24xA53 žádná pecka není, řekněme 8xA75 by mi přišlo atraktivnější a možná by bylo i levnější. Navíc nevím, proč tam, kde jde o vyšší výkon, vůbec používat ARM, je to ta nejuzavřenejší a nejproprietárnejší architektura na trhu.
Kvůli vlastnostem. ARM má vlastnosti, které žádná jiná (ať už otevřenější nebo uzavřenější) architektura nemá nebo ji pak chybí něco jiného. Například cena, poměrně slušný výkon, nízkou spotřebu.
U 24 jader ta spotřeba až tak nízká nebude a navíc tohle není kit pro mobilní nebo embedded zařízení, takže na spotřebě tolik nezáleží. Výkon je u A53 celkem slabý, cena bude určitě nižší, než cokoli jiného s 24 jádry, ale určitě vyšší, než systém založený na Intelu nebo AMD s podobným výkonem. Jaké jiné vlastnosti má ARM, které žádný jiný procesor nemá a které se *v tomto kontextu* nějak projeví?
Snad jedině by to mohlo být dobrá platforma na vývoj pro Android, jinak nevím.
Jako použití mne napadá leda testování SW na hodně jádrech za málo peněz a buildovací/CI stroj pro ARM programy.
Spotřebu to má mít 5W
The company did not announce pricing or availability, so we'll have to wait to learn more. However, the 5W chip features a 1 GHz clock speed, 4MB of L3 cache, four lanes of PCIe Gen 2 and support for ECC DDR4-2133 memory
Za tie prachy si kupim vykonny MB s i7 alebo amd a 32G DDR4. Procak trocha podtaktujem, aby menej zral a mam hromadu roznych portov, vykonovu rezervu a dobru SW podporu. Nehovoriac o tom, ze to asi vyjde lacnejsie. Dal by som za to takych 200+cena ramiek.
Hmmm a spotrebu 20x vyssi. Existuji ulohy ktere nepotrebuji mnoho CPU vykonu, zato hodne vlaken se hodi, napr. web server.
Tohle by mě zajímalo, v čem je to výhodné? Já si s webovými věcmi hrál naposledy před patnácti lety. Tehdy bylo důležité jak dlouho trvá vyřídit jeden dotaz, do stránek jsme cpali info typu "vygenerováno za 23 milisekund" apod. Navíc úzké místo nebyl počet jader web serveru, ale rychlost disků a databázového serveru.
V čem se to změnilo tak, že dnes už není důležité jak rychle dokáže server vyřídit dotaz, ale to, kolik má web server jader?
Zjednodušeně:
Výkon = počet jader * výkon jádra
Počítejme stejně rychlý paměti (RAM i SSD), stejně rychlou komunikační infrastrukturu.
Některý úlohy dělají velký věci v jednom vlákně, tam s vícjádrovým strojem pohoříš. Jinde se zase dělá hodně práce s malým objemem dat ( = obsluha soketu, konverze videa,...), kde zase díky počtu jader bude míň přepínání kontextu a režie s tím spojené (jako vylití cache atd.), takže v reálu zbude víc výkonu na řešení problému.
za cenu 1000 USD sa už dá postaviť aj celkom slušný x86 počítač. Všetky tie pi dosky majú troška problém s podporou, okrem teda rpi, kde podpora je super.
Zkuste si na RPi naportovat libovolnou CSI kameru. Je to v tomto smeru uzavretejsi nez uzavrena Nvidia Tegra.
"okrem teda rpi, kde podpora je super."
Já teda nevím, ale od těch Broadcom SoCů, na kterých jsou rpí postaveny jsem žádný Technical Reference Manual nenašel. Dokonce ani kompletní schéma těch rpí.
Tady je pekne napsano, jak je to s ARM deskami ve skutecnosti...
https://blog.ipfire.org/post/why-ipfire-does-not-run-on-all-arm-hardware
"And it’s even worse, because if the hardware changes even a little bit (like an extra 256MB memory), we have to ship an extra kernel for that."
... nebo budu posílat jen devicetree popisek toho hardware. Což je vlastně to samý jako PC BIOS, akorát v čitelné struktuře a bez toho BIOSu.
jeste jim to asi nedoslo, jako by se nemohli inspirovat u RPi kde je jedno jadro a pro kazdou variantu RPi jen DT.. ;-)
Ten clanek je z roku 2013, tenkrat jeste DT nebylo... Jaka je situace s DT v roce 2018? Je to uz samozrejmost, nebo jej podporuji jen vybrane desky, jako treba RPi?
Mozna to nekomu pripada normalni, ale porad je konfigurace ARM desek slozita. Treba ESPRESSObin, existuji 3 verze desky (512MB, 1GB a 2GB, a vlastne jeste varianty s DDR3 a DDR4), a pro konfiguraci je treba vybrat jeden z 24 u-boot souboru... Zrejme to souvisi s tim, ze kazda deska potrebuje jiny DT.
https://www.armbian.com/espressobin/
https://dl.armbian.com/espressobin/u-boot/
Já měl za to, že bez devicetree žádná embedded deska ani nemůže nabootovat (jenom pár interfaců jako PCI nebo USB má enumeraci, věci jako generickej řadič SPI můžou být na libovolné MMIO adrese), takže každá embedded deska by devicetree měla mít. Jiná otázka je ohledně distribuce. Co vidím z openwrt, tak ve vanilla kernelu je minimum SoC, u kterých není v openwrt nějaký patch, co přidává třeba celý driver.
Jo u ubootu bych se nedivil. Je moc lowlevel a co jsem se koukal do kódu, tak je dost poslepovaný, to často ani nejde nějak moc zobecnit (inicializace DDR bez paměti se složitým parsováním). Ale s devicetree to nemá nic společnýho, to je nezávislý datový prvek určený pro kernel. Může mít IMO vyhrazenou paměť ve flash a uboot pak jen předá adresu kernelu. Updatovat se pak dá i nezávisle.
jinak 2013 už devicetree dávno bylo.
A některé systémy třeba zase jen s DT nenabootují nebo aspoň začnou hodně moc při bootu nadávat :D. Protože na podobné desky jedině SBBR s SBBA, jinak to nemá minimální smysl.
Je to standard a jen výjimečně se na trhu objeví něco, co používá board.c nebo jinou alternativu. I v laciných Androidech (různí Číňani za pár tisíc) je normálně /proc/device-tree/ (fs reprezentace aktivního DT, jde použít jako vstup pro device tree (de)compiler).
Cena 5000 usd je dost nerealna.
V soucasnosti existuje deska za $1200 s tim 24 jadrovym CPU - https://www.96boards.org/product/developerbox/
kde autor vzal poznamku o odhadovane cene pres 1000? v nalinkovanem phoronix clanku asi ne, tam naopak odhaduji ze za takovou cenu by to bylo mrtve a ze jenom mnohem nizsi cena by hovorila pro, kazdopadne tu cenu proste nevi
Ze v puvodnim clanku zminuji uplne jinou desku za 1200 neni duvod aby to z toho autor zpravicky vyvodil ze 'cena je odhadována přes tisíc dolarů'. Treba nedavno stala prvni risc-v deska 999 dolaru https://en.m.wikipedia.org/wiki/HiFive_Unleashed , znamena to ze dalsi bude stat taky tolik?
Provozuju uz par let nekolik SBC s touto architekturou.
Precetl jsem si ty komentare na de mnou a co nazor to blbost.
ARM architektura se pysni vynikajicim pomerem vykon/cena/spotreba. Kazdy telefon nebo tablet obsahuje SOC s touto.
Diky temto vlastnostem a bezpecnostnimi problemy u architektury x86, na které se prislo v poslednim roce a za kterymi stoji Intel a AMD, zacal byt po deskach a temito procesory hlad.
Vyssi porizovaci cena se v dlouhodobem horizontu vrati na nizsich nakladech za energii a za chlazeni.
Velká část bezpečnostních problémů nemá nic společného s x86. Je to důsledek nedomyšleného out of order. Postiženy jsou i ARMy, co nemají směšný výkon.
Takže pro seriózní práci dost na houby.
Pro seriózní práci potřebuješ ty díry? Tak si kup Intel, po všech záplatách (které stejně principiálně hovno řeší) to bude výkonově na úrovni ARMu.
@Ondra Satai Nekola
Ty mas v mobilu Zen nebo Lake?
Tebe se budu ptat na nazor.
Tak já nevím, já mám Nokia 6.1 se Stock Android 9 má to Snapdragon 630 (8x A53) a Nevím proč by to nemělo jít používat, nevím na co používáte telefon vy, ale já já volani, SMS, emaily, browsdani, ms office když potřebuji pracovat s nějakou přílohou, pak nějaké meseengery a sociální site. SEM tam nějaké překlopení videa v Termux pomocí ffmpeg. Jo a ještě sem tam hraju GTA Vice City a Minecraft na odreagování, poslouchám hudbu na Spotify a koukám na filmy na Netflix. Jak tak čtu komentare, tady asi zase každej počítá předpověď počasí nebo kompiluje miliony řádků na mobilu. A abych nezapomenul, VPN, ssh a RDP mě také funguje spolehlivě. Pořád mě někdo bude tvrdit, že A53 je utrpení?
Mně by bohatě stačilo kdyby RPi nebo Pine64 mělo víc RAM. Ty 4GB už zní dobře, ale mít to 8GB, tak už ho mám dávno na stole.
Mimochodem, RAMdisk do USB s kapacitou řekněme 2-4GB co bych si namountoval jako swap sehnat stále nejde, že? Klidně stačí aby to žralo DDR nebo DDR2 paměti, rychlost USB 2.0 je dostatečná a RPi by pak lítalo jak blesk.
Existuju microSD karty, ktore su robene na trvaly zapis (napriklad Samsung Pro endurance) tam by to mohlo swapovat bez problemov.
"Mně by bohatě stačilo kdyby RPi nebo Pine64 mělo víc RAM. Ty 4GB už zní dobře, ale mít to 8GB, tak už ho mám dávno na stole."
To je problém architektury 4GiB ti sežere 32bit adresovací sběrnice. Pro víc bitů už musíš reimplementovat všechny ty AXI/AMBA, jejich interconnecty a adresní dekodéry periferií. Přidat jeden drát pro 8GiB (=33bit) by bylo dost nekonvenční, takže by se IMO nejspíš zvýšilo rovnou na 48 nebo dokonce 64bitů. To je dvojnásobná plocha vodičů na křemíku.
"Mimochodem, RAMdisk do USB s kapacitou řekněme 2-4GB co bych si namountoval jako swap sehnat stále nejde, že?"
Jakákolik USB 3.0 flashka ti bude swapovat rychlejc. A pro kapacitu 4GB je můžeš kupovat dost na to, aby byla životnost stejná jako u RAMek.
"rychlost USB 2.0 je dostatečná"
Není. Budeš rád za 30MBps. To ti zalaguje celou správu virtuální paměti.
To, ze se prida jede drat je docela bezne. Resp realne mas stejne nejake adresni rozsahy, a optimalizator "mrtve" adresni draty vyhazi. Logisky to pak sice je 64b adresa, ale fyzicky tam ty draty jsou.
A docela bezne se dalaji i opravdu zvlastni veci - např. v Cechach (Asic centrum) maji pro nektere sve aplikace in-hose 15b procesor.
AMBA/AXI infrastruktura se kupuje hotova, to snad nikdo neimplementuje sam. Dekodery v HDL se naimplementuji jednoduše v ramci syntezy, zadna rucni prace s tim neni. Naprostou vetsinu prace uz odvadl ARM/Cadence jako dodavatel IP.
Jj ale musí se to testovat. A i když některý bity vypadnou optimalizací syntézy, tak pořád musíš rozšířit DMA deskriptory (u MIPS SoC se kterým jsem si hrál je normální mít DMA engine pro každou periferii) a předělat drivery aby s těma novejma deskriptorama operovaly. Tím že se zvětší délka deskriptoru tak může najednou dojít k nepředpokládané race condition.
Nehledě na to, že ty lokálně slepené IP občas vypadaj dost šíleně (u MIPSu se kterým jsem si hrál byl takhle PCIe řadič).
"Není. Budeš rád za 30MBps. To ti zalaguje celou správu virtuální paměti."
I tak si dovolím tvrdit, že třeba na netbooku byla vzdáleně připojená RAM po 100Mb/s síti výrazně rychlejší než hrabání na rotační disk. Kdoví jestli těch 100Mb/s vůbec přes switch prolezlo, už tehdy byl nějakej nemocnej.
Kupovat flashku abych na ni swapoval je mi ale docela proti srsti.
Záleží na tom jak byl rychlej ten disk ;-). Já swapoval po NFS přes 100M ethernet a fakt se to nedalo používat. Už jen ta flashka v USB 2.0 to výrazně zrychlila. Každopádně nemusíš připojovat flashku, můžeš přes USB 3.0/SATA převodník připojit disk a swapovat na něj.
Přijde mi, že dost typický požadavek je právě nemít vedle toho RPi hromádku rotačních disků. které navíc ještě typicky musíte kvalitně napájet, s čímž je u RPi (mám jich asi pět) přijde mi největší problém.