Názory k článku
Datové schránky jen pro uživatele MS Windows

Datové schránky jsou použitelné na Windows, MacOS X i Linuxu.
Některé věci se v čistém webovém prohlížeči udělat nedají. Například si zkuste vytisknout účtenku z pokladny :). Jinými slovy použití rozšíření browseru (ActiveX prvky včetně Javy, Flashe a custom aplikací) je v některých případech zcela v pořádku.

Jak z toho JavaScriptu nebo PDF budete automatizovat tisk? JS otevře okno s print dialogem, a pokladní vždy otevřený tiskový dialog potvrdí? To si zřejmě děláte srandu :)

Ono existuje v browseru nastavení – např. ve Firefoxu, kde se dá print dialog vypnout…:-P.

Takže pak může jakákoliv webová stránka vytisknout tisíc stránek na vaší tiskárně…

klid…

je to flamer s mírným náběhem na notorický trolling

ignorujte ho a dá pokoj

http://cs.wikipedia.org/wiki/Flame_war

Správně. Lidi s jiným názorem prostě ignorujte. Ještě by vám nabourali vaše iluze ;)

Je rozdíl názor a ignorant, který chce jen trollovat

Link jen tvrdí, že vám konkrétně něco nejede na vašem konkrétním stroji MacOS X. To se v IT stává celkem běžně u různých SW., a zpravidla existuje nějaké řešení.

A takhle fakt píšete pokladní systémy? Listbox, najdeme myší, zascroolujeme, najdeme rohlík, escape, dvojtečka, dvojité vé :))

Souvisí to s vaším výrokem: „Jestliže někdo vytvoří webovou (!!) aplikaci, která je použitelná jen na jedné platformě (přestože nic zvláštního nedělá), tak je to u mě břídil, sorry.“

Frustrace, vyhoreni, komplexy menecennosti, nebo spatne zvoleny studijny obor?

No je to dlasi aplikace, ktera se musi sledovat, tak proc kdyz se to stejne musi zalozit si to hned nevytisknout, AUTOMATICKY a tak si toho muze kdokoliv simnout, jeste je mozno dat pred to banner: „Dulezite, datova schranka“

… jenze to ti tupci z verejne zpravy nepochopi, tam jde hlavne o zakazky a provize z nich, ti lidi jsou tak 100let za opicema, ze ani nevdi, co maji chtit, na druhou stranu se neni cemu divit, kdyz je plati, tak jak je plati a dalsi problem je, ze mnohdy ani nechteji levnejsi zkusene lidi, protoze by jim moc videli pod ruky … tak takhle to asi je, az tak zalostna je to situace, i tech 10 dni je vyplod choreho mozku, takze chteli predejit prutahum v radu mesicu a dali termin, kratsi nez prumerna dovolena a soudce pak nema povinnost to opravovat z duvodu vaznych okolnosti, branici mi si neco precist.

Uz se moc tesim, az budete v nemocnici s banalni veci, polezite si tam 14 dni a mezitim vas nejaky gang podobny soudci Berkovi (ktery dodnes neni odsouzen, nikdo ho nesoudi a za X let to vysumi a dostane plat zpetne) kdy vam provedou exekuci v dome, protoze kdyz se nedostavite, soud rozhodne v jejeich prospech, nebot vy je to jedine tvrzeni a tak se mu bude verit …

Firma, kde jde o miliony si tuhle srandu nemuze dovolit, nebot lidi, kteri je chteji okrast je mnoho a jak ukazuje justice v CR zlocinec muze uvezt i sebehloupejsi argument a je mu vereno, zatimco poskozeny musi logicke veci sahodlouze dokazovat.

Proč byste chtěl dokumenty automaticky tisknout? Tisknete si snad automaticky emaily?
K tomu jak soudy věří tvrzení zločinců byste měl vědět důležitou věc. Existuje věc zvaná důkazní břemeno. Ve většině situací ho nese žalující strana. Například pokud žalobce tvrdí, že jste zapíchnul kuchyňským nožem paní Novákovou, tak vám to musí DOKÁZAT – tedy žalobce nese důkazní tíži (platí to ve většině případů). Naopak vy jako obžalovaný nemáte povinnost při dokazování spolupracovat, a můžete důkazy zpochybňovat. Je to nyní jasné?

No tak zrovna tisknout z weboveho prohlizece na pokladni tiskarnu docela pohodlne jde. Viz jZebra pres kterou sem resil tisk na Datamaxech a Zebrach z ASP aplikace.

jZebra je Java applet. Samozřejmě z jiného ActiveX prvku (třeba aplikace ve VB.NET) můžete také tisknout bez omezení.

„Tlustá“ aplikace je samozřejmě také alternativa. Ale webová aplikace nevyžaduje instalaci, a nějaký subset funkcionality dostanete i bez nainstalovaných doplňků browseru.
Program psaná pro Qt nebo GTK je nativní v nejlepším případě na Linuxu (aplikace v Javě pak není nativní nikde). Proč byste chtěl té naprosté většině uživatelů Windows vnucovat instalaci Qt, GTK nebo Javy? Není lepší těm pár uživatelům Linuxu vnutit balíček s Wine?
Proč by proboha aplikace pro komunikaci s veřejnou správou měly být součástí dister? A proč open source? Myslíte že je v zájmu státu, aby se lidé vymlouvali stylem „ale mě ta aplikace build Franta-a-Jarda-Chilli-flavor-0.9.8.4b padala, takže jsem to nepřečetl“?

A proc si musi moje firma, kde pouzivame JEN 64 bit linux zadelavat pocitace takovym bastlem nebo kupovat krabici od MS abychom si to mohli nainstalovat do vmware ?

Ještě jednou: nemusí. 1) nevěřím, že nějaká firma nemá ani jedny Windows. Zkuste ses podívat k účetním, jednateli, do HR oddělení. Firma není jen IT oddělení. 2) Datové schránky lze používat v prostředí Windows, MacOS X a Linuxu. Pokud jsem si všiml, tak Wine funguje i na x86–64. Viz níže howto. Měl byste skákat radostí, že se u instalace můžete půl dne hrabat v konfiguraci, kompilovat, zkoumat logy proč to nejde, léze po fórech a radit se s ostatními…
http://wiki.wi­nehq.org/Wine­On64bit

Pokud vám ten SW na Macu neběhá, zkuste podporu. Co nakonec čekáte ve světě, kde některá jádra Linuxu přepíší flash ROM na síťové kartě? ;)
Na 64-bitovém Linuxu lze provozovat Wine. Pochopitelně je to opruz, jako řada věcí na Linuxu (a 64-bitovém zvlášť). Jestli chcete ušetřit čas, kupte si Windows. Jestli ne, tak si hrejte se 64-bit Linuxem. Je to stejný úkol, jako rozchodit 32-bit browser na 64-bit Linuxu.

Muset používat Windows je opruz celkově, to si moc nepomůžu když od Linux + Wine uteču k Windows.

Proč VirtualBox s 32-bitovým Linuxem? Vy u vás neumíte běžet 32-bitové aplikace na 64-bitovém systému? To asi děláte něco špatně.

třeba nechce zaneřádit systém 32 bitovýma knihovnama. Má cenu abyste tady flamoval, když neprojevujete základni znalosti tématu? Nechcete se spíš zaměřit na nějaké bulvární magazíny, kde by si vás užili dost?

„Zaneřádit“? To musíte mít knihovny psané tak, aby nešlo o neřády ;). Podívejte se na 64-bitové Windows. 32-bitové aplikace na nich běží bez problému, a žádné neřádění se nekoná.
Pokud budete tvrdit „já budu používat 64-bitový Linux, bez podpory 32-bitových aplikací, protože to tak mám rád, a stát mi musí připravit takovou aplikaci pro komunikaci s datovými schránkami, která na takové konfiguraci pojede“, tak já budu vážně tvrdit, že jste zřejmě spadnul z výšky na hlavu.

kokso ty si taky idiot az to boli. len tak na okraj… linux je minorita. podla tvojho nazoru teda nie je povinnostou statu ho podporovat a je uplne v poriadku ze statne institucie podporuju iba wokna. ano? to nie je podla teba zneuzivanie monopolu?

cital som viac tvojich prispevkov a radsej sa k nim ani nevyjadrujem. kedysi som si myslel ze mas aj nejaku uroven vedomosti, potom som sem dlhsie nechodil, ale poslednu dobu su tvoje prispevky totalne odveci. daj si facku a hanbi sa.

Pokud mate problem s flashrom na E1000, kontaktujte support spolecnosti Intel a nevopruzujte se svym OT problemem v diskusi o datovych schrankach.

Problem zpusobil vyrobce HW protoze on vytvari drivery v linuxovem jadre, ale to odbornik vaseho kalibru urcite vi, takze nechapu proc s tim zasirate diskusi.

A kdo to vaší firmě nutí? nIkdo, holt si nechte věci posílat poštou. Fakt konec světa.

Ale pro firmy jsou datové schránky povinné, jen občan si může vybrat tu poštu, ne?

Zaujímavé je, je vždy keď píšete o niečom, o čom niečo viem, v 99% prípadov sú to nezmysly. Myslím, že môžem na základe toho predpokladať, že keď píšete o veciach, o ktorých prehľad nemám, tak tiež píšete samé bludy.

Tie programy písané v Qt sú natívne všade, na windows to používa priamo natívne ovládacie prvky a dialógy. To „vnucovanie“ inštalácie Qt vyzerá asi tak že má program so sebou pribalených nejakých 12 MB DLL-iek – vidíte v tom problém? Ja nie. DLLká sú na windows pomerne bežná vec ;)

Aplikace psané v Qt ve Windows vypadají skoro jako doma. Bohužel jen skoro.
Qt znamená podle vás přibalit 12MB balastu, a to pro minimálně 95% uživatelů (daleko spíš pro 100%). Wine znamená nepřibalit nic pro 95–100% uživatelů, a přibalit pár desítek MB pro nejvýše desetiny procenta uživatelů Linuxu. Co si vyberete? A co si vyberete, když tu aplikaci pro Windows máte už léta hotovou? ;)

Furt to vypadá víc doma, než oficiální aplikace MS, kde skoro každá používá nějaké svoje vlastní widgety (Office, různé konzole různých nástrojů, jednorázové aplikace – třeba Tomboy – to je opravdu ukázka aplikace, která je v tom windowsím hnoji zcela jako doma).

Jako pomerne vydatny sponzor statni spravy ocekavam ze penize ktere jsem do jejich rukou vlozil, budou investovany rozumnym zpousobem a ne do aplikace ktera vypada jako dilo studenta ktery si mezi psanim kodu vymackava uhry. Jak bezpecna muze byt takova aplikace?

Smetu ji ze stolu už při výběrovém řízení.

Qt aplikace mají téměř nativní vzhled. Gimp je na tom příšerně na všech platformách. Java ve Windows má rádoby-nativní vzhled.
Proč by součástí řekněme Ubuntu nebo SLED měly být desítky či stovky aplikací pro komunikaci se státními správami Británie, Finska, Uruguaye a dalších zemí? Zkuste se na platformě Linux naučit řešit instalace jinak, než zahrnutím aplikace do distra. Zkuste vyvinout instalátory nezávislé na konkrétní verzi konkrétního distra. Ve Windows Vista bez problémů běží i aplikace z Windows 2000, Windows 95, Windows 3.1 a Windows 2.0. Můžete se od MS přiučit. Když to šlo o nabídky Start, kontextového tlačítka myši, fulltextového indexování a dalších věcí, tak proč ne u zpětné a dopředné kompatibility?
Možnost kontroly zdrojáků nezvyšuje bezpečnost. Podívejte třeba se na Firefox. Po těch letech se v něm pořád objevuje hromada bugů. Odborná veřejnost má jiné starosti, než louskat zdrojáky aplikací.

Tak LO uz prechazi od polopravd k cistym lzim … Asi to je s tim MS nejak nahnute.

Takové instalace aplikací v Linuxu samozřejmě existují, zejména proprietálních nebo jednoúčelových balíků, jsou mimo balíky dister a zpravidla mají přilinkované knihovny staticky. Nic nového pod sluncem a MS k tomu rozhodně potřeba „na přiučení“ není. Jinak u té vzájemné „kompatibility“ aplikací od W31 po Visty snad žertujete, ne? Část jich možná vyhoví, ale rozhodně to není „standardním“ jevem. Pokud jde o hromady bugů, objevují se ve všech sofistikovanějších aplikacích, ať už proprietálních nebo opensource. Někde jsou řešeny soustavným způsobem bezprostředně po objevení, někde nejsou řešeny vůbec a léta běží … hádejte, jestli u opensource nebo proprietálních. Používáte ve své argumentaci PR metody se zjevným cílem poskytovat zavádějící informace.

Mohl jste si všimnout, že aplikace pro Windows nemusí být linkované staticky, aby běžely pod novější verzí systému. A také staticky linkované nebývají. Ona je pak taková aplikace velikou obludou, která žere zbytečně spoustu paměti.
Kompatibilita aplikací od Windows 3.1 po Vistu je technický fakt. Samozřejmě některé aplikace mají různé bugy, nebo spoléhají na nepopsané vlastnosti systému, třeba na to že v nějakém souboru Windows Exploreru je konkrétní ikona (viz link níže).
http://www.ro­ot.cz/zpravic­ky/preference-vyvojaru-podle-os/211454/
Nejde o PR argumenty. To jen vy neznáte fakta.

„Mohl jste si všimnout, že aplikace pro Windows nemusí být linkované staticky, aby běžely pod novější verzí systému.“ Jistě, ani v linuxech to nemusí být zrovna staticky linkované, nicméně v obou případech, pokud knihovny nezachovají zpětnou kompatibilitu, musí se do systému nějak dodat. Jde to, ale dře to. A jako dlouholetý uživatel woken i linuxu a semtam programátor pod oběma systémy fakta znám. Váš „aktivistický“ styl je ale až příliš jednostranně účelově zaměřen, až je tím zřetelně suspektní. Já mám dobrou vůli a vlastně takový dojem se svými reakcemi pokouším setřít. Tím končím vzájemnou výměnu v poloze ad hominem a prosím nadále o věcnost.

Knihovny ve Windows zpětnou kompatibilitu zachovávají. To je jeden z rozdílů.
Jak účelové? Zkuste si do Windows Vista nainstalovat aplikace pro Windows 3.x-Windows XP. Budou fungovat. Výjimkou jsou snad jen drivery, firewally, antiviry a špatně napsané aplikace. Zkuste si ale nainstalovat na svůj Linux balíček starý byť jen pár let. Kdepak. Balíčky jsou pro konkrétní verzi konkrétního distra, a cokoliv jiného v nejlepším případě „jen“ přinese problémy. Výjimkou jsou staticky linkované aplikace, které ale zase zbytečně mrhají prostředky.

Ano, pro balíčkovací systémy platí v zásadě to, co uvádíte, i když ne absolutně, mluvíme-li o balíčkovacím systému samotném. Opustí-li distro v novější verzi nějakou aplikaci z dister předchozích, není až takový problém si to nainstalovat i případnými předchozími verzemi knihoven se závislostí na aplikaci, případně si v balíčkovacím systému nastavit pro aplikaci downgrade. Další možností je kompilace zdroje na současné knihovny – pokud je to dobře napsané a sestavené, je triáda ./configure, make, make install bez problémů. Ty aplikace, které jsou linkované staticky, jsou většinou proprietální SW, zabalené často do instalačního binárního balíku. Možností je tedy více a strom života je zelenější a košatější, než se to na první pohled jeví.

Není až takový problém? Možná dokud neskončíte na závislosti na jiné verzi glibc, gtk core libraries, nebo něčeho jiného. A samozřejmě ani tak nevíte, jestli bude výsledek fungovat. Vaše verze vašeho distra může mít třeba jiné umístění konfiguráků, které instalace potřebuje měnit. Potenciálních problémů jsou hromady. Právě proto máte každou aplikaci zabalenou pro konkrétní verzi konkrétního distra.
Kompilace? To bude mít uživatel radost. Kompilace totiž dost často neprojde prostým ./configure, make, make install ani s aktuální verzí SW. Opět srovnajte se situací na Windows. Učit se, učit se, učit se. Neříkal to nějaký Richard M. Stallman? ;)
Aplikace jsou linkované staticky primárně proto, aby výrobce nemusel aplikaci kompilovat a balit pro každou verzi každého distra. Statická kompilace na Linuxu výrazně zvyšuje šanci, že aplikace půjde spustit řekněme i o dvě vydání distra později.

Zatím jsem na ničem neskončil, a to už jsem toho nakompiloval spousty, i když musím podotknout, že má potřeba něco kompilovat se stává stále více výjimkou, protože mé oblíbené distro stále více svými balíčky pokrývá mou potřebu. Ke kompilaci: dobře napsaná aplikace mívá vetšinou i dobře napsané readme, pokud chce mít nestandardně uložené konfiguráky či knihovny, případně umožňuje taková umístění parametrizovat. Kyž je ňákej ten error, mrknu do zdrojáků a naleznu autorův zámysl, nehledě k tomu, že errorní hlášky při kompilaci bývají naštěstí srozumitelné a nemusíte se pachtit s vyhledáváním chybových hlášek typu „error 0150654978“ v nějaké databázi, co vlastně vůbec znamenají. Jistě můžete podotknout, že nejspíš nebudu běžný uživatel. Pro něj platí mutatis mutandis, co uvádím ve větě první. Pravděpodobně si zvolí distro, kde má vše potřebné na talíři, aby nedejbože nemusel použít vůbec commandline, natož nějakou kompilaci. Já jsem hovořil o možnostech pro toho, kdo takové možnosti chce využít a nemusí se snažit pro použití těchto možností cosi do systému přidělávat, protože mu to systém implicitně umožňuje.

mnohem lepsi je:

firma: „ta vase aplikace mi padala, tak jsem to neprecetl“ stat: jdi do ...... a kup si microsoft OS

To ze firma je uspesna a widle ve svem businessu nikde nepouziva (neveri jim, nepotrebuje je) je vedlejsi, hlavni je namastit ty spravne kapsy (vcetne vasi?).

ActiveX v prohlížeči zrovna moc nevěřím (ani na MS Windows).

A vy snad znáte ActiveX v prohlížeči na jiném systému, než je MS Windows?

V podstatě ne. Ve Wine je to emulace MS Windows takže de-facto MS Windows. Máte pravdu, ta závorka nedává moc smysl.

Pánové výrazem „nativní aplikace“ mysleli nativní vzhled, ne nativní kód procesoru.

ActiveX prvky lze instalovat do profilu uživatele, a zápis do uživatelské části Registry není problém.
Ohledně vybírání jste na tom úplně stejně, jako s doručením obsílky poštou. U dorušení poštou se úplně stejně používá rtzv. právní fikce (která je silnější než skutečnost). Viz link níže.
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Pr%C3%A1v­n%C3%AD_fikce
Java je ve Windows úplně stejný exot, jako Qt nebo GTK. Naopak .NET je už nějakou dobu pro MS primárním API.
ActiveX v prohlížeči nevěříte? Super. Mezi ActiveX prvky patří Adobe Flash, QuickTime, Java, různé prohlížečky panoramat atd. Ale to nic ;)

Ale to jen na IE, že ano. Že by to bylo tím, že IE neumí NPAPI? Takže jde jen o úlitbu MS.

Jediný exot tu jste asi vy.

Proč by MSIE měl umět NSAPI? Vždyť je to jen API pro extensions Navigatoru. ActiveX komponenty můžete použít z jakékoliv aplikace. Komponentový design vám umožní použít třeba tu samou komponentu XML parseru v serverové aplikaci, desktopové aplikaci, makrech Excelu, v browseru, i skriptu běžícím v tom browseru. Code reuse nespočívá v akci copy-and-paste :)

COM/ActiveX a .NET jsou jediné technologie, které tohle umí na každém počítači s Windows (tj. prakticky na každém počítači). Interoperabilita .NETu a COM/ActiveX má samozřejmě svá úskalí, ale přesto funguje.
U Javovských tříd je situace poněkud odlišná. Ty můžete používat buď z Javy, nebo máte smůlu. S interoperabilitou Java/Java celkem pochopitelně problém není.

Napsat tlustého klienta v Javě může znamenat řadu problémů. Na prvním místě si každý uživatel musí nainstalovat Javu. Už tu padlo, že někteří zdejší uživatelé považují za velký problém instalaci balíčku Mono, 32-bitových knihoven apod. To se ovšem týká jen minima uživatelů (uživatelé Linuxu, resp. 64-bit Linuxu). U Javy jsou postiženi všichni.
Problémem Javy je také poněkud divoký vzhled aplikací a pomalé GUI. Ještě horší je omezenost Javy jako platformy. Protože je Java multiplatformní, umí prakticky jen to, co všechny platfromy řeší podobně. Proto řadu věcí v Javě prostě nenapíšete.
„Tohle umí“ nelze na Javu aplikovat. Bavili jsme se o komponentovém modelu. Zkuste použít komponentu napsanou v Javě z jakéhokoliv jiného prostředí (MSIE, Excel, VBS, C#). Ne, tohle Java neumí.
Jedna aplikace v Javě problém opravdu neřeší. Mobilní Java je výrazně odlišná. Navíc jsou výrazně odlišná i zařízení. To je nakonec důvod, proč se třeba hry v Javě prodávají pro konkrétní model telefonu. Write Once, Run Anywhere je pouze iluze, kterou se Sun snaží vzbudit.
.Technologie na kterých .NET stojí jsou multiplatformní. Samozřejmě konkrétní aplikace multiplatformní být nemusí (třeba WinForms nemusí některé implementace umět). To proto, že jedna velikost bot nepadne všem. Každá platforma je jiná, a na každé platformě uživatelé očekávají něco jiného. Zkuste dát uživatelům MacOS X OpenOffice/X11, a budou zvracet ještě týden. Nebo zkuste dát uživatelům Solarisu nějakou aplikaci s panem Sponkou; budou zvracet úplně stejně.

Jinými slovy jední světem je obrovský svět COM/.NET, který zahrnuje prakticky celé Windows. Druhým světem jsou komponenty psané v Javě, které použijete jen z Javy, i když na vce platformách.
Nerad vám beru iluze, ale Aero/WPF je pekelně rychlé. To proto, že věci typu rastrování fontů, antialiasing, ClearType i rastrování spousty dalších věcí přebírá grafická karta (na rozdíl od Compizu, kde grafická karta jen posouvá po obrazovce výsledné bitmapy).
Klienta pro datové schránky by asi šlo napsat v Javě. Osobně ale preferuji aplikace, kvůli kterým si nemusím instalovat Javu, chovají se nativně, nejsou tak pomalé, nemají problémy s tiskem atd.

Poslední verze Windows (Vista, Win7) mají .NET runtime předinstalovaný. A nativní vs Java je poměrně velký rozdíl. Strávil jsem něco času s aplikacemi napsanými v Javě, a bylo to fakt hrozné.
Jak se liší vzhled aplikace psané v .NET Frameworku 1.0 a 3.0? Podle mě dost podobně, jako vzhled aplikací psaných v letech 2002 a 2006 (roky vydání těch verzí .NET frameworku).
Svět COM/.NET je samozřejmě daleko větší, než svět Javy. Vždyť se podívejte, kolik desktopových aplikací fnguje COM/.NETtu, a co je na desktopech v Javě. A zkuste se podívat na nabídku komponent pro COM/.NET a Javu (imaging, medicínský imaging, reporting, OCR/ICR, podporu speciálního HW atd).
Samozřejmě beru, že váš pohled na věc může být jiný. Můj pohled je ten, že multiplatformní SW je vždy omezený, a Java je toho nejlepším důkazem. Navíc lidé na každé platformě očekávají něco jiného (ve Windows menu v okně, na Macu menu na horní liště, na Linuxu ukládání konfigurace do konfiguráku atd). Navíc psaní a podpora multiplatformního SW typicky vychází daleko dráž, než pro jednu platformu. Z těchto důvodů má smysl psát multiplatformní SW jen zcela výjimečně.
Nakonec se podívejte, kolik SW je úspěšného na více platformách. Ze všeho SW je těch kousků úspěšných na více pllatformách jen pár. Třeba MS Office, Photoshop, Firefox. A často to bývají ty kusy, které byly pro cílové platformy masivně upravovány (viz MS Office).

Potěší, že znáte termín právní fikce. V této diskusi to bohužel zdaleka není standard. Datovou schránku si „musíte“ úplně kontrolovat stejně, jako fyzickou schránku, protože fikce doručení platí v obou případech. Rozdíl je jen v tom, že v datové schránce vám zůstane zpráva 90 dní, kdežto na poště ji po uplynutí lhůty vrátí odesílateli (se slovy „nezastižen“, což odesilatel díky fikci doručení interpretuje jako „doručeno“).
Windows jsou založeny na nativním API (viz základy Windows internals). To nativní API teprve obaluje Win32 a .NET. MS uvedl .NET jako nové primární API pro Windows. Můžete si všimnout, že vývojové nástroje pro Windows jsou dnes prakticky výhradně pro .NET (včetně C++/CLI), případně pro čisté Win32 API. Záměr je jasný: postavit přístí generaci Windows kompletně na .NETu, včetně kernelu (viz projekt Singularity). Dnes jsme ve fázi podobné Windows 95, migrujeme z Win32 na .NET. „Zítra“ pojedeme aplikace psané pro .NET na kernelu psaném v .NETu. „Zítra“ bude zřejmě přibližně v roce 2012.
Souhlasím, že není 2× šťastné, že .NET 1.0 a 1.1 je nutné instalovat zvlášť. Na druhé straně jde o poměrně malé balíčky. V Javě je situace horší. Zpětná kompatibilita totiž obecně funguje, ale má výjimky. Takže pokus běžet aplikaci na novém JVM může skončit špatně prostě proto, že se mezi tím změnila platforma.

Ještě jsem chtěl znovu připomenout, že Java je proprietární uzavřená technologie. Kdybyste si chtěl Javu uzpůsobit k obrazu svému, můžete dopadnout jako Microsoft – dostat desítky milionů dolarů pokutu, a k tomu zákaz Javu používat. Naproti tomu .NET stojí na standardech ECMA/ISO, a MS se nijak nebrání projektům typu GTK#. Dokonce spolupracuje s Novellem na portování.

Java je pěkná myšlenka. Bohužel snaha udělat ji multiplatformní z ní dělá cizince na každé platformě. Navíc má problémy jak s výkonem, tak se správou paměti (který blb protoha vymyslel, že Sun JVM umí používat pouze souvislý blok paměti?).
Java je proprietární, standardizace se nekoná. Naopak .NET stojí na ECMA/ISO standardech.
Java je „zaminovaná“ patenty, stejně jako .NET.
Sun hlídá čistotu Javy. Když si Javu reimplementujete nebo upravíte dle svých potřeb, může vás stihnout pokuta ve výši desítek milionů USD, a zákaz Javu používat. Microsoft platil tuším USD 20M. Naopak Microsoft takové věci neprovádí, viz jeho přístup ke GTK# a podobným aktivitám.
No, tolik fakta.

Tak to „nezastižen“ = „doručeno“ není úplné. Od 1.7. existuje jakási obálka ze zeleným pruhem (neplést se sběratelskou specialitkou s oranžovým pruhem, co dnes a příští týden dostane pouze omezená skupinka statutárních zástupcú obcí). A ta zelená znamená „nezastižen“ = vráceno nikoliv odesílateli, ale natvrdo do schránky adresáta.

Samozřejmě to neřeší zásadní problém listinné fikce doručení, kdy mi někdo bude schránku systematicky vykrádat. Ale to nechme prvnímu soudnímu případu.

Kladete „filosofické“ otázky bez znalosti reality.

1. vnucení balíčku s wine: proč ne, kdyby tam byla funkcionalita nezávislá na 1 platformě. O co konkrétně jde? Není ošetřeno podepisování kvalifikovaným certifikátem, aplikace nemá svoje „úložiště“ certifikátů a důsledně chce načítat cerfifikáty ze systémového úložiště woken. Pod wine takové SǓW není, a i plugin 602 XML Filleru pro FF ignoruje úložiště FF samotného. Soudruzi udělali někde chybu a neposkytli návod, kam umístit certifikát, aby si jej 602XML Filler načetl. Pravdou je, že protože tuto otázku nezvládli, měnila se na poslední chvíli specifikace úkonů pro fyzické osoby – ti nemusejí podepisovat, protože jejich datové zprávy „přece identifikuje jednoznačně“ průchod dat jejich datovou schránkou.
2. Veřejná správa má komunikovat pod veřejnou kontrolou, průhledně a nemá používat pro takovou komunikaci prostředků závislých na 1 platformě. Spicifikace takové komunikace má být veřejná, otevřená a rozhodně by neměla být proprietální. V tomto smyslu jde o použití veřejných standardů, což by mělo být zákonem. K tomu, aby aplikace mohla být použita pro daný účel, může účinně sloužit atestační řízení. Apikace Franta-a-Jarda-Chilli-flavor-0.9.8.4b se tak bez atestu neuplatní. Technicky lze takovou podmínku poměrně snadno ošetřit.

DAtová zpráva se opravdu nemusí podepisovat, stačí podepsat obsah – tedy vložený soubor. A to může každý na svém sw nezávislém na svazarmu 602 či windows.

No, ony jsou ty certifikáty ke dvěma věcem: 1. autentizace při přihlášení do DS – tedy s výjimkou fyzických osob všechny ostatní, 2. například k podpisu fo/zfo formátu (602XML), který OVM vyžadují k některým konkrétním úkonům. Minimálně vám to tedy ztíží o jeden úkon navíc, ale mám dojem, že podpora pro ukládání do PDF v 602 XML Filleru pro Linux a Mac chybí rovněž, případně tedy o více úkonů, neuložíte-li to v Linuxu a Macu do pdf – tj. vytištění formuláře fo/zfo, naskenování a převedení do PDF a podepsání PDF vaším certifikátem. Opravdu pošušňáníčko a skvělá „multiplatformní“ podpora.

S tim Qt je to tak, že na to „aby ti to jelo na winu“ opravdu nemusíš instalovat Qt, na zprovoznění mi stačí do instalátoru přidat tak 10 max 20mb, +aplikaci si můžu dovolit napsat na linu a pojede v klidu na winu i mac os (dobře, semtam něco třeba doladit), to jen na upřesnění

Už jsem to tu psal. Buď si může těch 0 firem které nemají Windows nainstalovat pár desítek MB balíčku Wine, nebo si všechny firmy budou instalovat Qt runtime. Co je lepší řešení? Navíc kdo ví jak v Qt na Windows budete třeba používat systémové uložiště certifikátů.
Mimochodem co když tu aplikaci napíšete pod 32-bitovým Qt, a někdo si odmítne „zaneřádit systém“ 32-bitovým knihovnami? Takový exot už tu v téhle diskusi byl. Nebo používá Gnome a bojkotuje Qt aplikace. Co pak? Má svoje „právo na aplikaci“? Co na to říká EK a Jan Tleskač? ;)

Účtenku z pokladny nebude pokladní tisknout z webu veřejné správy, víme?

To bych neřekl, já jsem skončil na chybové hlášce, kterou jsem ani několikadenním úsilím neodstranil, takže stát mi nyni může posílat svoje dokumenty, které si v životě nepřečtu (protože registrace už zrušit nejde) – mnohem horší situace, než když chodily v obálce. http://temp.kab.cz/…a_z_mvcr.jpg

1] Fyzické osoby NEMUSÍ mít datové schránky.
2] Zákon ukládá povinnosti. Jak jím dostojíte, to už je vaše věc. Franta s sebou musí nosit občanku, ale je přesvědčený nudista, takže nemá kapsu. S nákupem obleku nesouhlasí, a navíc by mu tím vznikly dodatečné náklady. To je ale jeho problém, ne problém státu.
Zkusíme méně absurdní příklad. Stát může uložit prodejcům povinnost používat registrační pokladny. Prodejcům tím vznikají náklady (koupit pokladnu certifikovanou Ministerstvem financí). Náklady pochopitelně nese prodejce, nikoliv stát. Stát si naopak namastí kapsu na certifikacích a DPH z prodeje pokladen.
Je to nyní jasnější?

Může se to stát. Zvlášť pokud registrační pokladny Casio má 100% prodejců.
Když se vrátíme k obdobě ve formě datových schránek, vy znáte nějakou podnikatelskou osobu, která nemá ani jedny Windows? České SuSE účtovalo ve Windows, a Novell tak účtuje nejspíš také. Navíc k datové schránce nemusíte přistupovat z prostředků firmy. Můžete použít internetovou kavárnu, nebo se připojit k terminálovému serveru na internetu a pracovat z něj. Možnosti jsou různé.
U datových schránek je ale hlavně situace jiná. Můžete je používat z Windows, MacOS X i Linuxu.

Prosím vás, jste už trapný. Že máte na tom, aby daňoví poplatníci finančně podporovali jistou firmu nějaký zájem je evidentní, nechápu proč nás o tom stále přesvědčujete. Ta zvolená technologie je velmi bizarní a „podpora“ dalších 2 OS budí na první pohled dojem, že jde jen o to alespoň dočasně někomu zavřít ústa. Tak to u nás zkrátka chodí, všichni víme proč, nesnažte se to hájit, je to úsměvné :-)

Vězte, že nemám žádný finanční zájem na počtu prodaných licencí Windows. Natož v ČR ;)
Zvolená technologie vychází z toho, co státní správa léta používá. Podpora těch dalších dvou OS je poplatná tomu, že jejich uživatelů je naprosté minimum. Pokud 95% uživatelů má Windows, tak pochopitelně většina prostředků jde na podporu Windows. Navíc má Windows 100% penetraci ve firmách, takže není co řešit.

Samozřejmě nepochybuji, že dobře víte, jak věci chodí. Například každá migrace na Linux ušetří několikanásobek IT rozpočtu (jako v městečku Largo), a je požehnáním pro celé lidstvo, i když není ani po 6 letech hotová, a výsledek vyjde dráž než na Linuxu (Mnichov). Naopak přechod z Linuxu na Windows (OV-Jih) je už sám o sobě důkazem korupce a hnusu, a i andělé kvůli němu roní krvavé slzy :)

Mluvite jeste porad o datovych schrankach? ;)

Napiseme zainteresovanym osobam z Largo spolecne, nebo to zvladnete sam a zverejnite jejich vyjadreni bez „uprav“?

LOL, právě na srovnání registračních pokladen a datových schránek je vidět to zvěrstvo, které tady hrozí. V případě registračních pokladen je totiž k dispozici mnoho výrobců těchto systémů, což znamená KONKURENCI – jestli vám to slovo ovšem něco říká. V případě datových schránek je každá firma donucena podpořit jenom jednoho výrobce – MICROSOFT. Což vám samozřejmě nevadí, vy asi dáváte s potěšením peníze monopolnímu výrobci, ale jsou lidé/firmy, kteří to kupodivu činí neradi – nebo snad nechcete slyšet jejich jiný názor :D a odbydete je poznámkou, ať si koupí to, co má většina? :DDD. Jinak celé vaše vystoupení v této diskuzi je zcela trapné a nevím, co vás vede k zastávání takových stanovisek. Musel jste si přece všimnout, že od začátku projektu datových schránek byla PLÁNOVÁNA A PŘISLÍBENA multiplatformost tohoto systému – jedinou podmínkou bylo mít na počítači webowý prohlížeč. Takže teď se hraje pouze o to, zda nám státní úřady LHALY, NEBO ZDA DOSTOJÍ SVÉMU ZÁVAZKU.

Nakonec bych chtěl jen vyjádřit svůj optimismus, co se týče datových schránek do budoucna – poté co jsem zhlédl včera večer (tj. 1.7.2009 ve 22:30) na ČT24 diskuzi, ve které náměstek MV Zajíček zmínil, že na podzim se má zavádět podpora pro potvrzovací SMS zprávy jako je tomu u internetového bankovnictví, tak doufám, že nakonec půjdou plnohodnotně datové schránky používat nejen na Linuxu, ale také bez nutnosti elektronického podpisu. Doufám :)

Co je to za nesmysl? V případě datových schránek jsou podporované Windows, MacOS X a Linux (součástí instalace je Wine). Pokud chcete lepší podporu pro Linux, napište si vlastní aplikaci. Interface je dokumentovaný. Dokumentaci formátu formulářů jsem nenašel, ale jde aplikaci o XSL-FO s pár rozšířeními.

Stát může uložit povinnosti, ale musí k jejich realizaci vytvořit podmínky, týkají-li se tyto povinnosti zejména blíže neurčeného nebo širokého okruhu osob. To plyne i z určitých zásad, které jsou obsaženy v zákonných normách jak ústavního charakteru, tak normách upravujících zejména oblast veřejné správy, ale i oblast organizace soudnictví a OSŘ. Na druhé straně jestliže stát poskytne službu z peněz daňových poplatníků a určí povinnosti k použití takovéto služby, nemůže si dovolit nevytvořit podmínky nezávislé na platformě, jestliže povinným onu závislou platformu neposkytne bezúplatně. Řekněme, že stát, vědom si této povinnosti ze své strany, donutil soft602 k tomu, aby rychle zapracovali na svém „multiplatformním“ řešení, ačkoli ještě v únoru nebo březnu t.r. tvrdili, že 602 XML Filler pro jiné platformy než wokna nechystají. Výsledek je, že to lze konečně spustit v Linuxu a Macu, ale s funkcionalitou, která uživatele jmenovaných systémů diskriminuje. Je to tudíž řešení polovičaté a stát svou roli při zavádění tohoto řešení komunikace zvládl tedy také jen napůl. Příslušné orgány veřejné správy nechaly rozjet vlak, do kterého nastupují s chvatem za jízdy, a tak je to provázeno šrámy a boulemi.

Na 64-bitovém OS není problém provozovat 32-bitové aplikace. 602XML Filler běží na 64-bitových Windows bez problémů, stejně jako naprostá většina dalších aplikací. U Linuxu je to pokud vím jen věc konfigurace.
Ano, s 32-bitovou aplikací nevyužijete na 100% výkon 64-bitové platformy. Fakt ale někdo potřebuje s aplikací pro vyplňování formulářů víc než 2GB RAM pro dotyčný proces? :)

Wine je sice zmetek, ale zase ne tak hrozný. že by zvýšil paměˇ%tovou náročnost aplikace s pár MB až nad 2GB, to se mi moc nezdá :)

No jak tak čtu ty vaše komentáře tak se vám zdá plno věcí normálních a přitom většině ostatních lidí to tak nepřipadá.

Začíná se mi projeovovat porucha osobnosti. Nejen že neumím česky, ale ve svém spravedlivém rozhorlení dělám překlepy. Z té vaší zavšivené Linuxové komunity mě jednou trefí šlak!

Vítejte na rootu. Zdejším folklórem je, že někteří mi věrní fanoušci píšou do diskuzí mým jménem. To vám jistě i vysvětlí tu „zavsivenou linuxovou komunitu“. Samozřejmě jsem nic takového nenapsal.

Od toho je registrace, Ofirku. Aby se tohle nestavalo. Aha, ja zapomnel, ty se nechces registrovat. No tak se ale potom nediv.

Xaint je dement. Podepsán Lael Ophir. Od čeho že je tu registrace? ;)

Pozdrav fanouškům ;)

No, tak uz tahni tam, kam slunce nesviti. Neni tady na ty tvoje kydy a lzi nikdo zvedavej.

Buď to, a nebo (což je pravděpodobnější) je to jen ubohý troll.

Ale nesmysl. Uživatelé nemají žádné právo na používání standardizovaných formátů. Takové právo si cucáte z prstu.
602XML Filler stojí na XSL-FO. A naše závazky vůči EU? Asi takhle:
V březnu 2008 udělilo Evropské multimediální fórum společnosti Software602 Zlatou evropskou pečeť vynikající kvality (European Seal of E-Excellence) za aplikaci 602XML a příspěvek k prosazování technologických inovací na evropském trhu. … Ocenění European Seal of E-Excellence je předáváno pod patronací evropského projektu Eureka. 

Nebo jej odvozuje z principů veřejné správy a z elementárních principů demokratického státu. Správa jako služba veřejnosti, ochrana menšin, zákaz diskriminace? Nic vám to neříká? Chudáku.

Takové právo prostě neexistuje, a předřečník si ho ad hoc vycucal z prstu. Víte to stejně dobře, jako já. Práva totiž nemůžete vyvozovat z vašich dojmů (a bludů). Někteří slabší kusy pak totiž dovedou ze slov služba veřejnosti, ochrana menšin a zákaz diskriminace vydedukovat i existenci rýžového nákypu a daně ze mzdy.

Jistě, právo si jenom z dojmů a bludů vyvozovat nemůžeme, ale že bychom neměli právo na vůbec nic, a stát si mohl dělat co chce, to snad není vaše přesvědčení.

Mimochodem, tohle snad znáte: „Veřejná správa je službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc.“

Toto je §4,odstavec první Správního řádu. Možná by neškodilo, kdybyste si ho přečetl + Listinu základních práv a svobod, dozvěděl byste se zajímavé věci a možná pochopil, že úředníci tady nejsou proto, aby si z lidí dělali srandu a nutili je kupovat výrobky pouze té jedné „správné“ firmy jenom proto, aby mohli být využívány s plnou podporou datové schránky, které měly být právě tím posunem k větší „službě veřejnosti“. A opět opakuji, ta PLNÁ podpora více operačních systémů byla od začátku u tohoto projektu DS zdůrazňována!

Mimochodem menšina uživatelů používá dodnes DOS nebo ZX Spectrum. Jak je budete chránit a nediskriminovat, s vašimi fiktivními právy? Předpokládám, že ta vaše ad hod vytvořená fikce se samozřejmě týká výhradně vás a vaší situace.

Nejsem zaměstnanec MS.
Státní správa nemusí používat otevřené formáty. Ohledně rozšířenosti je na tom XSL-FO myslím poměrně dobře. Důvody pro použití klientské aplikace tu snad už padly (například možnost vyplňovat formuláře offline, nutnost být schopen prohlédnout XML soubor s daty formuláře lokálně atd).
I my u nás používáme počítače primárně k práci. Naopak mám dojem, že většina uživatelů Linuxu si spíš jen s radostí hraje, ale to je off topic. 64 bitů se pomalu stává standardem. Ale není důvod zavrhovat aplikaci na vyplňování formulářů jen proto, že není 64-bitová. Přinese 64-bitová aplikace v této oblasti JEDINOU výhodu? Nepřinese. A má nevýhody? Jistě – nikdo s 32-bitovým systémem ji nespustí.
Ve firmě nemusíte mít na používání datových schránek PC s MS Windows. Je možné je používat i na MacOS X a Linuxu. Zde si dovolím vás citovat: „Seznamte se alespoň se základními fakty, než vypustíte takový nesmysl.“

Na 602XML Form Serveru není nic špatného, pokud vyhrál výběrové řízení, ať ho klidně používají. Ale 602XML Form Server podporuje PDF importy a exporty. Nechápu, co je složitého na tom vyexportovat ten dokument do PDF.

Doufám, že s privatizací stát na záležitost ČP jako certifikační autority nazapomene a právně to ošetří formou přechodů práv a závazků ( i s nějakou případnou podmínkou směřující do budoucnosti na okamžik, až vyprší platnost posledního vydaného certifikátu před privatizací). Jen jsem zvědav na to, zda budoucí privatizovaný subjekt zachová současnou příznivou cenovou relaci. Druhá věc je, zda má stát připustit, aby privátní subjekt poskytoval služby typu Czech-point (když už bude provozovatelem systému DS). Je otázkou, nakolik bude moci důvěryhodně privátní subjekt plnit role, které implicitně příslušejí veřejnoprávním subjektům a nakolik si stát případně zachová kontrolu nad průběhem příslušných procesů. Tato otázka je namístě s ohledem na plánovaný rozsah agend, které má de lege ferenda systém Czech-point postupně zpracovávat. Obavou může být, aby se z privatizované ČP nestal svého druhu nekontrolovatelný „FED“, který by měl v moci věřejnoprávní i soukromé údaje.

Aplikace je podporovaná na Linuxu. Že běží v emulaci? „Wine Is Not an Emulator“ ;)
„podnikatel bez windows? … Na to ani nemyslete!“ – to je realita, o tom nemusíte nikoho přesvědčovat. Podnikatelé mají jiné starosti, než dny a noci konfigurovat, rozcházet, hledat příčiny chyb, procházet logy a nechat si radit na fórech. Chápu že vás možná takové aktivity baví. Většina lidí to ale vidí úplně jinak.

Je jasne, ze to je samozrejme cil marketingu M$ (ostatne kohokoliv), nicmene rikat o zboznem prani MBA rychlokvasky ze je to realita je lez formatu, ktery mne i u LO dost zarazi.

Zvlast dneska, kdyz pri vseobecnych usporach muze jit uspora nakladu za padajici predrazeny OS muze jit i u male firmicky do desitek az stovek tisic za kazdy release cyklus kteremu se firma uspesne vyhne.

„Podnikatel bez windows“, nebo presneji „firma bez windows“ je bohuzel pro vas „drsnou realitou soucasnosti“.

Firma bez Windows možná v ČR bude jedna. Třeba nějaký distributor Linuxu, který si nechá účtovat a počítat mzdy na Windows u externí firmy. Proč by taková věc měla být pro mě bohužel, to mi tak trochu uniká.

pouzil jste slovo mozna, takze opet vite hovno ale pisete velkohuba prohlaseni o neexistenci takovych firem. Muzete nam prozradit na zaklade jakych vstupnich dat jste vydedukoval ze takova firma neexistuje/nemuze existovat? Verim ze dodate vase zdroje.

Proc by distributor linuxu nemohl pouzit jedno z asi 10ti komercnich a podporovanych reseni pro unixove ucetnictvi ktere jsou na ceskem trhu a jsou v souladu s legislativou teto zeme? Tohle vypada jako dalsi zbozne prani Laela Ophira.

Neexistence hýkalů či bílých vran se dokazuje blbě. Existence se naopak dá dokázat celkem snadno: stačí najít hýkala nebo bílou vránu.
Možná proto, že těžko budete shánět 10 použitelných účetnictví pro Linux. Navíc firma nepotřebuje jen účetnictví. Těch agend bývá o něco víc. Když se zvednete od svého textového terminálu (VT220 rulez) a rozhlédnete se po světě, budete to vědět také.

jste pitom, nic více se na vaše postoje říct nedá ......

Fakt si nepřipadáte trapný? Je to aspoň lukrativní?

Jsem vděčný za každý kšeft. Vy buďte rád, že se dokážete uživit jinak. Já to štěstí nemám, tak mi ty stříbrňáky aspoň přejte.

Další pozdav fanouškům ;)

domena sedi, zeby se zacala projevovat vase rozpolcena osobnost?

EU si minimálně vynutila Windows bez WMP, které pak nikdo nekupoval. Místo aby si EK sypala popel na hlavu se slovy „nevíme co zákazník chce, naše hrabání do volného trhu je kontraproduktivní, a udělené pokuty jsou zločin na trhu“, tak začala obdobně šílet okolo Windows 7. MS měl prakticky jedinou možnost, jak se vyhnout zaplacení dalšího příspěvku na štědré evropské zemědělské dotace: dodat Windows 7 bez MSIE.
OEM partneři mohou předinstalovávat konkurenční browsery už řadu let. Zatím toho hojně využívají k předinstalaci demo verzí extrémně pomalých a rozežraných antivirů, firewallů, a hromady dalšího svinstva, které nikdo soudný na svém stroji nechce. Jenže za ty předinstalace crippleware výrobci dostávají zaplaceno.
Proč bychom měli mít časem mnoho různých OS? Pro zákazníky i výrobce SW je zásadní výhodou mít jeden majoritní OS, a případně nějaké okrajové pro speciální aplikace. Napíšete aplikaci pro jediný systém, pokryjete tím naprostou většinu cílových zákazníků, podporujete jeden systém… Samé výhody.
Mnichov a vendor lock-in? Aha. Takže aby se z něj vyvlíkli, tak použijí platformu, pro kterou je o jeden či více řádů menší nabídka SW, vývojářů i dodavatelských firem. Sice to bude dražší než na Windows, napíšou si k tomu vlastní distribuci, a po 6 letech to pořád není hotové… Teď plánují, že migraci dokončí v roce 2012, a kupují licence Windows :). Holt asi nejde o vendor lock-in, ale o špatnou volbu plaformy. A tou špatnou volbou nemám na mysli Windows. Když jsme u toho, Vídeň dopadla podobně neslavně: http://limuxwatch.blogspot.com/…ftly_31.html
Příspěvky se zlaťáčky nebo s čím píše nějaký věrný fanoušek mým jménem. Mé názory (v tomto případě fakta) čtete opakovaně, pokud diskutéři opakovaně tvrdí zjevné bludy.

Lael Ophir napsal: „Pro zákazníky i výrobce SW je zásadní výhodou mít jeden majoritní OS, a případně nějaké okrajové pro speciální aplikace. Napíšete aplikaci pro jediný systém, pokryjete tím naprostou většinu cílových zákazníků, podporujete jeden systém… Samé výhody.“

To je možná vaše zbožné přání – ale realita vás usvědčuje z omylu. Vzbuďte se, žijete v BLUDU. Nespěte a podívejte se na současnou situaci – tedy situaci kdy roste podíl Macu a Linuxu. Podle vaší teorie by to mělo být pro zákazníky nevýhodné – a realita? Na notebooky se dává oem windows xp za 300,–Kč, repasované počítače seženete s windows xp za 660,–Kč, windows7 se bude prodávat za nižší ceny než zlevněné visty – čili s rostoucí konkurencí na trhu OS se zvětšuje jejich kvalita a klesají ceny. Závěr – buď úmyslně lžete kvůli flamu :), nebo jste totálně zaspal dobu a nemáte přehled :D

Radku, vrat se zhulanizovat na svuj blogisek…

Během svého howgh můžete nechat nějakého studenta napsat datové schránky jako semestrálku ;)

Samotnou obrazovku se seznamem zpráv a tlačítkem „nová zpráva“ možná jako semestrálku někdo i napíše. Bohužel problematika je poněkud širší.

Klidně bych se s vámi dohadoval. Bohužel jsem ty datové schránky neviděl ještě ani na Windows, takže to musím nechat na později.
Obecně ale existují úkoly, které se vám s čistě webovým interfacem budou dělat špatně. Například offline nabušit 50 ohlášek pro správu sociálního zabezpečení do formuláře, samozřejmě uložit jen ta data v XML, dost možná rovnou digitálně podepsaná, a pak to dávkově zpracovat. U doručování zásilek je nejspíš problém v tom, že musíte oddělit dokument (ten se zřejmě nesmí po odeslání nijak modifikovat) od metadat (ta obsahují doručenku). Přitom na klientu musíte mít i tu doručenku, a vše musí být ověřitelné, a nejlépe by to měl být jeden objekt. Jak na to, bez jakékoliv externí aplikace nebo doplňku? Jak říkám, problematika je širší.

Proč offline příprava podkladů? Není závislá na připojení k internetu, není závislá na dostupnosti serveru, nijak nezatěžuje servery, aplikace může mít výrazně lepší ergonomii než webové formy. Pořád vám to nedává smysl?
To co popisujete s doručením nefunguje. Vám nestačí doručenka pro odesílatele. Potřebujete i doručenku pro příjemce. Ta by měla být součástí objektu. Představte si třeba ZIP soubor s digitálně podepsaným PDF a digitáně podepsaným XML s metadaty (od úradu O, doručeno v čase T1, převzal člověk P v čase T2). V principu to nemůže být součástí vlastního PDF, protože to se po odeslání nemodifikuje. Navíc některé doručované (a zřejmě i odesílané) věci jsou jen XML s údaji, a musíte mít možnost lokálně zobrazit form. Jak tohle uděláte bez klientské aplikace?

Konečně něco co dává smysl. Pořád to ale neřeší proč formát metadat není otevřený. Ať klidně není žádný klient, ale ať otevřou formát, pak si můžeme nadávat jen sami sobě, když ho špatně implementujeme.

Ale ten formát je otevřený. Viz link.
http://www.ro­ot.cz/zpravic­ky/datove-schranky-jen-pro-uzivatele-ms-windows/298260/

Tady nejde o digitální podpis, ale o metadata. Bohatě by stačil ZIP soubor obsahující jednak digitláně podepsané PDF (které se od odeslání souboru nemodifikuje), a pak digitálně podepsanou doručenku (které se vystaví a podepíše při doručení. PDF obdobu téhle věci pokud vím neumí.
O tom že kontejner může obsahovat digitální podpis svého obsahu mě opravdu nemusíte přesvědčovat ;)

Fantazie! Jeste to nevidel, ale presne vi, proc se to neda udelat na Linuxu.

Nejsou voni od tech Windows?

O konceptu aplikace nediskutujete ve chvíli, kdy je napsaná.
V kompletním instalačním balíčku Wine nevidím problém. Dnes se běžně prodávají disky o velikosti v řádu TB, tak kde je problém s nějakými pár desítkami MB balíčku Wine?
Já na níže uvedené stránce vidím Provozní řád ISDS a specifikaci interface pro třetí strany. Jde o standardní web services, včetně přiložených wsdl souborů. Dvojklik, otevře se Visual Studio, a můžete řádit ;). Klidně můžete napsat open source klienta, jestli chcete. Když ho napíšete i pro Windows, rád se na něj podívám.
http://www.da­toveschranky.in­fo/dokumenty/

Specifikaci souborů 602XML Filleru jsem nenašel. Ale když ty ZFO soubory otevřete (je to ZIP), získáte soubor FO. To je XSL-FO rošířené o nějaké atributy vytvořené v Software602.
http://www.sof­tware602.com/pro­ducts/xmlformser­ver/overview.html
http://en.wiki­pedia.org/wiki/XSL-FO#XSL-FO_basics
http://www.602­.cz/602×ml/do­kumentace
http://www.cssz­.cz/cz/e-podani/ke-stazeni  – příklady ZFO souborů

Opět… to nemyslíte vážně?… pokoušet se komunikovat s úřady za pomoci doměnky, že to tak je? …

pokud není to není přesně TA specifikace a vy se domníváte, že někde na webu je něco podobného popsáno a možná že to funguje podobně… tak je to bych řekl velmi slabý argument v případě že dojde na lámání chleba… prostě pokud chcete komunikovat, musíte používat ten způsob co určí úřad… pokud úřad neurčil specifikaci, ale pouze aplikaci, pak nezbývá než používat aplikaci, nebo se mílím?

Přístup k datovým schránkám, odesílání a přijímání zpráv, vyhledávání adresátů, to všechno je plně dokumentované. Vlastní formát formulářů 602XML Filler je jistě dokumentovaný také, jen jsem to během té chvíle nedohledal. Z linkovaných materiálů Software602 vyplývá, že jde o XSL-FO s nějakým rozšířením.
Co vlastně určil úřad, to vám nejsem schopen říci. Po pravdě řečeno se mi to nechce zjišťovat, protože mě bude prostě všechno fungovat (jsem uživatel Windows). Aplikaci 602XML Filler můžete používat na Linuxu, dodává včetně Wine. Jestli chcete dále pitvat formát popisu formuláře 602XML Filleru, zkuste prohledat dokumentaci na http://www.602.cz/…/dokumentace, přeptat se u Software602, nebo nějakého vedoucího projektu datových schránek.

Jaký „neoficiálně dokumentovaný formát“, o čem to mluvíte?
Běh aplikace v emulátoru je samozřejmě naprosto v pohodě (navíc „Wine Is Not an Emulator“, že). Například všechny 16-bitové programy ve Windows běží v emulaci, a mě běží na 64-bitových Windows v emulaci 32-bitové aplikace. Odborníci prominou technicky poněkud nekorektní užití slova emulace.
Offline provoz je nutností. 1) Musíte být schopen zobrazit data i lokálně, nejen ve webové aplikaci (odkud vám po 90 dnech zmizí). 2) Na webu nemůžete použít formuláře shodné s papírovými (překreslíte snad daňové přiznání 1:1 do HTML?). 3) Lokální interface umožňuje daleko lepší ergonomii i přístupnost aplikace.

Identifikátory negenerujete, měl byste je získat hledáním pomocí webové služby (například vyhledání adresáta podle kritérií). Data vidím v příloze 1 (dmBaseTypes.xsd) definovaná jako xs:dateTime. Zkuste se dívat nejen na dokument, ale i na přílohy.

Ano, GMail je ve srovnání se systémy státní správy jistě nezávazná hračka. Na každém freemailu (včetně GMailu) se ztrácejí data, a nikoho to nemrzí. Co řešíte, vždyť je to zdarma, a kdo by měl na freemailu důležitá data… Googlu se občas ztratí kus dat z indexu, ale opět: koho to mrzí? Za pár minut se ten kus indexu dá sestavit znova, a o nic nejde. Systémy státní správy (a nakonec i firem) stojí na úplně jiných základech.
Já nepsal, že programátoři pro Linux jsou patlalové. Citace: „Linuxáci a profesionální návrh aplikace, to mnohdy nejde dohromady (jindy zase ano, je to samozřejmě kus od kusu).“

OK. Ale s tím gmailem, jsem to psál právě proto, že pokud si to někdo zaplatí, třeba i větší firma, tak ji asi nebude jedno, když se ji budou ztrácet maily. Proto jsem psal, že gmail není jen free, ale i placená služba. Znám pár firem, které využivají hotmail od MS, a je to principialne to same – outsourcovany email. Samozřejmě nejbezpečnější je když budu mít mailový server a hromadu diskových polí u sebe, ale proč, když si to můžu koupit jako službu?

GMail zjevně není schopen zabránit ztrátě dat na svém freemailu (podobně jako ostatní freemaily). Placenou službu má možná ošetřenou lépe.
Účetnictví vaše firma skladuje ve svých prostorách, nebo v pronajatém prostoru třeba na Google Docs? Pokud si někdo vezme na triko to druhé, dobře mu tak. Většina světa je zjevně soudná. U mailů platí to samé. Samozřejmě existují firmy, které mají (někdy i své vlastní) aplikační servery u nějakého ASP. Ovšem je jich pořád málo.