Názory k článku
Co stálo za nafouknutými a vybuchlými kondenzátory v roce 2002?
-
Ale ony Maxwellky symetricke jsou, jen trochu chybeji magneticke monopoly (ktere, striktne receno, jejich existence vyvracena neni).
Ktere by (krome vysvetleni kvantizace el. naboje) umoznily spoustu hezkych veci, jako treba vyrobu svetelneho mece :)Jinak ad-hoc "jen to prohodit" moc nedava smysl, ona elektrostatika s (elektro)magnetismem je propojena geometrii casoprostoru (neboli musi byt invariantni vuci Poincareho grupe - proste vysledek experimentu nesmi zalezet, z jake (ne)pohybujici se soustavy ho pozorujete, pokud si to dobre pamatuju, tak jen z tohodle se da z elektrostatiky odvodit zbytek Maxwellek, ale uz je to davno)
Ale obecne, z U(1) toho moc rozdilneho, nez je kopie elektromagnetismu (dark photons?) nejspis nevymyslite
21. 3. 2025, 21:27 editováno autorem komentáře
-
> takze jaka je magneticka alternativa kondenzatoru
Něco co bude udržovat (filtrovat) konstantní proud a bude na tom pulzovat napětí. Hmm... cívka? :-)
Ta nevyteče, nemá elektrolyt. Ale stejně jako elyt nemá ráda příliš vysoké teploty. Viděl jsem v jednom zařízení napájecí zdroj, v něm toroidní akumulační cívečku (snižující měnič - buck topologie) a ta cívka po nějaké době provozu úplně "zdřevěněla", zežloutl kolem ní plošák, poblíž na šasi byl očouzený flek, vzala ssebou tepelně najaké elyty a celý ten měnič šel do háje. Zřejmě nevhodný materiál jádra, teplem dále degradující. Byla to systematická závada, některá zařízení měla ještě snahu kulhat, po výměně kondíku bylo jasné kdo za to mohl.
-
Mně kondíky vytekli když se to přehřálo.
Například po zadření ložiska ventilátoru.Ale konspirační teorie tvrdí že životnost kondenzátorů se dá docela přesně odhadnout.
Takže výrobci je používali jako kurvítko.
Jenže hodně lidí se je naučilo vyměnit. Takže od toho upustilli. Některé firmy dokonce založili marketing na solidních kondenzátorech.
https://www.gigabyte.com/FileUpload/Global/WebPage/8/article_02_allsolid_009.jpg -
Tak mě se to tehdy naprosto minulo. Dokonce tak že si ani nepamatuji že by daná kauza té době existovala.
A o se týče kondenzátorů. Domnívám se že se nejedná o konspiraci. Už si to přesně nepamatuji ale někde jsem zaregistroval v souvislosti s fotovoltanikou nějakou tabulku kondenzátorů s četností(cykli) jejich použití. Problémem není jenom max. cyklů nabíjení baterie ale též max. cyklů kondenzátorů ve měniči. Jestli je to pravda to netuším, není to můj obor.
-
Měl jsem desku od Gigabytu - taky na krabici s obrázkem solid-state capacitors, barvičky a velké chvástavé titulky, ale vydržela lehce přes 3 roky. Krám jeden. :-P A to jsem ji pravidelně čistil od prachu, v bedně měl dostatečný počet větráků, aby byl pěkný průvan. Všechno marné. Teď mám desku od MSI, na které pořád jedu (socket LGA 1155) a pořád drží. Ani nespočítám, kolik let ji mám. Snad ještě nějaký pátek vydrží. :-)
-
To není konspirační teorie, je to praxe. Kondenzátory mají při běžném používání životnost dlouhou a variabilní (kopíruje to gaussovu distribuci), ale na výrobcem definované teplotě (např. 85 °C) je to až krásně precizně třeba těch 2000 hodin. Dávají kondenzátory k heatsinku, i když na spojích vidíme, že je tam museli přivádět a normálně by byly několik cm dál. V nabíječkách Parkside jsou kondenzátory k heatsinku měniče dokonce přilepeny termoelastickým silikonem.
-
Dávají kondenzátory k heatsinku, i když na spojích vidíme, že je tam museli přivádět a normálně by byly několik cm dál. V nabíječkách Parkside jsou kondenzátory k heatsinku měniče dokonce přilepeny termoelastickým silikonem.
Je to možné, ale možná tím jen chtěli kondenzátory trochu upevnit, pokud v zařízení dochází k vibracím. Ten záměr mi přijde až příliš sofistikovaný, vzhledem k tomu, jak plošňák vypadá (asi už je i staršího data).
-
To je dobrá otázka, proč to lepí dohromady. Štíhlejší kondíky jistě trpí vibracemi, a běžně se kvůli tomu k sobě navzájem něčím lepí, třeba v těsněji nahuštěných napájecích zdrojích (1U, hot-swapové moduly serverových zdrojů apod.)
Je mi otázkou, zda lepení kondíků ke chladícímu tělísku má šanci kondíku pomoct taky teplotně. Protože důvod proč kondíky vytečou, je především dlouhodobé tepelné a proudové přetížení. Kondík má nějaký parazitní odpor (ESR), který v kombinaci s protékajícím proudem vyvolává zevnitř oteplení. ESR a dovolený střídavý proud (běžně udávaný v datasheetech) jsou jenom dvěma stránkami téže mince - třetí faktor v téhle hře je tepelný odpor (vodivost) vůči okolí. Schopnost rozptylovat teplo. Pokud je chladič natolik dimenzovaný, že při daném protékajícím výkonu zdrojem vychází chladnější než kondíky okolo, má smysl na něj kondíky tepelně přivázat a prodloužit jim tak životnost :-) Popravdě o tom ale spíš pochybuji - hliník je drahý a chladiče křemíku bývají naopak co do plochy poddimenzované.
Kdesi jsem našel "pravidlo podle palce", že každých 10°C dolů prodlouží reálnou životnost elytu na dvojnásobek.
-
Dávají kondenzátory k heatsinku, i když na spojích vidíme, že je tam museli přivádět a normálně by byly několik cm dál.
No tak kondenzátory CapXon mají životnost omezenou i kdyby je nikdo nikdy nevybalil a nezapojil. Přilepení na horký chladič je ovšem krok riskantní, taky by se mohlo stát, že výrobků před skončením záruční lhůty přestane fungovat víc než je výrobci milé... správně by to mělo být dimenzováno cca na 1,5 násobek záruky, aby tam byla rezerva :)
A ano, měl jsem příležitost si mnohé podobné čínské "značky" změřit po odpájení z různých výrobků, velice často odpad - někdy malá kapacita, jindy "jen" velké ESR... extrém byly kondenzátory Jamicon koupené ve zdejším GME, ty se nafoukly v pytlíku ve kterém jsem je skladoval i ve výrobku, kam jsem je hloupě osadil.
(Já vím, nelze všude osazovat nejlepší a nejdražší Rubycony a Nichicony, někdy je potřeba udělat kompromis. Ale CapXon, Jamicon a jim podobné určitě nikdy víc a nikam.)
-
Pro zajímavost ... u zákazníka v serverovně (cca srpen 2012) umřela klima, a i když tam vyrazili hned jak začal řvát teplotní poplach, než se tam dostali, uvnitř v technice už bylo přes 80°C. Umřelo skoro všechno s výjimkou telefonní ústředny, a vnitřky vypadaly plusmínus takhle :-)
https://photos.app.goo.gl/orSuLebBme7je6vD9 -
Ta fotka je autentická z té události?
Kondík je Nippon Chemicon KZněco. Pokud to není fake, měl by to být kvalitní materiál. Vedle něj nějaká audio prašivka si spokojeně sedí. Tohle spíš vypadá, že ten vystřelený koďan dostal od něčeho osobně pořádně za uši. Jako že odešly koďany na výstupu ve zdroji, a tenhle "převzal zodpovědnost" (schytal střídavinu). Hm... 1 mF / 10V .... tzn. nejede na 12V, tzn. patrně filtroval něco jako 5V větev. Ta má v dnešním hardwaru relativně minimální zátěž... zvláštní.
Vaše poznámka mi připomněla, že bych měl do svého skriptu sledujícího otáčky a teploty přidat automatický shutdown, pokud teplota okolí ujede mimo duševně zdravé meze (ještě než zabere PROCHOT nebo nedejbože THERMTRIP).
-
Uz velmi dlouho ma i levnejsi IT zelezo forced thermal shutdown kdyz se jako ochrana pred totalnim selhanim cele vypne. Jaktoze nezareagovaly ochrany? Daly se z toho aspon dostat logy?
Zapnuta technika by rozhodne nemela mit na inlet/outlet temp 80 stupnu. Mela by byt uz davno po shutdownu a zustam tam do zasahu pres management (pokud napajeni jeste zije) a nebo v nejhorsim fyzickym muzikem. To rozmezi je plus minus autobus nekde kolem 45-60 stupnu. Zalezi jestli masina muze bezet s trvale vyssi teplotou (je na to certifikovane zelezo pro energy eficient bla bla datacenter bla bla design).
24. 3. 2025, 11:57 editováno autorem komentáře
-
Výrazně lepší výsledky byly u kondenzátorů od seriózních výrobců - Nichicon, TDK, Panasonic, EPCOS ...
V depozitáři mám spoustu staré techniky a tady u těchto jsem problémy většinou nezaznamenal. Snad jednou významně vyčněl vyteklý Nichicon na mainboardu Intel.
Na taiwanských deskách, jako Gigabyte, MSI, Zida, apod., jsou vesměs elektrolyty Hitano (dnes k dostání v GME) a těch už jsem měnil nespočet.
A taky různých bezejmenných čínských elektrolytů v napájecích zdrojích. -
...ono mimochodem, pokud jde o odolnost kondenzátorů, tak zejména při náhradách se nelze orientovat jenom podle značky. Klíčově důležitá je zřejmě vnitřní konstrukce a materiály kondenzátoru (nedokumentované ohavné detaily) a jeho doporučené použití dle datasheetu = konkrétní modelová řada (rodina). Jmenovitě na sekundární stranu snižujících spínaných zdrojů má každý výrobce třeba jednu-dvě modelové rodiny.
Třeba na nižší stejnosměrná napětí tuším cca do 24 nebo 35 V je výborný Panasonic FR series. Na primární stranu (400V) konkrétní modely Nichicon, Panasonic, Nippon Chemicon.
Mám určité podezření, že špatné jméno taiwanským značkám Hitano/Jamicon tady u nás dělá spíš všeobecná dostupnost modelových řad, které nejsou jmenovitě určené do spínaných zdrojů...
O něco podrobněji jsem se rozepsal zde:
http://support.fccps.cz/industry/kondiky/kondiky.htm#elyt
(Disclaimer o střetu zájmů: odkaz vede na webové stránky mého zaměstnavatele.) -
Musím se přiznat, že Hitano občas používám i když ne do spínaných zdrojů a není to takový průser... resp. hodně záleží které, řada ESX na 105°C se většinou drží, vadných jsem zaznamenal i po letech málo (a ano, taky jsem je měřil, ale mám "jen" Axiomet AXLCR42A). Levnějším řadám se striktně vyhýbám. S Jamicon, které taky nabízí GME jsem udělal zkušenost velmi špatnou a všechny zbylé jsem vyházel nepoužité.
Svůj vliv, co se životnosti týče taky bude mít to, že se snažím, aby kondenzátory byly dimenzované spíš na dvojnásobek a větší napětí než by se v obvodu mělo vyskytovat, klidně dávám 16V na 5V větev, i 25V když je nadbytek prostoru (konstrukčně se liší jen tlustší vrstvou papíru s elektrolytem mezi elektrodami) a 105°C kdekoli i když budou mít sotva 30°C po celou dobu provozu, občas si pomáhám i tím, že blízko elektrolytu dávám pár 10uF SMD keramik s X7R dielektrikem, tím se sníží zátěž a zlepší ESR i frekvenční závislost celé kombinace.
Mimochodem, nedávno jsem z něčeho odpájel modré cca 35+ let staré el. kondenzátory Tesla dimenzované na 16V, které na sobě měly po celou dobu života (jednotky let provozu a zbytek skladování) spíš tak okolo 18 až 20V a byly pořád překvapivě dobré - samozřejmě nebyly LowESR, ale zjevně je tehdy vyráběli s většími tolerancemi, čínské by tak dlouho nepřežily i kdyby na nich napětí bylo sotva shodné s jmenovitým.
-
Jo, to se mi děje v depozitáři u starých modemů. Na USR Courier jich takto docela dost vyteklo. A nějaké ZyXELy mám proložene papírem, aby se neslepily.
Mám dojem, že toto dělá přírodní pryž vlivem nějakých změkčovadel nebo něčeho, co se uvolňuje z těch plastů. U nožiček ze syntetické pryže jsem tento jev zatím neregistroval.
Pohroma jsou PVC kabely. Z nich se uvolňují změkčovadla, která leptají ABS. Takže např. kabel od klávesnice se do plastu obtiskne. Vyřešil jsem to prozatím tak, že kabely jsem zabalil do starých novin, aby nebyly v přímém kontaktu s ABSkou. -
Nedávno jsem opravoval hybridní měnič FVE - klon Axpert MAX 8kw. Všechny fialové kondenzátory byly nafouklé. Tj všechny od jenoho výrobce a pravděpodobně z jedné série. Vyměňuji raději za vyšší napětí, než kapacitu. Podařilo se. Jen tedy se objevila komplikace v uražení 0603 odporu při manipulaci, který byl ve výstupu proudového snímače do UC3845. Výsledkem bylo 2 dny bádání a nakonec nový měnič - bez přetoků a 11kW :D
-
Fialové. To se často nevidí. Svého času měly fialové plastové rukávy pionýrské solid-polymery tuším zn. Sanyo. A byly kvalitní. Tuším už v 90.letech.
Potkal jsem (na obrázku) jeden opravdu báječný růžový kondík:
http://support.fccps.cz/industry/kondiky/kondiky.htm#_fake
(Disclaimer o střetu zájmů: odkaz vede na webové stránky mého zaměstnavatele.)
