Vlákno názorů k článku
Barevná 3D tiskárna je schopná míchat materiály
od IlWorker - Rozne materialy? Uz dlhsiu dobu sa snazim zistit,...
-
Takové 3D tiskárny jsou k dispozici už docela dlouho. Hledejte heslo Direct Metal Deposition.
Není to ovšem žádná láce. Když jsem si podle poskytnutých provozních dat (rychlost tisku, cena kovového prášku, poměr využitého:rozházeného prášku, pořizovací cena, amortizace při třísměnném provozu) udělal odhad ceny, tak to před dvěma lety vycházelo u přesné DMD na 100 000 Kč/kg.
-
IlWorker (neregistrovaný)
Vdaka, viem, ze je to tu uz asi od roku 2011, ked nejakej zene vytlacili sanku z titanu. Ale nikde som nemohol najst firmu, ktora robila tu 3D tlacku, alebo aspon nieco podobne.
Ta cena je prosim za vytlaceny vyrobok (so zohladnenim nakladov), alebo su to celkove vstupne naklady na tlac?
-
Tu cenu jsem počítal odhadem, jen ze zájmu, pro 1kg finálního výrobku a pro běžný kov, na základě informací od bratrance, který se strojem pracoval. Šlo o stroj vyrábějící drobné díly forem a opravující formy pro přesné autodíly, tedy šlo o vysoce přesnou 3D tiskárnu. Pro méně přesné tiskárny bude kalkulace o něco nižší. Amortizaci jsem odhadoval pro maximální vytížení tiskárny, což nebyl případ tohoto nasazení. Zde byla reálná cena s amortizací spíše hodně přes milion za 1kg. (Firma ročně spotřebovala pouze desítky kilogramů prášku, což znamená jednotky kilogramů výsledných výrobků.)
Nikde jsem si ty informace nepoznamenal, proto to berte s rezervou. Lovím v paměti.
Kovový prášek: 5000Kč/kg
Využití kovového prášku: cca 10% (zbytek stroj bez užitku rozhází)
Doba výroby obrobku: Řádově hodiny. 1kg by pravděpodobně zabral celou směnu, možná i více.
Pořizovací cena stroje: Něco mezi 50 a 100 miliony.Tiskárna je možná schopná tisknout i rychleji, ale pro přesné výrobky je nutné minimalizovat změny způsobené tepelnou roztažností, takže se tiskne pomalu, a dbá se na odvod tepla.
-
Prášek opustil ochrannou atmosféru a začala na něm koroze. Povrch vystavený působení koroze je u prášku s průměrem zrn v řádu mikrometrů mnohem větší, než u finálního výrobku. (Samotné spékání probíhá v ochranné atmosféře.)
Do rozházeného prášku se mohly dostat nečistoty. A třeba uhlík výrazně mění vlastnosti oceli.
Další problém je v tom, že zrna prášku jsou přesně kalibrovaná. V rozházeném prášku se mohou nacházet částečně spečené kusy, které se budou jinak chovat a jinak tavit.
