Hlavní navigace

Co se stane s WhatsApp, pokud nesouhlasíte s novými podmínkami

Sdílet

Jan Fikar 10. 5. 2021
WhatsApp Autor: Pixabay

Na počátku roku Facebookem vlastněný komunikátor WhatsApp oznámil, že bude sdílet data o uživatelích právě s Facebookem. Uživatelé měli původně čas na odsouhlasení nových podmínek jen do 8. února. Kvůli velké nevoli uživatelů bylo toto datum posunuto na 15. května a toto datum se nám rychle přibližuje. Co se tedy stane s WhatsApp, pokud nesouhlasíte s novými podmínkami?

WhatsApp zveřejnil nové informace, po 15. květnu nikomu účet smazán nebude. Aplikace po vás bude několik týdnů chtít potvrdit nové podmínky, pokud je nepotvrdíte, WhatsApp bude limitovat svoji funkcionalitu. Nebudete moci například jít do vaší historie zpráv, bude možné přijímat hovory a odpovídat na zprávy jen přes oznámení (notifications). Po několika týdnech přestane i takto limitovaná aplikace fungovat. Účet se ale nesmaže. Ten se smaže až po 120 dnech neaktivity, což je standardní doba pro WhatsApp. WhatsApp připojuje návod, jak si zálohovat svou historii zpráv i jak smazat účet.

(zdroj: bleepingcomputer)


Autor: WhatsApp
Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 10. 5. 2021 15:55

    Zlopez

    Predpokladam, ze ucet smazan nikdy nebude, spise deaktivovan. Myslim, ze pro Facebook jsou uzivatelska data prilis cenna, aby dovolil uzivatelum jen tak smazat ucet.

  • 10. 5. 2021 16:59

    kamui

    Nejhorší že naprostá většina lidí tu <i>zase další divnou hlášku</i> odklikne aniž by se zajímali čemu se tím vlastně zavazují.

  • 10. 5. 2021 23:06

    Miroslav Šilhavý

    Ono je to většině lidí především jedno. Maximum, co se jim stane je to, že je bude pronásledovat cílená reklama.Ta se buďto netrefí, pak ji uživatel ignoruje. Nebo se trefí, a pak může být přínosná. Jestli je ten přínos cílené reklamy jen zdánlivý a globálně draze vykoupený, je spíš otázka pro filozofy.

    Asi někdo namítne o výsostné nezcizitelnosti soukromí. Je ale potřeba si uvědomit, že na to, aby sledovali uživatele pro účely zpravodajských služeb opravdu podmínky měnit nepotřebovali.

    To je důvod, proč to nechává lidi klidnými.

    Pokud chceme vyřešit filozofickou otázku, jestli je cílená reklama přínosná, nebo škodlivá, museli bychom změnit zákony a kogentně stanovit, že tak nelze činit ani se souhlasem uživatele. Na tajném vytěžování informací to ale nic nezmění, maximálně se zakáže jejich přímé využití k modulaci obsahu.

    10. 5. 2021, 23:07 editováno autorem komentáře

  • 10. 5. 2021 23:48

    Kuba77

    No já už podezřívám Facebook, že si nějak interně propojil můj FB účet s WA účtem jiného člena domácnosti a že ten WA na Androidu neustále odposlouchává okolí. Protože se mi na mém FB účtu už několikrát objevila cílená reklama související s tím o čem jsem se s tím členem domácnosti bavili... a já FB používám na PC bez mikrofonu a v privátním okně prohlížeče a na mobilu používám FB jen občasně a to přes neoficiální webovou aplikaci.

  • 10. 5. 2021 23:58

    Miroslav Šilhavý

    Odposlouchávání je možné, ale asi ne moc pravděpodobné. Stálo by to moc energie i zpracování. Daleko jednodušší je spojit si rodinu (nebo jakoukoliv komunitu). K tomu mají dost dat. Přinejmenším často stejnou ip adresu, ale třeba i jméno v registraci. Pak už stačí jen, aby jiný člen domácnosti danou věc hledal. Pomocí IP adresy nebude cílení úplně přesné (např. může být za stejnou IP adresou mnohem více lidí), ale pořád je to cílení mnohem přesnější, než žádné.

  • 11. 5. 2021 8:42

    Křišťan Surname

    Clustering lidí podle IP adres je jak píšete málo granulární, proto všichni chtějí, aby si lidi instalovali jejich aplikace, i když je jejich přínos oproti webové stránce minimální. Tím se totiž dostanou k daleko granulárnějším identifikátorům, podle udělených povolení třeba i k SSID sítě nebo bluetooth okolí.

  • 11. 5. 2021 9:45

    Miroslav Šilhavý

    @Cabrón

    Jasné. Já tím chtěl říct, že cílené reklamě se stejně nevyhneme. Naopak se posouváme do pásma, kde díky snížené granularitě budou i naši sousedé tak trochu tušit, co řešíme :).

    Svatým grálem pro reklamu pak bude IPv6, kdy se celkem přesná identifikace zase vrátí.

  • 11. 5. 2021 10:33

    Zlopez

    Dalsi podobna hlaska je: "Ja nemam co skryvat". Techto lidi se vetsinou zeptam, zda jim tedy nevadi, kdyz jim prijdu domu a zacnu prohrabovat supliky, kdyz nemaji co skryvat.

    Ono uplne staci, kdyz jim zacne clovek prochazet historii prohlizeni, protoze casto vubec nevi, ze neco takoveho prohlizec uklada.

  • 11. 5. 2021 11:02

    Miroslav Šilhavý

    Popisujete dva extrémy. "Nemám co skrývat" je validní postoj pro jednotlivce, ale není to argument pro ospravedlnění šmírování globálně. Druhý extrém ale je namlouvat si, že soukromí lze úplně ochránit. Druhá strana služby o Vás ví spoustu informací, aniž by je jakkoliv dolovala z prohlížeče. Prostě vědí, jaká data od koho, odkud a kam tečou - a dokud budeme používat služby na internetu, tak tomu tak bude. Technikou se můžeme bránit tomu, aby se provozovateli č. 1 nedostaly informace o tom, co mám do činění s provozovatelem č. 2. Lze se do jisté míry bránit tomu, aby unikly informace o hmotném životě (osobní údaje, čísla karet a účtů, ...).

    Jenže vzniká čím dál víc služeb, kde tyto údaje z podstaty věci poskytnout musíte. V tu chvíli má provozovatel služby možnost spojit informaci o tom, který návštěvník se jak jmenuje, čím platí, jaké má telefonní číslo, e-mail atp. Ten řetězec se prostě spojit dá a ochrana úniků přímo v prohlížeči je proti tomu jen zrnko problému v poušti bezpečnosti.

    Podle mě je jediné smysluplné tlačit na vznik zákonů, které by určovaly, jaké informace smí provozovatel sbírat, jaké nesmí sbírat ani kdyby k tomu měl souhlas, a jestli / jak smí získané informace spojovat. Nic jiného se mi nejeví, jako účinné. Jak už zde zaznělo, souhlasy stejně skoro nikdo nečte a skoro každý odsouhlasí cokoliv, aby se dostal tam, kam chce.

    Tím ale vyřešíme jen tu viditelnou část problému. Otravný a cílený marketing. K ničemu jinému ta data provozovatelům v běžné situaci nejsou. (Zde mám opravdu jen osobní názor: klidně ať mi dávají přizpůsobenou reklamu, nemám pocit, že by mi to ubližovalo.)

    Neviditelná část problému je jejich další využívání. To je dvojí. Za prvé, úniky dat. Provozovatel se může k sesbíraným datům chovat slušně, ale pokud mu uniknou, dostávají se do rukou těch, kteří žádné zásady nectí. A za druhé, sledování bezpečnostními složkami jednotlivých zemí.

    Tomu prvnímu, únikům, by se dalo bránit stanovením objektivní odpovědnosti provozovatele za data. Uniknou ti? Plať obrovskou pokutu a odškodné všem. Hlavně to odškodnění, protože postižený uživatel nemá způsob, jak se ho domáhat individuálně. Takový incident způsobuje obvykle jen bagatelní škodu (práce se změnou hesel, zřízení nových účtů, v extrémním případě změna telefonního čísla či adresy), takže jednotlivec nemá reálnou šanci se něčeho domáhat. Jenže těch jednotlivců jsou někdy obrovské miliony, a i kdyby byla způsobená škoda třeba jen 200 Kč na osobu, jsou to peníze, které za nedbalost provozovatele zaplatili jiní. Zpětnou vazbou by si pak provozovatelé třikrát rozmysleli, jestli a jaká data budou sbírat a jak se k nim chovat.

    To druhé, bezpečnostní složky, není už individuálně řešitelné. Veřejná moc není v rovnocenném postavení vůči jednotlivci, je nadřazená. Jaké cíle sleduje, o tom rozhodují nepřímo voliči ve své zemi. Jako jednotlivec si tedy můžu (a měl bych) vybírat službu podle toho, jakými zákony a zásadami se řídí. Jiné zájmy musím očekávat v případě vlasti, podobné v rámci celé EU. Jiné, ale třeba z velké části přijatelné od USA (pro někoho nepřijatelné). Rusko, Čína, Indie, ... Je naivní si namlouvat, že vláda USA nemá vliv na Google, Facebook, ... Na toto už je jen málo řešení: individuální volba, mezinárodní smlouvy a případně státní regulace služeb ze zahraničí. K tomu poslednímu přistupuje Rusko a hlavně Čína. Z hlediska bezpečnosti státu takový přístup má smysl, ale zároveň zcela popírá paradigmata, která přišla s globální sítí internet a s vnímáním svobody jednotlivce.

  • 11. 5. 2021 11:25

    nil nil (neregistrovaný) ---.as13285.net

    Nemám co skrývat" je validní postoj pro jednotlivce

    Ne, není to validní postoj. Je to pouze neuvědomnění si podstaty světa. Je to stejné jako odmítnout vypovídat až do příchodu právníka. Každý kdo zná proces Vám to nanejvýš doporučí, i kdybyste byl čistý jak lilie, protože nikdy nevíte, co se bude dát nějak zkroutit, nakroutit, nebo vůbec není možné po Vás chtít.

    A praktické dopady? Např. jsem za poslední rok viděli, v rozporu s podstatou západního práva, retrospektivní akce. Věci, které byly před pěti normální dnes často stojí lidi místo. Takže skrývat, skrývat, skrývat, jinými slovy přibouchnout před zvědavými šmíráckými drzými nosy ...

  • 11. 5. 2021 13:26

    Miroslav Šilhavý

    Např. jsem za poslední rok viděli, v rozporu s podstatou západního práva, retrospektivní akce. Věci, které byly před pěti normální dnes často stojí lidi místo. Takže skrývat, skrývat, skrývat, jinými slovy přibouchnout před zvědavými šmíráckými drzými nosy ...

    Skrývat se můžete jedině tak, že se nebudete exponovat na internetu. To lze, stejně jako lze být nenápadný i v hmotném světě.

    Co se týče ztráty práce, podle mě nevnímáte svobodu zaměstnavatele vybrat si zaměstnance. Zaměstnavatel se nemusí zodpovídat z toho, jakým klíčem si své zaměstnance vybírá. Zaměstnavatel při tom musí pouze dodržet zákony (pracovní, antidiskriminační, ...). Právo být někde zaměstnán neexistuje, je to soutěž na pracovním trhu. Jedny aerolinky si staví image na letuškách - modelkách, druhé na stevardech, třetí na leteckých veteránkách. K jakékoliv strategii přísluší nějaký diskriminant, ale zakázané (zákonem potírané) jsou diskriminace jen z několika málo důvodů. Překrucovat vše do základních práv je blbost. (Nacističtí či komunističtí pohlaváři taky byli z různých pracovních pozic vyhozeni, byť se řídili zvyklostmi, které pár let předtím byly obecně přijímány.)

  • 11. 5. 2021 14:30

    nil nil (neregistrovaný) ---.as13285.net

    @Miroslav Šilhavý

    A nezapomněl jste tak trochu, že teze není, resp. nebyla, "skrývat se" ale "není co skrývat"?


    Co se týče ztráty práce, podle mě nevnímáte svobodu zaměstnavatele vybrat si zaměstnance.

    Irelevantní. Nenapadlo Vás ještě, že to ani není o vůli či nevůli zaměstnavatele, ale jestli je k tomu dotlačen ufňáganou ideologickou úderkou, která začne veřejně plivat na cokoliv, co má co společného s obětí - tedy i zaměstnavatele? Zaměstnavatel je tu taky většinou oběť ...

    A propos ... já jsem nikdy neřekl, že se těm zaměstnavatelům divím. Sice se to snažíte stočit jinam, ale mluvíme o tom proč nenechat nikoho šmírovat a špízovat i ve zdánlivě nezávadných věcech ...

    11. 5. 2021, 14:31 editováno autorem komentáře

  • 11. 5. 2021 15:08

    Miroslav Šilhavý

    Nenapadlo Vás ještě, že to ani není o vůli či nevůli zaměstnavatele, ale jestli je k tomu dotlačen ufňáganou ideologickou úderkou, která začne veřejně plivat na cokoliv, co má co společného s obětí - tedy i zaměstnavatele?

    Ano. Té úderce se říká veřejné mínění, a ano, to je formováno různými vlivy, včetně sedmé velmoci. Zakážeme tedy veřejné mínění? Budeme ho nějak ústředně moderovat?

    mluvíme o tom proč nenechat nikoho šmírovat a špízovat i ve zdánlivě nezávadných věcech

    Jasně. Jenže problém je, že i když ochráníme na maximum to, co můžeme na své straně, tak druhá strana o nás ví stále dost, pokud má dostatečný přítok metainformací a prostředky je zpracovat. V této fázi se pravděpodobně už nachází Google, protože podporuje technologie zabraňující trackování uživatelů - rozuměj: podporuje technologie, kterými by ostatní mohli taky trackovat uživatele.

    Jedinými cestami ven je buďto vůbec netvořit digitální stopu (asi globálně nereálné), nebo právními prostředky zabránit jejich využívání.

  • 11. 5. 2021 16:21

    nil nil (neregistrovaný) ---.as13285.net

    @Miroslav Šilhavý

    Té úderce se říká veřejné mínění,

    To pouze hrajete se slovy. Cílený řev na sociální síti nebo skrze média - takový bottle neck - nemá s veřejným míněním co dělat. Ostatně to lze pozorovat na takovém "Go woke go broke", či reakcích Basecamp nebo zpátečky od Coca-coly či poklesech sledovaností jak tradičních show nebo i sportovní přenosů, kde se teprve až se spožděním projevilo skutečné veřejné mínění - finanční ztrátou pro společnosti a to ještě můžeme připočítat, že jsou dominantní a tedy pořád ještě mají výhodu v potřebnosti. A průzkumy veřejnosti mluví taky celkem jasně ...

    Takže ne, té úderce se říká úderka kvůli tomu co to je a zaměnit to s veřejným míněním je lež jako věž. A nemusíme chodit ani do USA: v česku máme taky několik skandálků z poslední doby, kdy média a úderky měly jasno, vytvořili velmi citelný tlak, ale až dočlo na hlasování nebo podpisy pod petici, tak shořeli jak papír ...

    Jenže problém je, že i když ochráníme na maximum to, co můžeme na své straně, tak druhá strana o nás ví stále dost, pokud má dostatečný přítok metainformací a prostředky je zpracovat

    O tom můžeme debatovat, ale to je na hony vzdálené od "nemám co skrývat" - O ČEMŽ JE TATO DISKUZE PRIMÁRNĚ

    11. 5. 2021, 16:23 editováno autorem komentáře

  • 11. 5. 2021 18:14

    bez přezdívky

    Ano. Té úderce se říká veřejné mínění

    Nie celkom. Aktivisti nepredstavujú verejnosť ako celok, ale iba ukričanú menšinu, s nie celkom korektnými nátlakovými metódami.

    V podstate si vyberú dve obete, a donútia jednu šikanovať druhú. Pokiaľ odmietne, nájdu ďalšiu, ktorú donútia šikanovať tú, ktorá odmietla tú ich hru. Ďalšie si to už rozmyslia, aby nedopadli podobne...

  • 11. 5. 2021 11:30

    Zdeno Sekerák

    "Podle mě je jediné smysluplné tlačit na vznik zákonů, které by určovaly, jaké informace smí provozovatel sbírat"
    GDPR?

  • 11. 5. 2021 11:42

    Miroslav Šilhavý

    GDPR nejde dost daleko. Dává výjimky na nezbytné technické prostředky - pod které v praxi všichni vtláčejí veškeré cookies (technickým důvodem je: nechce se nám to předělávat). U prodejů jsou data schraňována z "oprávněného zájmu", a nikdo neřeší, že pro účetnictví nepotřebuje dodavatel archivovat na dokladech údaje o osobě, ani pro účely reklamace (oprávněnost reklamací prokazuje zákazník svým dokladem), takže žádný oprávněný zájem neexistuje.... GDPR nijak neřeší způsoby využití dat sesbíraných "z oprávněného zájmu", zejména spojování s trafficovými daty.... Mezer je spousta a praxe je divoká.

  • 11. 5. 2021 14:35

    nil nil (neregistrovaný) ---.as13285.net

    @Miroslav Šilhavý

    Už když to giganty bez řevu schválily bylo jasné, že to nebude jenom tak. Nakonec celé GDPR jenom vyřazuje menší hráče s trhu s daty. Ono je to taky o tom, kdo má do EK/EP přístup ...

  • 11. 5. 2021 15:15

    Miroslav Šilhavý

    Ono je to taky o tom, kdo má do EK/EP přístup ...

    Především ten, koho přímo či nepřímo zvolíme.
    Jenže tato témata voliče nezajímají. Když přijde na ochranu soukromí, každý je pro. Když se dozví, že by musel obětovat kus svobody a pohodlí na internetu (vše, co je zdarma, by bez reklamy chcíplo), tak už si tím nikdo zas tak jistý není. Každý by si totiž představoval, aby se šmírování a reklama týkaly těch ostatních, a on jen využíval výhody, co to přináší.

    Za nebezpečné vidím, že už celá jedna generace vyrostla na službách zdánlivě zdarma, a vůbec si neuvědomují, že platidlem je soukromí. Další generaci už možná soukromí tak, jak ho známe my (z doby před 199x) nebude nic říkat. Bude to pro ně stejně abstraktní pojem z učebnic, jako pro naši generaci světová válka nebo představa cestování bez motorové dopravy.

    11. 5. 2021, 15:17 editováno autorem komentáře

  • 12. 5. 2021 10:01

    nil nil (neregistrovaný) ---.as13285.net

    @Miroslav Šilhavý

    Především ten, koho přímo či nepřímo zvolíme. Jenže tato témata voliče nezajímají

    Nezajímají, protože voliči jenom volí a pak několik let tak akorát s otevřenou hubou čumí, co se děje, protož těch několik let má k těm zvolnecům přístup někdo úplně jiný.
    Taky se na to můžete podívat jinak: když se vyjednávají tady ty soukromo-interneto-kdeco, tak se EK baví s korporacemi, se některými průmyslovými svazy - s některými ale striktně ne a na "voliče", americkým hanlivým termínem z poslední doby: enablers, se nebaví nikdo. A taky z toho tak vyšli. Místo soukromí se jenom vytvořila norma, na základě jejíž "skvělosti" budou moci dokonce se daty obchodovat s kdekým ... proč by třeba prodejce salámů (Bureš) nemohl mít přístup k Vašim bankovním záznamům, když splňuje úžasné GDPR že ... a to je to, co se prakticky z historikého hlediska stalo. Ovšem ano, pokud se na to podívám vaším omezeným pohledem (ve smyslu rozsahu), tak se prostě sešli nejoblíbenější zastupci lidu aby je skvělou normou uchránili od korporací, protože proto tam přece jsou ... Ha ha ha.
    Uvědomte si, že tzv. "Brusel" jako celý komplex je takový euro-geopoliticko-ekonomický ring a kdo uchvání rozhodčího (EK), ten si může do určinté míry napískat co chce, protože diváci (EP), kteří se tam vůbec přes mediálně volební filtr korporací dostali, mají akorát svou minutu na zabučení. Ale to není nějaký hanopis, tak to funguje kde všude, protože politika je pro občany rétorika, pro hráče škubanice o vliv a moc kde pravidla platí pouze pokud jste chycen. Lidi no ;-)

    12. 5. 2021, 10:03 editováno autorem komentáře

  • 12. 5. 2021 11:39

    Miroslav Šilhavý

    @Poleno

    Ano, je to tak, jak píšete, ale to popisujete nepřímou demokracii tak, jak odjakživa funguje. Pokud zástupce (politik) ví, že mu to politické body neztratí, tak má poměrně volnou ruku tvořit "kompromisy". Proto je důležité, aby se z toho stalo "téma", aby to zajímalo občana. Češi jsou extrémně neteční, tolerují i opravdové lumpárny. Toto bych neviděl ani tak za lumpárnu, ale spíš za zvolený kompromis.

    Pochopitelně, do čím víc oblastí stát (potažmo EU) zasahuje, tím víc vzniká prostorů, kde se dá v zásazích volit "kompromis". Daleko čitelněji na to jdou v USA: tam je základem práva právo džungle a regulují se jen extrémy. Je to bráno tak, že je i na občanovi, jestli svá data produkuje prostřednictvím internetu - může, ale nemusí, je to individuální rozhodnutí. V Evropě jsme daleko víc zvyklí, že v každé oblasti existuje ordnung a nemusíme tolik přemýšlet nad důsledky našeho konání.

    Stále je však ochrana soukromí v EU silnější, než v USA (o dalších zemích nemluvě). Internet ale hranice nemá, a řešení, jak sladit pravidla v prostředí bez hranic prostě neexistují. Po staletích víme, jak se chovat v mezinárodních vodách, jak v zemích s probíhajícím válečným konfliktem, umíme řešit cla a pohyb zboží, ... Neumíme říct, komu bude patřit zaklajmovaná půda na Měsíci a Marsu, neumíme říct, jak řešit právo na internetu.

  • 12. 5. 2021 12:58

    nil nil (neregistrovaný) ---.as13285.net

    @

    Ano, je to tak, jak píšete, ale to popisujete nepřímou demokracii tak, jak odjakživa funguje.

    Tak proč tvrdíte, že je to jinak? A navíc se stejně pletete. Ukázalo se to v historii a ukazuje se to i dnes, že místní vláda (systém rozhodování v územním celku), byť funguje podobně, tak je jaksi blíže a občané mají relativně přímý přístup k politikům. Rozhodně jsou jim na dosah jak fyzicky, tak v jiných ohledech. V tomto je EP/EK rozhodně jiná a demokraticky stejně nefuguje - viz. komentář Jourové, že v EK může něco poznamenat a předseda komise to třeba veme v úvahu. To funguje spíše jak Rada Nejvyššího Sovětu, než nějaká demokratická komise. U nás to tak funguje ve vládě taky, ale nevládne nikdo, kdo nebyl nějak zvolen do parlament - což o EK neplatí.

    Abyste ohalil kde je skutečně zakopaný pes, musíte se podívat ještě dál, za systém a jeho okolí. Největší problém je, v případě EU se nepokrytě spojilo tržiště s parlamentem a tak to co vidíme je, že korporace, které mají přímý přístup ke špičkám EU mají také např. přímý vliv v médiích, které určují, co může číst volič, který má ještě ke všemu přístup k moci nepřímý (zastupitelská demorkacie). Lidi to neví ale cítí to. A projevuje se to na mnoha frontách a hlavně to sílí - proto taky blokace a různé restrikce nabývají na síle a intenzitě.

    Víte, lidi byli k EU neteční, protože dřív se jich to tolik netýkalo v každodenním životě. Normy na zakřivené okurky je opravdu netrápily. To se ale mění, protože EK si usurpuje více a více pravomocí a tedy nutně více a více zasahuje do každodenních životů a tak jednoho dne občané zjistili, že EP může tak akorát souhlasit a stejně jedná na doporučení výborů o dvou třech lidech, což stejně podléhá stranické ruce, takže v podstatě hlavně nemají šanci alespoň zarazit ty nejhorší zvěrstva, protože jsou mediálně sestřeleni stejnými korporacemi - často těmi, které mají do "Bruselu" přímý přístup, zatímco občané nepřímý.

    A tak to dopadá, a proto to tak dopadá, i s tím soukromím. Stejně jako s daňovými ráji v EU. V čím pak zájmu to asi je ;-) - což je i odpověď na to, proč se s tím 40 let bojuje a fronta se nehla ani o píď, zatímco ... no radši nic nepíši.

    12. 5. 2021, 12:59 editováno autorem komentáře

  • 12. 5. 2021 13:27

    Miroslav Šilhavý

    @Poleno

    Já bych to neviděl tak černě.
    Řešit pomazánkové máslo, rum a okurky je blbost. Chápu snahu o jednotnost pojmů na trhu, dokážu žít i bez těchto norem, ale dokážu žít i s nimi. Docela chápu, že je účelné vědět, co Vám přijde, když objednáváte něco z druhé strany EU, kde mohou mít nějakou místní zvláštnost (rum z brambor, máslo co není máslo)... Chápu i to, že země, která má tu smůlu, že zrovna u jejích břehů přistávají osoby en route z Afriky, chce od ostatních pomoct s tím, když má chránit celé území EU. Ale to už jsme někde jinde od tématu.

    Internet vznikl jako neregulovaná a celosvětová síť. Původně armádní, pak akademická. V těchto kruzích existují psaná i nepsaná pravidla a problémy v té době neexistovaly, neexistovaly ani technologie ani zájem. To vzniklo až postupně, nicméně neregulovatelný (neutrální, chcete-li) charakter sítě zůstal.

    Uživatelská data - osobní, obchodní, trafficová se stala ceninou. Jak jsem už psal, část poskytnout nemusíte, část poskytnete už jen provozem, a část poskytnou lidé chtějí (chtějí nakupovat, rezervovat vstupenky, ...) Nelze dosáhnout stejné míry anonymity, jako když vejdete do hypermarketu (i když i ty se snaží rozpoznávat zákazníky, nejen věrnostními programy, ale i technikou). Tomu už mohou zabránit jedině zákony. Jenže na internetu řešíte hned několik problémů: 1) místní působnost (poskytovatel je bůhví kde, a naše zákony se ho netýkají), 2) prokazatelnost, 3) vymahatelnost, 4) a v neposlední řadě si vůbec určit, co je oprávněný zájem, co je technická nevyhnutelnost, co je přijatelné využití dat, a co je nepřijatelné zneužití.

    Hlavně do bodu ad 4) bych netahal vůbec EU. Zde selhává náš obor, úplně kriticky. Ajťáci jsou líná verbež, archivaci osobních údajů raději podřadí pod oprávněný zájem, když to nejde, tak to označí za technickou nutnost (přeci nebudou přepisovat systém!)... Otázky legálního využití / zneužití dat, natož nějaké (objektivní) odpovědnosti skoro nepřicházejí na přetřes.

    Na tomto procesu ale můžeme pracovat sami, jako ČR. EU nás v tom nijak nebrzdí, ta stanovuje nutné minimum, nikoliv maximální hranice. Jenže pak se ozvou podnikatelé, že budou muset plnit víc, než konkurence za humny, a mnohonásobně než konkurence mimo EU. Ale spotřebitel může spánembohem nakoupit z druhé strany zeměkoule, kde tyto otázky neřeší, a doručí levnější zboží. Čína prdí na ekologii a lidi, dodává levněji. Tak dopoledne objednáme v aliexpresu a večer u piva si zanadáváme na zlého zaměstnavatele a na naše (ve srovnání čisté) životní prostředí. V USA prdí na soukromí - stejný případ.

    Na to nemusíte mít příliš informací z oboru, ani technických, abyste zjistil, že nemůže fungovat obchod a konkurence regulované prostředí s neregulovaným. Tím se dostáváme zpět k hlavní otázce: a) dojednat s ostatními zeměmi mezinárodní pravidla?, b) obětovat své soukromí a nehrát si na nedosažitelnou ochranu?, c) odizolovat internet podle regionů?

    Moc jiných řešení tady není, a ani kdyby v EK / EP seděli pánibozi, na těchto otázkách se moc nezmění.

  • 12. 5. 2021 14:26

    nil nil (neregistrovaný) ---.as13285.net

    @Miroslav Šilhavý

    Moc jiných řešení tady není, a ani kdyby v EK / EP seděli pánibozi, na těchto otázkách se moc nezmění.

    Řešení neexistuje z podstaty věci - okolnosti se neustále mění, tedy to, co je řešení se taky neustále mění. Z mého pohledu tedy ani tak nejde o řešení, ale spíš o odstranění umělý špatných vlivů, jako je například právě onen exkluzivní přístup korporací k našim (rádoby voleným zástupcům). V tom smyslu, že ti mají pracovat i pro nás, v poslední době se z nich stalo akorát rozhraní, které voliče uklidňuje a nutí jim věci, o kterých se rozhodlo bez nich. A problém je právě to, že ten kdo má přímý přístup k "zástupcům lidu", má také velkou mediální moc a finance. To není o závisti, já bych asi ani neuměl takové věci sám řídi a spravovat, takže by mi to bylo k ničemu, to je o tom, že se tímto naučili nabourat a zkroutit procesy, které měly být demokratické. To je první problém. Dokud se neodstraní, neuvidíme kde to drhne poté. Pak je možno se bavit to tom, jaké smlouvy, kde a jak se mají dělat nebo ne a co je nutno obětovat.
    Zatím je to asi tak, jako by někdo doporučil zvýčit teplotu v pokoji na 40, protože pacientovi se 40 je tam zima místo toho, aby se nejprve vyřešilo proč má teplotu a pak se řešilo, kolik má být v pokoji stupňů ...

    A tam leží i to řešení s těmi daty a soukromím. To přece není jenom o tom, jestli a kolik se máme vzát soukromí, ale proč a komu to co přinese a kdo se na tom ještě nakonec na náš úkor přiživí. Pokud budou okolnosti velmi výrazně nepříznivé, žádné vzdání se soukromí přece nikdy nebude výhodné, i kdyby bylo objektivně potřebné. Vemte jako příklad např. přístup k šifrovaným komunikátorům - přece bude rozdíl, pokud by to např. spravoval NIC a mohl by to vydat jenom na základě pravomocného rozsudku a nebo pokud by se prostě klíče daly nějakému Babišovi nebo zrovna Kim Čong Unovi ... vidíte stejný akce ale úplně jiný problém, který to vytvoří. A to je podstata mého argumentu.

    12. 5. 2021, 14:28 editováno autorem komentáře

  • 12. 5. 2021 14:55

    Miroslav Šilhavý

    @Poleno

    Takový mechanismus, jaký byste si přál, ještě lidé nevynalezli. Možná se tomu trochu blíží přímá demokracie, ale ta funguje především v místních otázkách a tématech, u kterých voliči rozpoznají souvislosti. U složitých otázek je přímá demokracie opět závislá na médiích, názorech odborníků a "odborníků" a funguje stejně mizerně, nebo spíš hůř. Současný systém konverguje k ideálu, i když děsně pomalu a zpožděně za dobou. Veškeré urychlovací mechanismy (autokracie, přímá demokracie) mají krátkodobě a střednědobě lepší výsledky, ale dlouhodobě vedou k rozvratu. V reálném čase to vidíme v ČR, kdy je významná část obyvatel fascinována několika politiky s autokratickými ambicemi - protože umějí rychle reagovat na palčivá témata (eufemicky tomu říkáme "mikromanagement"). Ale taky vidíme, že po nich přijde potopa a není způsobu, jak na to voliče upozornit.

    To přece není jenom o tom, jestli a kolik se máme vzát soukromí, ale proč a komu to co přinese a kdo se na tom ještě nakonec na náš úkor přiživí.

    No vidíte, mně zase třeba vůbec nezajímá, kdo se na tom přiživí. Dokonce bych raději, kdyby se na tom přiživili všichni (míněno: firmy respektující právo v EU), než když to selektivně nahrává hajzlíkům na které naše zákony nepůsobí.

    Vemte jako příklad např. přístup k šifrovaným komunikátorům - přece bude rozdíl, pokud by to např. spravoval NIC a mohl by to vydat jenom na základě pravomocného rozsudku a nebo pokud by se prostě klíče daly nějakému Babišovi nebo zrovna Kim Čong Unovi

    Tohle považuji za problém, od kterého jsme ještě daleko. Neumíme ochránit ani informace, které by se ochránit daly. Neumíme ani rozpoznat, jestli naše data a metadata vidí (ať už jsou šifrovaná nebo ne) jen subjekty pod právem EU, nebo jestli jdou mimo naši právní sféru. A to jsme zase u otázky a) mezinárodní smlouvy, b) regionálně omezit internet.

  • 12. 5. 2021 18:27

    nil nil (neregistrovaný) 185.242.6.---

    @Miroslav Šilhavý

    No, já myslel "přiživí" v tom špatném slova smyslu. Už jsem Vám to psal. Tento systém je v podstatě zpětnovazební smyčka a to proto, že zákon akce a reakce prostě platí všude. Problém je, že díky odevzdávání dat občané tahají za ještě kratší konec jak vůči státu, tak vůči velkým globálním hráčům. Nejen kvůli datům, pro úplnost. A to je přesně ten problém s daty a jejich hlídáním, který svými slovy popisujete zde:

    Neumíme ani rozpoznat, jestli naše data a metadata vidí (ať už jsou šifrovaná nebo ne) jen subjekty pod právem EU, nebo jestli jdou mimo naši právní sféru

    Čím více dat jen tak poskytujeme, tím víc ve zpětné vazbě mají ochodní protivníci - korporace a různé finanční subjekty - jak výdělku za který mohou dále ovlivňovat, tak i informací, které my nemáme. Já bych s tím ani tak problém neměl, ale ukázalo se, že toto využívají spíše k nekalým účelům a v podstatě proti obyvatelstu - zatím jenom ve smyslu obchodní domininace (což je vždy výhoda a to není nikdy dobré), poslední dobou již ale také v politických agresích vůči vlastnímu obyvatelstvu a to teprve začínáme. A toto celé se nám vrací ještě v podobě ovlivňování těch struktur ke kterým lepší alternativu ještě nevymysleli - a to je právě to, kde se nám to vrací, protože díky datům jsou schopni lépe vyhodnocovat kampaně a manipulační technicky, detailněji cílit a ovlivňovat, a získávají na vrch v souboji a moc a peněženku každého z nás.
    Díky datům, a v důsledcích toho, jsou vlastně schopni křivit systém. Neplatí přece pouhá rovnice volič + urna = demokracie. Volba ve Švýcarsku a Rusku nejsou to samé i když volič a urna jsou v obou. To, co se liší je právě všechno to co je a co se děje okolo. A díky datům je určitá část subjektů schopná ovlivnit dostatečnou část okolního prostředí o takový kousek, že ve výsledku už nejedná o systém, který který byl původně zamýšlen. Prostě např. v případě médií utlumí celou část odezev a vjemů atd. až po bianco přístup do EP ve smyslu administrativy, zatímco voliči mají jednou za několik let pár kusů na výběr. A jedna z věcí která to umožnila jsou právě ta data a jejich správa.

  • 10. 5. 2021 22:53

    Humanoid č. 1264054 - poruchový

    Nedávno něco posílal Paypal, ale než jsem si udělal čas přežvejkat ty hámotiny, tak to vstoupilo automaticky v platnost. A to je s každou druhou službou, zpravidla to přijde v právnické angličtině, je to dlouhatánský a stejně tu kličku BFU nepostřehne. Ještě tak banky, ty aspoň posílají seznam změn.

  • 11. 5. 2021 9:12

    bez přezdívky

    Plánuji rozeslat všem mým známým na whatsappu zprávu, že tam již nebudu k zastižení spolu s odůvodněním proč. A také info, na jakém jiném messengeru mě najdou. Co víc pro to jako jednotlivec mohu udělat? Všichni mí příbuzní už jsou zkonvertovaní na Signal :)

  • 10. 5. 2021 19:31

    Jan Molič

    Vyzkoušel jsem několik alternativ: Signal, Telegram, Matrix a XMPP. Hledal jsem takovou, kterou by uměli používat i běžní uživatelé.

    Signal a Telegram: jsou OK, jenže pod správou konkrétní firmy. To jest data nejsou u vás. Pro mne toto není alternativa, protože ty firmy se kdykoli mohou rozhodnout, že změní podmínky stejně jako to udělal Facebook s WhatsAppem.

    Matrix: zřejmě dobré šifrování, ale to běžné uživatele tolik nezajímá. Je zajímá spíš fakt, že "s tím nejde volat" jinak než přes Jitsi. To by asi šlo, jenže Jitsi jsem se pak pokusil nainstalovat a přitom jsem zjistil, jaký je to příšerný bloatware. U toho to skončilo.

    Nakonec jsem se po letech vrátil ke XMPP (Jabberu). Totiž funguje. Tím funguje myslím včetně audio/video hovorů. Na Android existuje výborná aplikace Conversation, která je zřejmě velmi kvalitně napsaná, protože je rychlá. Na F-Droidu je i zdarma, přesto jsem autorovi pár korun poslal. Autor navíc provozuje službu Quicksy, což je XMPP server s klonem této aplikace. Registrujete se tam podobně jako na WhatsApp, skrze své telefonní číslo. (Získáte JID +420123456@qu­icksy.im.)

    Na XMPP je fajn, že existují otevřené standardy a je to rozšířitelné. Umí koncové šifrování, z uživatelského hlediska je asi nejlepší OMEMO.

    A konečně existuje javascriptová knihovna JSXC, která implementuje celé uživatelské rozhraní (umí běžet i fullscreen). Lze ji používat jako webové rozhraní ke XMPP. Přes web je možno i volat, což ani webový WhatsApp neumí.

    Momentálně ladím TURN server vs. firewall, aby šlo používat XMPP i za natem. Až to bude fungovat, hodlám na to přejít úplně. Jako poslední zprávu na whatsappu napíšu svým známým stručné howto, jak mě tam kontaktovat :-)

  • 11. 5. 2021 8:01

    dizzy

    Marianovi ale slohli zalohy threemy, ktore mal v telefone aby s nimi mohol potom v pripade potreby vydierat. Samotna threema udajne prelomena nebola.

  • 11. 5. 2021 8:10

    bez přezdívky

    Marian si urobil zálohu Threemy do zipu a iPhone s heslom dal Petrovi Tóthovi. Peter Tóth odovzdal ten iPhone aj s heslom polícii. Policajti dekódovali tú zálohu v zipe, nie Threemu.

  • 11. 5. 2021 0:06

    bez přezdívky

    V cem konkretne je Jitsi bloatware? Resp. je myslen Jitsi Desktop nebo Jitsi Meet? Jitsi Meet nam bezi na jednom virtualu (1 vlakno, 2GB RAM), ktery se jinak pouziva jako backup MX a par malych webu s minimalni navstevnosti. Puvodne to bylo pro rychle vyzkouseni nejakeho reseni na zacatku "COVID home officu", ale protoze slouzi bez problemu, zustalo to zatim tak. Pouziva se pro team meetingy apod., tak 10-15 lidi, nekdo pristupuje pres web clienta jen zadanim adresy serveru, nekdo ma Android appku, nekdo Jitsi Meet Electron. Ve sve podstate jde taky o XMPP, je postaveny nad Prosody, coz je jeden z XMPP serveru, navic pridava videobridge, je mozne volitelne pridat veci jako podporu SIP a napojeni treba na firemni PBX, streaming na youtube, apod., ale to uz je navic.

  • 11. 5. 2021 7:04

    K>

    Tak az prejdete, tak napiste clanek na root, vcetne toho co jste zkousel a zavrhl, co zkousli uzivatele, kde je potreba zasah zkusenejsiho a vsechny detaily kolem.

  • 11. 5. 2021 7:15

    Bobinnho

    + kolik tech kamaradu/kole­gu/znamych si vzalo posledni WhatsApp zpravu k srdci a skutecne preslo s nim... osobne to odhaduji na 2-5% a to budou spis lide z IT oboru, zbytek na to hodi bobek, potvrdi nove podminky WhatsApp/FB a pojede na WhatsApp dale... Vsadime se? ;-)

  • 11. 5. 2021 7:50

    bez přezdívky

    Díky za ten průzkum, také se přimlouvám o článek sem na root.

    Je zajímavé jak se nám IT točí v kruzích, s Jaber sem začínal na 5 řádkovém mobilu a přes už ani nevím jaký server sem tam měl icq, njn přelom tisíciletí všici řešili sms za 2kc a ja jel přes gprs 1kB za 5kc a ze se do 1KB vešlo zpráv :D

  • 11. 5. 2021 10:26

    cziss

    Já teda nevím, ale jsou všechny tyhle appky vůbec k nějakému !reálnému! užitku?

    Když to vezmu ze své historie. Na střední jsme používali ICQ, původní klient byl fajn a když začal být otravný přešel jsem na QIP a pak QIP Infium. Všechny ty možnosti, historie, automatické odesílání zpráv, hovadiny... Jo, jako bylo to super jako puboš chatovat, ale to s věkem vyčpí. Jakmile přišel FB, tak "ze dne na den" ICQ umřelo. Na QIPu jsem měl i jabber účet, ale to nikdo z mého okolí neznal, nezná, znát nebude. Samozřejmě mám i Skype. No, mám ho tak 15 let. Použil jsem ho tak 10x.

    Teď když chci někomu zavolat, tak mám mobil. Když chci někomu něco napsat, tak mám mobil. Když to nespěchá, nebo jde prostě jen o to prohodit pár řádků, tak mám FB. Nevidím důvod, pro nějaké videohovory (samozřejmě pro časté cestovatele atp. je ten důvod jasný). Když chci poslat pár fotek, tak mám mail. Když víc, tak uložto nebo si přines flešku kámo!

    Problém těchto služeb je, že jich je prostě strašně moc. Když po mě někdo chce, abych si nainstalovat WhatsApp, tak mu říkám proč? Jako abych ti poslal jednou za půl roku pár fotek, které ti můžu poslat v mailu? A nebudeš po mě chtít za toho půl roku zase nějakou další appku?

    Ať je FB jaký chce, tak ho má téměř každý a v mém okolí neregistruji případy, že by ho lidé rušili. Mail a mobil má taky každý. Pokud neodcestuji na "půl roku" někde bez rodiny, nevidím ani důvod proč zapínat Skype. Jo kdyby někdo udělal appku, která mě spojí s FB, Skype, WhatApp atd. to by byla bomba, ale to je samozřejmě nesmysl.

    Nebo je někdo, kdo má to štěstí, že má rodinu a přátele ve stejné sociální bublině, která používá stejnou jednu službu (mimo FB) aniž by kohokoliv musel jakkoliv přesvědčovat?

  • 11. 5. 2021 11:05

    Miroslav Šilhavý

    Žijete v jedné z bublin. Já například žiju v bublině, kde skoro nikdo FB nepoužívá a preferuje se WA (nikoliv z kvalifikované volby, ale ze setrvačnosti a pohodlnosti). Kamarád, pracující na druhém konci ČR, zase žije v okolí, kde skoro nikdo nevyužívá FB, ale preferují Signal. Půlka mojí rodiny zase preferuje FB, jako Vy.

    To hodnocení, jak ho prezentujete, není obecně platné.

  • 12. 5. 2021 13:28

    Jan Molič

    webové rozhraní (JSXC) je rozchozeno na https://xmpp.1984.cz , funguje včetně OMEMO šifrování.. volání mezi jsxc a aplikací Conversation funguje též.. nyní už zbývá, přimět všechny známé, aby přešli na xmpp :-) třeba ten Quicksy

  • 11. 5. 2021 14:34

    Josef Pavlik

    Nejvetsi problem techto sluzeb je ten, ze jsou vzajemne nekompatibilni.
    To je jako bys mel telefon od Samsungu a mohl volat jenom tem, co maji Samsung. Ale uz ne tem, co maji Motorolu nebo Iphone. To by bylo revu v antimonopolnich uradech a demonstrace vsemoznych aktivistu. Ale ze timto zpusobem funguji, teda melo by se spis rict NEfunguji tyhle aplikace, to zrejme nikomu nevadi.
    Ovsem pokud si wacap vymysli, ze bude chtit modre z nebe, stejne si ho nikdo neodinstaluje, protoze by se nedomluvil se vsemi kamarady, co nedavno presvedcil, aby si ho nainstalovali tak, jinak se s nimi nedomluvi. Klasicky wendor lock-in. Hnus.
    Ja pouzivam viber. Ne, ze by se mi kdovijak libil, ale aspon neposila data do fejzbuku. Problem je ovsem v tom, ze se domluvim jenom s par lidma, ktere jsem presvedcil, at si ho taky nainstaluji. Jakmile viber zmeni podminky a nebudou uz akceptovatelne, budu sirokemu okoli za vola.

  • 11. 5. 2021 15:34

    Miroslav Šilhavý

    To, že si ty služby mohou vzájemně konkurovat, je jedinou motivací pro vývoj vpřed. Tím, že by bylo lepší si nekonkurovat a spojit síly ve společný prospěch, se zabývalo už mnoho teoretiků. Všechny praktické (socialistické) experimenty ve světě však dopadly katastrofálně. (Pravděpodobně byste vůbec neřešil dilema s Viberem, protože by prostě žádný nebyl - a v lepším případě byste datloval smsky).

  • 11. 5. 2021 16:33

    Humanoid č. 1264054 - poruchový

    Ono by se ale dalo konkurovat i nad otevřeným komunikačním standardem. Pořád je potřeba aplikace, která má nějaké UX, rychlost, náročnost na zdroje, komunikace vyžaduje nějakou kvalitu infrastruktury atp.

  • 11. 5. 2021 21:30

    Miroslav Šilhavý

    Jestli je dnes něco cenné, tak je to uživatel. Jedině pro ně existují jakékoliv služby "zdarma". Nad otevřeným protokolem by nad nimi ztráceli kontrolu; stačilo by málo, a byli by u konkurence. Že si výrobky na trhu konkurují kvalitou, a že se spotřebitel rozhoduje uvážlivě, jsou ekonomické teze tak akorát pro první stupeň základních škol. Naopak, spotřebitel se rozhoduje impulzivně a racionální argumenty si pro svoji volbu hledá až zpětně. Toho se dá využít k získání zákazníka, ale stejně lehce ho můžete ztratit. To není v zájmu žádného provozovatele a pro komerční službu nabízenou zdarma je to naprosto nepoužitelné. Veškeré prostředky by provozovatelé vynakládali jen na přetahování zákazníků => nic by nezbylo na evoluci, kterou od konkurenčního prostředí očekáváme.

  • 12. 5. 2021 0:19

    Miroslav Šilhavý

    Právěže evoluce má vliv na získání zákazníka. Každý hledá konkurenční výhodu a zároveň způsob, jak si zajistit věrnost zákazníka, aby jednou získaný zákazník neutekl při první špatné zkušenosti.