Tipuji to na display s podsvětlením klasickými zářivkovými trubicemi. V tom řípadě je prodloužení výdrže naopak celkem slušné.
V případě že podsvětlení je pomocí LED, nebo je dokonce použita odrazová vrstva pro práci za denního světla (a LED podsvětlení je navíc řízené) - je úspora energie opravdu menší než by většina uživatelů očekávala a potřebovala.
Já osobně Linux na notebooku zavrhl právě kvůli spoření energií. Problém byl také s parkováním hlaviček HDD, kdy neustálým parkováním se disk mohl odrovnat i během docela krátké doby.
O Linuxu na notebooku jsem uvažoval už v minulosti, asi 4-5 let zpět, dnes bych přechod nezvládl. Ale v budoucnu to bude možná nevyhnutelné.
Problémy se vyskytovaly u skoro všech distribucí. Momentálně (většina těch distribucí už neexistuje nebo už dnes jde, pokud občas sleduji vývoj, o úplně odlišné OS) si vzpomenu jen že problémy měl i SLAX.
Docela by mne zajímalo jak si v těchto oblastech (spoření energie a případná - není-li vše čistě ve správě HW/firmware zařízení - související správa komponent jako jsou ventilátory, zmíněné hlavičky disků) dnes Linux stojí. S tím souvisí i to jak je to s vypínáním různých HW systémů a komponent (zejména rozhraní - vstupů a výstupů), které nejsou aktuálně využívané.
Na Windows například pravidelně sleduji chybu v aktivním rozhraní SPDIF (po aktivaci špatně rozpozná, že je vhodná doba na deaktivaci, ale při aktivaci patřičného správce se hned vzpamatuje) což ale má na spotřebu energie význam naprosto neměřitelný.
Proč ta aplikace, resp. změny nastavení systému, nejsou zapnuté defaultně? Mají nějaké nevýhody?
Anebo z toho bude další program/nastavení, které uživatel musí nainstalovat/změnit, aby se jeho stroj choval rozumným způsobem?
