Vlákno názorů k článku
Chytré světlo na kolo s Raspberry Pi od Bartolo - Šla by z toho udělat užitečná věc. Stačí přidat...

Akorát to, že se chodí vpravo, není v zákoně. Zákon řeší, kde se chodí, jen pokud je chodec na silnici (na přechodu pro chodce nebo jde po vozovce), kde se chodí po chodníku nebo po stezce zákon neřeší.

Po cyklostezce se chodí zásadně vlevo, stejně jako po silnici, jen po chodníku se chodí vpravo. Díky tomu když vidí chodec protijedoucícho cyklistu (chodec vlevo, cyklista vpravo), může uhnout - stejná motivace jako na silnici. Opakuji - chodí se VLEVO.

…tak to vidíte.

https://maps.app.goo.gl/KqabmaVQgmSfVvw16

A ještě dodám aby to bylo přesné, po cyklostezce se nechodí. Chodí se po stezky pro pěší a cyklisty.

18. 3. 2024, 13:15 editováno autorem komentáře

Soudite podle sebe.
Já nikoho opravovat nechci.
Jen mě překvapilo, že jste neuvedl věci na pravou míru.
Ale už se stalo.
Děkuji.
Nějaký odkaz na ten zákon nemáte?
Zdá se mi to logické a rozumné. Zpomalím na 30km/h a metr místa musí stačit.
Na druhou stranu 30km/h vytáhnu na kole běžně.
Když je hustý provoz, tak v závětří za autem i 40km/h.

Opravil jsem 0,5 metru na 1,5 metru, to bylo podstatné a zároveň jsem to považoval za překlep. Výjimka při nízké maximální povolené rychlosti v tu chvíli nebyla podstatná, když byla řeč primárně o okresce.

Jde samozřejmě o zákon o silničním provozu 361/2000 Sb., konkrétně § 17 odst. 6.

Argumentovalo se tím, že za prvé nejde jen o rychlost auta, ale také o rychlost cyklisty a celkový stav infrastruktury. A že je to zaměřené zejména na stísněnější městské uličky, kde je omezena rychlost na 30 km/h a i cyklista musí počítat s tím, že nemá tolik manévrovacího prostoru. Což mi připadá nejpodstatnější – ta explicitně daná vzdálenost je tam proto, že cyklista se občas musí něčemu vyhnout, s čímž řidiči často nepočítají. Cyklista tedy potřebuje vědět, jaký prostor je „jeho“, kam až se může vyhýbat – tím pádem to nemůže být závislé na aktuální rychlosti vozidla, které je za ním, a kterou cyklista nezná.

Za druhé se argumentovalo tím, že nebude fungovat žádné opatření, které není vymahatelné (jinak by ostatně stačilo to obecné ustanovení, že musí řidič dodržet bezpečný odstup) – a není prakticky realizovatelné změřit zároveň boční odstup od cyklisty a zároveň rychlost auta.

Ten Pragocentrismus je děs.
U nás byla třicítka jen u škol.
Ale co zavedli chytré semafory, tak je všude 50.
Prý by "chytré" semafory nezvládli vyhodnotit rychlost aut, když se denně mění. (Mimo výuku byla 50.)
Takže máme plynulý provoz ale před školou auta valí 50 a to tam byl před dvěma lety smrták :-(

Takže další zákon, který je něco platný jen v Praze = stísněnější městské uličky.

Nechápu, jak Praha souvisí s tím, že u vás neumíte nastavit chytré semafory. Maximální rychlost 30 km/h v ulicích může mít každá obec. Doufejme, že do budoucna se z 30 km/h v obcích stane standard i v ČR.

Co jste nepochopil na tom že "stísněnější městské uličky" jsou hlavně v Praze?
Nebudete náhodou Pražák?

Stísněnější městské uličky jsou ve spoustě měst. A v zákoně je to omezení definované maximální povolenou rychlostí 30 km/h, což si může stanovit každá obec. Ale klidně si dovozujte to, že je zákon pragocentrický, protože je to jedno ustanovení zaměřené na ochranu cyklistů a v Praze jsou cyklisti.

Člověče, nevím, zda to myslíte jako ironii, provokaci, nebo hloupé aktivistické plácnutí, ale v každém případě je takové omezení úplný nesmysl.
Mimo jiné by to znamenalo, že cyklisté budou často rychlejší, než motoristé.

RRŠ: Doufám, že nemáte řidičák, když neznáte pravidla silničního provozu platná pro řidiče motorových vozidel.

Kde konkrétně jsem pochybil? (Pokud si odmyslíme ty úvahy o cyklistech v půli silnice...)

Já jsem pouze popsal současný zákon. Tj. řidič musí při předjíždění cyklisty dodržet bezpečný odstup, což znamená minimálně 1,5 metru; v případě, kdy je maximální povolená rychlost omezena na 30 km/h, je bezpečný odstup minimálně 1 metr. To je ustanovení zákona. Vy na konstatování toho, co je v zákoně, vidíte něco aktivistického nebo ironického?

Nikoliv na ustanovení zákona, alébrž nad Vaším doufáním, že do budoucna se z 30 km/h v obcích stane standard i v ČR.
To mi přišlo jako, s odpuštěním, hloupé.

To mi přišlo jako, s odpuštěním, hloupé.

To se ovšem nedalo z vašeho komentáře poznat, zejména když zpětný odkaz vedl na jiný komentář.

Jinak to, že je v obcích jako výchozí rychlost 30 km/h a 50 km/h je jenom na průtazích, se už v civilizovaných zemích děje. Takže k nám se to časem také dostane, akorát si zase musíme počkat, protože my máme radši smrádek, ale teplíčko.

Pevně doufám, že se téhle věci nedožiju.
Protože to by reálně zvětšilo ten smrádek a hypoteticky i globální teplíčko - a zcela určitě to jde proti zájmům obyčejných lidí, kteří se prostě chtějí dostat z domova do práce a zpět rychle a pokud možno nikoliv přecpaným provozem.
Nicméně hloupé je to především proto, že ve skutečnosti by to většina lidí dobrovolně nedodržovala, a pokud by následovaly tvrdé sankce, budou jen naštvaní, frustrovaní, a nespokojení. Ochota dodržovat (i další) pravidla tím pouze klesne.
Mnohdy je prostě mnohem lepší nechat v rozumných mezích věcem volnost, než vše svazovat předpisy a zákony. (Odstup od cyklistů a povinný odstup mezi vozidly jsou exemplární ukázkové příklady.)

Jak to, že u nás se smí? U nás se nic nesmí! U nás máme pořádek! (Těžká Barbora)

Ve skutečnosti je to v zájmu drtivé většiny lidí, protože se tím zlepší doprava a zmenší nehodovost.

V těch omezených oblastech se doprava výrazně zhorší, špička se prodlouží - a nezmenší se nehodovost, ale maximálně následky nehod.
Je to přesně to opatření, kdy o tom, co je zájem drtivé většiny lidí, rozhoduje někdo jiný, než dotčení lidé!

Ne, doprava se zlepší, špička se neprodlouží. Ono to totiž není tak, jak si představujete, že by celková propustnost závisela na maximální povolené rychlosti. Ona je totiž průměrná rychlost v obcích daleko nižší, než 50 km/h, protože auta musí často zpomalovat a zastavovat tak jako tak. Nižší maximální rychlost znamená větší plynulost provozu.

Nehodovost se zmenší – ke spoustě nehod prostě nedojde, protože v nižší rychlosti zvládnou řidiči situaci vyřešit tak, že k nehodě vůbec nedojde.

O tom opatření rozhodují volení zástupci ve vedení obcí, to je v demokracii naprosto normální postup.

Průměrná rychlost je je dána ujetou vzdáleností za jednotku času, přičemž ta ujetá vzdálenost se bere start - cíl. Tak že když z bodu A do bodu B to mám 50km a jedu to 2h, tak průměrná rychlost je 25km/h. Jenže to nic neříká o tom, že polovinu cesty třeba rychlostí 50km/h a druhou se vleču v koloně. Takže polovinu cesty jedu průměrně 50km/h, druhou polovinu jedu průměrně 16.7km/h.

Snížením max. rychlosti na 30km/h v celé trase znamená, že ten úsek, co jsem předtím projel volně, můžu projet pomaleji. Čas v druhé části cesty se nezmění. Takže první část pojedu 50min místo 30min.

Jak to, že se špička neprodlouží?

Když snížím max rychlost o 40%, tak za stejnou dobu projede stejný úsek méně aut, protože jim to prostě dýl trvá.

Pořád mícháte dohromady maximální rychlost a skutečnou rychlost. Průměrná rychlost se počítá z té aktuální, ne z maximální.

Jedna věc je, že rychlostí nad 30 km/h se jezdí málokde a jen krátké úseky. Takže to nemá tak velký vliv na průměrnou rychlost. Za druhé, tím, že se sníží maximální rychlost, zlepší se plynulost, takže ubydou zácpy. A také se zmenší počet nehod, které také způsobují zácpy a zpomalení. Ve výsledku se ta průměrná rychlost může i zvětšit.

S těmi zácpami nemáte pravdu. To by fungovalo v zásadě na těch průtazích městem, ale v uličkách sídlišť a na křižovatkách mezi domy se snížení rychlosti projeví velmi rychle a velmi citelně.
Zvýší se totiž počet aut současně se pohybujících v dané oblasti (potrvá jim déle tou oblastí projet), což navýší počet kolizí (prostě cestou potkáte více aut, protože jedete déle). Pokud k tomu dojde na křižovatkách, čekáte déle, než se naskytne možnost křižovatku projet (z vedlejší či při přednosti zprava), čímž právě ty dopravní zácpy vznikají.
Pokud to neumíte namodelovat (to ani nikdo nechce...), stačí se podívat na místa na sídlištích, když je - třeba kvůli opravám - dočasně snížena maximální rychlost na oněch 30 km/h.
Například u nás takové opatření vedlo k tomu, že 1.5 km do školy trvalo autem skoro tak rychle, jako byste šli pěšky (15 minut pěšky, 12 minut s MHD, 15 minut autem + parkování...).

S těmi zácpami nemáte pravdu. To by fungovalo v zásadě na těch průtazích městem, ale v uličkách sídlišť a na křižovatkách mezi domy se snížení rychlosti projeví velmi rychle a velmi citelně.
Právě naopak, tam se to neprojeví vůbec, protože tam se 50 nejezdí už teď, protože to nejde.

Asi jak kde. Tady, když si dovolíte jet ulicí pod 45 km/h, koledujete si minimálně o vytroubení od některého z nervóznějších řidičů. Po těch hlavnějších ulicích se prostě jezdí padesátkou, mezi domy (kde se parkuje na ulici) čtyřicítkou a pomaleji leda opravdu po parkovištích a slepých odbočkách.

Hlavních silnic se to netýká. Kolik metrů ujedete tou rychlostí 40 km/h, když musíte dávat přednost na každém přechodu a na každé křižovatce?

Reálně několik stovek (ty přechody nejsou tak frekventované).
Na té křižovatce se právě projeví to zpomalení: při snížené rychlosti nejsou na hlavní (resp. zprava) mezery k zařazení, takže na každé takové křižovatce se člověk zdrží 2 až 3 minuty (místo desítek sekund).
(Vzhledem k opakujícím se omezením z důvodu rekonstrukcí si to máme možnost vychutnat několik let po sobě - a to je omezení jen v části této lokality!)

Kde v zástavbě máte několik stovek metrů dlouhou ulici bez křižovatek a přechodů?

No, tohle město stavěli s rozmyslem. ;o)
Je tu spousta dlouhých a relativně širokých ulic, s málo frekventovanými přechody - a pokud jsou navazující ulice vedlejší, tak prostě v klidu jedete.
já bydlím uprostřed sídliště, v rovné ulici půlkilometrové délky, s kruhákem uprostřed - kde se jezdí čtyřicítkou. (Zvykově, povolených je 50.)

Pokud to stavěla auta, pak to bylo s rozmyslem. Lidé by to měli postavit spíš pro lidi než pro auta. V obytné zástavbě nemají být žádné hlavní a vedlejší silnice. A mají tam být přechody.

V obytné zástavbě můžete mít systém ulic ve formě stromu (sítě) - jdete od malých k větším, k průtahu, a pak zase k menším až malým. Reálně se tedy (autem) dostanete v podstatě z kteréhokoliv místa ve městě na kterékoliv jiné místo ve městě za 10 až 15 minut. (Na kole cca za 20, 25 minut, pěšky za necelou hodinu - přinejhorším. Na skoro stotisícové město to není špatné...)

Ona propustnost souvisí s (maximální povolenou či aktuální reálnou) rychlostí jen zcela minimálně. Stačí si uvědomit, že auta by měla dodržovat odstup zhruba 3 sekundy (řekněme, že to budou 2 sekundy), takže propustnost jednoho jízdního pruhu je prakticky vždy 30 vozidel za minutu. ;o)
Zrada je jinde: trasu urazíte při nižší rychlosti za delší čas, tedy se i ve stejném poměru prodlouží ta dopravní špička. A také se prodlouží doba, kdy můžete potkat jiné vozidlo, stejně se zvýší počet současně se pohybujících vozidel.

Oni ti volení zástupci jsou přesně ti, kterých se taková omezení dotknou nejméně - nevím proč, ale tak nějak se obvykle autem pohybují spíš mimo obec, bydlí v dopravně dobře obsloužených částech a po městě se přesouvají spíše taxíkem (nebo mají řidiče a v autě pracují).
Nicméně: kdyby před volbami jasně deklarovali, že se zasadí o snížení maximální rychlosti mimo průtahy na 30 km/h, je velmi pravděpodobné, že by je téměř nikdo nevolil.
Plus je potřeba si uvědomit, že ve vedení města je vždy většina těch, které člověk nevolil. (Pokud nezískali přes 50 % všech voličů a není to zrovna ta volená strana.)

Ona propustnost souvisí s (maximální povolenou či aktuální reálnou) rychlostí jen zcela minimálně. Stačí si uvědomit, že auta by měla dodržovat odstup zhruba 3 sekundy (řekněme, že to budou 2 sekundy), takže propustnost jednoho jízdního pruhu je prakticky vždy 30 vozidel za minutu. ;o)
Ano, tohle platí pro ideální nekonečnou kolonu ve vakuu tvořenou auty jedoucími konstantní rychlostí řízených kulovými kuřaty. V praxi ovšem v takové koloně vznikají nepravidelnosti, které jsou tím větší, čím rychleji kolona jede. Ty nepravidelnosti způsobují, že auta čím dál víc dozadu v koloně jedou čím dál pomaleji – až v některém místě se ta kolona může úplně zastavit. Říká se tomu fantomová kolona – kolona, která jede pomalu nebo dokonce zastaví, může vzniknout v místě, kde k tomu není žádný zjevný důvod, není tam žádné omezení, nehoda, připojovací pruh či něco podobného.

Je pošetilé pokoušet se teoreticky dokazovat, že něco nemůže fungovat, když existuje dost praktických příkladů toho, že to funguje. A lidem žijícím v dané obci to pomohlo a jsou s tím spokojení.

V praxi, pokud auta dodržují dvou-třívteřinový odstup, bude ta propustnost opravdu těch 30 aut za minutu - dokud ta auta pojedou alespoň tak rychle, aby za tu dobu projela délku auta + odstup (což se dostáváme k rychlostem pod 10 km/h).
Fantomová kolona začne vznikat v místech, kde se ten odstup naruší: například pokud se před vás začnou tlačit z druhého pruhu, musíte zpomalit, aby se zachoval rozestup, což donutí zpomalit i auta za vámi... Naštěstí obvykle zafunguje i opačný efekt, kdy někdo ten odstup nedodrží a zrychlí.
Takže to rozhodně neplatí jen pro pro ideální nekonečnou kolonu ve vakuu tvořenou auty jedoucími konstantní rychlostí řízených kulovými kuřaty. Klidně se postavte k magistrále a dělejte si čárky do notesu. ;o)

Pokud předpokládáte, že řidiči, mající problém dodržovat padesátku, budou nadšeně dodržovat třicítku, troufám si tvrdit, že trpíte bludem příliš optimistického právního pozitivismu.

Těch důvodů, proč někdo zpomalí, je právě daleko víc. Někdo se plně nevěnuje řízení, někdo zaváhá, někdo bude mít pocit, že se děje něco před ním, někdo bude chtít zvětšit rozestup…

Naštěstí obvykle zafunguje i opačný efekt... ;o)

Pokud někdo zpomalí a řidič za ním naopak zrychlí, nastane efekt dopravní nehody, který dopravu v místě zastaví úplně.

Pokud někdo zpomalí, aby natáhlo rozestup ze 2 na 3 sekundy, ten za ním klidně ze tří sekund na dvě sekundy zkrátí. Nebo ze dvou sekund na jednu. Při takovémhle odstupu je relativně dost prostoru na korekce.

Jenže takhle zpomalení nefunguje.

Ale funguje...
Jakmile se pokusíte dostat nad kapacitu (propustnost), tedy začnete zkracovat interval mezi auty (rozestupy), začne se provoz zpomalovat, a situace se zase srovná - a naopak.
Kdyby ta auta byla vláček, pak by mohla zrychlit všechna najednou, takže by kapacita závisela ,a rychlosti. Jenže nejsou.
V praxi to srovná první křižovatka. (I proto je tenhle druh zácpy typický spíše pro dálnice a dlouhé, nepřerušované úseky.)

Fungovalo by to tak pro ten vláček, který je centrálně řízený. Pro auta to tak nefunguje, protože auta v koloně nejsou centrálně ovládaná, ale řídí se podle auta před sebou. Aby ten váš příklad fungoval, musela by všechna auta brzdit ideálně, tedy naprosto stejně, jako auto před nimi. Reálně když zjistíte, že auto před vámi brzdí, začnete brzdit také. Když se pořád přibližujete, budete brzdit intenzivněji. Když zjistíte, že brzdíte příliš, brzdu uvolníte – ale mezi tím už auto za vámi muselo brzdit stejně intenzivně. Nebo-li každé další auto v koloně brzdí stejně nebo více, než auto před ním. Proto je to na začátku kolony jen lehké přibrždění a kolonou se to šíří jako čím dál intenzivnější brždění, někdy až do zatavení (nebo do srážky).

Což ovšem platí pouze v případě, že je to saturované, tedy že nikde není auto, které má větší mezeru. Což v praxi (naštěstí) bývá zřídka.
Jenže stále jde o model vhodný pro úsek, v podstatě pro dálnici či průtah městem. V uličkách se více zapojí další jevy...

"...tedy že nikde není auto, které má větší mezeru. Což v praxi (naštěstí) bývá zřídka."

Toto je myslim duvod, proc se neshodnete. Vase praxe je hodne jina, nez lidi z vetsich mest, kde mezi auty zadne vetsi mezery nejsou (protoze je do par vterin zaplni auta z vedlejsiho pruhu a ano pruhu je vic a jsou zacpane vsechny). Reseni 30km/h dava jiny smysl v centru Prahy nez nekde na malomeste.

Co vím, tak je to proto, že automatická pokuta se generuje při překročení o přesnost radaru, tedy 5 % (zaokrouhleno nahoru na celé číslo), takže při 30 nebo 40 km/h by to bylo už za 32 (42) km/h. U té padesátky je těch 53 přeci jen stravitelnějších.
(Krom toho je teď 50 místo 40 i v místě, kde předtím žádný kalendář nebyl.)

/Jirsáku, ty ses zase ukázal. Nejz už, prosím tu zelenou (pardon, vtipnou) kaši. Už Ti greendýluje mozek.

který si myslí, že mu silnice patří. Do hlavy nikomu nevidím, abych si dovolil tvrdit, co si myslí. Jak to ty dokážeš?

právo pro své pohodlí ohrožovat životy ostatních To platí i pro toho cyklistu. Ona je radost dojet takhle kolonu ploužící se dvacítkou někde v nepřehledné zatáčce... A přitom je to jen pýcha a sobectví toho cyklisty - TEĎ tu jedu JÁ, tak si třeba chcípni, JÁ mám PRÁVO tu jet. No a co, že v tom autě jede zjistit, co se stalo devadesátileté mamince, která nezvedá telefon, veze někoho s bolestmi do nemocnice, nebo prostě spěchá (důvod je stejně irelevatní, jako důvod proč ten cyklista nechce uhnout.) Proč by měl mít cyklista právo zdržovat ostatní a ostatní nemají mít právo ho předjet?

Kdybychom akceptovali tuto logiku, na cestu by nemohlo nic co nevytahne 90, tj V3Sky, skutry, traktory, kombajny... Je to nekdy neprijemne, ale pravo na rychly prujezd neni.
Navic obecne neplati implicitni premisa v tvem postu, ze ty auta maji validnejsi duvod jet po ceste nez cyklista. Ten taky treba jde zjistit, co se stalo devadesatilete mamince, ktera nezveda telefon. Coz je uplne hypoteticke, stejne jak odhadovat motivaci ostatnich ridicu, tj bych ji do toho vybec nemichal.

Ten váš příklad s kolonou za cyklistou má jednu drobnou vadu – tu kolonu nezpůsobuje cyklista, ale ta auta. Kdyby tam byl cyklista a pěší, kolona nebude. Když tam bude cyklista a další cyklisté, kolona nebude. Když to bude cyklista a motorkáři, kolona nebude. Když vepředu nebude cyklista, ale pomalý traktor a za ním auta, kolona bude. Když vepředu bude plně naložená Avia stoupající do kopce a za ní auta, kolona bude. Kdyby všichni ti lidé v autech jeli v autobusu, cyklista autobus v jednom místě pustí a zase žádná kolona nebude. Tu kolonu tedy zjevně způsobují auta, ne cyklista.

Ono není ani tak těžké přijít na to, proč tu kolonu způsobují auta. Protože jsou velká a těžkopádná, takže pro předjetí potřebují spoustu místa. Takže to není sobectví cyklisty, ale sobectví těch lidí v autech.

Ostatní mají právo předjet cyklistu, pokud ho neomezí a neohrozí, tedy jej předjedou bezpečně. Že si pro předjíždění zvolili nevhodný prostředek, tedy auto, to je jejich problém, ne problém cyklisty. A obecně na silnicích žádné právo na rychlou jízdu není, přestože si spousta řidičů bůhvíproč myslí opak.

Přesně.

Většina aut veze jen řidiče.
Opravdu potřebujeme na přepravu 100kg nákladu (váha řidiče + zavazadlo) auto, které váží tunu?

Řidiči nadávají na cyklisty, že zdržují provoz. Ale vůbec si neuvědomují, že kdyby všichni cyklisti sedli za volant, tak budou kolony mnohem větší.

Kdyby to bylo vždy aspoň těch 100 kg… Ale ono to auto často veze jenom půlkilový balíček, i ten řidič je tam navíc – jenom proto, aby auto řídil, ale o jeho dopravu vůbec nejde.

"Ten váš příklad s kolonou za cyklistou má jednu drobnou vadu – tu kolonu nezpůsobuje cyklista, ale ta auta."

Pravda kolonu způsobují auta z jejichž provozu je ta silnice postavena a udržována a pro něž je primárně postavena. Nicméně by tu kolonu nezpůsobovala nebýt příčiny v podobě bicyklu zamezujícího použití vozovky v mezích vlastností daných jejími konstrukčními parametry.

Ta silnice je postavena a udržována z daní. A nejsou to jen spotřební daně z paliv, musí se podstatně dosypávat z jiných daní. Silnice nebyla primárně postavena pro auta. Silnice jsou v drtivé většině případů vedené v trasách původních cest, které byly určené pro všechny. To, že si auta privatizují silnice pro sebe, je právě vážný problém.

Bicykl ničemu nezamezuje. Klidně tam mohou jet dva cyklisti proti sobě, v každém směru bude cyklistu předjíždět jiný cyklista, takže budou čtyři cyklisté vedle sebe, a pořád to nebude problém. Takže příčinou opravdu není bicykl, ale velikost aut.

Ta silnice je postavena a udržována z daní. A nejsou to jen spotřební daně z paliv, musí se podstatně dosypávat z jiných daní. Silnice nebyla primárně postavena pro auta. Silnice jsou v drtivé většině případů vedené v trasách původních cest, které byly určené pro všechny. To, že si auta privatizují silnice pro sebe, je právě vážný problém.
A pro koho tedy byli silnice primárně postavené, než pro auta? Tohle už hraničí z demagogii. To samé, že původní cesty byly určené pro všechny. Tipnul bych si, že většina cest z kterých následně vznikly silnice (hlavně mimo města) byla původně určena převážně pro povozy s koňmi. Auta si silnice neprivatizují, mohou je využívat a z velké časti využívají i jiné dopravní prostředky, motorky, autobusy, kola atp.

To, že se platí i z jiných daní je naprosto normální, stejně tak i cyklostezky atp. Nevidím na tom nic divného. Nebo chcete snad tvrdit, že chodníky, cyklostezky na sebe vydělají ze speciálních chodeckých nebo cyklistických daní?

Může se vám to nelíbit můžete proti tomu protestovat, řvát okolo sebe, nadávat motoristům a nebo raději pro rozvoj cyklistiky atp. něco udělat. Můžete si např. založit politickou stranu a nechat se zvolit a změnit to (i když dost pochybuji, že byste díky tomu získal nějakou výraznou podporu od voličů, protože ono to většinu prostě netrápí). Můžete se zapojit do nějakého spolku jako Automat (i když můj osobní názor je, že spíš rozvoji cyklistiky spíš škodí, než pomáhají).

Můj názor, že pokud chcete udělat cyklistiku a jinou mikromobilitu obecně zajímavou pro lidi a přesvědčit je, že to má smysl (a smysl to určitě má), tak je potřeba se odprostit od svalování vinny na všechny okolo a začít budovat pořádnou oddělenou infrastrukturu. Např. v Praze jsou pěkné oddělené cyklostezky, ale jejich propojení v celek je tragédie, kolikrát vás vyplivnou na velmi frekventovanou silnici. Řešení načmárání ochranných pruhů ten problém neřeší a nepřitahuje dostatek nových lidí, tak aby změnili svůj názor.

> Auta si silnice neprivatizují, mohou je využívat a z velké časti využívají i jiné dopravní prostředky, mohou je využívat a z velké časti využívají i jiné dopravní prostředky, motorky, autobusy, kola atp.

Privatizují tím, že jsou naprosto optimalizované zrovna na ně (fyzickou stavbou a značením), sekundárně pak tím, že třeba ty autobusy pak stojí v zácpě, protože aut je prostě moc.

A pro koho tedy byli silnice primárně postavené, než pro auta? Tohle už hraničí z demagogii.
Pro všechny, kdo cestují po zemi – pěší, cyklisty, motorkáře, auta, třeba i pro volské potahy. Demagogie je tvářit se, že ukradnete všechny cesty jenom pro auta a je to OK.

Tipnul bych si, že většina cest z kterých následně vznikly silnice (hlavně mimo města) byla původně určena převážně pro povozy s koňmi.
Tak to si tipujete špatně. Ty cesty používali všichni.

Auta si silnice neprivatizují, mohou je využívat a z velké časti využívají i jiné dopravní prostředky, motorky, autobusy, kola atp.
Mnozí řidiči se ovšem tváří, že nikdo jiný, než auta, nemá na silnici co dělat.

Nevidím na tom nic divného.
Já na tom vidím divné to, když si někde vymýšlí, že je to celé zaplacené z daní placených z provozu aut, a ještě to používá jako argument pro to, že nikdo jiný nemá na silnici co dělat.

Ten váš příklad s kolonou za cyklistou má jednu drobnou vadu – tu kolonu nezpůsobuje cyklista, ale ta auta. Kdyby tam byl cyklista a pěší, kolona nebude. Když tam bude cyklista a další cyklisté, kolona nebude. Když to bude cyklista a motorkáři, kolona nebude. Když vepředu nebude cyklista, ale pomalý traktor a za ním auta, kolona bude. Když vepředu bude plně naložená Avia stoupající do kopce a za ní auta, kolona bude. Kdyby všichni ti lidé v autech jeli v autobusu, cyklista autobus v jednom místě pustí a zase žádná kolona nebude. Tu kolonu tedy zjevně způsobují auta, ne cyklista.
I vy brepto. Stačí se zajet podívat do Amsterdamu. Teď nemohu najít nic lepšího https://www.youtube.com/watch?v=Q3yEV5TSes4 Ale viděl jsem videa i z Dánska, Finska a dokonce i z Ruska, kde lidé dojížděli do práce při změně směny.

V Praze je taky spousta smíšených cyklostezek, kde v létě při pěkném počasí bych provoz tam již nazval kolonou.

Co se týká pěších, tak si stačí zajít na nějaký koncert nebo jenom jít do metra.

Kolony nezpůsobují auta jako taková, ale to, že se něco někam již nevejde. A ano něco menšího se tam vejít může, ale to neznamená, že to menší nebude způsobovat kolonu zase v menším místě.

Pane kolego technická - kolony vznikají, i když se všechno vejde. Hledejte klíčové slovo "Jamiton" coby pseudočástice v modelech, je to mnohem složitější a zajímavější problematika, než by se na první pohled zdálo.
(A týká se i autonomního řízení)

Ano, kolonu mohou vytvořit i cyklisté. Akorát je dobré porovnat si, kolik cyklistů máte na metr čtvereční cesty, když vznikne kolona, a kolik pasažérů v autech máte na metr čtvereční, když vznikne kolona aut. A o to celou dobu jde – že auta jsou hrozně neefektivní.

Iste, lebo ísť nejakú trasu 5 hodín namiesto hodiny, prísť fyzicky vyčerpaný a nemôcť so sebou niesť nič väčšie či ťažšie, to je etalón efektivity, po ktorom každý prahne. Na to už len sarkastický komentár, ktorý som v podobnej diskusii už čítal: "Autá jazdia a stoja v meste, smradia, zavadzajú a ohrozujú, hoci ich vodiči by radšej išli na bicykli..."

Jistě, protože autem všichni jezdí cesty, které trvají minimálně hodinu, neexistuje VHD a všichni v tom autě vozí minimálně klavír nebo míchačku.

Ano, mnozí řidiči by raději jeli na kole, ale bojí se ostatních řidičů v autech. Nebo by radši jeli MHD, ale stáli by ve stejné zácpě, jak o stojí v autě.

> důvod je stejně irelevatní

Vždyť jsi sám napsal že irelevantní není -- protože ti lidé s nedostatečně důležitým důvodem pak blokují ty babičky s bolestmi!

Vy jste fakt teoretik :-D Kéž by to tak bylo.

Fakt by mne zajímalo, odkud se bere to přesvědčení řidičů, že mají právo ohrožovat ostatní a porušovat zákon, pokud by museli čekat. To by bylo řevu, kdyby se to začalo uplatňovat opačně, vůči řidičům. Třeba když auta stojí na tramvajových kolejích, tramvaj by je prostě rozhrnula – protože jinak by jela půl kilometru třeba taky půl hodiny.

Ony často jsou u kraje cyklistické pruhy. Úplně u chodníku se opravdu jet rozumně nedá (kvůli kanálům a obvykle poněkud děravé krajnici), ale spousta cyklistů se drží zhruba zásady: pojedu metr od chodníku, aby mne auto dobře vidělo, a když mne bude předjíždět moc těsně, budu mít kam uhnout... - a zároveň spoléhají, že ten metr a půl zleva dostanou.
A ještě zmíním rodinu na výletě, ve složení tatínek, děti, a maminka jedoucí za posledním potomkem s odstupem od krajnice, aby ji auto muselo objet dost daleko na to, aby mělo od dětí odstup daleko nad zákonem stanovenou normu. Hradec je opravdu město plné cyklistů, takže rodiny na silnici potkáte relativně často.
(Plus je tu kategorie slalomářů, kteří reálně využijí dva metry šířky - a ty je dobré míjet s odstupem nejméně dvoumetrovým, a co nejdříve, protože hrozí spadnout vozidlu přímo pod kola.)

Nic z toho ale není vynucování si metru a půl. Žádný cyklista v ČR na metr a půl nespoléhá, protože ví, že na to spousta řidičů kašle. Což je také důvod, proč si cyklisté to místo dělají sami – když řidiči kašlou na své povinnosti a nepředjíždějí v bezpečné vzdálenosti, holt si to místo na případný manévr musí udělat cyklista sám.

Já nemám žádný přístup či nepřístup. Ostatně mně řidiči, co se lepí na zadek v autě nebo lidé, co mě míjejí ve vzdálenosti dvacet centimetrů na koloběžce vadí taky. Já vám jen píši, že to, co píšete je z právního hlediska právem nesmysl.

Na druhou stranu pokud budete mít kalibrované a pravidelně cejchované (jednou ročně, tuším) měřící zařízení podobně jako třeba policie, můžete to zkusit. Tam máte šanci na úspěch o něco větší.

Na typické okresce na venkově nejsou většiny ani ty čáry podélné podél krajnice. natož nějaké jiné. Tam byste se mohl orientovat maximálně tak podle prasklin v asfaltu. Navíc tam předjíždění jinak, než že se prostě nějak vejdeme řešit prakticky nelze.

> Na typické okresce na venkově

Myslel jsem, že kontext je město (diskuze začala komentářem o chodníku). Pokud ne, tak to bylo nedorozumění.

Ano, bez expertízy, kterou někdo už z ekonomických důvodů bude dělat maximálně tak v případě nehody nedá. Proč existují kamery se záznamem si, myslím, můžete, Jirsáku, dovodit i vy. Inteligentní na to jste dostatečně. Ne, opravdu není kvůli tomu, abyste z nich vyhodnocoval jak je kdo od koho daleko.

Snažíte se to shazovat hezky, ale je to úplně nesmyslné. Ostatně jako obvykle.

Vidíte, a většina lidí, která si kameru do auta pořídí, si myslí, že ji mají právě proto, aby se mohlo vyhodnotit, kdo byl jak daleko a jel jak rychle. Aby byli schopni dokázat, že jim třeba někdo nedal přednost nebo že dodrželi bezpečný odstup.