvil.
Měl jsem možnost řídit Mercedesa ve vyšší výbavě, a to auto se odmítlo dokonce i rozjet, když se za ním pohyboval chodec. Naopak moje auto si toho vůbec nevšímá. Myslím, že můj systém nezaznamenává ani chodce při odbočování, natož aby mě na ně upozornil. Jednou jsem jel mezi vesnicemi a potkal jsem chodce celého v černém, který šel kousek od krajnice, a nešel zrovna moc předpisově (navíc v zatáčce v kopcích, celý v černém, bez osvětlení -- člověk ho vidí na poslední chvíli). Systém v autě ho vůbec neviděl (že by třeba pískal). Kdybych v poslední chvíli nezareagoval, zřejmě bych ho zasáhl zrcátkem. V podstatě se zdá, že moje automatické brzdění a upozornění před překážou je užitečné jen v případě, že se vozidlo přede mnou náhle zastaví, nebo když někdo vejde přímo před auto. A to navíc do poslední chvíle jen píská (předpokládám že pak začne i brzdit, ale nikdy jsem to fakt nezkoušel). Pokud tedy porovnávali takovéto systémy, je jasné, že jejich účinnost nebude příliš výrazná.

20. 12. 2024, 21:38 editováno autorem komentáře

Mnozstvi ridicu ale nic nerika o jejich kvalite. Pokud by ziskani ridicskeho prukazu bylo vice podobne napriklad ke komerecnimu pilotnimu prukazu, nehod by dramaticky ubylo.

Řidičcské schopnosti mají normální rozložení. Takže když máte víc a víc řidičů, přirozeně se na Gaussově křivce posouváte víc a víc doleva, tedy schopnosti jsou horší a horší. Kdyby získání řidičcského průkazu bylo náročnější, bylo by méně řidičů.

* Mensi pocet ridicu v minulosti, o kterem jste psal, nebyl zpusoben narocnejsi zkouskou, ale financni narocnosti na vlastnictvi a provoz vozidla. To mohlo mit maly vliv na kvalitu ridicu, protoze vseobecne neschopny clovek, ktery pravdepodobne bude i neschopny ridic, by si auto nemohl dovolit.

* Gausova krivka je symetricka, takze pokud budu vybirat vic a vic reprezentatu, nikam se posouvat nebudu.

Gausova krivka je symetricka, takze pokud budu vybirat vic a vic reprezentatu, nikam se posouvat nebudu.

Gaussova křivka popisuje třeba rozdělení IQ ve společnosti. Když vyberete třeba 10 lidí s nejvyšším IQ, bude jejich průměrné IQ třeba 200. Když vyberete 10 % lidí s nejvyšším IQ, bude jejich průměrné IQ třeba 140. A když vyberete 80 % lidí s nejvyšším IQ (nebo-li vyloučíte jen 20 % s nejnižším), bude průměrné IQ v té skupině jenom někde nad stovkou, třeba 107.

To samé platí i pro řidiče. Když vyberete pár nejlepších řidičů, budou jejich řidičské schopnosti vysoké. A jak budete do skupiny přidávat čím dál víc horších a horších řidičů, budou průměrné řidičské schopnosti skupiny klesat.

Neschopnost a nekompetentnost současných řidičů z větší části pramení z různých maximálně otravných a tupých asistentů. Zejména mladší řidiči naprosto nevnímají situaci, postrádají cit pro situaci a chování vozu a místo toho spoléhají na nespolehlivé a nebezpečné asistenty (tím myslím takové, které zasáhnou to řízení), což mj. vyústí v situace, kdy to auto prostě jede na „ledovce“ v zatáčce rovně, přímo do lesa, ačkoliv ta situace bývá zvládnutelná. Neovládají vůz, necítí chování, natož aby předvídali.

Nouzové brždění zmate i pytel a ten kamion za tebou nemá sebemenší šanci, ačkoliv dodržuje „vzdálenost“. Jistě, neubrzdíš, neukecáš, ale … no teoretiku co jezdí okolo komína to okomentuje dost a jen dodám, že v Rakousku po rozestupech jdou docela dost.

Pak jsou tu přímo vražedné systémy jako udržení v pruhu, který tě klidně pošle do zdi tunelu, protože se mu nepozdává čára …

No a chodci … mnohdy si říkám, že o chodce by se měl postarat trubkový rám, jinak se budou dál čumět do mobilů, než na silnici.

Nejhorší na tom je, že ten "asistenční mor" se sám zapne a pořád to před jízdou vypínat je o nervy a na dlouho.

Neschopnost a nekompetentnost některých řidičů pramení z toho, že věří báchorkám o tom, jak všechny asistenční systémy fungují špatně – a vypínají je. Přitom statistiky říkají jasný opak – ostatně jedna taková statistika je i ve zprávičce. Ale je mi jasné, že vy budete popírat i ty statistiky – protože vy máte přece svůj pocit, tak kam pak na vás s fakty.

To, že jste (podle toho vašeho ohledu) nejspíš velmi špatný řidič, ještě nutně neznamená, že jsou takoví i všichni okolo.

Já jsem nepsal nic o tom, jaký jsem já řidič. Nicméně z průzkumů plyne, že si o sobě nadpoloviční většina řidičů myslí, ž ejsou nadprůměrně dobří řidiči. Nebo-li je statisticky prokázáno, že řidiči své řidičské schopnosti často přeceňují.

Největším problémem při přechodu na robotická auta bude ego řidičů. Protože pro spoustu řidičů funguje řízení auta hlavně jako masírka jejich ega. V žádné jiné diskusi nepadne tenhle argument „když tvrdíte, že něco může řídit lépe, než vy, znamená to, že jste špatný řidič“. Nikdo nenapíše „když si myslíte, že kompilátor optimalizuje lépe, než vy, znamená to, že jste špatný programátor“. Nikdo nenapíše „když si myslíte, že gepard je rychlejší než vy, jste prostě líný“. Ale mnoho řidičů má řízení hlavně jako něco, co jim má pohladit jejich ego, a nesnesou pomyšlení, že by snad někdo nebo něco mohlo být lepší řidič, než oni. Přitom to tvrzení je absolutně nesmyslné – abych mohl porovnávat kvalitu optimalizace kompilátoru a člověka, nenmusím být vůbec programátor. Rychlost běhu člověka a geparda klidně může porovnávat člověk na vozíku. A porovnávat schopnosti řízení lidí a techniky můžu beu ohledu na to, zda a jak sám řídím.

> Nikdo nenapíše „když si myslíte, že kompilátor optimalizuje lépe, než vy, znamená to, že jste špatný programátor“.

Tak zrovna variace na tohle vídám v debatách o programovacích jazycích každou chvilku.

Když jsou skoro všichni nadprůměrní řidiči, kdo způsobuje ty nehody? Jak se ukázalo už ve výzkumu Caroline Preston a Stanley Harris v 1965, i řidiči, kteří leží ve špitále po dopravní nehodě, se pořád považují za nadprůměrně schopné.

Samozřejmě, pokud je někdo výtečný řidič, pravidelně trénuje krizové situace, má dobré CRM, memory items, zná dobře parametry jednotlivých systémů letadla... aha, my se nebavíme o komerčních pilotech, kterým trvá roky, než můžou reálně vozit lidi, a kteří i pak používají asistenty v plné míře, že? My se bavíme o řidičích, kteří si udělají pár hodin teoretické výuky, pár hodin ježdění často někde v maloměstě, a pak je pošleme v tunové ocelové krabici řítit se půl metru od chodců a cyklistů, zatímco jsou přesvědčení, že oni chybu nedělají a hlídání slepého úhlu je pro sraby.

Omlouvám se, zapomněl jsem na skutečnost, že víte naprosto vše a byl jste u všeho i všude. Třikrát.

No pro Vás mám špatnou zprávu, protože šlo o mojí první nehodu a jeho příčinou byl automatický systém nouzového brždění, který vyhodnotil ten kus pytle (takový ten těžký stavební pytel, co uletěl z náklaďáku před mnou) jako překážku a šlápnul mi na brzdu (Hyundai Santa Fe rv. 2022). Bohužel, ten kamion za mnou už v tom dešti neměl sebemenší šanci a napálil to do mě. Čtrnáct dní v Salzburku ve špitále, 6 měsíců problém s krkem a mimochodem auto na odpis.

Bohužel pro Vás jezdit umím, sice už dávno nejezdím amatérskou rallye, stejně tak „školu smyku“, jak se jmenovala soutěž v jízdě na zamrzlém rybníku, ale pořád si rád dojdu na různé kurzy (soutěže) v rámci PČR apod. S mašinou taktéž. Ročně najezdím přes 150 000 km a jedinou bouračku mám díky asistenčnímu systému, mimochodem o nedokonalosti systémů by Vás, vševědoucího všudybyla asi nepřesvědčila ani dashcam.

No abych se vyhnul nesmyslným blábolům „Co když“, nereagujte, ignorujte mě a ušetříte čas nám oběma.

Omlouvám se, zapomněl jsem na skutečnost, že víte naprosto vše a byl jste u všeho i všude. Třikrát.
Omlouvám se, zapomněl jsem, že vy víte naprosti vše a byl jste u všeho desetkrát. A že z jakékoli vaší příhody lze automaticky odvodit zákonitosti platné pro celý svět. Mohu se jen zeptat, co jste měl dnes k snídani? Já jen že jsem zapomněl, co jsme dnes všichni na celém světě měli k snídani.

21. 12. 2024, 12:06 editováno autorem komentáře

K tomu přidám i svoji historku, kdy jsem měl půjčené nové auto ze servisu, samozřejmě s asistenty, no a v zatáčce se rozsvítila ikonka "sledování pruhů" a strhlo mi to auto do protisměru. Naštěstí nikde nic nejelo, a volant šel "přetlačit", ale nabyl jsem dojmu, že tento systém nechci. Na druhou stranu tchán s asistenty jezdí už nějaký rok dennodenně a stěžoval si jedině na parkování, kdy mu auto nedovolí zaparkovat "na doraz" a cca 40 cm od překážky mu to samo zabrzdí.

To není ani tak problém těch asistentů, jako spíš nezvyku. Asi tak trochu jako když člověk, co není zvyklý na manuál, si bude stěžovat, že mu to nepřeřadilo, když se rozjížděl, a tak projel křižovatku za semaforem v červených otáčkách, než si to uvědomil a přeřadil. Kdo s tím jezdí, ten si ani neuvědomí, že toho asistenta musel trochu zkorigovat (nebo přeřadit). Kdo s tím nejezdí, toho to zaskočí.

"ačkoliv dodržuje „vzdálenost“."

Kdyz jedu na autopilota (ta vopicarna co se drzi auta pred sebou), tak to jede ve vzdalenosti, na kterou si sem 100% jistej ze by to zabrzdit nezvladlo.

Nehlede na to, ze pokud by to ten zatebou mel natoceny, tak mas bezduvodny prudky brzdeni (als vybrzdovani).

Nedavno sem nekde videl ze nejaka automobilka misto blinkru doprostred palubky dava velky tlacitko, kterym vsechny tyhle vopicarny vypnes naraz.

Vsechna ta samoridici auta ... mimo jine ... nejezdi kdyz prsi, snezi ... atd atd. Protoze to nefunguje ze?
Proč si vymýšlíte?

Chápu, že nemáte autonomní auta rád – ale čeho podle vás dosáhnete svými komentáři, ve kterých bezostyšně lžete o věcech, které je snadné si ověřit?

:"nejezdi kdyz prsi, snezi"
proc by nejezdili?

A na co mame emisne normy? Ja som si myslel ze pokial auto splna nejaku normu tak na nom mozem jazdit po celej cestnej sieti. Vsetky tieto nezmysly s dalsimi pravidlami. Co sme uz rezignovali na pravo a kazdy si tu bude vyrabat nove pravidla?

Mno, problém je že EV samo o sobě je taky jakási emisní norma -- zcela bez "emisí", narozdíl od Euro*.
Imho ani s Euro to není tak jednoduché, s Euro 5 můžete jezdit téměř všude mimo např. různá Neměcká města :-)

"A na co mame emisne normy"

V germanii nee. tam musis mit na aute lepik (to ze se z vin da snadno zjistit ze splnujes je ti prd paltny) ... a kdyz pojedes trebas do rakous ... tak potrebujes jejich extra lepik. Samozrejme ... za extra prachy, jak jinak.

ale ted uz jsi si trochu zaprehanel

Pamatuju, že se třeba prodávaly kity, aby sis složil auto sám (bugina? motor z Favorita).

A mohlo to legálně na silnici jen tak? Auto na ježdění na soukromém pozemku (ať už je to okruh, nebo něčí pole) si může člověk udělat z čeho chce. Problém začne být až s homologací pro provoz na veřejných komunikacích. To se pořád dá udělat i pro jednokusové vozy bez sériové výroby a je to pak o něco jednodušší (například odpadají crashtesty). Ale je s tím pořád dost papírování a něco to stojí.

Existovala stavebnica nejakej napodobeniny športového auta (už si nepamätám, ako sa to volalo), ale motor z Favorita to malo preto, lebo to bolo homologované ako nejaká prestavba toho Favorita. A nič modernejšie sa do toho preto nedalo legálne dať. Ak si to teda správne pamätám...

Jasně, někdo špatně jí a zabije nebo zraní to čtyři náhodné kolemjdoucí.

Aha. Takže nezáleží na počtu mrtvých, ale na počtu zabitých. Vám nejde o životy, které by se daly zachránit i nepřímo? To jste měl napsat hned, že je nutné to chápat takhle.
Potom stačí podívat se, kolik prostředků je vyplýtváno na léčení lidí, kteří se chtějí zabít žrádlem (citát). Těmi by se dalo zachránit víc lidí než je zabito ročně auty.
Taže ano. Jestliže někdo jí špatně, zabije víc lidí než řidiči. Proto by bylo vhodné nařídit a silně regulovat zejména tuhle oblast.
Mimochodem. Zdravý řidič má lepší reflexy a rozhodovací schopnosti, takže by to (než zakážeme řízení ručně) také omezilo nehodovost a mrtvé na silnicích.

Pokud si dotyčný ponese důsledky svých činů sám, ať si dělá co chce. Pokud bude řidič auta ohrožovat jenom sám sebe, tak ať s klidně řídí. Pokud má někdo špatnou životosprávu, ať třeba platí větší pojištění. Jinak ať si klidně dělá, co chce – pokud tím neohrožuje ostatní.

Pokud ve vícečlenné obézní rodině jeden člen uvaří třeba takovou dobrou dršťkovou, tak se vsadím, že to nakonec s gustem sežerou všichni.

Já ten rozdíl chápu, ale vy asi ne.

Auta řízená člověkem jsou nebezpečná svému okolí – daleko víc než cokoli jiného, co může dělat prakticky kdokoli. Do budoucna se z řízení auta člověkem stane čistě jen zábava, kterou budete provozovat někde, kde tím nebudete ohrožovat ostatní (nebo alespoň ty, kteří se té zábavy nezúčastní).

Stejně jako dnes nemůžete chodit po ulici a jen tak si střílet. Přičemž by občas nějaká střela někoho zabila – o čemž by se prohlásilo, že je to nehoda, je to normální a občas se to prostě stává a nedá se s tím nic dělat. Tak to bylo dříve, ale dnes už to tak není. Pořád si můžete střílet pro zábavu, ale ne na ulici, nábrž na střelnici, kde je výrazně snížené riziko, že tím ohrozíte někoho, kdo se vaší zábavy neúčastní. (Myslivce v ČR ponechme stranou jako výjimku.)

Musím se pana Jirsáka zastat. Hlupáka ze sebe rozhodně nedělá, protože to by znamenalo, že ze sebe dělá něco co není.

Nevidím rozdíl, čemu říkáte práce s hmotnými či nehmotnými statky a práce s informacemi. Všechno je to práce s informacemi – mezi nalezením vhodné jeskyně a zapamatováním si cesty k ní není z hlediska práce s informacemi rozdíl. Naopak u toho nalezení vhodné jeskyně možná budete potřebovat nějaké úpravy, na což je potřeba zručnost – to je něco jiného. Nalezení cesty k jeskyni také není důležitější – k čemu vám bude umět si zapamatovat cestu k nějaké jeskyni, když žádnou vhodnou nenajdete?

To, že se člověk spoléhá na ostatní, plyne z definice člověka. Člověk je nejvíc sociální „zvíře“ na planetě a to z něj dělá člověka.

Řízení aut lidmi bude zakázáno teprve tehdy, až budou autonomní auta daleko lepší, než lidé. To plyne jednoduše z toho, jak jsou nastavené odpovědnosti. Takže pokud se auto dostane do situace, kterou nedokáže vyřešit, nedokáže ji vyřešit ani člověk. Ostatně u moderních letadel už toto v některých situacích platí – pokud by se letadlo dostalo do situace, kterou nedokáže vyřešit autopilot, je to daleko za tím, co by dokázal vyřešit člověk. (Řeč je o situacích, kdy se letadlo dostane mimo letovou obálku. Neznamená to, že by dnes autopilot v komerčních letadlech zvládl celý let od startu až po přistání bez zásahu pilota.)

Lidi, kteří mají v určitých situacích vyšší práva, než vy, dávno existují. Ale není to žádná kasta, je to dáno jejich rolí – např. policisté, hasiči, záchranáři.

Autonomní auta vás samozřejmě nikdo nebude nutit užívat. Můžete jezdit na kole nebo chodit pěšky. Akorát nebudete smět mezi lidmi ovládat dvoutunový stroj, který nedokážete ovládat tak spolehlivě, aby nebezpečí, že někoho zraníte či zabijete, bylo alespoň na stejné úrovni, jako třeba nebezpečí z nebezpečných průmyslových provozů jako jsou třeba různé chemické továrny. Ostatně ani dnes nemůže auto řídit kdokoli, je k tomu potřeba licence (řidičcský průkaz), jejíž získání má nějaké podmínky. I když dnes řidičák dostane skoro každý. Podobně je to třeba s pilotováním letadel, s řízením vlaků, s držením zbraní. No a třeba u toho řízení vlaků nebo pilotování letadel je to dávno závislé na technice, protože vlak jedoucí rychlostí i těch našich usmolených 160 km/h nejde řídit podle rozhledu. Na to prostě lidské schopnosti nestačí. Na řízení aut také nestačí (s rizikem, které akceptujeme v jiných případech), akorát si to někteří odmítají přiznat.

Možná se váš pohled změní, když nebudete řízení auta přirovnávat bůhví k čemu, ale uvědomíte si, že už dnes máme řidičcské průkazy, pravidla silničního provozu, hasiče a dopravní policii. Že i ta nejprimitivnější dnešní auta mají zpětná zrcátka, synchronizovanou převodovku, posilovače řízení – zkrátka techniku, která něco dělá lépe než člověk.

Někdo ten rozdíl vidí, někdo nikoliv. To je v principu dáno nastavením člověka - nekritizuji, jenom konstatuji. Ale minimálně je rozdíl v tom, že hledat jeskyni je většinou potřeba několikrát za život a vracet se k ní je potřeba každý den. Jak jsem psal, při životě v tlupě nejspíš bude stěhovat celá smečka, takže to, že někdo neumí najít vhodnou jeskyni, může vykompenzovat jiný člen smečky, který tu schopnost má, ale třeba zase nemá jinou schopnost. Zatímco schopnost najít cestu zpět k jeskyni bude potřebovat každý, kdo bude potřebovat opustit jeskyni samostatně.

Člověk se sice spoléhá na ostatní, ale ne ve všem. Děti učíme číst, psát a počítat, aby se na ostatní spoléhat nemusely. Přestože by se to spoléháním na jiné také nechalo odbýt.

Z pricipu techniky a současného stavu vědomí nelze techniku připravit na všechny možné situace, které mohou nastat. A když se zatím nedaří vyřešit kompletně autonomní let u letadel, kde by v tomto přece jenom měli být o trochu dále vzhledem k tomu, jak dlouho už automatizaci využívají, osobně pochybuju, že u aut se to stane. Ale to vychází ze stavu současného poznání, třeba se něco v budoucnu změní.

Ano, máme pravidla - ovšem celé je to o výběru ze dvou možností: bezpečí a za každou cenu a žít a nechat žít. Tyto dvě možnosti jsou ve většině případů protichůdné. Např. pro zmírnění škod při nehodách mají auta povinně eCall bonzující polohu auta (bezpečí za každou cenu), zatímco moje preference je opačná - nemusí každý vědět kudy jezdím (žít a nechat žít).

Někdo také vidí rozdíl tam, kde žádný není. Je hezké, jak jste během pár komentářů objevil specializaci, která se vám předtím tak nelíbila. Teď najednou i u vá slidé žijí ve smečce, mají tam jednoho či pár specialistů na hledání jeskyní a ostatní to umět nemusí.

Zrovna to čtení a psaní se učí především pro to, aby lidé mohli komunikovat mezi sebou. V životě toho přečtete řádově víc od jiných než od sebe. I to počítání se z velké části učíme proto, abychom věděli, jak počítají jiní. Ne nadarmo se říká, že matematika je celosvětově univerzální jazyk. A všechno to – čtení, psaní i počítání – se učímě díky tomu, že to vymysleli lidé před námi. Spousta lidí, kteří to postupně rozvíjeli. Nic z toho by nevymyslel jediný člověk sám.

Z pricipu techniky a současného stavu vědomí nelze techniku připravit na všechny možné situace, které mohou nastat.
To záleží na tom, co myslíte slovem „připravit“. V závislosti na jeho významu to vaše tvrzení buď platí i pro lidi, nebo neplatí ani pro lidi ani pro techniku.

Pokud jste to myslel tak, že by vás autonomní auto muselo vždy za všech okolností odvézt z místa A do místa B; nesmělo by se porouchat tak, aby to znemožnilo jízdu; nesmělo by mít nehodu, ani nezaviněnou – to přece neplatí ani pro dnešní auta ovládaná řidiči. Když se auto řízené člověkem porouchá, zavoláte odtahovku. Co si dneska ni silnici opravíte sám? Často už ani to píchlé kolo ne. Úplně stejně to bude s autonomními auty.

A když se zatím nedaří vyřešit kompletně autonomní let u letadel, kde by v tomto přece jenom měli být o trochu dále vzhledem k tomu, jak dlouho už automatizaci využívají, osobně pochybuju, že u aut se to stane.
Ono je to u letadel o něco komplikovanější. Napřílad pro to, že letadlo nemůžete jen tak zastavit na kraji silnice a počkat.

Ano, máme pravidla - ovšem celé je to o výběru ze dvou možností: bezpečí a za každou cenu a žít a nechat žít.
Nikoli, tak to není. Těch možností je celá škála. A řízení aut lidmivýrazně vbočuje z toho, co jinak považujeme za normální.

Např. pro zmírnění škod při nehodách mají auta povinně eCall bonzující polohu auta (bezpečí za každou cenu)
Jenže eCall polohu auta nebonzuje. Odešle ji jen v případě, kdy dojde k jeho aktivaci – ať už člověkem nebo při havárii. Stejně tak se odešle vaše poloha, když budete volat na tísňovou linku z mobilu. Takže to není žádné bezpečí za každou cenu.

zatímco moje preference je opačná - nemusí každý vědět kudy jezdím (žít a nechat žít).
To je typické. Řešíte jen vaše preference, a na preference ostatních kašlete. To vás nenapadlo, že v tom autě nemusíte jet sám. A že spolucestující mohou mít jiné preference, než vy? Nenapadlo vás, že nemusí mít nehodu samotné vaše auto, ale může být součástí nehody více aut? Nebo dokonce něco jiného, než auta – cyklista, chodec… Ti mohou mít opět preference odlišné od vašich. Tím spíš, když jsou vaše preference založené na špatných informacích.

To je jestli někde rozdíl není, se ale jenom těžko dokazuje, protože absenci něčeho dokázat nejde. Je možné pouze dokázat opak, tedy shodu. V situaci, kdy u jednoho procesu je výsledkem jeskyně a u druhého vytvoření alespoň vytvoření myšlenkové mapy, jak se k té jeskyni opět dostat, je minimálně rozdíl v tom výsledku (dle mého pojetí v prvním případě je jeskyně výsledek hmotný, zatímco mapa cesty v myšlenkách výsledek nehmotný, ale to je vedejší).

O životě lidí ve smečce jsem psal už o dva příspěvky dříve, takže to není najednou.

Tak komunikovat lze i jinak než psaním a čtením, třeba mluvením a posloucháním. A když už člověk toho přečte víc od lidí cizích, než od sebe, jaký smysl má učit se psát? Dnes v době, kdy UI dokáže převést mluvený text na psané slovo a vygenerovat text v čitelnější podobě, než od některých lidí. Stejně tak, proč se zdržovat učením matematiky - existují přece kalulačky, tabulkové kalkulátory, proč se učit počítat, když to stroje zvládnou přesněji s méně chybami, než lidé.

Mimochodem, i dnes se učíme řídit proto, že to vymysleli lidé před námi. Řízení se postupně rozvíjelo do podoby jaké známe dnes.

Připravit postupy na řešení konkrétních situací. Když vezmu samojezdicí auta, tak ty umí to, na co je někdo naprogramoval, případně na co je někdo naučil, když je součástí jejich algoritmu neuronová síť. V současné době stále platí, že stroj je sice přesnější, ale když se dostane do situace, kterou nezná a není na ni ani připraven z podobných situací, spíše skončí (buď se zastaví, nebo to skončí nehodou), zatímco člověk nějaké řešení spíš vymyslí. Jako ukázku si dovolím film Sám doma. Když Kevin zjistil, že se dům snaží vykrást zloději, vymyslel několik řešení, jak se zlodějům bránit. Nskýtá se (spíš řečnická) otázka, jak by situaci řešila domácí automatizace.

Vzhledem k tomu, jakým autem jezdím, tak jsem schopný si toho na autě udělat ještě dost. Když to není závada uvnitř motoru, tak 17 a 19 klíč to jistí.

Letadlo sice nemůže zastavit na kraji silnice, ale stejně jako auto může být automaticky navedeno k odstavení (minimálně, když letí nad pevninou), kde může počkat, než si pro něj doletí odtahovka/servis.

Nechám se navést, čím podle vás řízení aut tak výrazně vybočuje z toho, co jinak považujeme za normální? Mě to přijde jako stejně běžná aplikace znalostí jako třeba oprava magnetofonu nebo přivolání si výtahu.

O tom, jak je chování systému eCall popisováno vím, jak to funguje doopravdy jsem neověřoval, ale jelikož je to něco, co nemám pod kontrolou, počítám že to může informaci o poloze vyslat kdykoliv to uzná za vhodné, nikoli pouze po detekci nárazu, jak by správně mělo. Ale co se týká mého volání, jelikož volám přes domácí ústřednu, tak sice mojí polohu operátor zná, ale volaný se akorát dozví nanejvýše polohu domácí ústředny. Uznávám, komplikované řešení, ale funkční.

Nikoliv, neřeším pouze moje preference. Na rozdíl od vás není můj ideál takový, že řízení aut bude zakázáno. Moje představa je taková, že kdo se vozit samořídicím auty, ať se jimi vozí, kdo chce sám auto řídit, nechť tu možnost má a to i v běžném provozu. Samozřejmě, že mě napadlo, že ostatní mohou mít tak nějak jiné preference. Zářným příkladem toho jste třeba vy, který by řízení aut lidmi nejraději zakázal. A když už ty jiné preference zmínil někdo jiný (vy), nepovažoval jsem za nutné je znova opakovat.

A když už zmiňujete chodce a cyklisty, tak srážkám aut s cyklisty by se nechalo zabránit i jinak, než zákazem řízení. Třeba zákazem jízdy cyklistů po veřejných komunikacích, případem zákazem pohybu chodců po veřejných komunikacích s výjimkou chůze od domovních dveří k autu.

To, že AI dokáže přepsat mluvený text, platí teprve pár let. Třeba se za nějakou dobu už ani nebudeme učit psát, protože to přepis mluveného slova plnohodntně nahradí. Ostatně už dnes se ve spoustě škol neučí krasopisné psací písmo, které bylo vhodné na psaní a čtení dlouchých textů, ale učí se nespojované písmo, které je jednodušší se naučit a stačí pro psaní krátkých poznámek. Protože nic dlouhého ručně už dnes většina lidí nepíše – pokud píšou něco delšího, tak na klávesnici.

Matematika je mnohem širší pojem, než jen naučit se mechanicky provádět operace sčítání, odčítání, násobení a dělení. Součástí matematiky je například vědět, kdy kterou z těch operací použít. To vám kalkulačka neřekne.

Řízení aut se postupně rozvíjelo do podoby, kterou známe dnes – čím dál víc dříve manuálních činností při něm přebírá technika, která ty činnosti provádí lépe než člověk. Není důvod myslet si, že se to v nějakém okamžiku zastaví. Ne, technika toho při řízení bude přebírat čím dál víc, až jednou na veřejných silnicích zastane technika veškeré řízení a na lidském řidiči bude jen volba cíle cesty. Lidští řidiči zůstanou jen v nestandardních situacích (řízení mimo silnice, řízení vozidel složek IZS třeba při povodních apod.), a technika je postupně nahradí i tam.

K letadlu si žádná odtahovka nebo servis nedoletí. A pro letadlo ve vzduchu fakt není převedení do bezpečného stavu to, že se zastaví a všechno se vypne. To je bezpečný stav pro auto a pro vlak, ale ne pro letadlo.

Ohledně toho, co je normální, jsem psal o tom, že škody způsobené lidmi řídícími auta jsou mnohonásobně vyšší, než z jakékoli jiné lidské činnosti. Kolik lidí bylo letos v ČR zabito při opravě magnetofonu? Jako že otec opravoval magnetofon a zabilo to jeho i celou jeho rodinu. Kolik lidí bylo zabito při přivolání výtahu?

Řešíte pouze svoje preference. To, že vy budete řídit auto sám v běžném provozu koliduje s právem ostatních na život. Že při tom řízení zabijete sám sebe, to je vaše preference. Ale preference ostatních je, abyste je nezabil.

Zákazem jízdy cyklistů a zákazem chůze nezabráníte srážkám aut mezi sebou. Vy si to stále odmítáte připustit, ale to, co způsobuje problémy, jsou auta řízená lidmi. Protože lidé prostě nemají schoúpnosti na to, aby dokázali auta ovládat stejně bezpečně, jako zvládají jiné věci – provozovat jaderné elektrárny, řídit letadla, stavět domy, vyrábět semtex.

Pro zajímavost k tématu, Američanka vychodila střední školu a dostala se na vysokou bez schopnosti číst a psát. Pomáhala si AI, které ji předčítalo a převádělo hlas na text:
https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-americanka-odmaturovala-aniz-by-umela-cist-a-psat-nyni-skolu-zaluje-40502118

28. 12. 2024, 18:29 editováno autorem komentáře

A když to domyslíme dál, proč by to vlastně měl být přepis textu. Můžou se ukládat přímo zvukové záznamy a bude to. To jestli se učí spojované nebo nespojované písmo, není zas tak důležité, protože psát se pořád učí. Nikdo zatím neměl odvahu to označit za zbytečnost. Nevím, do jaké míry je krasopisné písmo vhodné pro čtení dlouhých textů, ale pokud je vhodné, tak pouze pokud ten někdo se to písmo naučil psát tak, jak by mělo vypadat. Což dost lidí nezvládlo. A mě to vychází tak, že přečíst naškrábané nespojované písmo je snazší, než přečíst naškrábané spojované písmo. A co jsem četl, málokdo psal krasopis tak jak se měl psát, tedy napsat celé bez diakritiky a po napsání slova tu diakritiku doplnit. Už na základce jsme skoro všichni psali tak, že písmena s diakritikou jsme psali tak, že jsme napsali písmeno bez diakritiky, pak jsme čáru přerušili, abychom napsali diakritické znaménko a pak jsme pokračovali v čáře dalším písmenem - tedy jsme ho stejně psali nespojovaně. A celou dobu na VŠ jsem používal k zápiskům tiskací tedy nespojované písmo - nevím tedy jestli stránku až dvě formátu A4 s velikostí řádku 5 mm považujete za krátký text nebo za dlouhý. Ale jsem zvědavý, vy jste krasopisem psal tak, jak se psát měl, tedy slovo bez diakritických znamének a diakritiku doplnit až po napsání celého bez diakritického slova?

Kalkulačka to neřekne, ale i do alespoň programovatelných kalkulaček se nechá napsat postup/program, který se jenom bude doptávat na potřebné parametry a potřebné operace už bude vědět daný algoritmus. A samozřejmě na výpočty existují i sofistikovanější nástroje. Takže matematická operace pro uživatele není násobení, ale výpočet objemu kvádru - a to, jaké operace jsou k tomu potřeba, není potřeba vědět. Existují nástroje, které jsou schopny spočítat třeba 53. derivaci funkce - to člověk dokáže jenom u některých funkcí. A nástoje k tomu budou lepší a lepší, není důvod se domnívat, že se to v nějakém okamžiku zastaví. Navíc, dost nehod bylo způsobeno tím, že člověk prostě udělal chybu ve výpočtu - kdyby to počítal počítač, tak neudělá chybu I = U . R. Takže od nějaké úrovně vývoje bude bezpečnější lidem počítání zakázat.

Mě nepřijde, že by pro auto bylo bezpečné pouhé zastavení a vypnutí všeho. Třeba v levém pruhu dálnice. Jen si to představte, auto jede levým pruhem, najednou zjistí problém a vypne se. Podle toho, jak je nastaveno chování brzd a převodovky při kompletním vypnutí by pak mohlo třeba pokračovat ve volné neřízené jízdě než by kvůli ztrátě rychlosti třením zastavilo. Nebo by zastavilo okamžite, jak by se při vypnutí všeho okamžitě přilehly brzdové destičky k brzdovým kotoučům/bubnům a zranilo by cestující a pokud by to samé udělalo i auto jedoucí za ním (a to by pro případ zabránění srážce udělat muselo), tak by zranilo svoje cestující, a za ním další případné jednoucí auto to samé, ... I auto by se nějak mělo dostat do bezpečného prostoru, než se odstaví. Nebo minimálně se zastavit nějak řízeně, než jehom vypnutím všeho. Stejně tak letadlo se může pokusit o přistání.

Když se podívám na statistiku úmrtí podle příčin z prvního pololetí 2023 (určitě existují i novější, ale nechce se mi to dohledávat, stejně je to jenom příklad) na https://csu.gov.cz/docs/107508/f304096b-a0b8-16f8-f4fb-25016a8be0d4/13021624001.pdf?version=1.0 tak tam píšou že za první pololetí 2023 zemřelo 56 998 lidí, z toho nejvíc lidí, 22 033, zemřelo na nemoci oběhové soustavy následovaných 13 206 lidmi zemřelých na zhoubné novotvary. I na úmyslné sebepoškození zemřelo víc lidí, 622, než na dopravní nehody 280. Nicméně na nehody celkem připadá 1605 lidí, takže na jiné nehody než dopravní to vychází nějakých 1425 lidí - bohužel už tam nejsou další informace o tom, jaké nehody to byly. Nicméně v kontextu počtu zemřelých by se jevilo smysluplnější omezovat počty lidí zemřelých na nemoci oběhové soustavy než se snažit dále snižovat více než 75x nižší počty zemřelých při dopravních nehodách.

Ano řeším pouze svoje preference, stejně jako vy řešíte zase jenom ty svoje. Samozřejmě, preference každého je, aby ho nikdo nezabil. Na druhou stranu, podle jedné ankety by si málokdo pořídil takové auto, které by v případě nutnosti obětovalo cestujícího. Ale většina by chtěla, aby si takové auto pořídili všichni ostatní. Zase zvědavá otázka, vy byste se svěřil do péče vozidlu, které by vás v případě nutnosti cíleně zabilo, nebo byste byl radši, kdyby obětovalo někoho jiného?

Samozřejmě, zákazem jízdy cyklistů a zákazem chůze se nezabrání srážkám aut mezi sebou. Když už někdo do auta sedne, tak prostě musí počítat s tím, že se nehoda může stát - a s tím bude muset počítat i u samořídicích aut. Ale zabránilo by srážkám aut s cyklisty a srážkám aut s chodci. A pokud by to s omezením srážek aut opravdu bylo myšleno vážně, tak není nutné čekat až samořídicí auta dosáhnou potřebné úrovně (a už jsem četl i názory, že jí třeba ani nikdy nedosáhnou), ale stačilo by individuální dopravu zakázat jakou takovou. V Praze, kde jezdí metro každých 5 minut a tramvaje a autobusy každých 10 minut, by to neměl být velký problém. A ta drobná omezení za ušetřené ztráty životů za to přece stojí, ne?

Psaný text (a tedy přepis textu) z více důvodů. Jednak se text nepoužívá jen jako souvislý psaný text, ale také ve spojení s grafikou. Nechtěl bych nějaké schéma, třeba myšlenkovou mapu nebo BPMN, graf a podobné věci konzumovat tak, že místo každého popisku budu mít tlačítko „přehrát“ a budu si to muset postupně celé proklikat (a u 5. prvku zapomenu, co byl první). A i pokud jde o dlouhé texty, raději je čtu než poslouchám, protože i dobře připravený a namluvený text čtu rychleji než poslouchám. Nemluvě o namluveném nepřipraveném textu, kdy autor teprve přemýšlí, co chce vlastně říct. Což přímo vede na další obrovskou výhodu psaného textu – psaný text se daleko lépe edituje než text mluvený.

Kalkulačka vám možná spočítá objem kvádru, aniž byste znal vzoreček, ale pořád musíte vědět, co je kvádr, co objem a musíte si umět představit, že to, čeho objem chcete spočítat, je vlastně spojený kvádr a jehlan (například).

Celou dobu jsem psal o řízeném (i když nouzovém) zastavení auta. Což není zas tak složité, přinejhorší to auto může zastavit uprostřed jízdního pruhu. Přistání je naopak ta nejobtížnější část běžného letu.

Při porovnání počtu úmrtí jste zapmněl na dvě „drobné“ odlišnosti. Nemoci mohou být vrozené (nebo má dotyčný k dané nemoci vrozené větší predispozice), řízení auta není vrozené – to je věc rozhodnutí. Za druhé i ty nemoci způsobené chováním dotyčného působí na toho dotyčného, ne na náhodné kolemjdoucí. Když se někdo přežítá, zemře na infarkt on, ne dva lidi, kteří s ním sedí u stolu a další tři, kteří zrovna prošli kolem.

A tohle je věc, kteoru vy stále nechápete. Já chci jenom to, ať si každý sám nese důsledky svých rozhodnutí. Chcete vyskočit z okna z třetího patra? To je vaše věc, pokud je to vaše preference, udělejte to. Ale pokud chcete z okna ve třetím patře strčit někoho jiného, už to není jenom o vašich preferencích. Najednou tam vstupují do hry také preference toho, koho chcete vystrčit – a s tím vy stále nepočítáte.

Já budu spokojen s tím, když budou auta fungovat tak, aby se minimalizoval celková škoda. Že to v některých velmi extrémních případech může znamenat ohrožení posádky auta, aby se zachránil někdo mimo auto? To je v pořádku, nikdo mne nenutí do toho auta lézt. Rozhodně je to mnohem správnější, než zabít někoho, kdo s tím rozhodnutím jet autem neměl vůbec nic společného.

Výrazná regulace aut v Praze by hodně pomohla drtivé většině obyvatel i návštěvníků Prahy. Jenže lidé nejednají racionálně, navíc se v ČR obávají (a bohužel celkem oprávněně), že by spousta lidí tu regulaci nedodržovala, takže ty pozitivní dopady by se nedostavily. Prostě klasické vězňovo dilema.

Od toho jsou přece 3D brýle. Člověk namluví popis grafu, a 3D brýle mu obrázek pošlou přímo na sítnici. To, že raději čtete dlouhé texty, je vaše preference. Proč by se mluvený text hůře editoval? Stačí umělé inteligenci říct např. od slova A do slova B větu změň na C a je hotovo. Co je na tom složitého?

Ano, musíte vědět - pořád musíte něco vědět. A nebo si to počítací zařízení může objekt, u kterého chcete spočítat objem, oskenovat a zařízení vybere příslušný vzoreček samo. I u toho samořídicího auta musíte vědět kam chcete dojet, jinak vás tam to auto nedoveze. A i tak můžete skončit jinde, než si představujete - pamatuju se na článek o tom, že někdo se vydal v USA za teplem, ale skončil ve stejnojmenném městě na Aljašce - a to i bez umělé inteligence. Čtění myšlenek na takové úrovni, aby je technika dokázala správně interpretovat, tady zatím ještě nemáme.

Vidím, že jste psal "to, že se zastaví a všechno se vypne", nikde v tom slovo "řízené" nevidím. Samozřejmě, přinejhorším to může zastavit uprostřed jízdního pruhu a způsobit tak zabití celé posádky, pokud k tomu zastavení dojde v nevhodné situaci, i když řízeně. O letadlu bychom mohli říct to samé - může se pokusit samo přistát, v nejhorším případě se mu to nepovede. Mimochodem, před chvílí jsem četl takovou zajímavou úvahu - sice piloti mají hodně nalétáno, ale většinou jenom asistují stroji. Takže, když přijde na jejich vlastní rozhodování, je větší šance, že se rozhodnou špatně, proti pilotům, kteří sice létají méně, ale častěji v ručním režimu.

Ano, nemoci mohou být vrozené nebo k ní může někdo mít větší predispozice, ale i tak se k ní může vyvinout léčba. A ani řízení auta nemusí být věc rozhodnutí - teda může, ale může to být rozhodnutí někoho jiného, mohou mě k tomu donutit okolnosti. Manželka dostane infarkt, telefonní spojení nefunguje, nejbližší autobus jede za hodinu, na kole v tomto stavu manželku těžko povezu a pěšky je to cesta na půl hodiny, s manželkou v náručí na hodinu ... Takže ano, můžu se rozhodnout, že řídit nebudu, ale pak to někdo nepřežije.

Ať si každý nese důsledky svých rozhodnutí a rozhodnutí někoho jiného se ho vůbec nebudou dotýkat, je sice krásná představa, ale realizovatelná snad jenom, když se uzavřete do svojí bubliny a nebudete s nikým reagovat. I když budete na pustém ostrově, spustí se na vás kyselý déšť, protože někdo jiný se rozhodl hnojit močovinou.

Ten příklad s vystrčením někoho ze třetího patra je podle mě úplně neodpovídá běžnému rozhodnutí řídit auto. Uznávám, občas se stane, že někdo se rozhodne řídit auto proto, aby s ním vrazil do někoho jiného, jako se to nedávno stalo v New Orleans (což by vašem příměru někoho vystrčit z okna ve třetím patře). Většina lidí se pro řízení auta nerozhoduje s cílem tím autem do někoho vrazit, ale stát se to může. Odpovídající přirovnání s tím vaším třetím patrem bych spíš viděl jako, že vy se rozhodnete skočit oknem ve třetím patře a náhodný kolemjdoucí se vám připlete do cesty a vy ho svým skokem stáhnete sebou. Je to v tom případě vaše zaměrné rozhodnutí, že kvůli vašemu skoku z okna oknem s vámi vyletěl i někdo jiný?

V tom případě byste měl spokojený být už teď, protože vzhledem k daným technologickým znalostem a schvalovacímu procesu toho, co může do provozu, a vůbec veškerým nařízením v automobilovém průmyslu, auta v každém okamžiku fungují tak, aby se minimalizovala celková škoda. Nebo na to můžeme jít opačně, ale pak nebudete spokojený nikdy, protože v jakémkoliv stavu je vždycky možné udělat něco, aby případná škoda mohla být ještě menší.

Pokud je podle vás správnější, že to v některých velmi extrémních případech může znamenat ohrožení posádky auta, aby se zachránil někdo mimo auto, tak patříte mezi asi 20 % populace, které to takto vidí. Asi 80 % to podle průzkumu, který jsem viděl, ale je to už delší doba, takže odkaz na článek bohužel nedám, to vidí opačně a radši bude řídit osobně, než aby vlezla do auta, které je může cíleně zabít. Takže přestože je to podle vás správnější, prakticky by taková auta byla k ničemu, protože by je používalo jenom těch cca 20 % lidí, což zlepšení situace sice pomůže, ale ne zas tak výrazně. Prakticky je lepší takové auto, které posádku chrání, a obětovalo by lidi mimo auto, protože tak by byla šance, že by taková auta mohlo časem používat 100 % lidí. Nebo-li máme tu zase dilema - zvýšit bezpečnost o 20 % potenciálu, s tím, že ohrožení na životě by byly osoby v samořídicím autě, nebo až na případných 100 %, s tím, že by ohrožení by stále zůstávaly osoby mimo auto.

Ono dodržování regulace by šlo realizovat celkem jednoduše. Auta jdou dohledat podle majitelů, takže by je stačilo obyvatelům s trvalým bydlištěm v Praze prostě zabavit. Bez vlastnictví auta by takovou regulaci šlo jenom obtížně nedodržet.

Od toho jsou přece 3D brýle. Člověk namluví popis grafu, a 3D brýle mu obrázek pošlou přímo na sítnici.
I kdyby to byly 6D brýle, nic to nemění na tom, že zvuk dokážeme vnímat jen 1D, zatímco obraz 2D nebo 3D. Když něco slyšíte, nevnímáte k tomu kontext (jen to, co si pamatujete), nemůžete se snadno podívat jinam a zase se vrátit zpět, vrátit se o pár slov zpět k něčemu zajímavého, přeskočit pár slov nebo vět, které vás nezajímají.

To, že raději čtete dlouhé texty, je vaše preference.
Vývoj jde obvykle tím směrem, že dokážeme uspokojit preference většího množství lidí, ne menšího.

Proč by se mluvený text hůře editoval? Stačí umělé inteligenci říct např. od slova A do slova B větu změň na C a je hotovo. Co je na tom složitého?
Je to v praxi nepoužitelné. Kdybyste někdy nějaký text editoval, věděl byste to. Editace textu vypadá úplně jinak než to, co jste napsal jako příklad.

A nebo si to počítací zařízení může objekt, u kterého chcete spočítat objem, oskenovat a zařízení vybere příslušný vzoreček samo.
Což ovšem předpokládá, že ten objekt máte fyzicky před sebou. Což je, řekl bych, menšina případů. A taky se vám ten objekt musí nějak vejít k tomu vašemu magickému zařízení. Objem domu nebo návěsu asi nezjistíte tak, že je budete obcházet s mobilem. Navíc pořád potřebujete vědět, co je to objem.

Samozřejmě, přinejhorším to může zastavit uprostřed jízdního pruhu a způsobit tak zabití celé posádky, pokud k tomu zastavení dojde v nevhodné situaci, i když řízeně. O letadlu bychom mohli říct to samé - může se pokusit samo přistát, v nejhorším případě se mu to nepovede.
Jak už jsem psal, i když auto zastaví neřízeně tam, kde zrovna je, je pravděpodobnost přežití posádky auta značná. Pokud to samé provede letadlo, je pravděpodobnost přežití pasažérů velmi nízká.

Mimochodem, před chvílí jsem četl takovou zajímavou úvahu - sice piloti mají hodně nalétáno, ale většinou jenom asistují stroji. Takže, když přijde na jejich vlastní rozhodování, je větší šance, že se rozhodnou špatně, proti pilotům, kteří sice létají méně, ale častěji v ručním režimu.
Asi jste to nečetl celé. Ono to totiž pokračuje tím, že i tak to vychází jednoznačně ve prospěch používání strojů. Protože těch případů, kdy to člověk zpacká, protože má málo zkušeností, je řádově méně, než kolikrát to zpacká, i když má spoustu zkušeností – a stroj by to v takovém případě nezpackal. Navíc stroje se pořád zlepšují, takže těch situací, kdy by to člověk se zkušenostmi zachránil, je stále méně. U nejmodernějších letadel je to tak, že v mnohých situacích je odpojení autopilota a předání řízení člověku jen symbolické, protože už je to dost daleko za hranicí toho, co by člověk zvládl. Nebo-li ten stroj dokáže vyřešit už svízelnější situace, než člověk.

A ani řízení auta nemusí být věc rozhodnutí - teda může, ale může to být rozhodnutí někoho jiného, mohou mě k tomu donutit okolnosti.
No vidíte, tak když vás něco nutí řídit, tak zákaz řízení lidmi pro vás bude vysvobození.

Manželka dostane infarkt, telefonní spojení nefunguje, nejbližší autobus jede za hodinu, na kole v tomto stavu manželku těžko povezu a pěšky je to cesta na půl hodiny, s manželkou v náručí na hodinu ...
Tak určitě. A pronásledují vás při tom mimozemšťané a pomáhají vám elfové.

Ať si každý nese důsledky svých rozhodnutí a rozhodnutí někoho jiného se ho vůbec nebudou dotýkat, je sice krásná představa, ale realizovatelná snad jenom, když se uzavřete do svojí bubliny a nebudete s nikým reagovat. I když budete na pustém ostrově, spustí se na vás kyselý déšť, protože někdo jiný se rozhodl hnojit močovinou.
To, že to nejde, neznamená, že se nemáme snažit to zlepšovat. To jsme taky mohli zůstat u otrokářského režimu, protože osvobození otroků přece neřeší vše.

Většina lidí se pro řízení auta nerozhoduje s cílem tím autem do někoho vrazit, ale stát se to může.
Není podstatné, jestli je to úmysl nebo ne – každý, kdo sedá za volant, aspoň tuší ta fakta, kolik lidí je auty zabito, kolik zraněno. To není něco neočekávatelného.

auta v každém okamžiku fungují tak, aby se minimalizovala celková škoda
Auta ano (s velkou výhradou), ale ne řidiči. Resp. auto to dělá s výbavou, kterou má v tu chvíli dostupnou. Jenže by mohlo mít lepší výbavu, která by tu škodu minimalizovala ještě víc. A ve skutečnosti ani ta auta nefungují tak, aby se minimalizovala celková škoda, ale především tak, aby ochránila posádku v autě.

Takže přestože je to podle vás správnější, prakticky by taková auta byla k ničemu, protože by je používalo jenom těch cca 20 % lidí, což zlepšení situace sice pomůže, ale ne zas tak výrazně.
To ovšem vůbec neodpovídá realitě. Protože pokud dáte lidem na výběr, zda pojedou autem, které bude minimalizovat celkovou škodu, nebo půjdou pěšky, 99,99 % lidí si vybere jízdu autem.

A to rozhodování naštěstí bude takové, jaké jsem popsal já. Teď sice lidé hlasují peněženkou a vybírají si tak, jak popisujete vy. Ale dříve či později se bude hlasovat o zákonu, který zakáže řízení aut lidmi. A to hlasování bude o tom, zda chcete být raději ohrožován ostatními řidiči nebo se vzdáte řízení aut.

V okamžiku, kdy budou autopiloti jasně bezpečnější než řidiči, nedává smysl řidiče dál tolerovat na běžných silnicích.

Nedává smysl tolerovat neustálé "progresivistické" okrajování svobod.

Tvoje svoboda zabijet uz byla dost okrajena v minulosti a nemam s tim osobne problem.

Podívej, to, že se zcela irelevantně něčeho bojíš, ti nedává sebemenší právo to upírat ostatním.

Irelevantně? Právo na život je zakotvené v Ústavě. Právo točit volantem ne.

Nedává smysl tolerovat neustálé "progresivistické" okrajování svobod.
Vy hájíte pouze svou svobodu, zatímco „progresivisti“ hájí svobodu pro všechny. Smysl nedává, aby svoboda pár lidí měla přednost před svobodou všech.

Když jsi privilegovaný, tak ti snaha o rovnoprávnost přijde jako útlak.

Když jsi privilegovaný, tak ti snaha o rovnoprávnost přijde jako útlak.

Ty jsi privilegovaný? Jak se to pozná? Pro tebe platí mírnější pravidla než pro mě? Já si tedy žádných výhod vůči komukoli jinému vědom nejsem. Spíš naopak. Ty ano?

Ty jsi privilegovaný? Jak se to pozná? Pro tebe platí mírnější pravidla než pro mě? Já si tedy žádných výhod vůči komukoli jinému vědom nejsem. Spíš naopak. Ty ano?
Privilegovaní jsou řidiči aut. Pozná se to tak, že třeba pravidla, která pro ně platí, se oficiálně nevymáhají. Třeba v Praze parkování, kde je to oficiální postoj městské policie, že nebudou pokutovat špatné parkování, pokud to není něco do očí bijícího, na co je někdo upozorní. Nebo nově dostavěný úsek D4, součástí stavby je úsekové měření na několika místech – a ministr prohlásí, že se to nebude používat. Strhne se o tom velká debata, jestli se teda pravidla musí nebo nemusí dodržovat, a závěr je, že se to bude používat někdy.

K žádné jiné činnosti, která je tak riziková a způsobuje tolik mrtvých, zraněných a materiálních škod, se v ČR nepřistupuje tak benevolentně, jako k řízení aut.

Já myslel, že mluví o tomto obrázku (přímý odkaz na obrázek, kdyby měl zase Xitter krámy a odmítal se načíst pro neregistrované). K tomu ani není potřeba porušování zákonů.

Nedává smysl tolerovat neustálé "progresivistické" okrajování svobod.
Ja bych ti dal na vyber ze v pripade jakekoliv tebou zpusobene skody autem vse zaplatis ze sveho plus 100 procent pokutu. Pak si vyber. Nic ti zakazovat nebudu.

A to se celkem brzo dostaneme do situace ze pojistovny proste reknou ze te nepojisti protoze si spocitaji ze jsi pro ne rizikovy a proc by to delali. Leda ze jim prikazeme zakonem ze musi pojistit kazdeho. No ale pak uz by dostala ta svoboda.

Pojistí každého, ale za jinou cenu. Např. dlouho se báli elektroaut, tak byla pojistka dražší. Dnes už to neplatí, ale v jednu dobu to bylo tak špatné, že Tesla vytvořila v USA vlastní pojišťovnu.

+100 % pokutu, aha - to zní "férově" a jen to potvrzuje má slova. Pro mě za mě, každý, kdo by nesmyslně nakazoval auta řízená počítačem, nechť se třeba balí do bublinkové fólie a nevychází z domu, ale nás normálně uvažující z toho prosím vynechte. Díky.

Bez Podezdívky: Vy ale nejste nomrálně uvažující. Normálně uvažující chápe rozdíl mezi „zákaz řízení aut“ a „nakazovat auta řízená počítačem“. Stejně tak normálně uvažující chápe důvody pro zákaz řízení aut lidmi, které tu byly několikrát vysvětlené.

Nikdo vám nebude nakazovat vlastnit auto řízené počítačem. A na vlastním dvorku si jezděte s čím chcete, třeba s tankem. Ve veřejném prostoru holt ale musíte respektovat svobodu ostatních.

Fér by to bylo, kdyby ten, co si vybere čas a pohodlí, nesl své náklady sám. To, že někdo mne zdržuje, ohrožuje, otravuje, ještě mu na to přispívám – aby on měl víc času a pohodlí, to už tak fér není.

Pohodlí? Všude, kde se tohle řeší se ptám, co zatraceně přijde komu na tom, že hodiny a hodiny vejrá do asfaltu a ještě u toho musí pracovat (v tomto případě řídit) pohodlné.

Úspora času? Budiž. Ale pohodlí? Kde? Jak? Proč? Za to snobů znám plno, to jo.

Nezáleží na počtu řidičů ani aut. Jeidné, co má smysl porovnávat, je počet ujetých kilometrů a počet zabitých (když jste zvolil právě tuhle metriku). No, a to jsou právě ty čísla, která pořád zapomínáte dodat. Celkem ted ymáte dodat čtyři čísla, zatím jste dodal jedno.