Vlákno názorů k článku
Co stálo za nafouknutými a vybuchlými kondenzátory v roce 2002? od Bartolo - Mně kondíky vytekli když se to přehřálo. Například po...

Mně kondíky vytekli když se to přehřálo.
Například po zadření ložiska ventilátoru.

Ale konspirační teorie tvrdí že životnost kondenzátorů se dá docela přesně odhadnout.
Takže výrobci je používali jako kurvítko.
Jenže hodně lidí se je naučilo vyměnit. Takže od toho upustilli. Některé firmy dokonce založili marketing na solidních kondenzátorech.
https://www.gigabyte.com/FileUpload/Global/WebPage/8/article_02_allsolid_009.jpg

Tak mě se to tehdy naprosto minulo. Dokonce tak že si ani nepamatuji že by daná kauza té době existovala.

A o se týče kondenzátorů. Domnívám se že se nejedná o konspiraci. Už si to přesně nepamatuji ale někde jsem zaregistroval v souvislosti s fotovoltanikou nějakou tabulku kondenzátorů s četností(cykli) jejich použití. Problémem není jenom max. cyklů nabíjení baterie ale též max. cyklů kondenzátorů ve měniči. Jestli je to pravda to netuším, není to můj obor.

Měl jsem desku od Gigabytu - taky na krabici s obrázkem solid-state capacitors, barvičky a velké chvástavé titulky, ale vydržela lehce přes 3 roky. Krám jeden. :-P A to jsem ji pravidelně čistil od prachu, v bedně měl dostatečný počet větráků, aby byl pěkný průvan. Všechno marné. Teď mám desku od MSI, na které pořád jedu (socket LGA 1155) a pořád drží. Ani nespočítám, kolik let ji mám. Snad ještě nějaký pátek vydrží. :-)

Já mám desku Gigabyte z roku 2010 někde doteď, a na prázdném místě tišťáku je vyleptán (!!) text "All Japanese capacitors"

To není konspirační teorie, je to praxe. Kondenzátory mají při běžném používání životnost dlouhou a variabilní (kopíruje to gaussovu distribuci), ale na výrobcem definované teplotě (např. 85 °C) je to až krásně precizně třeba těch 2000 hodin. Dávají kondenzátory k heatsinku, i když na spojích vidíme, že je tam museli přivádět a normálně by byly několik cm dál. V nabíječkách Parkside jsou kondenzátory k heatsinku měniče dokonce přilepeny termoelastickým silikonem.

To se dělalo, a možná pořád dělá, třeba u invertorových svářeček, i u českých výrobců.

Kdysi jsem měl monitor, ve kterém se přehříval jeden VF tranzistor tak, že se odpájel z desky a vypadl ven.
Kamarád to opravil tak, že tranzistor vybavil masivním chladičem - a pro jistotu vývody k desce přinýtoval. ;o)

Dávají kondenzátory k heatsinku, i když na spojích vidíme, že je tam museli přivádět a normálně by byly několik cm dál. V nabíječkách Parkside jsou kondenzátory k heatsinku měniče dokonce přilepeny termoelastickým silikonem.

Je to možné, ale možná tím jen chtěli kondenzátory trochu upevnit, pokud v zařízení dochází k vibracím. Ten záměr mi přijde až příliš sofistikovaný, vzhledem k tomu, jak plošňák vypadá (asi už je i staršího data).

To je dobrá otázka, proč to lepí dohromady. Štíhlejší kondíky jistě trpí vibracemi, a běžně se kvůli tomu k sobě navzájem něčím lepí, třeba v těsněji nahuštěných napájecích zdrojích (1U, hot-swapové moduly serverových zdrojů apod.)

Je mi otázkou, zda lepení kondíků ke chladícímu tělísku má šanci kondíku pomoct taky teplotně. Protože důvod proč kondíky vytečou, je především dlouhodobé tepelné a proudové přetížení. Kondík má nějaký parazitní odpor (ESR), který v kombinaci s protékajícím proudem vyvolává zevnitř oteplení. ESR a dovolený střídavý proud (běžně udávaný v datasheetech) jsou jenom dvěma stránkami téže mince - třetí faktor v téhle hře je tepelný odpor (vodivost) vůči okolí. Schopnost rozptylovat teplo. Pokud je chladič natolik dimenzovaný, že při daném protékajícím výkonu zdrojem vychází chladnější než kondíky okolo, má smysl na něj kondíky tepelně přivázat a prodloužit jim tak životnost :-) Popravdě o tom ale spíš pochybuji - hliník je drahý a chladiče křemíku bývají naopak co do plochy poddimenzované.

Kdesi jsem našel "pravidlo podle palce", že každých 10°C dolů prodlouží reálnou životnost elytu na dvojnásobek.

Dávají kondenzátory k heatsinku, i když na spojích vidíme, že je tam museli přivádět a normálně by byly několik cm dál.

No tak kondenzátory CapXon mají životnost omezenou i kdyby je nikdo nikdy nevybalil a nezapojil. Přilepení na horký chladič je ovšem krok riskantní, taky by se mohlo stát, že výrobků před skončením záruční lhůty přestane fungovat víc než je výrobci milé... správně by to mělo být dimenzováno cca na 1,5 násobek záruky, aby tam byla rezerva :)

A ano, měl jsem příležitost si mnohé podobné čínské "značky" změřit po odpájení z různých výrobků, velice často odpad - někdy malá kapacita, jindy "jen" velké ESR... extrém byly kondenzátory Jamicon koupené ve zdejším GME, ty se nafoukly v pytlíku ve kterém jsem je skladoval i ve výrobku, kam jsem je hloupě osadil.

(Já vím, nelze všude osazovat nejlepší a nejdražší Rubycony a Nichicony, někdy je potřeba udělat kompromis. Ale CapXon, Jamicon a jim podobné určitě nikdy víc a nikam.)

Gratuluji k obzvlaste vygumovanemu prekladu. Prekladat solid capacitor jako solidni kondenzator je skutecne vyborny cestin prekladatele!
Ale jo solidni jsou solidni...

Však poslední dobu kupuju už jen solidní disky.

Pro zajímavost ... u zákazníka v serverovně (cca srpen 2012) umřela klima, a i když tam vyrazili hned jak začal řvát teplotní poplach, než se tam dostali, uvnitř v technice už bylo přes 80°C. Umřelo skoro všechno s výjimkou telefonní ústředny, a vnitřky vypadaly plusmínus takhle :-)
https://photos.app.goo.gl/orSuLebBme7je6vD9

Ta fotka je autentická z té události?

Kondík je Nippon Chemicon KZněco. Pokud to není fake, měl by to být kvalitní materiál. Vedle něj nějaká audio prašivka si spokojeně sedí. Tohle spíš vypadá, že ten vystřelený koďan dostal od něčeho osobně pořádně za uši. Jako že odešly koďany na výstupu ve zdroji, a tenhle "převzal zodpovědnost" (schytal střídavinu). Hm... 1 mF / 10V .... tzn. nejede na 12V, tzn. patrně filtroval něco jako 5V větev. Ta má v dnešním hardwaru relativně minimální zátěž... zvláštní.

Vaše poznámka mi připomněla, že bych měl do svého skriptu sledujícího otáčky a teploty přidat automatický shutdown, pokud teplota okolí ujede mimo duševně zdravé meze (ještě než zabere PROCHOT nebo nedejbože THERMTRIP).

Uz velmi dlouho ma i levnejsi IT zelezo forced thermal shutdown kdyz se jako ochrana pred totalnim selhanim cele vypne. Jaktoze nezareagovaly ochrany? Daly se z toho aspon dostat logy?

Zapnuta technika by rozhodne nemela mit na inlet/outlet temp 80 stupnu. Mela by byt uz davno po shutdownu a zustam tam do zasahu pres management (pokud napajeni jeste zije) a nebo v nejhorsim fyzickym muzikem. To rozmezi je plus minus autobus nekde kolem 45-60 stupnu. Zalezi jestli masina muze bezet s trvale vyssi teplotou (je na to certifikovane zelezo pro energy eficient bla bla datacenter bla bla design).

24. 3. 2025, 11:57 editováno autorem komentáře