Názory k článku
Autoři e-knih se obávají umělé inteligence

Já jsem asi naivní, ale jak se tohle dá reálně vymáhat. Pokud nějaká dirma začne svoji AI trénovat na nějakých materiálech, lze to vůbec v případě obvinění zpětně prokázat? Já nevěřím že velké technokorporáty nepoužívají uživatelská data pro trénování svých AI, souhlas nesouhlas, protože to beztak nejde dokázat.

Obecně máte pravdu, ale občas se pořád ještě ojediněle stane, že model zahalucinuje delší kus z training setu, což by použít asi šlo.
I když nedělám si iluze, že by to dopadlo jakkoli jinak než mimosoudním settlementem s dostatečně vysokým držhubným pro autora, a současně zanedbatelným pro majitele AI, včetně NDA doložky.

Případně s trochou cynismu po způsobu Boeingu.

28. 6. 2024, 17:46 editováno autorem komentáře

Dříve se říkalo, na čem AI natrénovali. Takže když někdo uvedl "the Pile", tak ...
Teď už se od toho upouští a nepíše se přesně, na čem je co trénované.

Já nevěřím že velké technokorporáty nepoužívají uživatelská data pro trénování svých AI, souhlas nesouhlas, protože to beztak nejde dokázat.

Ani dokazovat nic není potřeba. Otestováno na lidech v případě poplatků co krade společnost OSA. Platíte za něco, co neděláte a jste automaticky považován za piráta.

Stejný princip jde tedy aplikovat na firmy, co se zabývají LLM (AI). Taková firma by platila nějakou částku, za každou v minulosti vydanou knihu, na kterou se ještě vztahují autorská práva nebo za každou písničku co kdy vyšla. Bylo by to automaticky jednorázově zpětně a potom každý rok za nově vydané. A firmy ani nemusí protestovat, stejně jako uživatelé neprotestují u poplatků OSA. Prostě se na to zvykne.

Zeptal jsem se Barda, kolik bylo v roce 2020 vydáno knih.
V roce 2020 odhaduje UNESCO, že bylo na světě vydáno 672 milionů knih.

Když tedy bude poplatek 1 USD za vydanou knihu, je to 672 milionů dolarů ročně * třeba 100 let zpět = 672 miliard dolarů by firma zaplatila jednorázově a potom každý rok.

A to samé na hudbu.

Rázem by se netrénovali na cizím.

Vyřešeno. Je na světě nějaký další problém?

Odkdy je 672 milionů * 100 = 672 miliard ?

Neda, nebot nijak nedokazes, ze se tak stalo.
Nikdo je nedonuti vydat data a urcite maji data zasifrovane, takze odmitnou vydat kody a voala, nikdo jim nic nedokaze.
Darilo se to v porde kodu, kde byly speicifkce promenne s nazvy projektu a firmy - tam se odstraneni mozna podarilo. Firma to slibila, ale zda tak ucinila, nebo jen prejmenovali promenne nikdo nezjisti.

A nemelo by to byt i pro lidi? Kdybych byl autor, tak bych tam zakaz dal, jinak se muze stat, ze nez zemru a prestanu psat, tak mladsi autori i na mych knihach natrenuji schopnost pisemneho vyjadrovani a nakonec se treba budou prodavat lepe nez ja.

28. 6. 2024, 17:04 editováno autorem komentáře

Jsme ještě hodně daleko od toho, aby AI vymyslela příběh na 800 stran, aby dával hlavu a patu a vytvořil něco nového.
Ten den nenastane ještě hodně dlouho...

Tak hlavne už z princípu fungovania to ani nič nové nikdy vytvoriť nemôže. Rovnako ako opakujúci papagáj nemôže opakovať čo sa ešte nepovedalo.

Přesně.
Protože to čemu říkáme AI žádná AI není.
Je to jen ubohý jazykový model.
Přirovnání k papouškovi je naprosto přesné.

Ale chystají se superpočítače složené z milionů akcelerátorů.
Těším se na to co dokážou.
Jak daleko to bude od lidského mosku?
Wiki:
Mozek bsahuje asi 50–100 miliard (tedy asi 10¹¹) neuronů, z nichž asi 10 % (10¹⁰) jsou pyramidální buňky v mozkové kůře. Mezi nervovými buňkami existuje až biliarda (tedy 10¹⁵) synaptických spojení.

To je sice pravda, ale ten ubohy jazykovy model je sakra rychly. Rychlost prenosu informaci v mozku jsou nejake ms. Dnesni CPU jsou o minimalne o 6 radu rychlejsi.

>>>Přesně.
>>>Protože to čemu říkáme AI žádná AI není.
>>>Je to jen ubohý jazykový model.
>>>Přirovnání k papouškovi je naprosto přesné.

1. Je to umelá inteligencia
2. Papagáje sú inteligentné

Stavový prostor neuronové sítě je daleko větší než objem trénovaných dat. Neuronová síť může vymýšlet nové věci. Jestli budou dávát smysl je jen otázka modelu a způsobu tréningu. V tom je jedna z jejich záludností – nemáte jistotu, co všechno se může objevit na výstupu..

Coz ale porad staci na generovani tuctovych holywoodskych scenaru.

To se deje jiz dnes a rika se tomu inspirace/vzor a spousta autoru se priznava k inspiraci/vzoru.

Ano i ne. Jedna vec je snazit se zamerne napodobit neci styl nebo treba naopak prevypravet jeho pribeh jinym stylem, tam mate pravdu, to vetsinou delame vedome a muzeme inspiraci priznat. Druha vec je, ze jsme ovlivneni v podstate vsim, co jsme cetli a casto z toho vychazime zcela nevedome.

Ale lidi, kteří Vás dokážou napodobit (a kteří na to maji čas a které to zajímá) je dost omezené množství. A i když budou psát hodiny denně, tak dokáží vyprodukovat poměrně omezený počet knih a navic! jim to zabere dekády.

AI to vpodstate dokáže vygenerovat za dny a dokonce lze při dostatečné výpočetní síle generovat současně tisíce autorů (tedy knihy v stylech tisíců autorů).

Dále, AI je sumak, co o jejim vyblitku napíší recenzenti (kteří ale budou v budoucnu třeba taky AI, takže jí to je ještě o to víc šumák).
Kdežto Vás či jiného spisovatele dokáže pár dobře napsaných hodně negativních recenzi demotivovat tak, že s tím seknete.

Otazkou je ktery z techto dvou pristupu aplikujete na AI. Ja bych se skoor i priklanel k tomu ovlivneni nez ke kopirovani (pokud se tedy bavime o posledni generaci AI).

Existuje iba 36 zapletiek a 7 sposob rozpravania deja:
https://www.theguardian.com/books/booksblog/2016/jul/13/three-six-or-36-how-many-basic-plots-are-there-in-all-stories-ever-written
https://www.bbc.com/culture/article/20180525-every-story-in-the-world-has-one-of-these-six-basic-plots

Jo chtěl jsem napsat něco podobného. Nechápu co se tady pořád řeší, lidi fungujou stejně. Ať mi nikdo neříká, že je někdo schopný napsat knihu bez toho, aby v životě nějakou četl. Prostě ne. A že AI jich přečte a vytvoří více? No a co.

Ale vy tu knihu zaplatíte. Kdyby firmy trenující AI zaplatily za každý použitý zdroj, tak by se možná autoři nezlobili.

Inspirace a referenční zdroje jsou normální součástí umění. U výtvarného úplně. Ilustrátoři přímo používání referencí učí. Ale AI si zdroje bere bez ptaní a bez toho, aby ty zdroje uvedla.

Většina knih, které jsem za život přečetl, byla z knihovny nebo antikvariátu, takže jsem je vlastně taky autorovi neplatil...

Se priznam, ze jsem jeste v zadne knize nevidel seznam aspon par stovek knih, ktere autor cetl, natoz seznam novin a casopisu nebo jineho tisku a uz vubec ne vycet vsech lidi, ktere si kdy poslechl (protoze i tim muze byt inspirovan) a silne pochybuji, ze se autor kazdeho ptal, zda jeho dilo smi cist za ucelem rozvoje vlastnich schopnosti.

No, v akademické sféře jsou zdroje citované běžně. V některých mých učebnicích je seznam zdrojů na konci fakt dlouhý.

Obecně se nemusíte ptát, jestli smíte dílo číst. Stačí zaplatit. Přímo nebo nepřímo (náhradní odměna dle AZ nebo třeba sledování reklam).

Autoři ty knihy píšou pro to, aby se četly. V tom problém není. Ale vadí jim, když se čtou strojově, bez odměny a dokonce i bez reference (tj. originální autoři z toho nemají ani tu reklamu). A tohle docela chápu.

Mimochodem v kontextu root.cz. Mnoho z nás tady jsme vývojáři. A často dáváme kód zdarma a volně k dispozici. Ale dokonce i ta nejmírnější 2-clause BSD licence vyžaduje zachování informace o autorství.

melo by se lidstvo omezovat na zaklade etickych, moralnich pravidel?

navrhuji hlasovani, kdo z vas by prijmul genetickou terapii na zvyseni iq, fyzicke sily apod.?
kdo by prijmul mechanicke pripravky pripojene do tela, vnitrni mobilni telefon, platebni cipy v tele, pripojeni mozku do site?

ja uz jsem dost stary a asi bych do takoveho propojeni, modifikace asi nesel.

Ještě se za tak starého, abych do čehokoli z toho šel, nepovažuju, ale kdybych byl tak starý, že by mi to mohlo prodloužit plnohodnotný život, tak bych neváhal.

Ve skutečnosti si myslim, že naprostá většina lidí by šla do čehokoli, co jim prodlouží život, vždyť sen o nesmrtelnosti je tak starý jako lidstvo samo. Je tam jediný kalkul: riziko, které mi roky života může přidat a nebo taky odebrat včetně komplikací, které by mě mohli zabít okamžitě. A o ničem jiném to není a nebude. Pokud bude přibývat úspěšných genetických terapií nebo přípojů do těla, bude o ně o to větší zájem.

Jinak ale mluvíme teoreticky, nic takového v reálu neumíme, celé AI je hype, který vyplňuje nějakou okurkovou sezónu než někdo přijde s nějakým skutečným objevem. Nic velkého totiž poslední dobou nepřišlo. Respektive dostali jsme se do doby, kdy očekávání jsou větší než realita, viz třeba "cesta na Mars".

Ono by kolikrát stačilo to zkvalitnění života. S přibývajícím věkem si uvědomuji, jak mě postupně vyřazuje selhávající zrak a sluch ze společnosti. A to se nebavím o dalších záležitostech...

Jak řekl Seth McFarlane jako kpt Ed Mercer v Orville: "Proč bych chtěl bejt nesmrtelnej? To je jednoduchý. Sakra rád bych viděl, co bude dál."

My se omezujeme.

Odjakziva.

Protože kdybychom nechali ty nejvíc nadšené nekontrolovatelne řádit, tak by už asi lidstvo nebylo.

Já si chirurgicky nechával upravit jeden smyslový orgán. Paradoxně tu genetickou úpravu vidím jako potenciálně lepší, protože (v závislosti na principu) může být vratná, zatímco čočka v oku obroušená laserem je navždy a pokud se něco pokazí, už se to nedá úplně spravit. (A z mojí osobní zkušenosti: výhody "být bez brýlí" stojí za ty drobné nevýhody toho zásahu a mít možnost vrátit čas... šel bych znovu.)

Plus všichni neslyšící s kochleárním implantátem už dávno přes tu čáru mechanických přípravků v těle už přešli a mají dráty v hlavě. Asi 200 lidí ročně jen v ČR.

Takže otázka není jestli ano/ne, ale pro jaké využití ještě ano a kdy už ne. Asi je ok udělat to pro kompenzaci a opravení nějaké vady nebo poškození. Ale proč se lidi začnou ošívat, když to má být pro vylepšení "zdravého" člověka?

"From the moment I understood the weakness of my flesh, it disgusted me. I craved the strength and certainty of steel. I aspired to the purity of the blessed machine."

Ale proč se lidi začnou ošívat, když to má být pro vylepšení "zdravého" člověka?

Protože to je Pandořina skříňka, nebo spíš jedna z mnoha skříněk, se kterými si lidstvo pohrává? Takové věci si můžeme dovolit, až na to budeme dostatečně morálně a duchovně vyspělí, a k takovému stavu se ještě ani neblížíme.

Jako třeba takové to "pitvy jsou zlo, člověk se snaží vloupat do komnaty vyhrazené Bohu," ze kterého se časem nějak stalo "asi mám infarkt, zavolej záchranku?"

Čekání na nějakou vyspělost, než si dovolíme udělat změnu, je nesmysl - bez technologického vývoje se nemůže posunout ani morální stránka, protože se nikdy nic nezmění. A pokud by kdysi dávno opice čekaly na morální a duchovní vyspělost, než ze země zvednou ten špičatý kámen, tak se do teď houpeme na stromech.

Srovnávej srovnatelné. Tohle je jako dát dítěti na hraní granát.

Jestli ono by to vlastně nebylo lepší, hele.

navrhuji hlasovani, kdo z vas by prijmul genetickou terapii na zvyseni iq, fyzicke sily apod.?
kdo by prijmul mechanicke pripravky pripojene do tela, vnitrni mobilni telefon, platebni cipy v tele, pripojeni mozku do site?

Proč bych to proboha měl dělat? To můžeme, ad absurdum, pokud by to šlo, navyrábět roboty a lidi vyhladit.

Abys mohl žít kvalitnější a zábavnější život a dosáhnout lepších cílů. Třeba jako když jedeš na výlet na kole nebo vlakem, místo abys tam šel zdlouhavě pěšky a nakonec se tam, kam se chceš podívat, ani nedostal, protože tolik nezvládneš ujít.

Lidi už to naprosto běžně dělají. Například očkování = terapie abys nemohl dostat dětskou obrnu/černý kašel/neštovi­ce/whatever. Lidi pijou kávu v práci. Lidi si berou dalekohledy a mikroskopy, aby viděli věci tak vzdálené nebo tak malinké, jako by se svýma přirozenýma očima nikdy neměli šanci vidět.

Overtonovo okno se posouvá strašně pomalu. Například je relativně akceptovatelné posílat děti do lepší školy (i když jsou lidi, co by to chtěli zakázat, viz argumenty k zrušení 8letých gymnázií, že prý elitářství a že máme mít inkluzi), začíná být akceptovatelné brát semaglutid. Ale na spoustu jiných věcí jsou emocionální, až skoro pudové reakce.

Související bonmot:
I know this stuff [náhodné vylepšování lidí] scares the heck out of everyone, but how is this really different from:
- Hiring childhood development specialists
- Pre-K programs
- Kindergarten enrollment
- Providing kids with excellent nutrition
- Providing kids with a home that is safe and free from abuse
Every single factor listed above is demonstrably correlated with lifetime intelligence, body development, mental/physical health and athleticism. Is it fair that some kids get to grow up in a safe and loving environment, while other kids worldwide grow up in malnourished or abusive households. Is it fair that some kids get best-in-class schooling and attention thanks to rich parents, while others are left watching TV all day. If we're going to ban genetic profiling because it is unfair, should we be banning all of the above as well.
Instead of trying to pull everyone down to the lowest common denominator, perhaps we should instead focus on pulling everyone up to their highest potential. I for one welcome a world of universal access to genetic improvements, and generations of kids who are healthier and smarter than we can ever hope to be.

Genetické vylepšování nemáme pod kontrolou a neznáme všechny důsledky , které mohou vzniknout.

Ono dost záleží na tom, jaký autor.
Obecně bych je rozdělil asi tak do tří skupin:
Ti první píší, protože je to živí, je to jejich práce, jsou za to placeni. Co napíší, vydají (zpravidla přes zprostředkovatele) a mají nepravidelný příjem.
Druzí píší pro nějaké nakladatelství, tak říkajíc na smlouvu, kdy se zaváží napsat například dvě knihy ročně, za což dostávají zaplaceno.
A třetí píší pro radost, pro přátele, do šuplíku, publikují výjimečně - a troufnu si tvrdit, že těm bude nejméně vadit, že se na jejich díle trénuje nějaký jazykový model, protože už tím, že něco napsali, si udělali radost; jejich živobytí na tom nezávisí.

Jakožto starý beznadějný autor (t. j. opak mladého nadějného autora) bych ostatně byl rád, kdyby si moje díla přečetla alespoň nějaká umělá inteligence. ;oD

Problem je, ze u AI je v soucasne dobe/podobe "nulovy attribution". Takze uzivatele one AI budou velebit jak je chytra a sikovna a laskava a whatever.. ale vy jako autor, a trenovaci influcencer, nebudete vubec zminen, natoz aby byl koncept "ucili jsme se na supliku pana X" jakkoliv pripousten tvurci AI.

A to je spatne.

tak nas seznam se svou tvorbou

29. 6. 2024, 06:19 editováno autorem komentáře

Třeba trocha poesie, jako příspěvek k diskusi o uspávání CPU:


Ukolébavka pro počítače

Houpy-hou, houpy-hou,
Jde jedniča za nulou,
Potom jedna-nula zase,
Jedna-jedna v plné kráse,
Houpy-hou, houpy-hou,
Jedna-nula před nulou...

(Co byste taky čekali od autora, který neumí do pěti počítat! ) ;o)

1 + 1 = 10

Ja som tretia kategória, a čiastočne súhlasím. Ale zároveň som nerád ak "AI" sa natrénuje skorej než ja dokončím príbeh. Až keď dokončím a je to verejne známe je mi absolútne už jedno čo ďalej s tým sa robí. Ale ak napíšem prvú knihu zo série a "AI" vytvorí pokračovanie, ktoré som ale v podstate chcel robiť ja, tak ma to hnevá z niekoľko dôvodov:

1. ak sám náhodou prečítam takéto dielo, čím vlastne zistím že už to robím zbytočne, pretože už pokračovanie existuje
2. ak to aj robím pre kamarátov, potrebujem proste mať "pocit" že je to jedinečná tvorba a smysluplný i keď pre malý počet ľudí.
3. Nerád by som aby existujúce dielo malo vplyv na výsledok môjho diela, u ktorého som si finálny "výsledok" už definoval pred tým. Z dôvodu že ak publikujem "novú" verziu tak pripravím verejnosť o "pôvodnú/starú" verziu, ktorú som v myšlienke mal pred tým rozrobenú.

Ako príjmy neriešim, mám prácu ako programátor a písanie kníh je pre mňa len hobby (a vlastne aj programovanie), ale zas nerád by som bol ak by som mal pocit že niečo robím zbytočne.

29. 6. 2024, 20:39 editováno autorem komentáře

Můžete být (zatím?) v klidu: AI může napodobit váš styl, může vytvořit plagiát, a může dokonce napsat pokračování vašeho příběhu. Ale jednu věc nedokáže: napsat to pokračování tak, jak ho napíšete (byste ho napsal) vy.
Něco podstatného jí totiž chybí: vaše fantazie a vaše životní zkušenost.
Ani při nastudování vašeho kompletního díla nikdy nebude mít to, co máte v paměti, nikdy neuvidí to, co jste viděl, nezažije, co už jste zažil.

Například: pokud vám kdysi tatínek za vysvědčení koupil jahodovou zmrzlinu, která vám spadla, protože jste se podíval na hodinky - a jemu vzápětí také, protože když vás viděl kontrolovat čas, instinktivně se podíval na ty svoje, můžete to použít v příběhu . A můžete jej na tom i založit. Ale dokud to neuděláte, žádná AI tu informaci mít nebude.
A teď můžete bádat, zda se mi to stalo, nebo jsem to viděl, nebo prostě vyfabuloval, případně odkud jsem tu historku okopíroval.

29. 6. 2024, 22:59 editováno autorem komentáře

Životné skúsenosti a fantázia sa dajú veľmi dobre falšovať. Sú to totiž prázdne pojmy,

To sice ano, dají se falšovat, ale nikoliv adresně, tedy životní zkušenosti a fantazie konkrétního člověka (autora).
Pokud je zdrojem jeho tvorba, víte jen to, co napsal (nebo o něm napsal někdo jiný) - a ještě si nemůžete být jistý, co z toho je pravda..

"Autoři e-knih se oprávněně obávají umělé inteligence, která by se mohla na jejich dílech zdarma trénovat."
Ale AI se může zdarma trénovat.
Autorský zákon zakazuje profit.
Pro vzdělávací účely dílo můžete kopírovat.
Trénování AI = vzdělávání.
Takže použít pirátské knížky klidně můžu.

Gogle pravnik? Nebo tohle ucili v Plzni? Takhle jednoduche to opravdu neni.

Vím že to není takto jednoduché.
Jen jsem chtěl rozvířit diskuzi.

Ta věta doslova zakazuje analýzu dat.
Pojem "trénování" spíš vyjadřuje vzdělávání než analýzu.

Nevím co učí v Plzni.
Ale v Japonsku na to mají stejný názor jako já.

zive.cz/clanky/ja­ponsko-skace-po-hlave-do-budoucnosti-trenovani-ai-neni-poruseni-copyrightu/sc-3-a-222543/

Na zaklade clanku na zive ma cele japonsko nazor jako ty? Jsi jasny absolvent prav v Plzni…

Zatím co se tady budeme dohadovat.
(Kéž by konstruktivně. Se zabedněnci jako Ratbatcat bohužel destruktivně.)
Tak Japonci vezmou české knížky, filmy, . (vcelku jedno jestli si koupí jednu licenci a nebo je upirátí) a natrénují jejich AI, takže se dočkáme dalších 50 pokračování Švejka, Krtečka, Cimrmana, ....
A ještě jim budeme platit za to že si to budeme moc přečíst, zkouknout či poslechnout.
Stačí hlavní postavu přejmenovat na Šejka, Krta, Kima... a vymahatelnost práv bude beznadějná.

A nebo si Já natrenuji vlastní AI (Když mi bude chybět výkon, tak si ho pronajmu v Japonsku). Když výsledné dílo použiji pro vlastní potřebu. (Nebudu jej šířit dál = Bez zisku.) Tak na mě bude AZ krátký.

Neni to nahodou omezene na fyzicke osoby?

Ze tohle pak neplati ani pro pravnicke osoby (korporatni entity) nebo dokonce "stroje".

Technická - vzhledem k tomu, že u těch obchodních korporací je i dle zákona účelem tvorba zisku, tak tam nevidím rozpor - jsou vyloučeny přímo z definice.

Ale pak mas ruzne neziskovky, nadace.. AI foundation a jede se - vetsinou se vlozi do procesu nejaky meziclanek, na ktery ty pravidla budou jaka budou, a ob jeden hop to uz je zas jinak, protoze malo zakonu pamatuje na tu "dedicnost" resp. presah.

Vzhledem k liberalizaci naší civilizace se brzy dočkáme toho že stroje budou považovány za fyzické osoby.

Může mi hlavně vysvětlit někdo to, že AI (Jazykový model, AI neexistuje, zatím) se na tom naučit nebo inspirovat nemůže, ale člověk ano?

Já bych chtěl rád vidět, kolik děl je naprosto, ale naprosto originálních, kde autor ani jednou nekouknul do jiného, či se neinspiroval.

Jako sorry, napsat stejnou věc, myšlenku, koncept jinými slovy nepovažuju, že to je "něco jiného". Asi blbý příklad, ale v tomto hicu se nemůžu na nic jiného.

10 + X = 20
10 + Y = 20

V obou případech jde o rovnici. V obou případech je řešení stejné - rovno 10, ale jen proto, že tam je jiné písmenko, tak je budeme považovat za rozdíle? To je hloupost.

Ok, fajn mohu napsat
10 + X = 20
10 + H = 12

Trošku jsem to změnil, myšlenka, koncept je pořád stejný. Klidně můžeme říct, že to je něco jiného, ale (teď omluvte můj zoomer moment), na toto se hodí meme "Well yes, but actually no".

Ten problém je v masovosti a hromadnosti.

Ten člověk, aby vytvořil inspirované dílo, musí prvně původní díla načíst, věnovat nemálo sil na to, aby to pak sepsal, aby to nebylo čisté copy/paste, aby to bylo lepší než originál atd. AI v principu sežere úplně vše co má na dosah během "chvilky" a pak chrlí odvozená díla ve velkém, takže tam pomyslný jazýček vah, co je ještě ve prospěch celku versus kde by měla končit ochrana práv autora je tam úplně někde jinde.

Něco podobného jako u soukromí a sběru dat. Nevadí mi, když mě vrátný pokaždé pozná a pozdraví, když mě Vietnamec zná jménem atd. Protože sice jsou to osobní údaje, ale zůstanou v jejich hlavě. Sice se jich někdo může zeptat, ale je to velmi výjímečné a náročné. Zato mě hodně vadí kamery se záznamem a ještě víc face recognition - protože ty z náhodného sběru střípků udělaji rutinní sběr zneužitelných a zneužívaných dat.

V tom případě bych to řekl takto. Pokud model generuje celé věty, odstavce textů slovo od slova stejné, pak je to špatně. Jedná se o kopii, ukradení díla (pokud licence nepovoluje dílo k volnému užití).

Pokud model generuje přeformulovaný obsah a jen zanechává původní myšlenku, znění, je to v pořádku. To se do teď dělo a bylo to v pořádku, nikomu to nevadilo.

Však kolik médii otiskne stejnou zprávu a nesoudí se, že oni toto napsali první.

Kolik existuje písniček se stejným tématem, kolik přezpívaných, parodií, remixů a já nevím, jaký různých variant. To se můžeme vzájemně začít do nekonečna soudit až do konce soudného dne.

Což ale povede jen k tomu, že ve velmi omezeném čase (jednotky let odhadem) jakékoli umění prostě přestane existovat úplně, vše co bude kdo chtít v nejhorším případě může znamenat koupit licenci k modelu a trochu elektriky, pro nás piráty-geeky žádná licence a hodně elektriky.

Chceme to? (to je vážně míněná otázka, a nejsem si úplně jist, jak bych na ní odpověděl - zvláště po několika posledních událostech (třeba kdy je za umění placené z eráru označováno i vystrkování tlustého pozadí a házení hlíny po kolemjdoucích mám trochu tendenci i souhlasit))

Což ale povede jen k tomu, že ve velmi omezeném čase (jednotky let odhadem) jakékoli umění prostě přestane existovat úplně

Proč? Nic z toho, co se děje nebo dělo nemá na umění vliv. I přes to, že existují mnohem lepší metody "nanášení barvy na papír", tak stále někdo vezme do ruky tužku a něco pěkného nakreslí.

O hudbě ani nemluvě. Odjakživa se hraje na všechno, co nějak zní a to, že dneska lze mít v pc dost slušný generátor vůbec neznamená, že někdo nevezme trubku od hajzlu a neudělá z toho hudební nástroj. Už jsem viděl i kapelu, která hraje na telefonní ústřednu.

Ten člověk, aby vytvořil inspirované dílo, musí prvně původní díla načíst, věnovat nemálo sil na to, aby to pak sepsal, aby to nebylo čisté copy/paste, aby to bylo lepší než originál atd.

Aniž bych tohle chtěl nějak rozporovat, tak napíšu, co jsem chtěl napsat už ráno (ale počkal jsem si na diskusi).

V devadesátkách, to mi bylo tak 12-15, jsem četl časopisy a v nich recenze jistých blíže nespecifikovaných zařízení. Po přečtení už asi jen 20 recenzí jsem měl neodbytný pocit, že to píše generátor. Vlastně jsem přemýšlel, jak těžké by bylo nějaký takový napsat. Ono by stačilo si napsat pár generických odstavců, do toho automaticky vložit název zařízení a generátor je na světě (náhodně vybírat odstavce na danou pozici v textu a do nich vkládat případně jméno zařízení a další údaje - samozřejmě postupně pomalinku dodávat další generické odstavce, ať ten systém má z čeho vybírat). Dodnes nevím, jestli to tak tehdy generovali, nebo to takto divně prošlo přes předkladatele (který možná nevěděl, o čem píše) apod.

Co tím chci říct. Spousta textů je vlastně jen šablona. Veškeré sci-fi filmy z 80 lze popsat jako: "Objevili jsme tajemný úkaz, poletíme to prozkoumat. A něco se stane. Někdy se ukáže, že ten úkaz vlastně byl někým podstrčený, někdy je to skutečně záhadné, ale už o tom někdo věděl a proto nás tam poslal."

Právě jsem popsal plot alienů, predátora, dooma, half-life apod. Mě osobně se námět "tajemný experiment se nepovede" vlastně docela líbí. Na stotisící film daného tématu se vlastně rád podívám. Ale nevydávám to za originalitu.

S tím doslova souhlasím a právě díky AI za mě spíš naopak vznikne taková snůška divno nápadů, které normálně člověka nenapadnou, že spíš naopak věřím, že originalita vzroste.

Za mě tady to "Aaaaa AI ukradne, sebere práci" je úplně, ale úplně mimo.

A naviac sa bavime aj o zlom konci palice. Otazka je ci ste ochotny platit za AI knihy? Jedine co by som prikazal je povinnost uvadzat ci dielo bolo vytvorene pomocou AI pripadne akej, pripadne kolko percent, detaily sa vyladia.
Potom uvidime ci to ludia budu kupovat. To je vsetko.

"V devadesátkách, to mi bylo tak 12-15, jsem četl časopisy a v nich recenze jistých blíže nespecifikovaných zařízení. Po přečtení už asi jen 20 recenzí jsem měl neodbytný pocit, že to píše generátor."

To chce Occamovu břítvu - není důvod nepreferovat nejjednodušší vysvětlení. V daném případě autoři recenzí pravděpodobně opisovali z jednoho (původního) zdroje. Tenkrát ještě zdaleka nebyl přístup k informcím tak snadný jako je dnes. No a dělat dobrou recenzi chce znalosti a čas - kde by ty časopisy vzaly lidi?

Ale tohle je abstrakce, ne kreativita.

A není to prostě o tom, že jakou autor mám k dílu práva a smím říct, že můj obraz se nebude tisknout na toaletní papír, nebo že mou písničku nebudou omílat v reklamě na kdoví jaký číčoviny... Proč by si autor nesměl říct, že to nesmí použít jako tréningový materiál pro AI? Ať má důvod, jaký chce.

Přesně tak. A dle našeho českého AZ je za výjimky autor kompenzován (teoreticky). I za půjčení díla v knihovně se platí.

Takže stačí dodržet současná práva autora - může sám rozhodnout a může požadovat odměnu.

A výjimky pro zpravodajské a vědecké užití vyžadují dodržení citačních pravidel.

Sám nevidím moc rozdíl mezi použitím díla pro vzdělání další generace a použitím pro vzdělání AI. Jenže studijní materiály a učebnice také musí dodržet citační pravidla a případně původnímu autorovi zaplatit.

On celý ten cirkus okolo autorských práv stojí na staletých zákonech, které měly zabránit tomu, aby se knihy (levně) tiskly, místo toho, aby se draze opisovaly. Že to začalo chránit autory těch tištěných, je v podstatě úprava.
Soudím, že je načase to celé zahodit a začít znovu - už proto, že brzy si knihy nageneruje každý - a žádného autora k tomu nepotřebuje.
Možná, že dokonce takovou knihu vygeneruje přímo do čtečky, na základě jednotného (autorského?) zadání, takže každý bude mít svůj originá,l a půjde v podstatě o nereplikované knihy.

Prípadne si zaskrtate k základnej dejovej línii koľko opisov charakterov, prírody tam chcete, zhrnutie na konci každej kapitoly, počet vedľajších postáv, retrospektívne vsuvky, množstvo ezoterie, ... Dielo bude v podstate iba taká základná kostra.

To nebude třeba zaškrtávat, tohle přeci bude ten server vědět na základě toho, co jste četli předtím a jak se vám to líbilo. ;o)
Personifikovaná nemusí být jen reklama...

Technicky jo. Prakticky, v knize může být víc, než příběh.

Třeba v Moliérově Lakomci je evidentně cílem autora zesměšnit mamon. Celým dílem se táhne ústřední myšlenka, kteoru autor rozvíjí. Už vidím AI, jak bude dtžet dějovou linii z rozvíjet ji, když nezná smysl slov...

A už vidím, jak v totalitě, kde se texty generují pomocí AI natrénované na politicky korektním textu, bude vznikat samizdat.

A jak budou vznikat třeba slova jako "ptydepe", když to potvorstvo pojede na pevně dané množině slov? O redukci slovní zásoby ani nemluvím...

Tak zrovna "ptydepe" je hodně špatný příklad. Fantazírování nových slov tomu jde velmi dobře, stačí třeba ChatGPT říct, ať nějaká vymyslí. A když v rámci promptu budou nějaké ukazatele, jakým způsobem to dělat, tak se jimi celkem úspěšně umí řídit.

Používat oficiální AI, která reportuje a ukládá prompty pro sledování občanů, k psaní samizdatu, je tak nějak hloupost už z principu, bez ohledu na zdroj trénovacích dat.

A ne každá kniha je hodnotná klasika - o nějaké hlubší myšlence třeba v 50 odstínech šedi dost pochybuju. :-)

(Když pominu, že Lakomec je drama, ale já psal o psaní knih...) ;o)

Ono může být ledacos součástí zadání - tedy prací autora nebude psát a vymýšlet příběh, ale sestavit zadání tak, aby se čtenáři vygenerovala kniha, která bude do zadání dodržovat, ale v podrobnostech bude přeci jen jiná.
Bude to podobné, jako převyprávěný Robinson Crusoe, modetnisované verneovky Ondřeje Neffa, nebo nejnovější film Tři mušketýři (což je nejčastěji zfilmovaná knižní předloha vůbec, takže těch versí je opravdu hodně; mimochodem: D'Artagnan není nejčastěji zfilmovanou postavou - tou je bezpochyby Sherlock Holmes ;oD ).

No a na druhou stranu, jako vydavatel muzu rict, ze s timto omezenim danou vec nevydam, smudlo hledej dale… Duvod neni podstatny. Vysledek pro daneho autora, treba i likvidacni. Kazdy ma sva prava ;)

A na třetí stranu, opravdu mi nepřipadá správné uznávat něčí práva na lidově řečeno kraviny, nelidově řečeno omezení na věci, které nejsou racionálně vymahatelná.

Takže je v pořádku, když někdo napíše program řekněme v Delphi, někdo ho staženým skriptem přechroupá do Qt a když prohlásí, že originál je kravina, tak to může vydávat za svoje skvělý veledílo?

Pokud je to kravina, nestojí za to se tím zabývat a může se to nechat bez povšimnutí umřít. Pokud o to někdo má zájem, byť jako o inspiraci, nebo jako data pro tréning AI, tak to asi taková kravina nebude, že...

A pokud zavedeš terminus technicus "kravina" a co jím bude označeno, to nebude chráněno, kdo a na základě čeho rozhodne, jestli je to kravina?

A pokud nemůžu kontrolovat všechny bankovky, že někdo nějakou z nich neukradl, tak je to důvod pro zrušení krádeže jako trestnýho činu?

Nepochopeno.
Nevymahatelná kravina je, že třeba tuhle knížku je povoleno číst jen v černém saku a kravatě, na tom se asi shodneme. Nebo že autorské architektonické dílo, postavené na veřejném místě, nesmí být foceno. Nebo zákaz poslechu audiovizuálního díla v přítomnosti člena rodiny.
Což jsou příklady libovůle, kterou pokud bychom uznali, tak by to vedlo k naprosté diktatuře svévole autorů na úkor jakýchkoli jiných práv.

Bojím se, že do toho spadá i ono učení AI (kde není důkazu, tam není žalobce a tam není soudce).