Vlákno názorů k článku
Burger King bude kontrolovat zaměstnance pomocí AI
od johny - Ten nápad odpočúvať zamestnancov je šialený. Normálna, legitímna...
-
Ten nápad odpočúvať zamestnancov je šialený. Normálna, legitímna funkcia AI ako pomocníka pre zamestnancov pri práci so strojmi a zariadeniami je takto hrubo znevažovaná.
Od toho sú tam manažéri. Oni dohliadajú nato, aby sa zamestnanci správali úctivo ku zákazníkom.
Podľa mňa to hrubo porušuje základné ľudské práva a veľmi rýchlo to zrušia, ak to vôbec zavedú.
-
Uťahujete si zo mňa?
Veď je to o hrubý zásah do práva na súkromie a ľudskú dôstojnosť.
Stačí sa spýtať AI, keď máte pochybnosti:
neustály dohľad mení človeka na objekt kontroly, odoberá mu autonómiu, vytvára psychologický tlak, bráni mu byť „človekom“ – mať slabé chvíle, posťažovať sa, vydýchnuť si. V psychológii sa tomu hovorí panoptický efekt: keď vieš, že ťa stále sledujú, mení to tvoje správanie, identitu aj duševné zdravie.
Je to v rozpore z mnohými zákonmi, európskymi alebo národnými. Napr. zákaz monitorovania neverbálnych prejavov.
GDPR zakazuje spracúvanie biometrických a behaviorálnych údajov bez veľmi silného právneho základu. Neverbálne prejavy (mimika, gestá, emócie) sú biometrické alebo citlivé údaje, ktoré zamestnávateľ nesmie analyzovať bez: zákonného dôvodu, nevyhnutnosti, a súhlasu (ktorý v pracovnom pomere nie je považovaný za dobrovoľný).
To znamená, že AI systémy sledujúce emócie alebo správanie zamestnancov sú v rozpore s GDPR.27. 2. 2026, 19:19 editováno autorem komentáře
-
To je to, o čem jsem psal. Že to člověk vidí na Novinkách, ještě chápu, ale že si takto budeme argumentovat na Rootu...
-
Není to v rozporu se zákony. V call centrech se rozhovory s klienty nahrávají a analyzují běžně. Včetně tónu hlasu.
Ano, zatím nikdo nenahrával gesta, ale taky jsem nikdy neslyšel, že by gesta byly biometrickým údajem. Navíc v tom článku se mluví o sluchátku, ne o kameře, takže netuším, jak jste k těm gestům přišel.
-
Takze hovorite ze to nie je ziadne zakladne ludske pravo. Tu je linka aby ste nabuduce vedeli o com hovorite: https://cs.wikisource.org/wiki/Listina_z%C3%A1kladn%C3%ADch_pr%C3%A1v_a_svobod
-
V krátkosti, odpočúvanie je v rozpore zo základným ľudským právom na súkromie.
AI „Patty“ v Burger Kingu nepretržite počúva zamestnancov, analyzuje ich hlas, tón, emócie a hodnotí „priateľskosť“. Keďže počúva celé interakcie, nevyhnutne zachytáva aj hlas zákazníkov. To znamená zásah do práv dvoch skupín osôb naraz. V rozpore je to najmä s týmito článkami Listiny základních práv a slobôd:
Čl. 7 – Nedotknuteľnosť osoby a súkromia
Neustále odpočúvanie a hodnotenie hlasu je zásah do súkromia zamestnanca aj zákazníka. Hlas a spôsob prejavu sú osobnostné prejavy chránené Listinou.Čl. 10 ods. 2 a 3 – Ochrana pred neoprávneným zhromažďovaním osobných údajov
Hlas je osobný údaj, v niektorých prípadoch biometrický. AI analyzuje tón, emócie, jazykové prejavy a správanie, čo je profilovanie, ktoré musí byť zákonné, primerané a transparentné.
Zákazník o tom pritom vôbec nemusí vedieť.Čl. 13 – Tajomstvo komunikácie
Patty odpočúva hlasovú komunikáciu medzi zamestnancom a zákazníkom. Aj pracovná komunikácia je chránená a jej monitorovanie musí mať jasný právny základ.
Pri zákazníkovi je problém ešte väčší, pretože ten s monitorovaním vôbec nepočíta.Čl. 2 ods. 2 a Čl. 4 – Zásada zákonnosti a primeranosti zásahov
Zamestnávateľ môže monitorovať len to, čo je nevyhnutné. Analýza tónu hlasu, emócií a „priateľskosti“ ide ďaleko nad rámec legitímneho účelu.
Pri zákazníkoch je zásah úplne neprimeraný.Čl. 36 – Právo domáhať sa ochrany
Ak je monitorovanie neprimerané alebo nezákonné, zamestnanec aj zákazník sa môžu brániť.
-
Tohle je vystup od LLM. Pokud vam nestoji za to napsat to sam, mne nestoji za to to cist.
Neznam dokonale lidska prava a legislativu, ale zato vim, ze lidi se v praci odposlouchavaji bezne. V CR jsou statni podniky, kde maji lidi mikrofon na stole, ten jede nonstop, a odesila se to "nekam".
Jsou tu i soukrome podniky, kde se to deje, napr. logisticka centra, kde se sleduje uplne kazdy krok robodelniku, kteri tam pracuji.
Nemyslim, ze je pravdepodobne, ze by to bylo v rozporu s lidskymi pravy. Pokud si myslite, ze ano, jsem pripraven dodat vam dukazy pro nektere velke ceske statni instituce, a budu zvedave sledovat, jak dopadne trestni oznameni, nebo co to podate.Za me je to ok, pokud o tom dotycny vi a dela to dobrovolne. Ja u toho mikrofonu sedaval tri roky v ramci pohotovosti, protoze jsem ty systemy udrzoval v chodu. Mel jsem za to, ze je to legalni, a delal jsem to dobrovolne. Prvni den jsem to bral jako vyzvu, pak jsem si zvykl a nevadilo mi to; byl jsem v praci, byl jsem za tu praci placen, delal jsem ji dobrovolne, a tohle k tomu proste patrilo.
Nezapomente, ze drtiva vetsina CCTV umi nahravat zvuk. Pokud byste mel pravdu, nejvetsi statni instituce byste dokazal dostat do obrich problemu, a pojem "pravni stat" by byl jeste smesnejsi nez dnes.
-
V zaměstnání žádný článek 7 neplatí. Ten obecně říká, že máte právo na soukromí. Jako osoba. Doma. Ale ne vždy a za všech okolností. V zaměstnání platí co si dohodnete v pracovní a kolektivní smlouvě.
Stejně tak článek 13. Ta komunikace není soukromá. Je to komunikace mezi zákazníkem a firmou. Zaměstnanec je jen představitel té firmy. Stejně jako je právně důležité jestli na dopis napíšete nejdříve jméno firmy nebo jméno osoby.
Článek 2 o přiměřenosti si vykládáte úplně špatně. Ten se vztahuje na zákony a zákonodárce. Zákony mají být vyvážené a přiměřeně.
Ústava obecně není přímo aplikovatelná na spory. Je to soubor principů rozpracovaný v detailnějších zákonech.
Zaměstnavatelé mají právo zaměstnance kontrolovat. Neustálý dohled je naprosto běžný. V supermarketech vidí vedoucí celou prodejnu na kamerách. V call centrech je běžný příposlech nebo nahrávání a pozdější analýza.
Co se souhlasů klienta týče. Nikdy jste neslyšel: V zájmu zkvalitnění služeb bude hovor nahráván?
-
Stejně tak článek 13. Ta komunikace není soukromá. Je to komunikace mezi zákazníkem a firmou. Zaměstnanec je jen představitel té firmy. Stejně jako je právně důležité jestli na dopis napíšete nejdříve jméno firmy nebo jméno osoby.
Zrovna článek 13 se dost (kdysi) diskutoval pokud vím v souvislosti na maily. A dospělo se k názoru že zaměstnavatel nemůže lézt zaměstnanci do mailů protože nemůže předem vědět jestli v rámci firemní pošty nemá zaměstnanec i poštu soukromou. Dneska to dokonce máme explicitně formulované v zákonech že to je nelegální.
> Zaměstnavatelé mají právo zaměstnance kontrolovat. Neustálý dohled je naprosto běžný. V supermarketech vidí vedoucí celou prodejnu na kamerách. V call centrech je běžný příposlech nebo nahrávání a pozdější analýza.
Ano (kontrola), ale ne sledováním (a ne neustále) -- Problémem je že závažně narušujete soukromí zaměstnanců -- viz. https://suip.gov.cz/web/oip04/novinky/-/asset_publisher/5CBSlw0KJ1JK/content/kazuistika-c-7-sledovani-zamestnancu-na-pracovisti/20142 a https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262 § 316 , bod 2 a bod 3 -- u pokladen se to dá ještě nacpat do budu 3 (práce s hotovostí), ale určitě do toho těžko nacpete monitoring za účelem hodnocení kvality zaměstnance.Naštěstí tu nemáme divoký západ jako v USA že zaměstnanci nemají žádná práva která si sami nevyjednají...
28. 2. 2026, 16:55 editováno autorem komentáře
-
Ale ten bod 3 to v odůvodněných případech dovoluje. Zaměstnanec o tom musí být informován.
U e-mailu to je problém na obě strany. Není jak rozeznat pracovní zprávu od soukromé (na rozdíl od papírového dopisu). Ale na druhou stranu, omezujete tím zastupitelnost v případě dovolené.
Takže vznikají emaily jako info@, objednavky@ nebo uctarna@, které na první pohled osobní nejsou.
Co se týče sledování, jak definujete rozdíl mezi přípustnou kontrolou a nepřípustným sledováním? Přestávky a hygienické pauzy jsou jasné. Ale hovory se zákazníky? Jak často se smí kontrolovat?
Samozřejmě, EU má silnější ochranu zaměstnanců než USA. Ale ta hranice mezi sledováním a kontrolou je dost tenká.
-
Ale ten bod 3 to v odůvodněných případech dovoluje. Zaměstnanec o tom musí být informován.
Ano, ale odůvodněný případ není kontrola zaměstnance. Odůvodněný případ je např. zaměstnanec pracuje s hotovostí, ceninami, zaměstnanec pracuje jako operátor jaderné elektrárny. Ale určitě ne zaměstnanec pracuje jako prodavač jídla a my potřebujeme mít kontrolu jestli řiká vždy Dobrý den, vítejte v Burger Kingu..
Co se týče sledování, jak definujete rozdíl mezi přípustnou kontrolou a nepřípustným sledováním? Přestávky a hygienické pauzy jsou jasné. Ale hovory se zákazníky? Jak často se smí kontrolovat?
To já nevím? Zkuste se zeptat právníka, ale dle mého přípustná kontrola není celodenní kontrola. A osobně si nemyslím že si call-centra nahrávají všechny hovory, podle mě to je dost random (mim. do bodu 3 určitě bude spadat i telefonické uzavírání smluv když jsme u toho).
Takže vznikají emaily jako info@, objednavky@ nebo uctarna@, které na první pohled osobní nejsou.
Ano z části, ale u větších firem to je protože jdou jiným "flow" a přes nějaký supportní systém. Zato soukromé maily jdou přímo příjemcům. -
Mimochodem u té kazuistiky. Kamera v kuchyňce je samozřejmě blbost. Ale namířit kameru jen na ruce je divné doporučení.
Ale třeba obrazovka přístupná všem nebývala problém, pokud tam nebyl i záznam. Prostě veřejně přístupné místo znamená, že mě může někdo vidět. Je to podobné webkamerám na náměstích měst nebo třeba na sjezdovce.
Stejně tak znám dům, kde kamera u vchodu byla dostupná všem obyvatelům jako TV kanál. Bez záznamu. Prostě digitální forma okna. A bylo to tehdy legální i podle starých a přísnějších pravidel UOOU.
Trošku to komplikuje akorát argument, že se nemám jak přesvědčit, jestli se zrovna někdo dívá. Což není psychicky příjemné.
Takže detaily jsou důležité a hodně záleží na tom, jestli je tam i záznam.
-
Ona je také hranice v tom, co jej soukromé a co služební.
Zažil jsem firmu, kde řešili jako vážný přestupekzneužití služebního telefonu pro soukromé účely
, když pracovník několikrát telefonoval manželce, že musí zůstat v práci déle, tak aby vyzvedla děti ze školy; v téže firmě se podařilo jednomu zobchoďáků
na tenkrát pekelně drahých mobilních datech prosurfovat desítky tisíc (odpadla mu wifina) - a prošlo mu to. -
Připomínáte mi fanatické věřící, kteří neargumentují, ale jen dělají copy&paste vybraných pasáží z jejich svatých textů. Vy děláte podobné, jen kopírujete výstup z AI, vašeho svatého zdroje.
Problém vaší argumentace je, že jste vzal české nebo slovenské znění listiny a aplikujete ji na zaměstnance v USA. A přitom oficiální znění přijaté v OSN nic takového nemá, čím tu argumentujete.
Takže trváte i nadále na tom, že cz/sk verze musí platit i v USA? A přitom zcela ignorujete, že tam to právo na soukromí jen omezené jen ve vztahu k vládě a nikoli mezi lidmi.
-
Připomínáte mi fanatické věřící, kteří neargumentují, ale jen dělají copy&paste vybraných pasáží z jejich svatých textů. Vy děláte podobné, jen kopírujete výstup z AI, vašeho svatého zdroje.
Problém vaší argumentace je, že jste vzal české nebo slovenské znění listiny a aplikujete ji na zaměstnance v USA. A přitom oficiální znění přijaté v OSN nic takového nemá, čím tu argumentujete.
Takže trváte i nadále na tom, že cz/sk verze musí platit i v USA? A přitom zcela ignorujete, že tam to právo na soukromí jen omezené jen ve vztahu k vládě a nikoli mezi lidmi.
Já nekopíruji nic z AI, dal jsem si tu práci a dohledal jsem to, protože mi na mých(a potažmo cizích) právech záleží, ale to je vcelku jedno. Pokud si to přečtete důkladně, napsal jsem "Naštěstí tu nemáme divoký západ jako v USA že zaměstnanci nemají žádná práva která si sami nevyjednají..." -- pokud chápete kontext tenhle thread začínal " V CR jsou statni podniky, ", "V ČR..." -- takže se nevěnujeme USA ale jestli tohle může nastat v ČR. Trochu to vypadá že jste spíš projel vy celý thread nějakým low-cost modelem a nepřečtl si ho ;-)
-
narg 19:52: Chulda reaguje na příspěvek od johnyho z 6:53.
Jenom se to blbě ukazuje, protože jsme už dost hluboko v diskusi a root to pak už dál nevětví.
(Mimochodem, u příspěvku je před přezdívkou autora taková šipečka, která Vám ukáže, na který post příspěvek reaguje.) -
Dovolím si upozornit, že máte špatný odkaz. Ve skutečnosti OSN schválilo toto a je tam jednoznačně odlišné znění jednotlivých článků na rozdíl od vašeho odkazu. Také je vidět, že ta práva jsou popsaná dost obecně.
https://www.un.org/en/about-us/universal-declaration-of-human-rights
-
Je to hrubý zásah do súkromia z vášho pohľadu, právne to bude zrejme v poriadku. Áno, zamestnávateľ to musí oznámiť zamestnancom.
Čo nemôže robiť je detekovať emócie (AI Act, recital 18), ale napr. taký úsmev nie je považovaný za emóciu, ale fyziologický prejav. Lebo usmievať sa dá aj s depresiou. Kontrolovať výslovnosť je úplne v pohode. Problém by mohol nastať, ak by to nahrávalo aj zákazníka.
-
Tenhle vlak ujel už dávno. To, jestli v tom je AI, nebo jen transkripce a namátkové odposlechy (jak to už dlouho funguje v call centrech) je spíš jen drobný implementační detail, další hřebíček. Reálně to pro lidi na těch pozicích až tak moc nemění. Vlastně možná to může být naopak i maličké zlepšení, protože odpadne stres z "co když si náhodně pro hodnocení vyberou zrovna ty nahrávky, kde jsem to neřekl dobře, když jinak si to hlídám."
ČLÁNKY DO MAILU