To by se hodilo na blesky třeba.
Synchronizace se hodí, když je špatně, tak třeba neutrina létají rychleji než světlo:
https://en.wikipedia.org/wiki/2011_OPERA_faster-than-light_neutrino_anomaly
Tak třeba konkrétně slavnej obrázek černé díry v M87 byl právě vytvořen z interferometru velikosti planety, a úhlové rozlišení bylo i díky velmi přesné časové synchronizaci těch teleskopů.
Ale uznávám, že ač v daném oboru radioastronomie je to běžné, tak pro "běžného smrtelníka" nebo "běžnej korporát" je ta přesnost příliš vysoká.
Edit: Jo, ten seznam Cesnetu vypadá spíš jako PR článek sepisovanej markeťákem, kterej se ani techniků neptal...
5. 10. 2026, 19:23 editováno autorem komentáře
Treba CERN ma u toho rabbit protokolu hezky seznam realnych nasazeni:
https://gitlab.com/ohwr/project/white-rabbit/-/wikis/WRUsers
Jo, vytáhnout z toho těch pár, kde jde o mikrosekundy umím taky.
Jinak co třeba ta medicína jako celek - který z těch bodů vyžaduje něco víc než vnitřní hodiny? Že když chci fMRI dát dohromady s EKG na stejné mašině, tak no formálně to o čase je, ale s velice přesnou sítí, o které je článek to nemá společného nic.
Informace o dávkování kvůli bezpečnosti pacientů - fakt je rozdíl, jestli pacoš dostane depotní Haloperidol decanoate v 12:01:59.9622783845 nebo v 12:02:01.9928763456? Jistě, že čas šejdrem o půl dne tam roli hraje, třeba u anafylaktické reakce, ale zase uvést to na stejné hromadě, jako ten use case pro povolenej optickej konektor, co potenciálně hrozil přepsat posledních 100 let fyziky?
Tak na přesnost se především soustředí ta diskutovaná služba, což je samozřejmě v pořádku, ostatně k tomu tam je :)
Jediné co kritizuji je, že v marketingu té službě jsou ale kromě pro ní naprosto kosher aplikací uvedeny i takové, kde jde o časovou synchronizaci, která s ní nemá nic společného - interní sync v AI clusterech třeba. Prostě že to není "kde má využití synchronizovaný čas s přesností na nano a mikrosekundy", ale jen "kde je nějak použitý čas"
Wasper: no tak treba medicina a fMRI - jak pises, potrebuje vnitrni hodiny. Ale docela presne a stabilni vnitrni hodiny, pozadovano je neco kolem 1e-6 az 1e-9, dle typu. Takze ten oscilator hodin jezdis bud pravidelne kalibrovat (opruz), anebo ho mas navazany na etalon casu jinym zpusobem. Stavajici zpusob - napriklad GPS. Novy lepsi zpusob - bily kralik.
Ale já neříkám, že je to nesmysl, naopak já jsem za to rád, a ani neříkám, že když už tam ta infra je, tak se nemá použít k dalším věcem, jako třeba právě sync té navazující méně přesné. To by byla taky pořádná hloupost.
Jediné, co říkám, že pro králíka není sellpoint to, kde already vyhovuje méně přesná, ale existující infra - "prodával" bych to těmi vysoce přesnými aplikacemi, plus jak říkáte, jako páteř pro ostatní infra.
Ostatně ani ta MRI mašina nebude nejspíš mít klient králíka, ale nejspíš nějaké NTP, a bude jí fuk, jestli jako stratum 0 pod tím je GPS, králík nebo atomový hodiny.
Pokud se ptáte, na co "se CESTime používá" v ČR, tak Vás musím zklamat. Služba běží od 30.9. 2026 a za pět dní zatím nové uživatele nepřilákala.
Pokud se ptáte, na co se používá PTP, tak s use casy určitě pomůže AI rešerše nebo Googlování.
Pro všechny use casy popsané na webu existuje konkrétní implementace.
Teď Vám nerozumím.
V síti CESNET máme uživatele/aplikace, kterým dodáváme přesný čas pomocí ad-hoc propojů, protože jim NTP z různých důvodů nevyhovovalo (většinou z důvodu přesnosti). Ty aplikace jsou akademické/výzkumné.
Pokud se ptáte na druhou vlastnost sítě (nezávislost na GNSS a veřejném Internetu), tak ano, existuje poptávka po takové distribuci času. Poptávka z této oblasti není akademická, ale z různých (ba pro nás občas nečekaných oblastí - a to jak ze strany veřejné správy, tak ze strany průmyslu nebo i médií).
Ale to nejsou 'teorie', to jsou veci ktere se normalne pouzivaji uz dnes a denne. Akorat ten cas neni distribuovany pohodlne pres optiku, ale jinymi zpusoby, treba pomoci GPS. Jenze satelity jdou odrusit.
Dobry etalon casu a frekvence je potreba na vsech tech mistech vyjmenovanych na strankach CESNETu. Ale kazdy etalon je potreba navazat na etalon vyssi urovne. Bily kralik je prave ta dobra metoda ktera to umozni pohodlne a s mensimi naklady nez treba metoda GPS common view.
On ten cas se da merit i jinak - GPS potrebujete na absolutni poziciovani, ale jinak se cas da merit prostym pocitanim uplynute doby. A distribuce referencnich frekvenci uz nejakou dobu snad v CESNETu byla na vklaknech bez IP protokolu (cca tak 25 let zpet?)
A o White Rabbit se psalo jiz v roce 2022:
https://www.cesnet.cz/pro-media/cesnet-uspesne-prenasi-presny-cas-a-frekvenci-paralelne-s-kvantovymi-klici-qkd-38
'Proste' pocitani uplynule doby vyzaduje kalibrovany oscilator. Jak ho zkalibrujes? Posilas ho pravidelne kalibrovat, coz je opruz, anebo ho navazujes nejakou jinou metodou. A ted je otazka presnosti. Na jednoduche veci ti staci NTP, na slozitejsi GPS, na nejlepsi potrebujes jedno jedine vyhrazene opticke vlakno. Bily kralik nabizi dalsi moznou metodu ktera ma nejake vyhody co jine nemaji, v ramci dane presnosti.
Pozadavky na kalibrace oscilatoru jsou pro relativni nejistoty od setin (stopky) po 10^-15 (porovnavacky atomovych hodin). No a pak jeste mame pozadavky na cas, to je ve stejnem rozsahu.
Takze to ze jsou stavajici metody jak to delat, neznamena ze neni prostor pro hledani novych a lepsich metod.
Use casů, kterým stačí GNSS (či NTP), je většina.
Nicméně z běžného světa víme, že DNSS signál lze zarušit či falšovat (Východní Evropa, Perský Záliv a další). NTP zase jede po sdílené infrastruktuře a není to úpně odolný protokol.
Pro použití CESTime není rozhodující protokol jako takový, ale jako další zdroj času pro interní "hodiny". Služba CESTime je oddělená od Internetu a navázaná na český etalon času.
White rabbit běží na páteři sítě, ale směrem ke klientům umíme použít jak White Rabbit, tak PTP. Dokonce si myslím, že většina uživatelů bude používat k připojení PTP (ale to ukáže až čas).