Názory k článku
Číně dojdou za dva roky IP adresy
-
miro (neregistrovaný)Jenže on už se leckde NAT považuje pomalu za "standardní řešení". Leckterý ISP se je schopen téměř podivit, na co že tu veřejnou IP adresu potřebujete. Dostanete se na seznam.cz? Dostanete. Tak máte internet. Veřejnou IP prostě neumíme. Někde je za vysoký nadstandard považována aspoň statická veřejná IP (u mobilního providera - T-mobile - bych to ještě možná i pochopil, ale co brání statické adrese u ADSL od O2 mi je záhadou - vlastně není, statická je za extra bakšiš). Když pak musíte kvůli "téměř standardnímu" (nebo spíš takřka všudypřítomnému) NATu dva počítače, které jsou na symetrické 1Mbit, spojovat traverzem SSH portu přes spřátelené ADSL s nominálním uploadem 128kbit (v reálu 180 - 200 kbit), tak se tomu bonmotu s ledničkou už ani moc nezasmějete.
-
Program (neregistrovaný)NATem se téměř nic řešit nedá. NAT (ve formě maškarády, jak ho známe) je dobrý tak leda na HTTP a podobné služby. Pro spoustu služeb je NAT silným omezením a pro spoustu nepřekonatelný problém. A úplně zbytečně.
Mimochodem opravdu nevidím důvod, proč by lednička nemohla mít adresu. Proč bych ji nemohl řekněme vzdáleně kontrolovat nebo ovládat. Kolik věcí se dnes řeší přes GSM a přitom by stačilo, aby takové zařízení byly schopny komunikovat přes internet a být z něho dostupné. -
Váš nick je opravdu výstižný.
NAT není připojení k internetu. Stroj za NATem není dostupný z venku, jediné co může je pouze používat služby počítačů na internet připojených. A výkřiky typu jestli se musím připojovat na PC nebo o ledničce na tom nic nezmění.
A je jedině vinou NATu (a lidí, kteří nevyžadují od ISP připojení k internetu, ale jen jakousi napodobeninu), že už tu IPv6 dávno není. Jestli to změní miliardová Čína, nebo lednička s IP adresou je jedno, ale ať už to tu je. Já bych rád měl svůj subnet, místo jedné jediné adresky (na pět strojů v domácnosti), vy ne? -
Ano, je jim to tam, protože místo, aby se internet používal tak, jak byl navržen, se vymýšlejí náhražky (o kterých tito lidé nic neví, stejně jak já nic nevím třeba o chirurgii).
Místo jednoduchého sdílení dat se to posílá emailem (nebo různými centralizovanými službami pomocí hrůzných protokolů), místo telefonování peer-peer na to potřebujete nody (kteří mají tu smůlu, že mají připojení na internet). Pak to dopadá tak, jak někdo zmínil v diskusi. ISP vám veřejnou nedá, max vám přesměruje 4 porty. Já nechci čtyři porty, já potřebuju min. IPv4 céčko. Ptáte se k čemu? Tak se podívejte do kalendáře. Je 21. století. -
Ondrej 'SanTiago' Zajicek (neregistrovaný)> Já bych rád měl svůj subnet, místo jedné jediné adresky (na pět strojů v domácnosti), vy ne?
Problem ale je v tom, ze to samotne IPv6 nezaridi. Soucasna obvykla situace je takova, ze uzivatel od providera dostane jednu IPv4 adresu (verejnou nebo spis obvykle privatni) a na ni si udela NAT pro svych pet stroju v domacnosti. Protoze dane reseni je relativne standardni, tak mu pomerne dost veci funguje.
A ted jak to bude vypadat po nasazeni IPv6? Tipuji, ze obvykle reseni bude takove, ze koncovy uzivatel dostane jednu verejnou IPv6 adresu, nikoliv cely prefix (uz treba jenom proto, ze asi neexistuje obvykle reseni, ktere by takhle prefixy automaticky pridelovalo). Aby si pripojil svych pet pocitacu, tak bude muset bud opet pouzit NAT (coz ale bude pomerne nestandardni, takze spis veci nebudou fungovat), nebo si protunelovat nejaky rozsah od nejakeho tunnel brokera, nebo komunikovat se svym poskytovatelel, aby na nej naroutoval nejaky rozsah. Pricemz posledni moznost je administrativne narocna a u velke casti ISP orientovanych na koncove uzivatele nepruchodna. -
Jenže situace u IPv6 bude jiná. Dneska má lokální provider tři Céčka a s tím hospodaří pro tisíce zákazníků.
U IPv6 provider dostane /48 subnet (což je víc^2, než je IPv4 adres celkem) a nic mu nebrání v rozdávání /64. I kdyby to mělo bylo jen /96, tak jsme na IPv4 rozsahu.
Zkrátka si myslím, že se změní postupy přidělování adres. A u lokálních providerů obvykle není problém domluvit směrování ani u IPv4. -
pht (neregistrovaný)Je to tak. Az mozna prehnano na druhou stranu. Muj provider ma /32 subnet a ja sam mam 3x /48 bloky. Doufam, ze bezny useri dostanou jen tech /96, jinak ty bloky za chvili dojdou stejne jako IPv4 adresy :-)
A taky by me zajimalo, kolik z tech lidi co v tomto threadu (i jinych) pisou o neprakticnosti az zbytecnosti IPv6 a velebi klasicke interNATove pripojeni, to IPv6 doma uz maji aby to mohli porovnat. -
petr_p (neregistrovaný)
asi neexistuje obvykle reseni, ktere by takhle prefixy automaticky pridelovalo
DHPCv6 umí delegovat prefixy. Prostě se kromě poolu s adresami vyhradí pool s prefixy a když si klient požádá o prefix, server mu nějaký přidělí. Klient může mít na svém hraničním routeru opět DHCP server, který přidělený prefix rozdistribuuje dál.
Pokud jde o konzumní ADSL, kde zákazník má za modemem jedinou L2 síť, tak se místo PPPoE rovnou přes oznamování směrovače od ISP automaticky nakonfiguruje celá síť zákazníka. Takže si domácí zákazník vystačí s bridgujícím modemem.
Ano, u bezstavové autokonfigurace zatím neexistuje protokol pro delegaci prefixů. Ale to není ani u IPv4 a nikdo si ještě nestěžoval. Kromě toho u IPv6 může ISP díky dostatku adres vytvořit jednoduchou politiku, na základě které lze nastavit správně směrování na obou koncích bez administrativních dohadů.
-
anonymníBavim se o tom, ze zhruba kazde dva roky zacne sezona, kdyz se vsude po internetu zacnou objevovat "zarucene" prognozy, jak jiz za dva roky dojdou adresy a jak je problem potreba okamzite resit. Dva roky uplynou, adresy nedojdou, ale zacne dalsi vlna. Tentokrat uz ale opravdu dojdou!!! Musime okamzite nasadit IPv6!!! Takze me prijdte me vzbudit za dalsi dva roky, az se zase zacne rozebirat, jak mame kriticky malo tech IP adres, jako uz desekrat predtim. :P
-
Program (neregistrovaný)Vlastní pamět by mohla stačit, já se setkávám asi každý 2. rok s hlášením, že za průměrně rok a půl dojdou IPv4 adresy a tento stav je již minimálně nějakých 8 let. V každém případě by bylo fajn, kdyby Číně došly IP adresy, alespoň by se konečně začaly dělat levné routery podporující IPv6.
-
anonymníVlastní paměť nestačí, protože žádná taková hlášení "nějakých osm let" prostě neexistují. Rád se nechám přesvědčit případnými odkazy. Nicméně prognózy vyčerpání vycházejí z vývoje spotřeby - viz http://www.potaroo.net/tools/ipv4/ obrázek 6 - a z toho grafu nikdo příčetný nemohl před osmi lety prognózovat vyčerpání během roku a půl. Naopak tou dobou to vypadalo, že nasazení CIDR zpomalilo čerpání IPv4 adres tak, že vydrží nějakých dvacet, třicet let.
-
V r. 1990 se zjistilo, že budou vyčerpány adresy do 4 let, proto se přistoupilo ke krokům jako je zavedení beztřídního adresování, přidělovaly se menší části sítě (ne celý bloky adres třídy A, který dnes snad žádná normální firma nevyužije) a hlavně NAT. Tím se prodloužilo fungování sítí.
IPv4 adresy nikdy nedojdou, proto to bude vždy těch "15 let" - čím méně bude IPv4 adres, tím budou dražší, až se je nevyplatí kupovat. Každopádně špatný to je, NAT je zlo (a ještě větší zlo je, že NAT byl nedávno protlačen i do IPv6 :-(
IPv4 tak nikdy vyloženě nezmizí, za pár desítek let tu síť budou používat jen nadšenci podobně jako jsou dnes nadšenci do telefonického připojení na BBS. -
Ondrej \\\'SanTiago\\\' Z (neregistrovaný)> čím méně bude IPv4 adres, tím budou dražší, až se je nevyplatí kupovat.
IPv4 adresy nejsou ropa. Za ne se neplati. Spis to bude vypadat tak, ze cim mene bude IPv4 adres, tim vetsi byrokraticke obstrukce budou delat RIRs s jejich pridelovanim, az si nikomu nevyplati o ne zadat. -
Ondrej \'SanTiago\' Zajic (neregistrovaný)Jak na ktere urovni - koncovi ISP si od koncovych zakazniku nechavaji platit, ale o uroven vys (kdyz LIR (ISP) zada adresy od RIR (treba RIPE)) se za ne neplati. Diskuse o nedostatu IP adres ale obvykle resi nedostatek na vyssi urovni - rozdeleni bloku adres mezi jednotliva ISP.
