Vlákno názorů k článku
Co nabídne balík OpenOffice.org 3.0? od mofo - Jsem zvědav za kolik let se OO dostane...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 7. 4. 2008 20:08

    mofo (neregistrovaný)
    Jsem zvědav za kolik let se OO dostane na úroveň dnešních MS Office. Osobně to odhaduji nejméně na 3 roky. Za 3 roky ale MS bude úplně někde jinde - stejně jako dnes. OO není nic jiného než SW pro mrzáky a sociální chudáky.
  • 7. 4. 2008 20:13

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Já bych to neviděl tak hrozně. OOo je levná alternativa. Například na Linuxu ani nic lepšího není. Kdo se spokojí s málem, nemá peníze, nebo nemá jinou možnost, jistě je rád i za OOo. Vždyť nakonec na spoustu trivialit OOo stačí. Podotýkám, že osobně mám koupených několik licencí MS Office, protože mám rád kvalitu, a cena mi přijde celkem v pohodě. MSO domů za 975 Kč včetně DPH, za licenci pro 3 počítače - pro koho je tohle drahé?
  • 7. 4. 2008 20:17

    mofo (neregistrovaný)
    MS Office určitě drahé nejsou, ale OO si nedovedu představit ani za poloviční cenu. Nevěřím tomu, že by mohl úspěšný. Ani nyní, kdy je zcela zdarma, se nedá hovořit o nějakém úspěchu.
  • 7. 4. 2008 20:28

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Ano, já o spoustě open source tvrdím, že by byl za peníze neprodejný. Ale faktem je, že zdarma někteří lidé přežijí i rohlíky s pilinami ;)
  • 7. 4. 2008 20:37

    mofo (neregistrovaný)
    Smutné resp. žertovné je však fakt, že těch pár křiklounů je přesvědčeno o funkční a technologické nadřazenosti OO a podobných výdobytků moderního SW.
  • 7. 4. 2008 21:16

    mofo (neregistrovaný)
    Při pohledu na to rozhraní OO, které otvírá dokument ODF se tak musí cítit každý uživatel MS Office :)).
  • 7. 4. 2008 21:17

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Myslím, že buňka není paragraph, ale ono je to celkem jedno. Nakonec ono je jedno, jestli je ve specifikaci fo:color, nebo pár náhodně zvolených znaků. Nebo snad hodláte ODF a OOXML louskat ručně?
  • 7. 4. 2008 21:58

    bez přezdívky
    Uživatel nic nebude louskat ručně - samozřejmě. Ale programátoři se z toho zblázní.

    Toto pouze svědčí o tom, že těch 6000 řádků bylo šité hoooodně horkou jehlou. OOXML má už na úrovni specifikace problémy být kompatibilní sebou sama.
  • 7. 4. 2008 22:42

    mofo (neregistrovaný)
    To jsou nesmysly. Žádný programátor se z ničeho nezblázní. Udejte konkrétní příklad problému, ze kterého se musí programátor zbláznit. Žádná syntaxe ani sémantika v OXML není složitá ani nesmyslná.

    Btw o té horké jehle by se nechalo polemizovat. Řada problémů "obecný" standard ODF neřeší vůbec. Existuje spousta míst, která neviděla žádnou jehlu - natož horkou.
  • 8. 4. 2008 11:18

    BobTheBuilder (neregistrovaný)
    Ale zblázní: vezme odstavec (=kus textu) z tabulky, aby ho vložil do generovaného dokumentu (třeba textového). V ODF prostě vezme data a vloží jinam, v OOXML je musí rozebrat do interní reprezentace a znova poskládat.
    Takže stojí za úvahu při ukládání textu s atributy (formátováním) do databáze použít ODF - pak takový text můžu ve formátu "jak autor zamýšlel" použít v generovaných výstupech bez ohledu na to, zda to je text, tabulka nebo prezentace.
  • 7. 4. 2008 22:47

    Rejpal (neregistrovaný)
    Nakonec ono je jedno, jestli je ve specifikaci fo:color, nebo pár náhodně zvolených znaků.

    To je Váš názor. Nicméně XML původně vzniklo s ohledem na čtení a psaní pokud ne uživatelem, tak alespoň programátorem. Nepředpokládalo se, že to bude formát, se kterým nebude možné manipulovat bez masivních nástrojů.

    MS se nám snaží namluvit, že jedno- ař tříznakové tagy míchající malá a velká písmena (což jsou v oblasti XML zavrhované praktiky) jsou "nezbytné z hlediska výkonu". Já jsem však nepřišel na žádný důvod, proč by streaming parser měl být prodloužením délky tagů ovlivněn. Nejen z hlediska asymptotické složitosti - mnohem více výpočetního výkonu spotřebuje sledování struktury a vytváření vnitřního stromu objektů a velikost komprimovaného souboru také je jen stěží ovlivněna.

    Nicméně MS přesto bez předložení jakýchkoli ověřitelných argumentů navrhl snad jedinou XML aplikaci, jejíž znařky nemají deskriptivní názvy (nebo jedinou novou aplikaci, XHTML přebralo značky z HTML, a XML TEI zase převzalo značky z SGML TEI).

  • 8. 4. 2008 0:03

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    OOXML dokument nebudete psát tak,že byste sestavoval XML, ale tak, že budete volat nějakou knihovnu, která za vás to OOXML bude dávat dohromady. Původní předpoklad, že bude XML "lidsky čitelné", je dávno neplatný. Podobně to není pravda v případě HTML, RTF a dalších textových formátů.

    Ohledně výkonu jsem neprováděl žádné testy, ale vezměte v úvahu, že dokument Office není jen jednostránkový dopis babičce, ale také 300-stránková smlouva, kterou chcete ukládat na pozadí.

    Zrovna v případě XHTML mi namátkou tagy bdo, g, tfoot, th, tr, tt a xmp nepřipadnou zvláště deskriptivní. Vám ano?
  • 8. 4. 2008 0:44

    xyz (neregistrovaný)
    Tři sta stránková smlouva v MS Office? ;-) :-D Masochismus může mít - zdá se - nejrůznější podoby...
  • 8. 4. 2008 1:08

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    To jste nikdy neviděl smlouvu o 300 stranách? Já bych je opravdu nechtěl psát, ale je jich dlouhá řada. A pochopitelně vyjma lokální práce se smlouvou potřebujete občas odeslat verzi druhé straně, ta potřebuje vyznačit změny proti poslední revizi, zhodnotit je, komentovat, případně navrhnout další změny, a výsledek poslat zpět. Zajímalo by mě, jak (či jak efektivně) tohle budete dělat třeba mezi OOo a KWordem, nebo s jakoukoliv jinou kombinací SW, než MSO-MSO.
  • 8. 4. 2008 1:42

    xyz (neregistrovaný)
    Bylo by to skoro fascinující, kdyby to nebylo tak trapně směšné, jak zdatně někteří lidé dokáží používat (byť zřejmě nevědomky) propagandistické prostředky ;-) Ta první věta v příspěvku je prostě ukázková :-D

    Ne, opravdu jsem neviděl žádný 300 stránkový dokument s příponou "doc", který by byl rozumně editovatelný programem primárně určeným pro kancelářskou práci. Dejte odkaz alespoň na dva, rád se pobavím.
  • 8. 4. 2008 1:52

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Jasně, tohle je třeba smlouva mezi ministerstvem financí a finanční skupinou... No, asi už je vám jasné, proč vám takovou smlouvu nedám, že?

    Faktem je, že s rozsahem dokumentu ve stovkách stran poznáte, proč je ve Wordu funkce Draft View. Pokud o té funkci nevíte, není to chyba produktu.
  • 8. 4. 2008 14:22

    JS (neregistrovaný)
    OT, ale - jiste, proc by me jako danoveho poplatnika melo zajimat, jakou smlouvu uzavira ministerstvo financi s nejmenovanou financni skupinou, ze? :)
  • 8. 4. 2008 17:36

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Pokud chcete dokument z MF, obraťte se na ně. Vy byste dal někomu na root.cz jako ukázku nějaký živý dokument, ke kterému máte z výkonu své funkce přístup, ale u kterého nemáte oprávnění ho zveřejnit?
  • 24. 4. 2008 0:52

    Ivko (neregistrovaný)
    No, vždy som používal MS Office Prof. (aby sa nehovorilo, že používam žvásty) a nikdy som nebol schopný NORMÁLNE formátovať dokument, ktorý mal viac ako 100 strán bez toho, aby mi ten SUPER MSO nepadal každú chvíľu. A to bol iba jednoduchý text s niekoľkými zmenami písma a mierne rozbudovanou štruktúrou textu. Fakt si neviem predstaviť, čo by sa stalo, keby som tam nasekal kopec obrázkov, grafov a tabuliek so vzorcami. Ak som potreboval vytvoriť taký dokument (kým som nespoznal OO), tak som editoval maximálne 20-stranové dokumenty (s príponou .doc) a označoval ako 1., 2., 3., ... časť. A keď som to posielal partnerom, tak sa stále divili, že im vysvetľujem, prečo to takto delím, lebo im to prišlo úplne prirodzené - poznali to z vlastných skúseností.
    Tak veru si neviem predstaviť 300 stranovú zmluvu. Iba žeby strana mala 2x2 cm....
  • 8. 4. 2008 8:45

    fettgesicht (neregistrovaný)
    Smlouva o 300 stranách? Hahaha, to je teda lituju, že s něčím takovým musejí pracovat v MSO. Například v mých MSO 2003 SP3, které by se pan Lamel Kefír v žádném případě nestyděl prodávat za peníze (na rozdíl od OOo), nejde u tak dlouhého dokumentu vytisknout určitá stránka. Zadáte vytisknout např. stranu 55 a ono to nic nevytiskne. Nebo to vytiskne jinou stranu a vy si musíte přepočítat o kolik je to posunuté a zadat tisk jiné strany tak, aby to vyšlo.

    To je vyspělá funkcionalita, za kterou se rozhodně vyplatí dát 11 tisíc, nebo kolik teď normální MSO stojí.
  • 8. 4. 2008 9:51

    fettgesicht (neregistrovaný)
    Update: Tak jsem si to aktuálně vyzkoušel na 60stránkovém dokumentu. Tisk ujíždí o 1 stranu dopředu. Takže 300stránková smlouva = ujetí o 5 stránek? Děkuji, Eva. Bodujete i letos, Kefíre!
  • 8. 4. 2008 10:34

    xyz (neregistrovaný)
    Zřejmě jsi nepoužil magickou funkci "draft view" (za současného zpěvu mantry "developers, developers, developers" a kmenového tance), která vyléčí i smrt ;-)
  • 8. 4. 2008 14:26

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Dost uhobá "argumentace", že? Zvlášť pokud byste věděl, jak ve Wordu funguje přestránkování. Uvědomte si, že když přidáte odstavec na stránce 1, tak se může změnit layout dalších pár set stránek. Ale možná je jendodušší plácat něco o mantrách a kmenových tancích, než použít mozek.
  • 8. 4. 2008 16:16

    xyz (neregistrovaný)
    "Uvědomte si, že když přidáte odstavec na stránce 1, tak se může změnit layout dalších pár set stránek."

    Fakt, vážně?! Jak překvapivé... Bože, žil jsem v bludu!

    Jinak, ono totiž nemá cenu diskutovat s někým, kdo si v diskusi pod zprávičkou připadá jako Gary Kasparov při simultánce, ale na rozdíl od něj hru dost nezvládá. Takže na větu: "Dejte ODKAZ alespoň na dva, rád se pobavím." odpovídá větou: "No, asi už je vám jasné, proč vám takovou smlouvu NEDÁM, že?"

    Zbytek "argumentů" o schopnosti MS Wordu zpracovávat rozumně dokumenty delší než cca dvacet třicet stran odkazuji do sféry urban legends.
  • 8. 4. 2008 17:44

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Vidíte, a takovém bludu žije každý, kdo si myslí, že na kancelářské aplikace stačí velmi pomalý počítač :)

    Bavili jsme se o pár set stránkových smlouvách. Jestli nějakou najdete linkovanou na inetu, dost mě to překvapí. Ale pokud chcete jakýkoliv dlouhý dokument, zkuste
    http://www.ecma-international.org/news/TC45_current_work/Office%20Open%20XML%20Part%201%20-%20Fundamentals_final.docx
    Je to první díl specifikace OOXML, a má 178 stran. Velikost dalších dílů jsem nezkoušel. Formát je DOCX. V DOC jsem nic takhle rychle nenašel, ale můžete si výše zmíněný dokument uložit v DOC. Tedy pokud potřebujete ke zkoušení editace dlouhého dokumentu dodat hotový, a nedovedete si jej triviálně vyrobit.

    Vaše argumenty o neschopnosti MS Wordu zpracovávat rozumně dokumenty delší než cca dvacet třicet stran odkazuji do sféry FUD.
  • 8. 4. 2008 14:23

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    A nemáte třeba špatně číslované stránky, nebo neaktualizované kódy polí? :) Já editoval něco dlouhých dokumentů, a dobře vím, že Word 2000 s nimi pracuje bez problému. Smutným faktem ale je, že každý, kdo pracuje v IT, si myslí, umí automaticky také MS Office. Bohužel to není pravda.
  • 9. 4. 2008 12:35

    fettgesicht (neregistrovaný)
    Oops, máte pravdu, měl jsem náhodou špatně číslované stránky a neaktualizované kódy polí. A můj bratranec ve své diplomce to měl taky. A všichni autoři všech mnohastránkových interních předpisů na našem firemním síťovém disku to měli taky. MSO jsou v tom nevinně.

    MMCH, víte proč třeba kancelář Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku zveřejňuje jeho rozsudky (které čtou tisíce lidí po celé Evropě i jinde) v .doc jenom s nejzákladnějším formátováním (mj. např. s manuálně číslovanými odstavci)? Aby se to každému při otevření totálně nerozsypalo!

    ...ba ne, dělám si srandu, je to proto, že si tam neumějí správně očíslovat stránky a zaktualizovat pole.

    Lael Ophir, to je nějaká postava ze Star Treku? Jenom se tak ptám...
  • 9. 4. 2008 16:33

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Ono je hlavně třeba znát koncept sekce (koncept stylu odstavce dnes snad už znají i úplné lamy). Pokud máte v jednom dokumentu řekněme smlouvu a přílohu, chcete, aby příloha měla čísované stránky zvlášť. Podobně můžete chtít, aby příloha měla stránky v módu landscape (na ležato), a zbytek dokumentu v portrait. Nebo můžete chtít, abyste v části dokumentu měl odlišný header nebo footer stránky (třeba stránky obsahující obsah publikace typicky samy nemají dole číslo). K tomu slouží sekce. Pokud pochopíte, že si v příloze můžete nechat číslovat stránky zvlášť, případně že číslování nemusí začínat od jedničky, bude vám asi jasné, že číslo dole na stránce nemusí souhlasit s pořadovým číslem stránky v dokumentu. No a pak jsou tady ty kódy polí... Jinými slovy, vinen je uživatel. A to tím, že nezná koncept.

    Lael Ophir je prostě jméno. Lael i Ophir jsou méně běžná jména, které můžete vidět použitá jako křestní jména, i jako příjmení. Viz třeba politik Lael Brainard, a herec Shaike Ophir. Obě jména jsou starozákonního původu, jako ostatně velké procento jmen používaných v češtině i angličtině.
  • 8. 4. 2008 3:27

    Rejpal (neregistrovaný)
    Ohledně výkonu jsem neprováděl žádné testy, ale vezměte v úvahu, že dokument Office není jen jednostránkový dopis babičce, ale také 300-stránková smlouva, kterou chcete ukládat na pozadí.
    K tomu jsem se už vyjádřil, neumíte číst? Nevěřím tomu, že by se jednalo o natolik výrazný pokles výkonu, a programátoři odjakživa ctí pravidlo "nejdřív profiluj a až pak dělej dalekosáhlé závěry". "Bylo by to pomalé, radši porušíme základní návrhová pravidla XML aplikací" je dalekosáhlý závěr, který jsem ještě neviděl nijak podložený.
    Zrovna v případě XHTML mi namátkou tagy bdo, g, tfoot, th, tr, tt a xmp nepřipadnou zvláště deskriptivní. Vám ano?

    Opět nečtete. Jasně jsem zdůraznil, že mluvím o nově navržených XML schématech. HTML je (při vší úctě k jeho tvůrcům) archaický bastl, a XHTML 1.0 je pouze "a reformulation of HTML 4 as an XML 1.0 application" (cituji přímo z abstraktu W3C specifikace). Chuck Moore, autor jazyka Forth, ve kterém je kladen důraz na kompaktnost, opakovaně prohlašuje, že umění volit správné názvy "slov" (v jazyku Forth se tak říká funkcím) je klíčová schopnost programátora. U XML schémat tomu nebude jinak, je třeba volit názvy, které nebudou příliš dlouhé, ať by přitom byly sebesrozumitelnější, ale zase je zcela nepřístojné vydávat "w:pPr" za přijatelné názvy značek. Je mi líto, panu Bechyňskému se mě a mé kolegy na XML konferenci opravdu v tomto směru nepodařilo přesvědčit.

    V případě XML je stejně skoro nezbytné rezignovat na hrubý výkon. Vybavuje se mi Ogbujiho citát "I think Linus Torvalds himself would take years to write a complete and correct XML parser. It's the nature of the beast (XML), not the programmer." Nabízí se otázka, jestli místo pokusu o urychlení parsování zkrácením tagů o pár písmenek není lepší použít méně záludný formát. Osobně bych místo XML v případě takové přehnané starosti o výkon při zachování požadavku na textovou reprezentaci navrhoval používat S-výrazy. Třeba tohle:

    <w:p><w:pPr><w:pStyle w:val="Heading1"/></w:pPr><w:r><w:t>Example document</w:t></w:r></w:p>
    se dá izomorfně napsat třeba takhle (S-XML by ještě navíc převedlo atributy do podelementů s názvem "@" a zrušilo by tak tenhle schizofrenní rys XML, ale to tu pomíjím):
    (w:p (w:pPr (w:pStyle :w:val "Heading1")) (w:r (w:t "Example document")))
    Navíc parser pro S-expy je jednodušší (a líp se vejde do cache), rychlejší - nejen kvůli tomu, že polovina zobáčků ubyde, ale i proto, že v nich není spousta XML zrůdností, se kterými conforming XML parser musí počítat. Blíž se k efektivitě binárního dokumentu pro hierarchické struktury (pominu, že S-výrazy umějí i DAGy a cyklické orientované grafy ;-)) člověk asi nedostane. :-) To já jen k tomu, že pokud chcete ždímat rychlost, jsou i efektivnější cesty, dokonce i pokud nechce jít do binárního formátu (což nese komplikace s indiány), a není třeba si hrát na M$-pokrytce.
  • 8. 4. 2008 5:13

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Číst umím vcelku dobře. A přečetl jsem si, že podle vašeho názoru se ztratí daleko více výkonu jinde. To je jistě možné, ovšem s nárůstem objemu začíná na rychlosti více záležet. A znovu opakuji, že jsem se otázkou výkonu XML parseru nezabýval.

    Váš minulý příspěvek k tématu obsahoval ještě jeden ukrytý vtip. "MS přesto bez předložení jakýchkoli ověřitelných argumentů navrhl snad jedinou XML aplikaci, jejíž znařky nemají deskriptivní názvy" -- komu a proč by MS měl předkládat ověřitelné argumenty ohledně rychlosti parsování, když se jedná o jeho vlastní formát? Vám snad? :)

    Hm, ta nově navržená schémata jste zdůraznil tím, že jste je uzavřel do uvozovek? Dovolím si citaci: "...jejíž znařky nemají deskriptivní názvy (nebo jedinou novou aplikaci, XHTML přebralo značky z HTML, a XML TEI zase převzalo značky z SGML TEI)." Za sebe tvrdím, že pokud vám nevadí bdo, g, tfoot, th, tr, tt a xmp, nevidím důvod, aby vám vadilo w:pPr. Opakuji také, že při manipulaci s OOXML dokumentem nepřijdete s vlastním XML do styku, protože s ním budete manipulovat pomocí nějaké knihovny. Nečitelnost XML pro uživatele je faktem, stejně jako nečitelnost HTML, RTF, PS, ODF, a dalších textových formátů. Zkuste si přeluštit třeba email ve formátu DXL z čehokoliv jiného, než ze slidu od IBM.

    Použití XML je věc politická, nikoliv technická. Z technického hlediska samozřejmě jednoznačně vítězí kvalitně navržený binární formát. Nakonec OLE Structured Storage fungoval dlouhá léta velmi dobře. Indiáni nejsou problém, pokud jsou již daní ve specifikaci formátu. No, když jsme si vymysleli pomalé a náročné pseudo-human-readable formáty, musíme trpět :(
  • 8. 4. 2008 5:32

    Rejpal (neregistrovaný)
    komu a proč by MS měl předkládat ověřitelné argumenty ohledně rychlosti parsování, když se jedná o jeho vlastní formát
    Nejspíš konzorciu OASIS? :-) (Pokud je neznáte, seznamte se.) Tedy pokud by chtěl zdůvodnit, proč ten formát vypadá tak, jak vypadá - nejde o rychlost, jde o zdůvodnění porušených zásad. To bylo míněno zcela vážně, protože pokud si firma XYZ chce nechat svůj formát standardizovat, tak to tak nějak přestává být "jen její vlastní formát" - doufám, že tento drobný detail není pod Vaší rozlišovací schopností. :-)
  • 8. 4. 2008 14:30

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Existuje nějaké závazné pravidlo, které by říkalo, že tagy dokumentového formátu (nebo obecně XML tagy) by měly být human readable? Já o takovém pravidlu nevím.

    Když si Sun chce standardizovat formát OpenOffice, tak je dále jeho. Dokonce do té míry, že další verze ODF budou legální, jen pokud na jejich vývoji bude spolupracovat Sun. Připadá vám to jako něco jiného, než vlastní formát Sunu (byť standardizovaný)?
  • 8. 4. 2008 8:42

    Petr Mach (neregistrovaný)
    cituji: Za sebe tvrdím, že pokud vám nevadí bdo, g, tfoot, th, tr, tt a xmp, nevidím důvod, aby vám vadilo w:pPr.

    Za sebe tvrdim, ze mi prijdes jako debil a placeny agent microsoftu, nikdo jiny snad tak zjevnou prisernost nemuze obhajovat.

    1) xhtml tyto znacky prevzalo z html, miliony lidi jsou na ne zvykli, jejich prejmenovani by nebylo prijato kladne, prestoze jsou nevhodne, ooxml takovou zatez nema

    2) tech zkracenych znacek je jen par a daji se zapamatovat, u ooxml tomu tak neni

    3) u xhtml se pouzivaji jen mala pismena, u ooxml tomu tak neni, coz prinasi dalsi slozitost navic

    4) u ooxml neni problem jen to, ze je to necitelny, ale i ze je v kazdem formatu jiny, ta stajna vec ma v kazdem formate jinou znacku a jinou logiku, je vnitrne nekompatibilni, to je vrchol demence, u microsoftu to neprekvapi

    5) ooxml je novy format, mel by se poucit z nedostatku svych predchudcu, ne byt jeste horsi, argument, ty stare veci jsou blby, tak proc to zase neudelat blbe je hodny toliko debila

    6) ODF temito problemy netrpi, byl pri standardizaci prislusne upraven i kdyz se tak musel odlisit od formatu open office ze ktereho vzesel, proto ma ODF vlastnosti skutecneho standardu, ktery je dobre pouzitelny pro vsechny, nejen pro open office. Ano, i odf ma vazne nedostatky, treba nedefinovane vzorce, ale ty jde snadno doplnit, neni nutno kvuli tomu cely format prekopat. Uvedene zavazne chyby ooxml jsou neodstranitelne. Standard ktery je schvalen s vaznymi a neodstranitelnymi nedostatky je k nicemu. Je tu jen kvuli spinavym praktikam microsofu vsem ostanim, vcetne uzivatelu, v jejich neprospech.
  • 8. 4. 2008 14:31

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Proboha :(

    Všech 6 bodů již bylo řešeno v jiných příspěvcích, zkuste si je projít.
  • 8. 4. 2008 16:36

    Petr Mach (neregistrovaný)
    Prosel jsem si je, nic zajimaveho jsem k tomu od tebe nenasel, jen hromadu zkuseneho oblbovani. Ale chapu, ze se ti k tomu nic rozumneho a vecneho nechce rict, ono krome souhlasu neni co. Takze to z tve strany pracovne beru jako zahanbene mlceni a pochopeni, proc je ooxml jako standard spatny. Jestli k tomu snad mas neco rozumneho (PR kecy si prosim odpust), sem s tim.
  • 8. 4. 2008 17:45

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Všech 6 bodů již bylo řešeno v jiných příspěvcích, zkuste si je projít.
  • 7. 4. 2008 21:28

    LS_999 (neregistrovaný)
    Mam rad pokrok, ale co je moc to je moc - co je starsi nez dva roky se povazuje za zastarale a nepouzitelne - proste moc zerete ty reklamni zvasty od MS a dalsich.

    Uvedomte si ze i bez jakehokoliv XX office a dokonce i bez jakehokoliv software se psaly kvalitni knihy, noviny, clanky, firemni agenda atd. Mozna ze dnes to jde rychleji - ale stejne - 95% uzivatelu 95% funkci XX office stejne nevyuzije - dosadte si sve cisla, ale je to tak.

    Takze - je mozne ze OO je za MSO pozadu - ale to neznamena, ze je nepouzitelne. Je pouzitelne pro 95% domacich uzivatelu a urcite i pro mnoho uzivatelu firemnich/ve statni sfere (dosadte sve cislo). Kdo chce neco extra, koupi si MSO anebo neco jineho.

    Ja si MSO kupovat nebudu, nebot k MS nemam duveru... zklamal mne jiz asi stokrat a uzavrenost formatu je pro mne velky problem. Ze je ted neco otevrene - to jim nezeru - az to bude fungovat 5-10 let, tak jim to uverim...
  • 7. 4. 2008 21:40

    Linear (neregistrovaný)
    Take jsem zatim neprisel na neco co by mi v psani clanku branilo/prekazelo v OOo,tak tezko pochopim vasnive trolly kteri zatracuji OOo protoze nema ... ja nevim co, zatim jsem ani neprisel nato co nema. Mozna je to tim ze clovek ktery nerozumi nicemu tak nepotrebuje Netbeans, SAP nebo Oracle. Proto se soustredi na stupidni kancelarsky balik kde zacina a konci jeho svet.
  • 8. 4. 2008 4:31

    micaai
    Tak tak... já překládám (ne pro sebe, ale za peníze) manuály a knížku, pokud nemusím editovat nějaký doc, vzniklý konverzí z pdf, tak použiji openoffice a úplně bez problémů. Pak to jen uložím jako .doc a málokdy s tím bývá problém. Občas tedy s obrázky, které se ve Wordu nezobrazí, ale tak v mém případě ty obrázky přidává sazbař v nějakém sázecím systému, takže je to jedno.
  • 8. 4. 2008 0:07

    Izak (neregistrovaný)
    No hlavne pokud vim, tak OO implementuje sazbu textu z LateXu ... coz rozhodne neni spatne.

    Word neumi vubec pracovat s obrazky, neumi je umistit na pixel a kdyz je zmensim, zmensi se i original, takze po ulozeni na znovuotevreni je zmenseny a tudiz uz nepouzitelny pro svteseni.

    Dale exel neumi ani scitat, pokud se dostane do urcitych mezi cisel, zacne si vymyslet desetinna cisla.

    Outlook pousti nekontrolovane viry a misto odlehceneho html parseru vola IE, takze mnozeni chyb jeste o ActiveX prvky.


    Jsem vazne sam, komu prijde OO logictejsi a hlavne vita, ze kazda verze neni uplne jiny SW s nekompatibilnim ovladanim, ze prikazy nepocestuje a tudiz je zajistena kompatibilita mezy jazyky, ze neexistuje jina lokalizovana verze, ale je mozno mit na jdnom PC jden balik, ktery bude hovorit podle nastaveni locales jednotlivymi uzivateli ?

    Ze napr neuchovava stare undo, ktere uz ani neumi pouzit, ze nema nejake zrychlene ukladani, ktere kdyz mam ovtevreny 2 dokumnety mi zmixuje dohromady ? Ze se mi jeste nestalo, ze jsem prisel o dokument vypadkem a vzdy mi korekne nabydl obnovu, ktera funguje ?


    Ja vazne nevim, kde lide chodi nato, ze M$ Office je kvalitni SW, jedina uchazjici aplikace byla word 6, pak uz to slo jenom z kopce.

    Linux ze nema kvalitni aplikace ????? No ja nevim, proto jej naprosta vetsina internetu pouziva na serverech, ja mam linux i na desktopu a nedovedu si praci ve windows ani predstavit, tak nejak mi tam chyby ten kavlitni OS, na ktery je spoleh a ktery nemusim co 1/2 roku preinstalovavat, ze mi aplikace normalne funguji a neresim blbosti, jako ze mam nejakou tiskarnu a on se mi rozhodi text, ze mi funguje X protokol a pripojim se ke vsem Unix serverum, ze si tuneluji protokoly a vetsinu instalaci provedu pres "YUM" ..... ja nevim kde ziju, windows jsou strasny shit a nejvic o je vychvaluji lidi, co neznaji zadny jiny OS.

    Mimochodem tvrdim, ze lide, co vychvaluji M$ Office o typografii a sazbe vi uplne kulove, nerikaji jim nic ani pojmy jako slitky etc. a co vic OO si tak leda zpustili, ale vzivote v nem nevytvorili zadny dokument.
    Word umi z typograficke stranky vyplivnout pouze fyalovy hnus s ruzovym rameckem TECKA.
  • 8. 4. 2008 1:58

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Sazbu z LateXu, říkáte? Máte k tomu nějaké detaily? Já se totiž obávám, že to není pravda. Zkuste si pár triviálních testů. Třeba si zkuste zarovnávání do bloku, nebo se podívejte na šíři textu na obrazovce (ta se bude bohužel měnit se zoom level) ve srovnání s šíří vytištěného textu.

    Chtěl bych se vás zeptat, na jaké pixely umisťujete obrázky v OOo. Na pixely obrazovky, tiskárny (které konkrétní tiskárny?), nebo nějaké jiné pixely? Obrázky ve Wordu se nezmenšují po uložení, tedy pokud neprovedete akci Compress Pictures (to se dá pravda nastavit i jako default při ukládání).

    Excel samozřejmě umí sčítat. Outlook nevolá MSIE (tohle není Linux), ale používal do verze 2003 stejný HTML engine. Tento engine pochopitelně zná bezpečnostní zóny, takže HTML prohlíží stejně, jako byste brouzdal po inetu. Od verze 2007 používá Outlook z bezpečnostních důvodů subset HTML 4.01, ořezaný o řadu konstrukcí, viz linky níže. Z těch zakázaných kousků uveďme například: applet, form, iframe, object (to jsou ty vaše ActiveX komponenty), atd. Kupodivu právě ořezání akceptovaných HTML tagů bylo na Outlooku 2007 silně kritizováno. Holt se nelze zavděčit všem. Plné HTML kritizují jedni, ořezané druzí.
    http://msdn2.microsoft.com/en-us/library/aa338201.aspx
    http://msdn2.microsoft.com/en-us/library/aa338200.aspx

    OOo mi nepřijde logičtější. Verze MS Office nejsou ohledně ovládání každá úplně jiná, naopak třeba Word 2.0 až Word 2003 mají interface velmi podobný (jedinou opravdu velkou změnou, a to k lepšímu, je Office 2007). Příkazy je třeba pro místní trh lokalizovat, lidé často anglicky neumí ano slovo (ano, mě se z lokalizace funkcí v Excelu také obrací žaludek). Ale nijak se to neprojeví na kompatibilitě mezi jazykovými verzemi Office. Samozřejmě MS Office má jazykové moduly (česká verze je sdílený kód a český jazykový modul). Viz Microsoft Office Language Pack 2007, nebo Office Multi-Language Pack 2007.

    Undo se samozřejmě uchovává, ve verzi 2007 i do stavu před posledním uložením dokumentu (což mě překvapilo, protože mě nikdy nenapadlo, že by to bylo třeba). S tím mixováním dokumentů mi to není jasné, zkuste to lépe popsat.

    Když shrnu, co jste psal, tak to byla snůška dezinformací, které plynuly z toho, že toho moc nevíte o věcech, které píšete.

    Nutnost reinstalace Windows je mýtus. Můj poslední systém vydržel tuším 4 roky (ten soušasný je na novém HW), notebook zatím drží 2 roky (má už důchodový věk).

    Vy na unixech neřešíte blbost, já ano. Například vámi oslavovaný X11 protokol je i mezi příznivci unixů považovaný za jednu z největších katastrof současných unixů. Zkuste se připojit k nějakému serveru přes dial-up modem, nebo GPRS/EDGE (to je dnes aktuálnější) za použití X11, a pak za použití DRP (Remote Desktop). Rozdíl je propastný. No a u tiskáren je na tom Linux velmi špatně. Podpora tiskáren je mizerná, na úrovni "PCL 5 printer", bez podpory věcí typu duplektorů, sešívaček, dodatečných zásobníků apod. Barevný výstup je díky absenci color managementů typicky úděsný.

    MS Word a Excel je typografický kompromis, jako každý jiný podpobný produkt. Když jsme u toho, typografická kvalita Wordu 2007 je lepší, než verze 2003 ;). MS Publisher je ale typograficky kvalitnější, a je též součástí Office.

    Když po vás čtu, co píšete, nediskutoval jste již na root.cz pod přezdívkou D.A.Tiger?
  • 8. 4. 2008 4:33

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Ale to je dávno opravená chyba. Chápu, že tento fakt se zrovna nehodí do krámu :)
  • 8. 4. 2008 9:23

    Aspa (neregistrovaný)
    Je to chyba nechyba, interni hodnota je vypocitana spravne, chyba nastavala v prevodu z IEEE754 do textoveho retezce.

    viz http://www.joelonsoftware.com/items/2007/09/26b.html
  • 8. 4. 2008 8:33

    jik (neregistrovaný)
    Vážený, já zírám...
    Patřím samozřejmě mezi ty pitomce, co používají Linux. Používám ho především proto, abych si ušetřil nervy, kromě toho ušetřím i nějaký ten flok.
    Tak k věci: Až do nedávna jsem za nejhorší program všech dob považoval MS Word. Je pravda, že dnes na první příčce mám Synergy/Deltax, ale 'kvality' Wérdu zůstávají. Nechápu jenom to, proč lidé vlastně Wérd přímo zbožňují. Několik ukázek:

    1) Několikrát jsem musel vytvářet v Mordu 'sazbu' s přesně definovaným vzhledem. Zabralo to spoustu času a výsledek byl stejně pod psa. 2 řádky na stránce - přes to vlak nejede. Samozřejmě, že MS Off (ani Publišér) na sazbu není, pane Lael Ophir, vypadáte, že něco víte - a tedy snad i to, že zpracování dat pro obrazovku a tiskárnu se na Windows provádí zcela odlišně - z toho vyplývají ty problémy. Je však zajímavé, že OOo (alespoň na Linuxu - viz to zpracování výstupů) se chová podstatně lépe, byť také zdaleka nikoliv ideálně. Ano, v OOo na Linuxu jsem několik knih vytvořil a nebyly s tím nějaké problémy (Windows a tedy i XPress jsem totiž přestal používat).

    2) Přišel dokument (doc), podle kterého se zpracovával jakýsi experimentální materiál, konkrétně podle jedné jeho tabulky. Ten člověk si to vytiskl a zadal úkoly. Druhý den ovšem nastaly nějaké problémy - nezdálo se. Ten dokument mi poslal, já ho otevřel v OOo - a viděl jsem jiný obsah tabulky - a pravděpodobně ten správný...

    3) Samozřejmě, že u nás se především používá ten nesmysl MS Off. Ale před časem jsem začal nasazovat OOo. Zatím se moc neujal, ovšem lidé již dnes vědí, že "jsou-li problémy, použijeme OOo". Kromě toho lidé v OOo páchají podstatně méně zvěrstev. Ptal jsem se na to jedné sekretářky (z těch počítačově vzdělaných) a ona odpověděla, že s OOo se podstatně lépe pracuje a nenutí uživatele dělat pitomosti. Tato dáma se kromě jiného podílela na tvorbě firemních šablon, které jsem dost kritizoval. Sám jsem vyráběl verze pro OOo a pokus o podobně čisté pro MS Off zcela ztroskotal. Takže například šablona pro dopis a MSOff je dvoustránková a při tisku se musí zadat jen 1. stránka, ale oni si už zvykli...

    4) Ještě k těm šablonám: Přibližně před 2 měsíci uživatelé MSoff2007 začali řvát, že jsou rozházené šablony. Hrál jsem si s tím a zjistil, že obligátní 'vycentrování odstavce', pokud je vedle obrázek má ke středu hódně daleko - 'táhne' kupodivu na druhou stranu. A tak jsem to dál neřešil a zase to vymezeroval...

    5) K tomu počítání Ekslu tu již bylo uvedeno. Je mi jasné, že nic není dokonalé, ale toto pokud vím nebylo poprvé, minule to odhalila komunita kolem OOo. Jaké chyby v počítání ještě Eksl skrývá? Neznám nikoho, kdo by jeho výsledky přepočítával i jinak. Nemám možnost to zjistit (nemám k dispozici zdrojový kód).

    Zkuste mě pane Lael Ophir (netykám Vám) přesvědčit, že uzavřený kód profíků z M$ dává lepší výsledky, než nějaká banda amatérů (copak tomu asi řeknou lidé ze Sunu, Novellu, IBM ad.) kolem OOo. Zatím moje zkušenosti říkají, že nemohu věřit WYSIWYG slavného M$ Mordu, ani počítání Skvěloně. On ten krám je pouze na masírování svého ega obchodních příručích. Naneštěstí oni ho natlačili skoro všude. Přesto si myslím, že doba dominance MSoff již pomalu končí a OOXML to příliš nezmění. Přes žvásty typu těch, co jste tady vypustil vidím, že lidé oceňují kvality OOo a čím dál více OOo používají.
  • 8. 4. 2008 16:16

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Nikde jsem vás nenazýval pitomcem, a ani si to nemyslím. Jsou tu i tací, o kterých si to myslím, ale bylo by špatné je ponižovat.

    1. Zpracování dat pro obrazovku a tiskárnu se naopak ve Windows provádí naprosto shodně. Vyberete si device context (stránka papíru, nebo okno), a začnete do něj kreslit s použitím GDI nebo GDI+. GDI/GDI+ pak překládá vaše volání tomu, čemu rozumí konkrétní driver grafické karty, tiskárny nebo plotteru (tedy překládá do bitmap, bodů, úseček, křivek apod). K tomu máte v celém systému color management. V případě použití WPF je to dost podobné. Samozřejmě WYSIWYG má jisté teoretické problémy (třeba nelineární škálování fontů), které vedou k nutnosti kompromisů. Ovšem na Linuxu si nepomůžete, protože grafický subsystém je suplován příšerným X11, ještě horší podporou tisku, a color management neexistuje.
    Jak to vypadá s kvalitou výstupu OOo na Linuxu, to nevím. Ve Windows je dost tragická.

    2. Soubory se mohou občas poškodit. V takovém případě použijte funkci Open and Repair. Pochopitelně poškozený dokument může vypadat v různých programech různě.

    3. Je možné, že některým uživatelkům vyhovuje funkčně chudší produkt (ad absurdum WordPad), protože se v něm neztratí. Konkrétně sekretářka by ale měla MSO umět velmi dobře. Tedy asi jak a kde, ale tam kde pracuje s dokumenty, je to nutná podmínka. Zkuste jim doporučit MS Office 2007. Ten nový interface je jednodušší, uživatelé se v něm (snad) neztratí.

    4. Centrování odstavce vám pochopitelně ujede, pokud si necháte obtékat obrázek. Představte si, že jste ten obrázek dal doprostřed stránky, a řekl "text obtékat okolo obrázku". Když potom dáte centrovat odstavec, asi logicky nebude text uprostřed stránky, protože uprostřed je již ten obrázek, který se obtéká. Logickým řešením je pak dát obrázek pod text, nebo před text. Ale samozřejmě to předpokládá, že umíte pracovat s umístěním objektů na stránce. A znovu musím kostatovat, že většina lidí s MS Office neumí. Tohle by vám totiž (doufám) řekli na každém školení.

    5. No já nevím, jestli problém v Excelu odhalila "komunita kolem OOo", ale vím, že programy mají běžně bugy. Tenhle bug je celkem nepříjemný, o tom žádná. Pokud se ptáte, kolik dalších bugů má MS Excel, OOo Calc, nebo jakýkoliv jiný program, tak opravdu nevím. Ale bude to dost drastické číslo, to je snad jasné.

    Souhlasím, že WYSIWYG je v principu omezený. A bude omezený, dokud bude mít obrazovka jiné rozlišení, než papír. Důvody by byly na delší povídání, ale jak jsem uváděl výše, jedním z nich je nelineární škálování fontů.

    Doba dominance MS Office je zjevně v plném proudu. Sun investoval v přepočtu miliardy korun do koupě StarOffice, a následného vývoje produktu OpenOffice, který uvolnil zdarma (zjevně ve snaze poškodit konkurenci - fuj, svinstvo). Přesto se OpenOffice nijak výrazně neujal. Výsledkem je, že Sun spálil pár miliard z peněz investorů, firma se skoro složila (ne kvůli této částce - těch chyb bylo více), MS trochu snížil ceny Office, a vše je při starém. Rozšíření OpenOffice je proti rozšíření řekněme WordPerfectu v roce 1995 pořád velmi malé.
  • 8. 4. 2008 8:57

    Petr Mach (neregistrovaný)
    cituji: Verze MS Office nejsou ohledně ovládání každá úplně jiná, naopak třeba Word 2.0 až Word 2003 mají interface velmi podobný (jedinou opravdu velkou změnou, a to k lepšímu, je Office 2007).

    Lzes, a nejen ze se lisi verze od verze, ono i Word a Excel z Office XP maji navzajem rozdilne ovladani, kvuli kteremu dodnes obcas ztratim dokument.
  • 8. 4. 2008 11:52

    Izak (neregistrovaný)
    A to nehodnotim vzajemnou nekompatibilitu formatu a jazykovych verzi M$ Office ..... a to ze to posledni verze resi je uz pozde, ne kazdy si prece musi koupit nejnovejsi verzi, SW se musi zaplatit, nasazovat nejnovejsi verze si muzu dovolit jenom u free programu.

    Uz jsem to jednou rikal, v CAD Microstation jsem delal na vykresu ve stare verzi ve skole a v nejnovejsi doma (tu jsem vyhral za znalosti tohoto CADu u fi Bentley) a nemel jsem jediny problem, nic jsem nedoinstalovaval a pouzival i nove fce ... a co me prekvapilo on ty nove veci nerozlozil na dily, ale pracoval s tim jako celek, i kdyz to tak neumel vytvorit, asi splain krivka a s tou delat umel, proste jednou to mel matematicky vlozeno, tak to umel scalovat a orezavat jako v nove verzi i kdyz vytvorit by to slo asi ve stare velice tezko.

    Jinak k tem pixelum, nejspise to bude jeden tiskarsky bod, kazdopadne nemusim obrazek umistovat na znak, ale jako v DTP publikacnich programech libovolne a text muzu delat do bloku, jak jsem zvykli (tohle umi i word, akorat si ten blok, zase neumistim libovolne kam chci, ale na znak ;-)) )
  • 8. 4. 2008 15:37

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Dnešní Office 2007 otevře dokumenty Word 6.0, staré 14 let, i dokumenty Wordu 1.0 for Windows, staré 19 let (pokud je to povoleno v policy). To je velmi slušná kompatibilita, nemyslíte? Jazykové verze MS Office jsou samozřejmě kompatibilní. Zkuste mi uvést příklad nějaké nekompatibility (tedy postup jak jí demonstrovat). A když jsme u dopředné kompatiblity, tak s Wordem 2000+ můžete dnes editovat dokumenty Wordu 2007 (po instalaci konvertoru).

    Podobně jako popisujete u Microstation, můžete jednak ve Wordu 2000 editovat soubory Wordu 2007. Vyjma toho můžete například vidět, měnit umístění a velikost vložených OLE objektů (tabulky Wordu v Excelu, rovnice, obecně jakékoliv objekty) i bez toho, abyste měl zdrojovou aplikaci.

    Proboha, jaký "tiskarsky bod"? Máte na mysli typografický bod (zjednodušeně 1/72 palce)? Nebo tiskový bod, který má blíže k pixelu (nejmenší prvek polotónového rastru na daném zařízení, tedy pro různá zařízení různý)? Pixelu má blíže tiskový bod, ovšem má na každém zařízení jinou velikost, což by se vám asi nelíbilo.

    Ve Wordu i Publisheru jsou všechny rozměry a pozice udané v jednotkách, daných v nastavení programu. Běžně se to přebírá z nastavení systému, v ČR tedy centimetry (dají se nastavit palce, milimetry, typografické body a pika). Ale samozřejmě pokud zadáváte rozměr, můžete si jednotky vybrat. Například můžete jako velikost zadat například 100 pt, 5 in, případně 10 pi. Pokud poté rozměr zkontrolujete, samozřejmě ho vidíte v jednotkách, které program běžně užívá (v ČR centimetry).

    Samozřejmě ve Wordu i Publisheru můžete umisťovat obrázek libovolně, ne jen na znak. Předpokladem je, že umíte pracovat s pozicí obrázků. Ale to bych vás snad raději poslal na nějaké školení.

    V DTP se často používá sazba pomocí rámů. Ta je bohužel pro psaní hladkého textu (třeba knihy) dost nevhodná. Ale můžete jí použít i ve Wordu. Rámy opět můžete umístit libovolně, tedy pokud víte, jak na to.

    Když to shrnu, mluvíte o věcech, o kterých moc nevíte. Vše, co výše píšu, si můžete ověřit. Stačí vám k tomu MS Office (ten jistě někde máte).

    Musím také říci, že mě vyvracení vašich nesmyslů už začíná nudit. Zkuste prosím trochu přemýšlet, než něco napíšete.
  • 8. 4. 2008 17:36

    bez přezdívky
    Prosím, nezabíhejte do DTP. Nepřidávejte si zbytečně další oponenty.

    Sazba pomocí rámů je pochopitelně na knihy vhodná velice. Jen se musí dělat dobře - použití rámů ve Wordu je paskvil. Koneckonců typografie ve Wordu je paskvil celkově. Word si velmi cením za možnosti týmového zpracování, pohodlné PSANÍ dlouhých textů, možnosti automatického zpracování (personalizované výstupy), ale na finální výstup je to aplikace zoufale nevhodná. Ano, viděl jsem už knihy zpracované ve Wordu včetně finálního výstupu a jedna dokonce vypadala dobře, ale na rovinu - znám méně pracné formy masochismu.

    A ohledně těch rámů - přečtěte si něco o InDesignu, případně o starším QuarkXPressu (na tohle postačuje). V NORMÁLNÍ sazbě nelze text jen tak plácnout na stránku jako ve Wordu. Každý objekt (kromě linek) musí mít svůj kontejner, který vymezí obsah na pracovní ploše, resp. na tiskové straně. Obsah nemůže nijak svůj kontejner opustit a přesáhnout (až na několik velmi specifických výjimek), je přesně vymezen a vždy spolehlivě umístěn.

    Při hladké sazbě jsou textové kontejnery (rámy) pochopitelně zřetězeny, sazba tedy není nijak nepohodlná. Samozřejmě lze využít možnosti pro automtické řetězení apod. Obrázky, poznámky pod čarou, záhlaví a další objekty (pochopitelně v kontejnerech) lze na stránky umisťovat buď pevně, nebo v InDesignu využívat ukotvených objektů (typicky poznámky pod čarou). S možnostmi Wordu se to těžko srovnává - je to asi jako srovnání automatické multifunkční kopírky a vysokonákladové tiskové rotačky. Obě zařízení tisknou, obě mají obrovské možnosti, obě jsou schopny vyřídit mnoho požadavků, ale jejich určení je jiné - na rotačce nesjedete jeden výtisk, na kopírce nemáte šanci na barevnou věrnost ofsetu.
  • 8. 4. 2008 14:48

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Netykáme si, nejsme v hospodě.

    Pokud ztrácíte dokumenty kvůli rozdílům v ovládání jednodlivých produktů MS Office, je třeba absolvovat školení. Většina podobných týpků si ovšem bez problémů pamatuje syntaxi stovky příkazů i s parametry, emaily píší ve vi, ale ovládání MS Office je pro ně hrozně složité. Většina světa to má opačně.
  • 8. 4. 2008 17:01

    Petr Mach (neregistrovaný)
    Nevykej mi, jsme na serveru, kde to neni zvykem.

    Skoleni mi nepomuze, vim kde je chyba, ale i pres ty roky problemu jsem si nezvykl na to, ze zavreni jednoho okna excelu sebou vezme k certu i ty ostatni. Zvlast kdyz word z toho sameho baliku se chova normalne a ja pouzivam hlavne ten. A kdyz se obcas zapomenu, pozaviram si tak, co jsem nechtel.

    S editorem VIM nemam potize. Vetsina meho okoli (desitky lidi) za toto chovani na Excel nadava.
  • 8. 4. 2008 17:49

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Když se lidé setkají, běžně si vykají, pokud se nedohodnout na něčem jiném. Pokud se vám nedostává vychování, zkuste to alespoň po dobu trvání diskuze nějak zakrýt.

    Ano, je neštěstím, že Word 2003 a Excel 2003 mají v téhle věci odlišný koncept (MDI vs SDI). Samotného by mě zajímalo, co k tomu autory vedlo. Office 2007 tenhle problém nemá.
  • 8. 4. 2008 21:07

    Petr Mach (neregistrovaný)
    Slušní lidé respektují zvyky prostředí, do kterého lezou. Jen nevychovaní nýmandi jako ty vlezou do cizího prostředí a hned všechny začnou napomínat a nutit je do konfromního chování.

    Office 2007 mě nezajímá, léta používám Office XP a ještě řadu let budu, protože je to firemní software. Jeho nekompatibilní ovládání mě i dalším uživatelům otravuje život.
  • 8. 4. 2008 12:31

    tondalevhart (neregistrovaný)
    Word není žádnej typografickej nástroj, tak od něj tyhkle věci ani nečekám (ani v M$ ani OO), používám Latex s Lyxem. No a konkrétně: můžeme uvažovat v sentencích toho, zda za své peníze dostanu to, co potřebuju. Jestli píšu obchodní dopisy, asi mi fakt postačí OO, jestli dělám nějaké fičury s kódem, tak si asi zaplatím.
    Podpora tiskáren a vůbec HW není věcí vývojářů OS, ale výrobců HW. A M$ si asi nejspíš může dovolit hlášky typu "tento HW neprošel certifikací", takže hromada HW v tomhle systému také nefunguje a nemá podporu. A s Linuxem a unixy všeobecně se to má tak, že na to všichni s..., i když se to už trochu zlepšilo. Pro výrobce HW je tenhle systém podprahovej a tak jsou věci tak jak jsou. Ale za sebe musím říct: kvůli bezpečnosti na netu a všeobecně jedu většinu věcí v Linuxu, zbytek řeším dualbootem. A neptejte se mě, jestli jsem ochoten zaplatit svůj měsíční plat za nějakej podělanej systém.
  • 8. 4. 2008 15:54

    Lael Ophir (neregistrovaný)
    Podpora HW je věcí vývojářů OS, dokud tito vývojáři trvají na tom, že drivery zařízení jsou dílem odvozeným z kernelu, a chtějí si dělat nárok na zdrojáky driverů.

    Za podělanej systém bych taky neplatil měsíční plat. Naštěstí kvalitní systém, jakým Windowds Vista jsou, stojí už od 1736 Kč včetně DPH, a můj plat je rádově vyšší. Za cenu Windows Vista můžete dostat třeba 22 vyzvánění na mobil, 5 kopií WinRARu, 1,3 dobré hry (Crysis), nebo 1/14 Photoshopu CS3.
  • 7. 4. 2008 22:35

    Hynek (neregistrovaný)
    Ja jsem psal svou diplomovou praci stridave na Oo a ve Wordu (podle toho k jakemu pocitaci jsem se zrovna dostal) a bylo to pro mne v podstate totez. Verim, ze jsou specialni situace, ve kterych je treba uzivat Word, ale ja jako naprosto prumerny uzivatel spisujici bezne clanky a obcas i delsi prace jsem na ne nenarazil.

    P.S.Mel jsem porad pocit jakesi promeny identity pri prechodu z jednoho textoveho editoru na druhy. Hledal jsem priciny - hledal jsem je dlouho, ale marne - tu ve viru zdejsi diskuze se mi konecne vyjevily. Ja nebohy se tise staval socialnim mrzakem a vzapeti jsem se zase uzdravoval a zaclenoval do naruce spolecnosti. Konecne vim, z ceho to kolisani pochazelo. Byla to valka kancelarskych baliku, ktere se pasly na mem osobnostnim vymezeni. Jen se bojim, aby nezvitezil balik Oo, vzdyt si toho do budoucna jeste tolik planuji.
  • 8. 4. 2008 1:02

    alfonz (neregistrovaný)
    ConTEXt, rfree, ConTEXt:-)