Vlákno názorů k článku
Debian řeší problém s potichu odcházejícími vývojáři od Ergo_sum - Ta ohladuplnost a opatrnost v komunikacii nas vsetkych...

Ta ohladuplnost a opatrnost v komunikacii nas vsetkych raz zabije. Zivot ma naucil ze priamost aj ked je akokolvek tvrda je vzdy lepsia ako umela korektnost. Ked so mnou niekto zacne komunikovat sposobom ze mozem sa ta nieco opytat a neurazis sa, tak na to mam len jednu odpoved opytaj sa a uvidis...

Jenže je potřeba komunikovat tak, jak to zvládnou ostatní příjemci. Pokud zkušenost ukazuje, že část lidí takhle přímou komunikaci nezvládá, je třeba být opatrný a nesoudit podle toho, jak to zvládnu já.

Kamarád vede jednu ne-IT komunitu a když se otevřeně ptal dalších lidí, jak to mají s budoucím zapojením, dostal dost drsnou reakci: „Když na mě budeš tlačit, vrátím ti klíče a končím!“ Byl velmi překvapen, protože čekal, že ten člověk v tom jede naplno s ním. Práce s lidmi je velmi složitá disciplína.

Ja som rovnako z velkej casti manager a nie programator, vlastne programujem aby som nestratil kontak a mal prehlad. Som si na 100% isty ze clovek ktory nieco podobne povie, nakoniec zradi a to z dovodu ze neunesie ten tlak. Pracujem v extremne narocnom odbore a tu sa ziadne zlyhania neakceptuju a musi sa znasat plna zodpovednost za svoje chyby.

Tak to ale není rozhodně všude.

"Pracujem v extremne narocnom odbore a tu sa ziadne zlyhania neakceptuju a musi sa znasat plna zodpovednost za svoje chyby."

jasne, a taky to delate zadarmo ve volnem case? pokud ne, tak tyhle vase moudra nejsou moc relevantni k popisovanemu problemu v clanku

No nechci být kverulant, ale extrémně náročný obor je třeba velín v Temelíně, a tam naopak je systém takový, aby selhání jednotlivce (ke kterému prostě jednou za čas dojde i v ideálních podmínkých a s ideálními lidmi) nevedlo ke katastrofálním důsledkům, za které je nutné snést plnou zodpovědnost...

"Pracujem v extremne narocnom odbore a tu sa ziadne zlyhania neakceptuju"
To se stezujes nebo chlubis?

„Když na mě budeš tlačit, vrátím ti klíče a končím!“

Tady evidentně chyběla komunikace. Mám pocit, že schopnost komunikovat se postupně vytrácí a nahrazuje ji „ghosting“, což není nic jiného než neschopnost komunikace. To přináší závažné problémy, kterým budeme jako lidé čelit bez ohledu na obor.

Jiný příklad.
Pokud mě překvapí známky dítěte na vysvědčení, je to známka toho, že jsem se o jeho prospěch během roku dostatečně nezajímal.

Nová generace se bojí telefonovat, protože nejsou schopni reagovat ihned a potřebují čas a někdy si raději používají právě ghosting

Schopnost komunikovat se učíme od první chvíle života.
Měli by jsme se na to zaměřit, všechny problémy se pak lépe vyřeší.

Souhlas - nevim, jestli ty uvedene problemy se tykaji mladych vyvojaru (Generace Z nebo jak se jim vselijak rika), ale i pro me (rocnik 1979) je naprosto normalni komukoliv oznamit - promin, ale uz nemuzu/nebudu pokracovat, protoze <duvody(y)>. Soucasne podekuji za dosavadni spolupraci a hotovo.

Zvlast v dnesni dobe emailu/komunikatoru je to svym zpusobem neeosobni to takto oznamit a s timto snad nemuze mit normalni clovek zadny problem (chapu, ze tlf. nebo osobni oznameni muze byt stresujici).

Já to mám taky tak, považuju za naprostý základ slušnosti dát vědět, že se opozdím klidně o pár minut. Není to problém. Zkušenosti ale ukazují, že spousta lidí s tím má potíže. Jednou na společnou večeři dorazili známí s hodinovým zpožděním, protože „nestíhali“. Samozřejmě vědět nedali, proč taky.

Stejně tak už se stalo, že jsem v restauraci objednával stůl a pak jsme tam nemohli dorazit, tak jsem tam samozřejmě zavolal. Překvapilo mě, že byla číšnice v šoku, že volám, že se jim to nestává. Cože? Mně tohle přijde úplně normální!

Moje máma na to má velmi nevybíravá slova, která se sem nedají zapsat. :-) V zásadě říká, že lidi mají mobil v ruce pořád (na záchodě i v posteli), ale nejsou schopni ho používat k základní komunikaci o důležitých věcech.

Presne, asi je to nasim "starim" a tehdejsim zpusobem vychovy, resp. naucenim, co je spravne/normalni a co ne ;-)

Povedat NIE by sa mali deti ucit uz v zakladnej skole. Samemu mi to trvalo nez som sa naucil priamo hovorit ANO/NIE ale bola to asi najlepsia vec v zivote :-)

Kdyz ono se holt najdou jedinci, co "NE" povazuji za projev slabosti. At uz na toho, kdo ma to "ne" rict, a klidne i na strane toho, kdo se s tim "ne" ma popasovat.