Myslíš, že by tomu tleskali, i kdyby jim bylo sděleno, že to je prakticky úplně to samé, jako by za nimi neustále chodil nějaký policajt a koukal jim přes rameno - koukal by na všechno, co píšou, co komu říkají, co si fotí, co si prohlíží na webu...? Řekl bych, že pokud by to tak bylo fyzicky, něco takového by schválil jen úplný blázen nebo masochista. A ono to je úplně přesně to samé - ba co hůř, má to ty samé dopady, ale není vidět, jestli se v datech někdo hrabal, ve kterých a co ho tam zajímalo.
Jasne, on je odposlech i jen jemnych vibraci v roce 2025 neprekonatelny problem? :-) I tyhle techniky se v case meni a vylepsuji, kdyz teda pomineme stare dobre nahlaseni od souseda, ktereho jste vcera necim nastval... :D
No moje zkušenost je přesně taková, že lidé jsou pro pohodlí skutečně schopní obětovat vše. A není to jen u pubescentů, ale i mí vrstevníci (30-35) říkají, že nedělají nic špatného, tak nemají co skrývat. Na dotaz, jestli by jim vadilo, když bych tedy za nimi celý den všude(!) chodil a zapisoval, nahrával, nebo fotil, tak mě považovali za pomatence a hlavně prakticky nevěřili, že jejich Iphone tohle přesně dělá.
Máte pravdu. A myslím že jsou tu i důvody, proč to tak je:
1. Chcete po lidech obtížné rozhodnutí, a daleko jednodušší je se tím nezabývat. Koukněte se třeba na poskytování orgánů k transplantaci. V některých státech po smrti člověka nemohou odebrat orgány k transplantaci, pokud nemají předem souhlas (opt-in). V jiných státech mohou orgány odebrat, pokud nedáte předem najevo nesouhlas (opt-out). Počet lidí, kteří vyjádří souhlas resp. nesouhlas, je velmi nízký, a naprostá většina populace je prostě na defaultní volbě daného státu. Museli by se totiž věcí zabývat, a udělat poměrně obtížné rozhodnutí. Daleko snazší je ignorovat to.
2. Hodnota služby, kterou uživatel za svá data dostává. Podle studie z roku 2018 uživatelé Facebooku (který byl tehdy celkem trendy) byli ochotni zrušit svůj účet pokud dostanou více než 1000 USD. To znamená, že pro ně ta služba prostě má velkou hodnotu.
3. Chybí realistické alternativy. Bez všech těch zařízení a služeb, které o nás sbírají data, je život méně pohodlný, a člověku hrozí i sociální vyloučení. Mimochodem si pamatuji, jak mě lidé svého času považovali za podivína, když jsem doma neměl televizi. Resp. měl jsem velkou TV připojenou výhradně k počítači, a myslím ani technicky neuměla přijímat český TV signál (tuner jel v NTSC, ale příjem TV signálu jsem nikdy nezkoušel). Zvláště u mládeže je peer pressure obrovský, a nikdo nechce být za toho divného, který nemá smartphone, účet na nevím kolika sociálních sítích atd.
Vzato filosoficky to může mít i celkem racionální důvod. Pokud si uvědomují, že jsou zvířata, můžou to brát jako formu institucionalizované seberestrikce, aby oni sami nedělali bordel. V podstatě "když na mě nikdo nebude dohlížet, budu se chovat jako hovado, tak ať jsem radši pod dozorem".
Jasně, zní to naprosto úchylně, ale po zkušenostech s lidma si troufnu tvrdit, že se takoví najdou.
Tak to ani omylem - ve skutečnosti vyžadují generální klíč ke všem dveřím bytů a domů, ale z toho neplyne závěr, že vlezou do všech domů a bytů nebo že to budou neustále sledovat.
Problém není černobílý a po určitých životních zkušenostech i chápu, co je k tomu vede. Obě skutečnosti jsou však špatné.
V dnešní době už nemáte žádný důvod se někde stýkat a předávat si informace nebo si něco někde malovat nebo zapisovat na papír. Úplně vše může být digitálně a zcela nedobytné a bezpečné.
Jsou volně dostupné nástroje úplně všem, nejen těm "počestným bohabojným občanům".
V případě 2. sv. války všichni považuji za správné, že se Spojenci snažili prolomit enigmu. Tam byl jeden velký nepřítel. Nikdo nebude hájit jejich právo na soukromí.
Jenže dneska není ten velký nepřítel, ale spousta menších a po celém světě a mají lepší enigmu.
Obávám se, že časem to skončí u státem poskytovaných služeb a šifer.
Jenže Enigma byla určena výhradně pro vojenskou komunikaci a cílem bylo dešifrovat komunikaci armád. Prolomením této šifry jste nedostali přístup k veškeré komunikaci světa.
Problém celého tohohle konceptu zadních vrátek je v tom, že ti skuteční nepřátelé si své soukromí udrží, protože jim to stojí za to a mají na to prostředky a schopnosti. Běžný uživatel se bude muset smířit s tím, že všechna jeho data budou otevřená. Přesně podle hesla: Když zakážete zbraně, budou je mít jen ti špatní.
Bohužel, pravdu nemáte. Původní verze A byla patentována již v roce 1918, na trh přišla v roce 1923 a to s určením pro civilní sektor. Stejně tak i pozdější verze B. Pro vojenské účely byla používána výhradně verze Funkschlüssel C, která byla vyvinuta v roce 1925 a protože byla pro armádní užití nedostatečná, armádní modifikace (modernizace) přišla v roce 1928 s verzí G, která byla po roce 1930 s drobnými vylepšními přijata jako verze I. Dalšího vylepšení se dočkala verze M (respektive M3 - odvozeno od počtu používaných rotorů), jež byla zavedena do standardu Kriegsmarine v roce 1934. Další vylepšování neustále pokračovalo (např.: navýšení rotorů na 5 a 8 v roce 1938) a nejznámější je asi verze M4, kterou používalo námořnictvo - zprvu vlčí směčky.
1. Trochu pletete počet rotorů celkově a počet použitých. Až do roku 1942 používalo Německo M3, ale vybírali z 5, později z 8 rotorů, ale vždy jen 3 (pak až byla M4).
2. Enigma nebyl žádný univerzální patent na šifrování. Ano pokud někdo používal stejnou enigmu, jako německé námořnictvo, tak to mohli dešifrovat taky (po několika hodinách a za předpokladu, že věděli, že to je 3 rotorová enigma)
To už je hodně patetická argumentace. Enigma byla čistě armádní záležitost, armády, která útočila na vojenské cíle stejně, jako na civilní. Tímhle obhajovat prolomení civilního listovního tajemství a e2e komunikace už je opravdu k smíchu.
A že chtějí generální klíč ke všem dveřím, aby do nich nelezly. Tak to se ještě nikdy v minulosti nestalo.
Nebyla, to že celý svět neustále opakuje stejný nesmysl neznamená, že se z nesmyslu stane pravda. Enigma byla vyvinuta a určena pro civilní použití (představena byla na poštovním kongresu UPU v roce 1925) jako prostředek pro snadnou a bezpečnou komunikaci např.: v bankovním sektoru, kde sloužila celou řadu let (ve verzi D) a šifrovali se telegrafické informace o převozech peněz a bankovní komunikaci mezi bankami napříč Evropou, včetně dalších zemí jako Japonsko či USA. Psací stroj byl součástí modelů A a B, model C se svým jepičím životem dal vzniku modelu D, který byl zavedený jako standard v bankovním sektoru. Modelu D se vyrobilo 24 037 ks.
To jsou historická fakta, které nezměníte jen proto, že Enigmu máme obecně spojenou s 2. světovou válkou. Používala se ještě před adopcí armádními složkami i tajnou policií a rozvědkou (Abwehr i RuSHA zavedli model G vybavený počítadlem a už zůstal až do roku 1945).
Souhlasím s tím co jste napsal, ale ohánět se Enigmou jako nástrojem armádní destrukce pouze devalvuje obsah sdělení.
A střelný prach byl vyvinutý Číňany pro zábavu... Důležité je, že spojenci šli po enigmě použité Německým námořnictvem, to jestli ji někdo ještě používal na civilní účely je detail (ano, později zneužitelný). Navíc, civilisté mohli používat jiné šifrování. Nikdo nenařizoval, že musí používat enigmu, protože jí Britové umí dešifrovat.
"Důležité je, že spojenci šli po enigmě použité Německým námořnictvem"
Tak se podívejte aspoň na Wikipedii, jak to bylo s prolomením Enigmy a druhou světovou válkou:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Enigma
Doporučuji se podívat, jak se sestavují kriminalistické profily. O tom tohle ale přece vůbec není. Není potřeba si psát jen s kamarády a není to jen o iMessage. Stačí metadata o hovorech, zprávách, fotkách a máte mraky zajímavých informací. Tady k tomu je jejich obsah, historie prohlížení, spousty jiných logů a telemetrie. Argumentovat tím, že Vy chytrý telefon nepoužíváte na volání, focení, psaní, navigaci, prohlížení internetu atd. (pak nevím, k čemu ten telefon je obecně) nic nezmění na tom, že to tak dělá 99% lidí, co ho mají. A je to přesně přenesené "kdo nedělá nic špatného, nemá se čeho bát". Je to jako kdyby v každém supermarketu stál někdo, kdo si zapisuje vše, co si tam koupíte, kdy, za kolik, jestli to bylo ve slevě atd. A vy netušíte, proč to dělá, jen vám sdělí, že pokud si nekoupíte nic špatného, nemusíte si ho vůbec všímat. Co je to špatné vám neřekne. A pokud se Vám to nelíbí, můžete si jídlo vypěstovat. Že ale většina lidí už nemůže vlastnit pole a od rána do večera řešit, aby měli co k jídlu, to je přeci fuk.
Při nákupu zákazník buď použije loyalty card, nebo si připlatí. ...
Přesně důvod proč nikdy a nikde nepoužívám zákaznické karty. Za tu slevu mi to fakt nestojí.
A doplňuji: a v reakci na následující příspěvky o párování karty s nákupem - z toho důvodu kartou neplatím. Nikdy jsem ani neplatil a nebudu, pokud se tomu půjde vyhnout. Kartu používám pouze a výhradně k výběru hotovosti.
31. 8. 2025, 16:31 editováno autorem komentáře
Kdybyste nepracoval v IT, ale řekněme někde v továrně na pásové výrobě, bral za to o kus méně než průměrnou mzdu a měl z toho živit rodinu, tak by se vaše priority dost změnily. Ten výběr je totiž buď přijít o peníze, které jsou pro takového člověka kritickým zdrojem, nebo umožnit supermarketu aby věděl, že dotyčný dneska koupil chleba, mléko, točený salám, dudlík a vložky. Jak konkrétně tomu člověku uškodí, když bude mít supermarket tuhle relativně neškodnou informaci? Hmm, nijak. A je vyřešeno. Za měsíční ušetřené peníze budou možná tři pizzy, spíš ale čtyřicet nejlevnějších piv nebo pět krabiček cigaret. Buďme rádi, že pracujeme ve velmi atraktivním oboru, a můžeme si dovolit své výstřednosti.
Pokud jde o nákupy kartou, tak jsem to dělal podobně jako vy. Teď platím hodinkami, hotovost používám minimálně. Je to návykově pohodlné, a funguje to po celém světě (tedy alespoň tam kde se vyskytuji). Před pár dny jsem se vrátil ze země, ve které jsem za dva týdny opět ani jednou nepoužil hotovost. Nesměnil jsem, nevybral jsem z bankomatu, všechno jsem zaplatil hodinkami. A kdo cestuje víc, tak dobře ví, jak nepohodlné je mít v peněžence "cestovní směnárnu" s ani nevím kolika měnami. Nejhorší jsou mince, kterých mám několik kilo, vždycky je na cestu zapomenu doma, a než jsem začal platit jen kartou, tak jsem si vždycky přivezl další "do sbírky".
Určitě nechci nikoho přesvědčovat, aby si zřídil slevové karty a platil kartou. Chci jen ukázat úhel pohledu lidí, kteří mají úplně jiné starosti, než jestli supermarket bude mít detaily jejich nákupů, a pro které je soukromí nepotřebný luxus.
Soukromí dokonce patří mezi základní práva a svobody (viz Listina základních práv a svobod) a ty jsou "nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné".
Jenže pak přijde takový Danny (a mnoho jiných - dokonce je možná jich i většina a někteří možná seděli i na ústavním soudě) a ti poukážou, že tam je taky občas napsáno, že to může být omezeno zákonem. A budou tak dlouho šermovat až některé další přesvědčí, že vlastně je možné přijmout zákon, že vlastně žádné soukromí nebude. Naštěstí to tak není a platí i ten text mezi uvozovky z odstavce výše.
1. 9. 2025, 15:19 editováno autorem komentáře
To by mě zajímalo, jakou nemoc by mi vyzkoumali - často se mi stává, že mi chutná nějaká potravina (např. tresčí játra), že jsem schopná ji jíst nějaké období velice často (klidně až denně) a pak najednou jí nemám potřebu jíst několik let. A co asi znamená, že mi dřív chutnala nejvíc jahodová marmeláda a dneska meruňková? Navíc většinu věrnostních karet používáme napříč rodinou, takže nějaké náhlé změny nákupních zvyklostí budou opravdu o něčem relevantním vypovídat hodně těžko...
Nebo kvartální report civilní kontrarozvědky:
"Na základě mezikvartálního nárůstu spotřeby domácnosti u komodit vody, potravin, a toaletního papíru, aniž by existoval odpovídající přírůstek obyvatel domácnosti, a s ohledem na častý opakovaný výskyt uvedeného občana na novém místě, kde se dříve vůbec nezdržoval a ani se mu nepřibližoval, lze předpokládat, že dotyčný občan podoruje a z prostředků mu dočasně svěřených zásobuje hledanou nežádoucí osobu.
Navržená opatření:
- krok první: během cesty MHD v rámci předstíraného telefonního hovoru zdánlivě náhodného spolucestujícího naznačit, že se jedná o závadové chování, po němž mohou následovat nepříjemné následky.
- krok druhý: neupustí-li občan od uvedeného závadového chování během cca týdne a bude v něm pokračovat, obdobným zdánlivě náhodným kanálem naznačit, že následky mohou mít podobu ať již v podobě omezení či narušení fyzických možností tělesných dotyčného občana, či psychických nebo prožitkových u blízkých osob. V krajním případě může dojít i k nehodě s fatálními následky pro občana či jemu blízké osoby.
- krok třetí: v případě pokračování závadové činnosti občana otevřeně vyzvat k vydání nežádoucí osoby do 24 hodin.
- krok čtvrtý: v případě přímého odmítnutí bezu další výstrahy pokračovat postupnou anulací existence blízkých osob občana v intervalu 24 hodin na osobu, v případě pouze marného uplynutí lhůty postupně anulovat ekonomickou existenci občana a jeho blízkých osob cestou blokace platebních prostředků, cestovních dokladů, oprávnění k regulovaným činnostem, či obdobnými prostředky, dokud nedojde k vydání nežádoucí či závadové osoby.
Dne: čtvrtého Lenina roku 14 Nové Éry
Služební číslo, hodnost, razítko: ... "
"Nebo kvartální report civilní kontrarozvědky..."
Dokud ty informace sbírali lidé, kteří se musí platit, pracují pomalu a dělají chyby, byla v tom určitá brzda. Když sběr informací dělá plošně technika, rychle, s minimálními náklady a při správné implementaci bezchybně, je v tom ohromná moc. Pak technika sesbíraná data vytěží a máte všechny pod kontrolou. Víte poměrně přesně, co kdo udělá a jak zasáhnout, aby udělal něco jiného. Stačí aby se takového nástroje zmocnil někdo zlý a kromě sebevraždy nemáte úniku, nezbyde vám než se mu zcela poddat a doufat, že na vás bude hodný. A kde přesně leží ta hranice, před kterou je to neškodné a za kterou se máme bát?
"Ale co je, proboha, tak hrozně tajného na tom, jaké kupuju potraviny?"
Podle mne jedna informace bez souvislostí nic neznamená. Problém vidím v propojení, kdy z milionu bezvýznamných informací máte dokonalý obraz. Je to vlastně podobné jako puzzle. Teprve, když dílky správně poskládáte, získáte výsledek. A dnes jsou na to skládání velmi kvalitní nástroje.
Telemetrii si ty sluzby delaji tak jako tak. Skrze souhlasy, ktere lidi ani nectou a casto ani netusi, co se s nimi dal deje. Driv nebo pozdeji logicky prijde nekdo z bezpecnostnich slozek a zatouzi po datech, ktere uz davno ochotne a naprosto dobrovolne sypete do nejakeho privatniho korporatu. Jak necekane, ze..? ;-) Cely ten problem ma koreny nekde jinde... ted uz jen hasime dusledky.
A plati to i v tech supermarketech... aneb klasicke "a slevovou karticku mate?". Tu slevu nedostavate proto, ze by prodejce byl nejaky samaritan, ale proto ze touzi po datech o tom, co ze si to kupujete. Takze ano, "nekdo" si bezne zapisuje, co si do sveho kosiku cpete. Postavte se ke kase a podivejte se, kolik lidi tu svou karticku vytahne...
Zrovna v tom supermarketu je to celkem jedno. Oni by ty data měli stejně, jen by se hůře párovaly jednotlivé nákupy (nicméně poslední čtyřčíslí karty mají). Což se dá dělat i jinak.. třeba pasivním sledováním bluetooth a wifi. A získáte tak i heatmapu pohybu zákazníků kolem regálů.
Jde jim o data, ale nemají zase tak moc možností jak ovlivnit, co si kupujete (zatím). Všichni zákazníci prochází stejnou prodejnou. Narozdíl od eshopů.
mnohi by suhlasili, ved aj tu na roote je dost takych hujerov co to schvaluju s tvrdenim, ze "ved ked nic zle nerobis tak sa nemas coho bat"
nieje daleko doba kedy budu vlady ziadat o zadne dvierka ku sukromnym webovym kameram resp. po schvaleni roznych "chatcontrol" pride na rad "camcontrol" a vyrobcovia kamier/fotakov budu mat povinnost implementovat skenovanie vytvaranych material na zavadny obsah, tiez samozrejme to odovodnia bojom proti pedofilii, mozno domacemu rodovo podmienenemu nasiliu,....terorizmus nemoze rozhodne chybat,....
a zas sa najdu hujeri, specialne eurohujeri co to budu schvalovat, ved mozno vdaka tomu objavia aj nejakeho proruskeho kolaboranta a to sa teda vyplati taku kontrolu mat :)
Protože se tím na jaře vyhnul backdooru do iCloudu.
ADP znamená, že ani Apple se k datům nedostane a proto nemůže vyhovět ani soudnímu příkazu - a na tom Británie trvala. Takže britům zrušil ADP.
Jenže to jim zjevně nestačilo a chtějí backdoor a to k datům všech, bez ohledu na to, zda podléhají britské jurisdikci.
30. 8. 2025, 10:30 editováno autorem komentáře
Taková je realita Západu v roce 2025. V USA platí zákony jako Patriot Act a FISA, ve Francii Loi relative au renseignement a v Německu BND-Gesetz. Zatímco BND-Gesetz a FISA se primárně zaměřují na zahraniční komunikaci, ostatní legislativa se týká především sledování vlastního obyvatelstva. Západní státy mají dojem, že v éře terorismu, hybridních válek a trvale hrozícího rozsáhlého konfliktu je rozsáhlé sledování vlastního obyvatelstva považováno za nezbytné.
Pohádky o tom, že v EU k ničemu takovému nedochází, protože máme ochranu dle GDPR a jiných zákonů, už snad netřeba znovu vyvracet. Podle některých zdrojů mohou státy EU získávat informace od USA, čímž potenciálně obcházejí evropskou legislativu. Pokud k tomu dochází prostřednictvím FISA, probíhá vše v režimu utajení a občan se o ničem nedozví.
Mimochodem, premiér Petr Fiala nenavštívil centrálu CIA ve Virginii v roce 2024 jen proto, aby si tam popil kávu a potřásl rukou s jejím ředitelem Williamem J. Burnsem.
Jedna věc jsou ideály a proklamace Evropského parlamentu směrem k veřejnosti – druhá věc je tvrdá realita současné evropské politiky. O té druhé se v médiích hlavního proudu příliš nepíše.
Nechci zdejší diskuzi tapetovat informacemi od AI, ale v tomhle případě udělám výjimku, protože situace je složitější, než jak by se z vašeho příspěvku mohlo zdát. Následující dva body byly vygenerovány ChatGPT 5. Odkazy na zdroje mohu dodat.
(1) GDPR v praxi působí jako významná brzda masového dohledu státem. Zatímco cílené sledování jednotlivců na základě soudního příkazu spadá pod výjimku z důvodu národní bezpečnosti a GDPR se na něj přímo nevztahuje, plošné a nediferencované sledování občanů – například masový sběr metadat o komunikaci od všech poskytovatelů služeb – již do rámce výjimky nespadá a podléhá regulaci GDPR. Totéž platí pro automatizované profilování obyvatelstva nebo spolupráci státu s komerčními subjekty při zpracování osobních údajů mimo oblast národní bezpečnosti. V těchto případech GDPR požaduje jasný právní základ, proporcionalitu a respektování základních práv, zejména práva na soukromí a ochranu osobních údajů podle Listiny základních práv EU. Regulace tímto způsobem omezuje státní zásahy do soukromí občanů a brání masovému dohledu bez odpovídajících právních záruk.
(2) V USA mohou některé nevládní organizace (NGOs) fungovat jako paralelní nástroje státní moci, zejména v oblastech zahraniční politiky, kde vykonávají činnosti, které by přímo od vlády působily kontroverzně nebo nelegitimně. Typickým příkladem je National Endowment for Democracy (NED), která je formálně nezávislá, ale financována z federálního rozpočtu a úzce spolupracuje s americkým ministerstvem zahraničí. NED se podílí na podpoře prodemokratických skupin, často v geopoliticky citlivých oblastech, což v některých případech vedlo k obviněním z vměšování do vnitřních záležitostí cizích států – např. v Ukrajině (2014) nebo Venezuela (2002), kde NED finančně podporovala opoziční skupiny před pokusem o převrat. Ačkoli NED tvrdí, že podporuje demokratizaci, kritici – včetně bývalého ředitele CIA Williama Caseyho – upozorňují, že organizace částečně přebírá roli, kterou dříve plnila rozvědka, ale v „přijatelnější podobě“.
V ČR máme Open Society Foundation, která je i v mainstreamu charakterizována jako kontroverzní. Navíc je zde řada "fact-checkers" organizací, které mají svou vlastní agendu.
Akorat ze v Cesku plosne a nediferencovane sledovani mame (§ 97 ZoEK). A posuzoval to i Ustavni soud, ktery v roce 2019 konstatoval, ze to je dokonce ustavne konformni. Soudni tahanice bezi dal... ale vyse zminovany paragraf zneplatnen neni. A ani v Evrope se samozne nespi a nedavna rozhodnuti CJEU plosny sber v nekterych situacich legitimizuji - cimz se nabouravaji jedenact let stare rozsudky, ktere plosnou data retention naopak zatrhly.
Takze kdyz to shrneme do jedne vety... kde ze mate ten spasny ucinek GDPR? :-) Ono to tak jednoduche neni, v momente kdy mate nejakou pravni povinnost (mj. treba prave § 97 ZoEK), pak vas ani GDPR neochrani.
V USA vykonávají některé nevládní organizace (NGOs) špinavou práci za vládu — tedy činnosti, s nimiž se vláda nechce veřejně spojovat. Většina Američanů se přitom příliš nezajímá o to, kdo a jak tyto organizace financuje. Některé z nich se například podílejí na monitorování obyvatelstva nebo na řízení veřejného diskurzu v online prostoru.
Podobné mechanismy existují i v Evropě, ale veřejné povědomí o nich je menší — mimo jiné proto, že americké prostředí je vůči investigativním novinářům a whistleblowerům méně restriktivní než to evropské. Kdo si přečte, jak a proč některé americké NGO fungují, může logicky dojít k závěru, že v Evropě se obdobné praktiky uplatňují podobným způsobem — jen méně viditelně. Proto jsem uvedl ten příklad.
Mimochodem, žiji v zemi, která s relativně malým časovým odstupem přebírá různé „novoty“ ze Spojených států. Proto mám svůj názor na argumenty typu: „To je v USA, nás se to netýká — žijeme přece v Evropě.“
Nevím, jak jste z toho mého komentáře vydedukoval, že mám takový názor na plošné sledování občanů. Já s tím samozřejmě nesouhlasím a českým europoslancům jsem kvůli tomu psal ještě před tím, než to bylo cool.
Moje poznámka byla čistě v souvislosti s GDPR. To nás sice v praxi moc nechrání přímo před státem, protože ochrana soukromí jde celkem jednoduše přebít zájmem národní bezpečnosti apod., ale alespoň nás celkem slušně chrání před sběrem dat a zneužíváním soukromým sektorem. Nikde nepíšu, že by nás měl hodný stát šmírovat, jen říkám, že mi přijde únosnější varianta, kdy nás šmíruje jen stát, než když nás šmíruje stát a zároveň soukromý sektor jako v USA. Mimochodem v USA je velkým zákazníkem soukromých data brokerů právě stát. Nakonec proč by si s tím dávali tu práci, když to někdo udělá za ně, že ano. V tomhle vidím pozitivní úlohu GDPR v ochraně proti státu.
Pro zajímavost:
Vzpomínám si na jednu novelu, kde hlavním hrdinou bylo zpomalovací sklo. Sklo, skrz které jste viděli na druhou stranu se zpožděním - vteřinu, hodinu, dny, roky. Podle toho, jak se to umíchalo.
Zápletka se rozvíjela nevině, o tom, jak to vzniklo, jak byla nehoda s letadlem, které mělo nevědomky tato pomalá skla u pilotů, a pak ještě další věci, které si nepamatuji.
Na závěr příběhu se lidé podivovali, že všude lítají letadla a sypou podivný prášek - rozemleté toto zpomalovací sklo.