To nie je účinná metóda. Poslanci nie sú priamo viazaní želaním voličov.
Je zaujímave, že Ústava ČR dosť explicitne reguluje priame vykonávanie štátnej moci občanmi:
"(1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
(2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo."
Kým Ústava SR má oveľa voľnejšiu úpravu:
"(1) Štátna moc pochádza od občanov, ktorí ju vykonávajú prostredníctvom svojich volených zástupcov alebo priamo."
Od toho máme zastupitelskou demokracii. Jednotlivec těžko posoudí souvislosti svého rozhodnutí. Např.: každý jednotlivec by rád neplatil daně. Ale teprve ve chvíli, kdy to položíte na misky vah a uvědomíte si, že byste ztratil dopravu, zdravotnictví, obranu, ..., dojdete k tomu, že daně se platit musí.
nie je pod hrozbou trestu (napríklad straty mandátu) povinný dodržiavať ani predvolebné sľuby
Ano, takto je to nastavené. Protože po volbách nemáte obvykle sílu prosadit vše z programu, a tak hledáte průnik shody a děláte politické kompromisy. Jen díky tomu se Vám může podařit prosadit aspoň část programu. Jestli si někdo myslí, že zvolený politik může prosadit všechny svoje sliby (a ještě tak, jak si představuje, že jsou myšleny), pak je to trubka a ne volič.
Krom toho je zdravé, že se nápady nemůže podařit prosadit rovnou. Tímto se získává čas na diskusi a na další vjemy k tématu.
Ak by boli predvolebné sľuby právne záväzné, tak by to nútilo politické strany dávať do programov realizovateľné veci, kompatibilné s programami strán s ktorými je možné potenciálne vytvoriť koalíciu, čo by dosť limitovalo populistov.
Paradoxom je, že ak si kúpim tričko za 5 eur, tak mám 2 roky možnosť ho reklamovať, ak nespĺňa parametre deklarované výrobcom, pričom pri poslancoch, ktorý schvaľujú zákony, nad dodržiavaním "deklarovaných parametrov" nemám žiadnu kontrolu.
Je jasné, že "kapry si svoj rybník nevypustia" a teda realizácia tohto návrhu cez štandartný politický proces je praktický nemožná.
Ak by boli predvolebné sľuby právne záväzné, tak by to nútilo politické strany dávať do programov realizovateľné veci, kompatibilné s programami strán s ktorými je možné potenciálne vytvoriť koalíciu, čo by dosť limitovalo populistov.
Ano, to už tu bylo. Říkalo se tomu Národní fronta. Zbytek viz historie.
Paradoxom je, že ak si kúpim tričko za 5 eur, tak mám 2 roky možnosť ho reklamovať, ak nespĺňa parametre deklarované výrobcom, pričom pri poslancoch, ktorý schvaľujú zákony, nad dodržiavaním "deklarovaných parametrov" nemám žiadnu kontrolu.
Ne, to není paradox. Poslanci nejsou hlasovací automaty, ale vybraní lidé, kteří nás zastupují, a ve které vkládáme důvěru, že podle aktuálního vývoje konají v našem zájmu. Jejich volební program nám dává jakous takous orientaci o tom, co můžeme očekávat. A protože mezi všemi lidmi se najdou různé charaktery, máme dvě komory parlamentu a taky volíme rozumný přebytek poslanců i senátorů, aby význam zaseklého jednotlivce nemohl ovlivnit celou zemi.
Reklamovat šev u trička je něco jiného než politika.
Je jasné, že "kapry si svoj rybník nevypustia" a teda realizácia tohto návrhu cez štandartný politický proces je praktický nemožná.
Ne, o tom to není. Většina poslanců nemá svoje křeslo v dalším období vůbec jisté a těch pár "karierních" politiků nemá zas takovou sílu. Důvodem je nefunkčnost řešení, které navrhujete.
Určitou analogii můžete vidět v řízení podniku. Ve spodních patrech platí procesy, pevná pracovní doba. U pásu se dá říct, jakou má pracovník normu, kdy nastupuje do práce, kdy má pauzu na oběd. Dovolená se nařizuje celozávodně. Vedení už musí mít volnost reagovat na situaci - např. oběd s obchodním partnerem znemožní dodržovat pauzu. Přílet ze zahraničí může znamenat, že další den dorazí do práce později. Změna u dodavatele nebo odběratele znamená, že musí změnit výrobní program, ačkoliv se týden předtím na poradě zavázal k opaku, ...
ale akcionári ich môžu kedykoľvek odvolať.
Taky ne. Musí proběhnout valná hromada, která se koná jednou ročně. Svolat mimořádnou valnou hromadu je složité.
Jediné, v čem se to liší je délka mandátu (ročně vs. volební období) a způsob provedení mimořádné akce. V případě obchodní společnosti je to taky dost komplikované a obvykle toho nedosáhnete o moc dříve, než by se konala v řádném termínu. Občan má analogicky právo shromažďovací a velké demonstrace vedou právě k pádu vlády nebo parlamentu, případně k revoluci.
Je to prakticky do puntíku stejné.
Teda právna vymáhateľnosť predvolebných sľubov by znížila riziko revolúcie a následného chaosu a nestability.
To je utopie. Viz naše další posty - předvolební slib je zjednodušený - např. "nepodporuji migraci", ale vůbec se nevylučuje s tím "podporuji migranty v začlenění do společnosti". První říká, že děláme kroky, aby sem nemířili. Druhé říká, že když už tu jsou, tak jak s nimi pracovat.
Tyto nuance nemůže posoudit žádný člověk (ani prezident), protože každý si představuje jiné praktické řešení a navíc se vstupní podmínky mění v čase (např. u nás je aktuálně diskuse o migraci o ničem, k nám nemíří žádný - a tak se spíš snažíme ovlivňovat celoevropský náhled na věc).
Mimochodem, doby, kdy byl poslanec odpovědný své straně už tu taky byly.
Je zajímavé, že svými návrhy tíhnete k řešením, které byly prozkoumány relativně nedávno, přesně o to se snažili komunisté.
Bohužel tyto návrhy jdou přímo proti pluralitě.
To, že "zástupca" je skutočným zástupcom a je za svoje zastupovanie aj zodpovedný nie je v rozpore s pluralitou. Tu nejde primárne o zodpovednosť k strane ale k voličovi.(ak napríklad poslanec zahlasuje v rozpore so straníckym príkazom ale v súlade s programom, o mandát nepríde, ale jeho kolegovia, ktorí poslúchli stranícky diktát, áno)
Áno, pozitívnym výsledkom by aj odstránenie zjednodušených, marketingovo atraktívnych, predvolebných hesiel a ich náhrada podrobnejšou definíciou volebného programu s prevzatím plnej zodpovednosti za jeho napĺňanie.
Chcem len to, aby sa na politiku vzťahovali rovnaké pravidlá, aké politici, formou zákonov, požadujú od súkromného sektoru. Napríklad zákaz klamlivej reklamy a požiadavka aby výrobok/služba dosahoval vlastnosti reklamou deklarované.
11. 8. 2020, 13:44 editováno autorem komentáře
Tu nejde primárne o zodpovednosť k strane ale k voličovi.
Ano, a to volič hodnotí v příštích volbách. Jak jinak by měl volič zhodnotit, jestli je řešení podle jeho představ?
Áno, pozitívnym výsledkom by aj odstránenie zjednodušených, marketingovo atraktívnych, predvolebných hesiel a ich náhrada podrobnejšou definíciou volebného programu s prevzatím plnej zodpovednosti za jeho napĺňanie.
To musí požadovat volič - a nevolit ty osoby, kterým nerozumí, co vlastně chtějí.
Napríklad zákaz klamlivej reklamy a požiadavka aby výrobok/služba dosahoval vlastnosti reklamou deklarované.
To dost dobře nejde. Např. budete usilovat o snížení daní o 5 %. Získáte 20 křesel z 200. Na konci budete rád, když prosadíte snížení daní o 2 %, případně výměnou za zvýšení např. odvodů na sociální pojištění. ... Co v takovém případě? Splnil slib, nebo nesplnil?
To je záležitosť dobre definovaného volebného programu. Ako píšem vyššie, treba sa inšpirovať pravidlami, ktoré platia pre súkromný sektor.
To je pořád dokola, jako kafemlejnek. Takové blbiny píší populisté. Neodpovídáte na otázku, kdo a jak by to kontroloval a vymáhal - když ne voliči při příštích volbách.
Že se lidé, i politici mají chovat slušně a odpovědně, na tom se shodneme, na tom se shodne snad každý. Cestu navrhněte, pane, cestu.
Program politickej strany je "služba" ktorú "predáva" svojim voličom. Dokonca za ňu dostane aj zaplatené (finančný príspevok, ktorú dostane politická strana podľa počtu získaných hlasov).
Naozaj nevidím dôvod, aby neplatili pre politikov aspoň tie isté pravidlá. ktoré oni vyžadujú od súkromného sektoru.
To závisí od formy volebného systému. Vo väčšinovom to nie je problém.
V pomernom systéme sa to rieši formou koalície, niečo ako konzorcium dodávateľov pri veľkom projekte. S tým musia strany počítať pri návrhu svojich volebných programov a zabezpečiť v nich potenciál na kompatibilnú koalíciu.
To závisí od formy volebného systému. Vo väčšinovom to nie je problém.
Kriste pane. To srovnáváte úplně rozdílné systémy. Ve většinovém systému jsou zase jinak nastaveny pravidla pro komory parlamentu a taky existuje soutěž i v rámci strany. Kromě pár dopředu jasných zákonů, mají všechny ostatní zákony stejně problematický vznik jako u nás.
S tým musia strany počítať pri návrhu svojich volebných programov a zabezpečiť v nich potenciál na kompatibilnú koalíciu.
Jsme znovu u Národní fronty. Neměly by být strany spíš kompatibilní s voličem?
Zákony vymáhajú súdy a ďalšie orgány na základe rozhodnutia súdu.
Jasně. A soud dojde k tomu, co jsem psal - že nelze zjistit, jestli bylo něco porušeno - protože předvolební slib nic neříká o tom, jak to dopadne v praxi. Možná daný poslanec porušil jeden svůj malý slib, ale celkově dokázala strana získat daleko důležitější kapitolu.
Např. v programu budete mít: "jízdné zdarma a snížení daní o 5 %". V parlamentu dokázal při menšině vyjednat snížení daní o 2 %, ale výměnou hlasoval proti jízdnému zdarma? Kdyby to neudělal, padla by politická dohoda a neprosadilo by se ani jedno.
Označí ho soud za lháře, nebo za schopného?
To dost dobře nejde. Např. budete usilovat o snížení daní o 5 %. Získáte 20 křesel z 200. Na konci budete rád, když prosadíte snížení daní o 2 %, případně výměnou za zvýšení např. odvodů na sociální pojištění. ... Co v takovém případě? Splnil slib, nebo nesplnil?
Formálně nesplnil, druhá věc je, jestli může splnit všechno, co má v programu, i kdyby sám upřímně chtěl a jenom nelhal, aby ho lidi zvolili (asi i takové výjimky by se našly). Volební programy by ale šly formulovat tak, že by se zavázal splnit 'x' z 'y' bodů (klidně i po vícero skupinách bodů), definovaných s určitou mírou volnosti. Odpovídající míru volnosti by pak posoudil každý volič, jestli mu to přijde dost konkrétní, nebo moc vágní, a jestli odevzdá danému politickému subjektu svůj hlas.
@bez přezdívky
@MartinX
Tak to vůbec ani nemá být. Slibovat nějakou konkrétní cifru je k ničemu. Nedá se s tím pak vyjednávat a vůbec to nemusí reflektovat daný stav v době, kdy se to má schvalovat nebo implementovat. Řešíte ve virtuálním příkladu 5% nebo 2%, počet křesel, ale už neřešíte okolnosti. Pokud Vám někodo něco slíbí 2016-2017, volby jsou 2018, tedy 2018-2019 začne a schválí něco 2020-2021, tak můžete mít úplně jiné okolnosti. Jako třeba covid nebo krizi autom. průmyslu či nevídaný nárust HDP apod.
Klíčem je volit strany podle lidí, a ti lidi musí být schopní docházet dlohodobě k logickým závěrům, ideálně s dílem empatie, mít přehled a být schopní debat a kompromisů, aby se mohli průběžně vypořádávat s tím co přichází a co občané srovna potřebují. Tím se pak taky do stran a voleb budou dostávat schopní lidé. Celkem to funguje na nižší komunální úrovni.
Pokud pudou lidi volit podle jména strany a nějakého čísla na něco, tak to může dělat každý trouba a tak pak ta politika i vypadá. Program má být obecný, vytýčit směr a hotovo. Pak se pořád může dodržovat v souladu s programem. Ale nikoliv s číslem, nýbrž s mantilely ...
Ak sa migranti presúvajú protizákonne, tak na to existujú orgány, ktoré majú vynucovať dodržiavanie zákona.
Výrok s Drahošom dodrží tak, že ho nevymenuje do žiadnej funkcie, ak dostane príslušný návrh.
Nie je možné po politikovi chcieť dodržiavanie svojich sľubov mimo jeho právomocí, ale v rámci právomoci by malo byť dodržanie sľubu podmienkou pokračovania mandátu.
Ak sa migranti presúvajú protizákonne, tak na to existujú orgány, ktoré majú vynucovať dodržiavanie zákona.
Což o to, tyto zákony platí, platily a platit budou.
Selhávají v praxi, protože nejprve musíte musíte ztotožnit osobu.
Po ztotožnění osoby musíte zjistit, jestli má či nemá právo setrvávat na území EU.
To nezjistíte, dokud se s osobou nedomluvíte jejím jazykem.
Na konci zjistíte, že nevíte o osobě nic - nenajdete ji v žádném EU rejstříku.
Osoba bude tvrdit, že se musí jednat o chybu, takže začnete prověřovat na konkrétním místě, které označí, že jí povolilo vstoupit do EU.
V mezičase požádá o azyl. To spustí správní řízení, které má své lhůty (a musí je mít).
Summa summarum, řešíte dlouhé měsíce, než s definitivní platností můžete předpokládat, že se jedná osobu nelegálně pobývající v EU.
A co dál? Nevíte s jistotou odkud</em. přišla, ani kudy přišla. Země, přes kterou si myslíte, že přišla ji nepřijme. Není to jejich občan, nemohou ani ověřit, že opravdu prošla skrz ně. Země původu dost často taky nemá zájem osobu přijmout, takže i kdybyste ji letadlem přepravil až k jejich hranici (na letišti), stejně pořád zůstává "vaše".
To všechno se reálně děje a jsou to měsíce a miliony peněz, které tím ztratíte - a výsledek žalostný.
Takže proto hledáte co nejrozumější řešení, jak s těmi lidmi pracovat, aby co nejméně zatěžovaly veřejné finance a nejméně narušovaly chod společnosti.
Pokud s takovou situací pracujete, nejste žádný "vítač", jak nám populistická paka chtějí namluvit. Pouze daný politik řeší reálnou a ne imaginární situaci.
Na to stačí prijať jedinú "právnu fikciu" - osoba neschopná komunikovať žiadnym oficiálnym jazykom EU sa automaticky považuje za "neobčana bez povolenia na pobyt" a bremeno dôkazu opaku je na nej.
Rovnaký princíp platí, ak chcem ja využiť moje občianske právo, napríklad právo voliť, bremeno dôkazu (preukázanie totožnosti) je na mne.
Na to stačí prijať jedinú "právnu fikciu" - osoba neschopná komunikovať žiadnym oficiálnym jazykom EU sa automaticky považuje za "neobčana bez povolenia na pobyt" a bremeno dôkazu opaku je na nej.
Mimochodem, to, co navrhujete by z EU udělalo policejní stát s všeobecnou povinností se kdykoliv, bez důvodu, legitimovat se. I česky mluvící osobu byste musel "proklepnout" do hloubky, protože znalost jazyka neříká nic o legálnosti pobytu. Takové doby ještě dobře pamatuji, brr.
I kdyby komunikoval jazykem EU, pořád Vám to neřeší tu druhou část: co s ním.
Oprávnenie požadovať preukázanie totožnosti a oprávnenie zadržať kvôli preukázaniu totožnosti toho, kto to nedokáže preukázateľne urobiť, má polícia aj dnes. V praxi som bol za desiatky rokov môjho života (z toho časť v komunistickej totalite) legitimovaný presne jeden krát - ako vodič motorového vozidla.
Čo s nim? Zaviesť trestný čin "Neoprávnený pobyt na území EU" (je zaujímavé, že napomáhanie k neoprávnenemu pobytu je trestné, ale samotný pobyt nie).
Oprávnenie požadovať preukázanie totožnosti a oprávnenie zadržať kvôli preukázaniu totožnosti toho, kto to nedokáže preukázateľne urobiť, má polícia aj dnes.
Ne, nemá. Bezdůvodně Vás legitimovat nemohou, pouze při podezření na přestupek nebo trestný čin (+ několik málo dalších důvodů). Nemůže Vás jen tak zastavit na ulici a požadovat prokázání.
Čo s nim? Zaviesť trestný čin "Neoprávnený pobyt na území EU"
Tím jen osoby dostanete do vězení, kde se naučí opravdové trestné činnosti a získají správné kontakty. Na konci jim otevřete bránu a jste tam, co předtím.
Ak si občan neobnoví občiansky preukaz po skončení platnosti, dopúšťa sa priestupku. Policajt tak môže kontrolovať OP hocikedy argumentujúc, že má podozrenie na tento priestupok.
To väzenie má primárne slúžiť na "občerstvenie pamäti a získanie informácie o pôvode" aby bolo možné následne toho človeka vyhostiť. Po prepustení z väzenia sa takýto človek stáva páchateľom znovu (pobyt vo väzení nie je legalizáciou pobytu) a môže byť teda znovu zatknutý a odsúdený.
Úmysl (doufám) dobrý, ale....
Ak si občan neobnoví občiansky preukaz po skončení platnosti, dopúšťa sa priestupku. Policajt tak môže kontrolovať OP hocikedy argumentujúc, že má podozrenie na tento priestupok.
Tohle by dávalo akorát policii lepší nástroj pro náhodné buzerování lidí. Oni teda můžou už teď - pod nějakou záminkou, protože bezdůvodně nikoho legitimovat nesmí ani teď, ale i tak... to není cesta.
To väzenie má primárne slúžiť na "občerstvenie pamäti a získanie informácie o pôvode" aby bolo možné následne toho človeka vyhostiť. Po prepustení z väzenia sa takýto človek stáva páchateľom znovu (pobyt vo väzení nie je legalizáciou pobytu) a môže byť teda znovu zatknutý a odsúdený.
Ani tohle není řešení, zavírat lidi jen za takové věci (pokud nekradou, nedělají výtržnosti, apod.) by fakt asi vedlo jenom k horšímu stavu. Teoreticky by bylo řešení nelegálního imigranta vyhostit (nejen z konkrétní země, ale z celé EU, vzhledem k faktické absenci vnitřních hranic). Ovšem bez ztotožnění a zjištění, které že země je občanem, to reálně taky nejde. Takže bohužel asi jediná reálná možnost je udělat si pořádek na hranici EU, ale zrovna s tímhle ČR sama o sobě nic udělat nemůže. Druhá věc je, že pokud už má někdo dostat azyl, měl by si toho vážit a taky se podle toho chovat.
Druhá věc je, že pokud už má někdo dostat azyl, měl by si toho vážit a taky se podle toho chovat.
Což samo o sobě musíte posuzovat s benevolencí. Pokud přichází z míst, kde je opravdu v ohrožení, nemůže za to, že nezná naše zvyklosti a společenský řád. Nejprv mu musíte poskytnout podmínky, aby vůbec mohl zkusit fungovat podle našich pravidel.
Ak si občan neobnoví občiansky preukaz po skončení platnosti, dopúšťa sa priestupku. Policajt tak môže kontrolovať OP hocikedy argumentujúc, že má podozrenie na tento priestupok.
Ne, to není podezření. Podezření musí být důvodné.
To väzenie má primárne slúžiť na "občerstvenie pamäti a získanie informácie o pôvode" aby bolo možné následne toho človeka vyhostiť.
Takže budete provádět selekci lidí k prověření podle jejich pleti? Jazyka, kterým mluví? Nebo jen podle toho, jak se policajt vyspí?
Dále mi odpovězte na tu otázku KAM je vyhostíte, když možná neznáte ani jejich zemi, možná je ani nepřijme.
Po prepustení z väzenia sa takýto človek stáva páchateľom znovu (pobyt vo väzení nie je legalizáciou pobytu) a môže byť teda znovu zatknutý a odsúdený.
Nemůže, páchá stále stejný trestný čin, pro který už byl jednou souzen. Na to, abyste to mohl praktikovat, musíte zajistit, že opustí a znovu se vrátí. Maximálně ho můžete dál soudit pro maření úředního rozhodnutí (neodjel dobrovolně), ale za mařenku jsou (z dobrých důvodů) jen malé tresty.
"Nemůže, páchá stále stejný trestný čin, pro který už byl jednou souzen."
Počas pobytu vo väzení trestný čin neoprávneného pobytu nepáchal, lebo tam bol na základe legálneho rozhodnutia. Teda ho po prepustení začne páchať znova (ak okamžite po prepustení neopustí štát/EU) .
Počas pobytu vo väzení trestný čin neoprávneného pobytu nepáchal, lebo tam bol na základe legálneho rozhodnutia.
Ano, přesně tento vepřový nápad měli estébáci, když o výročích zavírali nepohodlné lidi na "dvojité osmačtyřicítky" do cel předběžného zadržení.
Fakt zajímavé je, že co nápad od Vás, tak to inspirace v komunismu před '89.
Každopádně to pořád neřeší problém, že ta osoba je na území EU. Zavíráním ho si možná zchladíte žáhu (přece se nemůže mít tak dobře, aby se tu jen tak potuloval), ale pořád ho tu máte.
Právnik by mal vidieť rozdiel medzi svojvoľnou väzbou bez nutnosti súdneho rozhodnutia a výkonom trestu na základe právoplatného rozhodnutia súdu.
Ako som písal vyššie, výkon trestu by mal slúžiť hlavne na "osvieženie pamäti". V okamihu, keď si nelegálny migrant "spomenie" odkiaľ pochádza, bude výkon trestu odňatia slobody zmenený na vyhostenie. Dostane sa tak domov, čo je naplnenie prirodzenej túžby každého človeka.
výkonom trestu na základe právoplatného rozhodnutia súdu
Tato hovadina nemá s právem nic společného. Ještě mi tu povyprávějte o tom, že Milada Horáková byla vinna podle tehdejšího práva (ale že špagát byl asi moc přísný).
Ako som písal vyššie, výkon trestu by mal slúžiť hlavne na "osvieženie pamäti". V okamihu, keď si nelegálny migrant "spomenie" odkiaľ pochádza, bude výkon trestu odňatia slobody zmenený na vyhostenie. Dostane sa tak domov, čo je naplnenie prirodzenej túžby každého človeka.
Když to nepomůže, zostříme mu to týdně postem a půlletně tvrdým ložem. Když nepomůže ani to, pověsíme za nohy.
Nebylo by rozumnější (i levnější) to z něj vymlátit rovnou ve vazbě, aby se neztrácel čas a mohl jít s touhou po domově už rovnou k soudu?
Krásny príklad na:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Argument_%C5%A1ikmou_plochou
Totalitné praktiky som ja nikde nenavrhoval. Trest vyhostenia nie je možné udeliť tomu o kom sa nevie odkiaľ pochádza. Preto je tu prijateľný len trest odňatia slobody (peňažný trest, respektívne trest zabavenia majetku bude pravdepodobne nevykonateľný) a v okamihu, keď sa informácia o pôvode odsúdeného zistí, je možné zmierniť trest odňatia slobody a zmeniť ho tak na trest vyhostenia.
Aj v demokratickej spoločnosti platí zákon a právo a jeho porušovatelia sú súdení a v prípade dokázania viny potrestaní. Rovnako aj v demokratických krajinách existujú zákonné pravidlá na vstup do krajiny, ktoré je povinný dodržiavať každý jej návštevník.
Totalitné praktiky som ja nikde nenavrhoval. Trest vyhostenia nie je možné udeliť tomu o kom sa nevie odkiaľ pochádza. Preto je tu prijateľný len trest odňatia slobody (peňažný trest, respektívne trest zabavenia majetku bude pravdepodobne nevykonateľný) a v okamihu, keď sa informácia o pôvode odsúdeného zistí, je možné zmierniť trest odňatia slobody a zmeniť ho tak na trest vyhostenia.
A teď mi, koumesi, řekněte, co uděláte s rodinami a s dětmi? Ty nějak zavřete s rodičem? S rodiči?
Aj v demokratickej spoločnosti platí zákon a právo a jeho porušovatelia sú súdení a v prípade dokázania viny potrestaní. Rovnako aj v demokratických krajinách existujú zákonné pravidlá na vstup do krajiny, ktoré je povinný dodržiavať každý jej návštevník.
Ano, ale sbíhá se několik práv dohromady. Např. právo dítěte na rodiče a rodiče na dítě. Právo žádat o azyl. Přihlédnout k tomu, jak dlouho už tu žije a jestli spořádaným životem. Pak tu máme princip přiměřenosti trestu k provinění, princip subsidiarity trestní represe. Jak se vypořádáte např. s tím, že možná vstoupil do EU v jiné zemi, kde by ho posuzovali mírněji? To vše musíte vyhodnotit naráz, ne si vybrat jen jednotlivost z deseti.
A především, není (zaplaťbůh) trestné tu být. Trestné je překročit hranici mimo přechod (tu překročil v jiné zemi, u nás není vnější hranice). Neměla by ho tedy soudit země, kde zákon překročil?
Máte to celé silně nedomyšlené a cucáte "řešení" z prstu, jen abyste se zbavil imaginárního imigranta. I kdyby se tyto chujoviny praktikovaly, tak zjistíte, že všechny postupy a jejich lhůty jsou tak zdlouhavé, že nás to bude stát akorát násobky peněz.
Podívejte se na USA. Tam byli vždy přísní, přesto neumějí problém imigrace řešit. A to jim tam prchají jen Mexičané.
S deťmi sa bude zaobchádzať rovnako, ako keď sú vo väzení obidvaja rodičia, ktorí sú občanmi krajiny. Teda môžu byť dané na výchovu k príbuznému s legálnym pobytom alebo umiestnené do detského domova.
Ochrana hraníc štátu, respektívne nadštátneho útvaru a trestanie tých, ktorí túto ochranu hraníc narušujú, je jednou zo základných podmienok dlhodobej existencie takéhoto útvaru. V okamihu, ak túto ochranu napríklad z dôvodu ľudských práv zanedbáme, tak ohrozujeme samotnú existenciu štátu a teda aj nástroja na ochranu týchto práv. Nekontrolovaná migrácia zničila aj staroveký Rím.
S deťmi sa bude zaobchádzať rovnako, ako keď sú vo väzení obidvaja rodičia, ktorí sú občanmi krajiny. Teda môžu byť dané na výchovu k príbuznému s legálnym pobytom alebo umiestnené do detského domova.
Když jsou oba rodiče zločinci, tak někdy není jiná možnost. Do určitého věku se ale preferuje, aby kojenec byl s matkou i ve vězení. Jenže tady v tomto případě nemáte před sebou zločince, pachatele závažné trestné činnosti.
V okamihu, ak túto ochranu napríklad z dôvodu ľudských práv zanedbáme, tak ohrozujeme samotnú existenciu štátu a teda aj nástroja na ochranu týchto práv.
Státní útvar, který nedbá lidských práv není ten, ve kterém chci žít. Trestat se mají zločinci, ti, kteří narušují chod společnosti. Trestat se nesmí preventivně - a to prosazujete.
Ochrana státních hranic není samoúčelná. Jde především o ochranu ekonomických zájmů země - aby se platily cla a daně. Což se nás, uprostřed Schengenu opravdu netýká. Zbytek jsou žvásty. Kromě komunistů nikdy nikdo nehlídal žádné hranice co sto metrů se samopalem v ruce.
Zajímavé mimochodem je, že v Německu, kde je přistěhovalců nejvíc, nevykazují žádnou nadprůměrnou kriminalitu. Problém má např. Itálie, ale ne kvůli těm lidem, ale kvůli tomu, že to organizačně nezvládá.
Vybral jste si populární, ale vlastně docela nicotný problém. Kvůli němu byste chtěl podkopat spoustu hodnot a principů moderního státu.
Vzpomněl jsem si na Petra Březinu (pokud si to jméno pamatuju dobře). Toho zavřeli na 2,5 roku za neuposlechnutí povolávacího rozkazu - odmítl sloužit z důvodu svědomí. A když si to celé odseděl, před branou věznice mu rovnou dali další povolávací rozkaz, který rovněž neuposlechl - a zavřeli ho znovu. Jako recidivistovi ještě přidali.
Byla z toho nakonec taková mezinárodní ostuda, že mu dovolili emigrovat.
To bylo v těch osmdesátkách, o kterých děkan FF Pullman mluví s takovou něhou.
"Ak sa migranti presúvajú protizákonne, tak na to existujú orgány, ktoré majú vynucovať dodržiavanie zákona."
Na tyhle organy ovsem prezident nema z titulu sve funkce zadny vliv, takze jsme zase u toho ze v kampani sliboval nesplnitelne.
"Výrok s Drahošom dodrží tak, že ho nevymenuje do žiadnej funkcie"
Jenze Drahos se do zadne funkce ktera potrebuje prezidentuv podpis nikdy nechystal, takze opet jen predvolebni lez.
"Nie je možné po politikovi chcieť dodržiavanie svojich sľubov mimo jeho právomocí"
A co s politikem ktery slibuje veci zcela mimo svou budouci kompetenci.
Pokud uživatel překoná blokaci DNS, zákon neobchází. Zákon o regulaci hazardních her ukládá povinnosti bankám a ISP, ale ne koncovým uživatelům.
Minimálně tím končí právní ochrana pro takového hráče. Stát se pak nemusí zabývat spory o výhry, nemusí v takových případech řešit ochranu spotřebitele apod. Otevírá se tím i cesta k ručení za daň. V rámci AML zákonů má stát v ruce důkaz o tom, že uživatel nebyl sám podveden (jak by mohl tvrdit), ale že se aktivně účastnil.
Ano, pokutu (nebo jiný postih) za to nedostane, ale důsledky tím vzniknout mohou.
Proto říkám, že z pohledu práva tato úprava dostačuje.